Ciro Immobile
| Ciro Immobile | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
_33_-_Ciro_Immobile_(cropped).jpg) Ciro Immobile (2018) | |||||||
| Osobní informace | |||||||
| Datum narození | 20. února 1990 (32 let) | ||||||
| Místo narození | Torre Annunziata, Itálie | ||||||
| Výška | 185 cm | ||||||
| Klubové informace | |||||||
| Současný klub |  Lazio Řím | ||||||
| Číslo dresu | 17 | ||||||
| Pozice | útočník | ||||||
| Mládežnické kluby* | |||||||
| |||||||
| Profesionální kluby* | |||||||
| |||||||
| Reprezentace** | |||||||
| |||||||
| Úspěchy | |||||||
| Další informace | |||||||
| → Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. * Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 12. června 2021 ** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 12. června 2021 | |||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||
Ciro Immobile (* 20. února 1990, Torre Annunziata) je italský fotbalový útočník, hrající v týmu SS Lazio. V římském klubu hraje od roku 2016 a právě ve dresu Lazia se stal podruhé, potřetí a počtvrté nejlepším střelcem nejvyšší italské ligové soutěže, Serie A. V sezóně 2017/18 se jím stal vstřelením 29 gólů, o dva roky později vstřelením 36 gólů a o další dva roky později zaznamenal 27 gólů. Po sezóně 2019/20 si za 36 gólů odnesl rovněž Zlatou kopačku pro nejlepšího střelce Evropy jako první Ital a zároveň jako první hráč italské ligy od roku 2007. Roku 2021 překonal Silvia Piolu a stal se historicky nejgólovějším fotbalistou Lazia Řím. Již předtím se stal nejlepším střelcem italské ligy ve dresu Turín FC v sezóně 2013/14, kdy dal 22 gólů. V zahraničí nastupoval za německou Borussii Dortmund a španělskou Sevillu.
Účastník Mistrovství světa 2014 v Brazílii.[1] Evropského mistrovství se účastnil dvakrát v letech 2016 a 2021, ve druhém případě byl u zisku zlaté medaile.
Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]
Dvanáctiletý Immobile hrál zprvu fotbal za celek Sorrento, odkud po šesti letech zamířil do Juventusu. Dva roky úspěšně trávil v Primaveře, soutěži hráčů do 20 let, kde s mládežnickým týmem vyhrál Torneo di Viareggio v letech 2009 a 2010. Roku 2010 se stal mimo jiné nejlepším střelcem Primavery.[2] Zahrál si také za první mužstvo v nejvyšší soutěži i Lize mistrů. Na hostování v Pescaře vedené Zdeňkem Zemanem pomohl týmu k vítězství v Serii B 2011/12 a s 28 góly byl nejlepším střelcem soutěže. Po sezoně přestoupil do Janova, kde strávil rok jako druhá volba za útočníkem Marcem Borriellem.[2] Odtud jej osvobodil přestup do Turína FC. Je prvním hráčem Turína, který se stal králem střelců od roku 1977, kdy vyhrál Francesco Graziani.[zdroj?]
Do Borussie Dortmund přestoupil po úspěšné sezóně v Turínu FC, kdy se stal se nejlepším střelcem Serie A ročníku 2013/14 s 22 brankami. Přišel jako náhrada za polského útočníka Roberta Lewandowského, který zamířil do Bayernu Mnichov. Immobile podepsal s BVB pětiletý kontrakt.[3] Před sezonou 2014/15 vyhrál s Borussií DFL-Supercup proti Bayernu Mnichov (výhra 2:0).[4][5]
Sevilla[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Dne 12. července 2015 se Immobile připojil k Seville na sezónní hostování poté, co ve své první sezoně v Borussia Dortmund vstřelil pouze tři góly v lize a celkem 10 gólů v 34 zápasech ve všech soutěžích.[6] Sevilla měla také možnost ho po hostování odkoupit. V klubu debutoval dne 11. srpna 2015, když nahradil Kevina Gameira v 80. minutě Superpoháru UEFA 2015 proti Barceloně, a asistoval u branky Jevhena Konopljanky, která poslala zápas do prodloužení; Barcelona však zápas vyhrála 5:4 po 120 minutách hry.[7]
31. července 2015 byl Immobile odnesen ze hřiště na nosítkách s kyslíkovou maskou a krční límcem poté, co v přátelském zápase proti Watfordu na Vicarage Road odehrál pouhých pět minut, po střetu se soupeřem. Byl převezen do nemocnice, ve které se ze zranění zotavil.[8] Později se zjistilo, že se jeho mu praskla nosní přepážka.[9] Dne 8. listopadu 2015 vstřelil Immobile svůj první gól za Sevillu v 36. minutě zápasu, ve kterém zvítězili v domácím prostředí 3:2 nad Realem Madrid.[10] V listopadu využila Sevilla opci již po pátém zápasu Cira v klubu. Dortmund dostal 11 milionů eur za přestup plus 3 miliony euro za hostování.[11]
Hostování v Turíně[editovat | editovat zdroj]
Dne 14. ledna 2016 se Immobile vrátil do Turína na hostování až do konce sezóny 2015/16.[12] O dva dny později, při svém debutu po návratu do klubu, vstřelil úvodní gól domácího zápasu proti Frosinone. 14. února opět skóroval, když dvěma góly pomohl porazit Palermo 3:1.[13] 22. března utrpěl svalové zranění v derby s Juventusem a do soutěžního zápasu se vrátil až za měsíc.[14]
Opět za Lazio Řím[editovat | editovat zdroj]
Ačkoliv se původně spekulovalo, že 26letý Immobile bude v Laziu ze Sevilly nejprve hostovat, nakonec se vyjednal trvalý přestup za částku 8,5 milionu eur.[15] Dne 21. srpna vstřelil gól hned při svém debutu v úvodním kole Serie A na hřišti Atalanty, kde Lazio vybojovalo tři body po výhře 4:3.[16] První ligovou sezónu po návratu do vlasti zakončil se 23 góly na kontě, více jich vstřelili jen Džeko, Belotti, Higuaín a Icardi.[17]
V ročníku 2017/18 se podruhé v kariéře stal nejlepším střelcem nejvyšší italské ligové soutěže, tentokráte mu náleželo dělené první místo s Maurem Icardim z Interu. Oba střelci zaznamenali 29 gólů celkově.[18]
Na úvod ligového ročníku 2019/20 proti Sampdorii Janov vstřelil dva góly, čímž přispěl k výhře 3:0 na janovské půdě.[19] Během 11. kola přispěl jedním gólem hlavou k výhře 2:1 na stadionu AC Milán. Pro Immobileho to byl jeho 100. gól ve dresu Lazia napříč všemi soutěžemi, a to v jeho 147. zápase.[20] V lednovém klání 20. kola proti Sampdorii se Immobile předvedl domácímu publiku třemi góly a přispěl k vítězství 5:1, které udrželo sérii 11 ligových vítězství Lazia v řadě.[21] Lazio na jaře pronásledovalo Juventus, na titul nakonec nedosáhlo. Immobile vstřelil 26. července při výhře 5:1 hattrick proti Hellasu Verona, dva góly dal z penalty.[22] Během posledního kola dohrávané Serie A dal gól Neapoli a se 36 góly se stal Capocannoniere, nejlepším střelcem ročníku před Cristianem Ronaldem. Vyrovnal tak počin Gonzala Higuaína ze sezóny 2015/16, který tehdy hrál právě za Neapol. Immobile si tak vystřílel Zlatou kopačku pro nejlepšího střelce v Evropě.[23] To se fotbalistovi italské ligy podařilo naposledy roku 2007, kdy Zlatou kopačku získal Francesco Totti, legenda druhého římského týmu.[24] Lazio proti Neapoli prohrálo 1:3 a spadlo na čtvrté místo (o příčku níže byl rival AS Řím), která však zaručovalo Ligu mistrů v další sezóně rovněž.[25]
Na konci srpna roku 2020 prodloužil s klubem smlouvu do roku 2025.[26] Ve skupině Ligy mistrů narazil na svůj bývalý klub Borussii Dortmund a v zápase 20. října pomohl jedním gólem k úvodní domácí výhře 3:1.[27] Ve čtvrtém zápase skupiny proti Zenitu 24. listopadu dal góly dva, díky čemuž Lazio vyhrálo doma 3:1 a ani tentokrát neprohrálo.[28]
Když Lazio 30. října 2021 remizovalo 2:2 na hřišti Atalanty, vstřelil Immobile jeden z gólů římského klubu a vyrovnal počin Silvia Pioly. Piola za Lazio nastřílel 159 gólů, více gólů než tito dva fotbalisté nedal za Lazio nikdo v historii.[29] Sezónu 2021/22 zakončil opět jako nejlepší střelec italské ligy s bilancí 27 gólů za 31 zápasů a označení Capocannoniere si vysloužil již počtvrté jako první Ital v historii. Jediným střelcem soutěže v jejích dějinách stále Immobilem nepřekonaným byl legendární švédský útočník Gunnar Nordahl, který ovládl listinu střelců pětkrát.[30]
Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]
Reprezentoval Itálii na Mistrovství Evropy ve fotbale hráčů do 21 let 2013 v Izraeli, vstřelil gól ve finálovém zápase proti Španělsku, který Italové prohráli 2:4.[31]
V seniorské reprezentaci Itálie debutoval 5. března 2014 v přátelském utkání proti Španělsku (prohra 0:1).[32] Byl zařazen do širší nominace na mistrovství světa ve fotbale 2014 v Brazílii, poté se dostal mezi třiadvacítku hráčů pro Mistrovství světa, jejíž složení oznámil trenér Cesare Prandelli 2. června.[33] 8. června vstřelil v přípravném utkání proti Fluminense FC, které Italové vyhráli 5:3, hattrick.[34] Na šampionátu však vyšel střelecky naprázdno: v utkání proti Anglii (výhra 2:1) střídal v 73 minutě Balotelliho, proti Kostarice (prohra 0:1) nehrál, do posledního zápasu skupiny proti Uruguayi (prohra 0:1 a vyřazení) nastoupil od začátku, v 71. minutě ho vystřídal Antonio Cassano.[35]
První reprezentační gól vstřelil 4. září 2014 ve 3. minutě přátelského utkání proti Nizozemsku, které Italové vyhráli 2:0.[zdroj?]
Dne 31. května 2016 byl Immobile jmenován do 23členného týmu Antonia Conteho pro Euro 2016.[36]
Mistrovství Evropy 2020[editovat | editovat zdroj]
V červnu roku 2021 byl trenérem Robertem Mancinim nominován na odložené Mistrovství Evropy 2020 hrané kvůli pandemii covidu-19 v létě roku 2021. Immobile byl jedním ze sedmi fotbalistů, kteří se roku 2016 účastnili předchozího mistrovství ve Francii.[37] Úvodní zápas šampionátu 11. června skončil výhrou Itálie 3:0 nad Tureckem před vlastními diváky Stadio Olimpico. Immobile vstřelil druhý gól a asistoval u třetího gólu Lorenza Insigneho.[38] Ve druhém skupinovém zápase zpečetil 16. června třetím gólem výhru 3:0 nad Švýcarskem.[39] V semifinále 6. července asistoval Federicu Chiesovi při prvním gólu tohoto střetnutí, následně byl střídán Domenicem Berardim. Španělsko vyrovnalo na 1:1 a zápas nerozhodlo ani prodloužení, Itálie však uspěla 4:2 v penaltovém rozstřelu.[40] Proti Anglii hrající finále na domácí půdě odehrál 11. července úvodních 55 minut, posléze opět střídán Berardim. Itálie dohnala manko 0:1 a i finále dospělo do prodloužení, které o vítězi nerozhodlo. Manciniho svěřenci zvládli penaltový rozstřel 3:2 a stali se evropskými mistry.[41]
Statistiky[editovat | editovat zdroj]
Klubové[editovat | editovat zdroj]
K zápasu odehranému 1. srpna 2020[42]
| Klub | Sezóna | Liga | Liga | Pohár | Evropské poháry | Ostatní | Celkem | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Zápasy | Góly | Zápasy | Góly | Zápasy | Góly | Zápasy | Góly | Zápasy | Góly | |||
| Juventus | 2008/09 | Serie A | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | — | 1 | 0 | |
| 2009/10 | 2 | 0 | 1 | 0 | 1[P 1] | 0 | — | 4 | 0 | |||
| Celkem | 3 | 0 | 1 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 5 | 0 | ||
| Siena (hostování) | 2010/11 | Serie B | 4 | 1 | 2 | 1 | — | — | 6 | 2 | ||
| Grosseto (hostování) | 16 | 1 | 0 | 0 | — | — | 16 | 1 | ||||
| Pescara (hostování) | 2011/12 | 37 | 28 | 0 | 0 | — | — | 37 | 28 | |||
| Janov | 2012/13 | Serie A | 33 | 5 | 1 | 0 | — | — | 34 | 5 | ||
| Turín FC | 2013/14 | 33 | 22 | 1 | 1 | — | — | 34 | 23 | |||
| Borussia Dortmund | 2014/15 | Bundesliga | 24 | 3 | 3 | 3 | 6[P 1] | 4 | 1[P 2] | 0 | 34 | 10 |
| Sevilla (hostování) | 2015/16 | La Liga | 8 | 2 | 3 | 2 | 3[P 1] | 0 | 1[P 3] | 0 | 15 | 4 |
| Turín FC (hostování) | Serie A | 14 | 5 | 0 | 0 | — | — | 14 | 5 | |||
| Lazio Řím | 2016/17 | 36 | 23 | 5 | 3 | — | — | 41 | 26 | |||
| 2017/18 | 33 | 29 | 4 | 2 | 9[P 4] | 8 | 1[P 5] | 2 | 47 | 41 | ||
| 2018/19 | 36 | 15 | 5 | 3 | 5[P 4] | 1 | — | 46 | 19 | |||
| 2019/20 | 37 | 36 | 2 | 1 | 4[P 4] | 2 | 1[P 5] | 0 | 44 | 39 | ||
| Celkem | 142 | 103 | 16 | 9 | 18 | 11 | 2 | 2 | 178 | 125 | ||
| Celkem | 313 | 167 | 27 | 16 | 28 | 15 | 4 | 2 | 373 | 203 | ||
- ↑ a b c Zápasy v Lize mistrů UEFA
- ↑ Zápas v DFL-Supercupu
- ↑ Zápas v Superpoháru UEFA
- ↑ a b c Zápasy v Evropské lize UEFA
- ↑ a b Zápas v Supercoppa italiana
Reprezentační[editovat | editovat zdroj]
K zápasu odehranému 18. listopadu 2019[43][44]
| Tým | Rok | Zápasy | Góly |
|---|---|---|---|
| Itálie | 2014 | 9 | 1 |
| 2015 | 3 | 0 | |
| 2016 | 8 | 4 | |
| 2017 | 10 | 2 | |
| 2018 | 5 | 0 | |
| 2019 | 4 | 3 | |
| Celkem | 39 | 10 | |
K zápasu odehranému 18. listopadu 2019 Skóre a výsledky Itálie jsou vždy zapisovány jako první
| Gól | Datum | Místo | Soupeř | Skóre | Výsledek | Souěž |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 4. září 2014 | Stadio San Nicola, Bari, Itálie |  Nizozemsko |
1:0 | 2:0 | Přátelský zápas |
| 2 | 5. září 2016 | Stadion Sammy Ofer, Haifa, Izrael |  Izrael |
3:1 | 3:1 | Kvalifikace na Mistrovství světa 2018 |
| 3 | 9. října 2016 | Národní aréna Toše Proeski, Skopje, Makedonie |  Severní Makedonie |
2:2 | 3:2 | |
| 4 | 3:2 | |||||
| 5 | 12. listopadu 2016 | Rheinpark Stadion, Vaduz, Lichtenštejnsko |  Lichtenštejnsko |
2:0 | 4:0 | |
| 6 | 24. března 2017 | Stadio Renzo Barbera, Palermo, Itálie |  Albánie |
2:0 | 2:0 | |
| 7 | 5. září 2017 | Stadio Giglio, Reggio Emilia, Itálie | Izrael |
1:0 | 1:0 | |
| 8 | 8. září 2019 | Stadion Tampere, Tampere, Finsko |  Finsko |
1:0 | 2:1 | Kvalifikace na Euro 2020 |
| 9 | 18. listopadu 2019 | Stadio Renzo Barbera, Palermo, Itálie |  Arménie |
1:0 | 9:1 | |
| 10 | 4:0 |
Úspěchy[editovat | editovat zdroj]
Klubové[editovat | editovat zdroj]
- 1× vítěz superpoháru DFL – 2014
- 1× vítěz Coppa Italia – 2018/19
- 2× vítěz Supercoppa italiana – 2017, 2019
Reprezentační[editovat | editovat zdroj]
- 1× stříbrná medaile na Mistrovství Evropy hráčů do 21 let – 2013
- 1× zlatá medaile na Mistrovství Evropy – 2020
Individuální[editovat | editovat zdroj]
- 1× Zlatá kopačka – 2020[24][45]
- 4× nejlepší střelec 1. italské ligy Serie A – 2013/14 (22 gólů), 2017/18 (29 gólů, dělené první místo), 2019/20 (36 gólů),[45] 2021/22 (27 gólů)[30]
- 1× nejlepší střelec 2. italské ligy Serie B – 2011/12 (28 gólů)[45]
- 1× nejlepší střelec mládežnické Primavery – 2009/10[2]
- 1× nejlepší střelec mládežnického poháru Torneo di Viareggio – 2009/10 (5 gólů)[45]
- 1× nejlepší střelec Evropské ligy UEFA – 2017/18 (8 gólů)[45]
- 1× nejlepší útočník sezóny Serie A – 2019/20[46]
- Tým roku Serie A – 2013/14,[47] 2017/18,[48] 2019/20[49]
- 1× hráč sezóny podle Transfermarktu – 2020[45]
- Sestava sezóny Evropské ligy UEFA – 2017/18[50]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ 2014 FIFA World Cup Brazil ™ - List of Players Archivováno 11. 12. 2018 na Wayback Machine., FIFA.com, citováno 15. 6. 2014 (anglicky)
- ↑ a b c DIGBY, Adam. Everything you need to know about… Ciro Immobile. FourFourTwo.com [online]. 2014-04-08 [cit. 2021-11-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Talian Immobile podpísal na päť rokov v Borussii Dortmund, SME.sk, citováno 3. 6. 2014 (slovensky)
- ↑ Guardiola skúšal nový systém, Superpohár vyhral Dortmund, SME.sk, citováno 13. 8. 2014 (slovensky)
- ↑ Dortmund - Bayern 2:0 Borussia zdolala i díky brance Spidermana Bayern a vybojovala německý Superpohár, Sport.cz, citováno 13. 8. 2014
- ↑ Borussia Dortmund striker Ciro Immobile heading to Sevilla. ESPN. 12 July 2015. Dostupné online [cit. 12 July 2015]. (anglicky)
- ↑ Pedro is Barcelona's UEFA Super Cup hero again [online]. UEFA.com, 11 August 2015 [cit. 2015-11-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Immobile stretchered off – Football Italia [online]. [cit. 2015-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Immobile: 'It's just a knock' [online]. [cit. 2015-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 March 2016. (anglicky)
- ↑ Immobile back to scoring [online]. Football Italia, 9 November 2015 [cit. 2015-11-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sevilla to buy Immobile [online]. Football Italia, 12 November 2015 [cit. 2016-07-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bentornato Ciro! [online]. [cit. 2020-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 14 January 2016. (anglicky)
- ↑ Palermo vs. Torino – 14 February 2016 – Soccerway [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Immobile out for a month [online]. Football Italia, 22 March 2016 [cit. 2016-03-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Official: Immobile joins Lazio. football-italia.net [online]. 2016-07-27 [cit. 2020-07-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Atalanta 3-4 Lazio. legaseriea.it [online]. 2016-08-21 [cit. 2020-07-23]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ CREEK, Stephen. Roma striker Dzeko wins Serie A Capocannoniere. Goal.com [online]. 2017-05-29 [cit. 2020-07-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DI MAGGIO, Roberto; KRAMARSIC, Igor; NOVELLO, Alberto. Italy - Serie A Top Scorers. RSSSF [online]. Rev. 2019-06-06 [cit. 2020-07-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lazio hladce přejelo Sampdorii na její půdě. Eurofotbal [online]. [cit. 2020-07-22]. Dostupné online.
- ↑ Immobile celebrates Lazio Century. football-italia.net [online]. 2019-11-03 [cit. 2020-07-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lazio 5-1 Sampdoria. BBC [online]. 2020-01-18 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Juve claim ninth Serie A title in a row. yahoo! sports [online]. 2020-07-26 [cit. 2020-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ Ciro Immobile matches Serie A scoring record with 36th goal. sportsnet.ca [online]. 2020-08-01 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Immobile se prostřílel do historie. Když věříte, někdy se sny splní, tvrdí. ČT Sport [online]. 2020-08-02 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online.
- ↑ DI MAGGIO, Roberto; STOKKERMANS, Karel. Italy 2019/20. Rec.Sport.Soccer Statistics Foundation (RSSSF) [online]. 2020-07-30 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PROLIFIC CIRO IMMOBILE EXTENDS LAZIO CONTRACT TO 2025. Eurosport.com [online]. [cit. 2021-06-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lazio 3–1 Borussia Dortmund. BBC Sport [online]. 2020-10-20 [cit. 2021-06-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CIRO IMMOBILE DOUBLE HELPS LAZIO MOVE CLOSER TO KNOCKOUT STAGE WITH ZENIT WIN. Eurosport.com [online]. 2020-11-25 [cit. 2021-06-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CAMPANALE, Susy. Immobile equals Piola’s Lazio club record. football-italia.net [online]. 2021-10-30 [cit. 2021-10-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b KASIEWICZ, Stephen. Immobile: the goal king of Serie A. football-italia.net [online]. 2022-05-23 [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Italy 2-4 Spain. UEFA [online]. 2013-06-18 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Profil hráče, eu-football.info (anglicky)
- ↑ World Cup 2014: Italy omit Giuseppe Rossi from final squad. BBC Sport [online]. 2014-06-01 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CALLAGHAN, Joe. Fluminense 3-5 Italy: Ciro Immobile bags hat-trick as Azzurri lay down marker ahead of World Cup opener against England. Daily Mail [online]. 2014-06-08 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Archivovaná kopie. www.fifa.com [online]. [cit. 2014-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-18.
- ↑ OFFICIAL: Italy squad for Euro 2016 | Football Italia. www.football-italia.net [online]. [cit. 2020-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-17.
- ↑ Mancini names uncapped striker Raspadori in final Italy Euro 2020 squad. Reuters [online]. 2021-06-02 [cit. 2021-11-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CAMPANALE, Susy. Turkey 0-3 Italy: Azzurri dominate Euro 2020 debut. football-italia.net [online]. 2021-06-11 [cit. 2021-11-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CRITCHLEY, Mark. Manuel Locatelli dazzles as Italy dominate Switzerland to reach Euro 2020 last 16. The Independent [online]. 2021-06-16 [cit. 2021-11-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BEGLEY, Emlyn. Italy beat Spain on penalties to reach final. BBC Sport [online]. 2021-07-06 [cit. 2021-11-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MCNULTY, Phil. England lose shootout in Euro 2020 final. BBC Sport [online]. 2021-07-11 [cit. 2021-11-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Italy - C. Immobile - Profile with news, career statistics and history - Soccerway. int.soccerway.com [online]. [cit. 2020-08-17]. Dostupné online.
- ↑ FIGC. www.figc.it [online]. [cit. 2020-08-17]. Dostupné online.
- ↑ STRACK-ZIMMERMANN, Benjamin. Ciro Immobile. www.national-football-teams.com [online]. [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j Ciro Immobile – Titles & achievements. Transfermarkt [online]. [cit. 2021-12-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MORK, Martin. Dybala named Serie A’s MVP. football-italia.net [online]. 2020-08-04 [cit. 2021-12-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Álvaro Gonçalves. Pirlo considerado o jogador do ano na Serie A. zerozero.pt [online]. 2014-12-15 [cit. 2021-12-29]. Dostupné online. (portugalsky)
- ↑ Susy Campanale. Serie A Team of 2017-18. football-italia.net [online]. 2018-12-03 [cit. 2021-12-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Martin Mork. Gran Galà del Calcio: The winners. football-italia.net [online]. 2021-03-19 [cit. 2021-12-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ UEFA Europa League Squad of the 2017/18 Season. UEFA.com [online]. UEFA, 2018-05-17 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ciro Immobile na Wikimedia Commons - Profil hráče na Transfermarkt.com (anglicky)
- Profil hráče na National Football Teams.com (anglicky)
- Profil hráče na webu FIGC.it – italské fotbalové asociace (italsky) (anglicky)
- http://torinofc.it/prima-squadra/2013-2014/Attaccanti/immobile-ciro
- http://aic.football.it/scheda/21071
- Narození v roce 1990
- Narození 20. února
- Fotbaloví útočníci
- Italští fotbalisté
- Italští fotbaloví reprezentanti
- Fotbalisté Juventusu Turín
- Fotbalisté AC Siena
- Fotbalisté US Grosseto FC
- Fotbalisté Delfino Pescara 1936
- Fotbalisté FC Janov
- Fotbalisté Torino FC
- Fotbalisté Borussie Dortmund
- Fotbalisté Sevilla FC
- Fotbalisté Lazia Řím
- Mistři Evropy ve fotbale
- Hráči Mistrovství Evropy ve fotbale 2020
- Hráči Mistrovství Evropy ve fotbale 2016
- Hráči Mistrovství světa ve fotbale 2014