Ciro Immobile

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ciro Immobile
Ciro Immobile (2018)
Ciro Immobile (2018)
Osobní informace
Datum narození20. února 1990 (31 let)
Místo narozeníTorre Annunziata, Itálie
Výška185 cm
Klubové informace
Současný klubItálie Lazio Řím
Číslo dresu17
Poziceútočník
Mládežnické kluby*
2002–2008
2008–2009 		Itálie Sorremto
Itálie Juventus
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2009–2012
2010–2011
2011
2011–2012
2012–2013
2013–2014
2014–2015
2015
2015–2016
2016
2016–		 Itálie Juventus
→ Itálie Siena
→ Itálie Grosseto
→ Itálie Pescara
Itálie Genoa
Itálie Turín
Německo Borussia Dortmund
→ Španělsko Sevilla
Španělsko Sevilla
→ Itálie Turín
Itálie Lazio		 003000(0)
004000(1)
016000(1)
03700(28)
033000(5)
03300(22)
024000(3)
008000(2)
000000(0)
014000(5)
1770(123)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2009–2010
2009–2013
2014–		 Itálie Itálie U20
Itálie Itálie U21
Itálie Itálie		 00600(0)
01600(8)
0470(14)
Úspěchy
Mistrovství Evropy ve fotbale
Zlatá medaile ME 2021 Itálie
Mistrovství Evropy U21
Stříbrná medaile 2013 Itálie
2. italská fotbalová liga
Zlatá medaile 2011/12 Pescara
Německý superpohár
Zlatá medaile 2014 Borussia Dortmund
Italský fotbalový pohár
Zlatá medaile 2018/2019 SS Lazio
Italský superpohár
Zlatá medaile 2017 SS Lazio
Zlatá medaile 2019 SS Lazio
Další informace
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 12. června 2021
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 12. června 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ciro Immobile (* 20. února 1990, Torre Annunziata) je italský fotbalový útočník, hrající v týmu SS Lazio. Účastník Mistrovství světa 2014 v Brazílii.[1]

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

S mládežnickým týmem Juventusu vyhrál Torneo di Viareggio v letech 2009 a 2010, zahrál si také za první mužstvo v nejvyšší soutěži i Lize mistrů. Na hostování v Pescaře pomohl týmu k vítězství v Serii B 2011/12 a s 28 góly byl nejlepším střelcem soutěže. Po sezoně přestoupil do Janova, kde strávil rok a pak ho koupil Torino FC. Je prvním hráčem Turína, který se stal králem střelců od roku 1977, kdy vyhrál Francesco Graziani.

Do Borussie Dortmund přestoupil po úspěšné sezóně v Torino FC, kdy se stal se nejlepším střelcem Serie A ročníku 2013/14 s 22 brankami. Přišel jako náhrada za polského útočníka Roberta Lewandowského, který zamířil do Bayernu Mnichov. Immobile podepsal s BVB pětiletý kontrakt.[2] Před sezonou 2014/15 vyhrál s Borussií DFL-Supercup proti Bayernu Mnichov (výhra 2:0).[3][4]

Sevilla[editovat | editovat zdroj]

Immobile hrající za Sevillu v Superpoháru UEFA (2015)

Dne 12. července 2015 se Immobile připojil k Seville na sezónní hostování poté, co ve své první sezoně v Borussia Dortmund vstřelil pouze tři góly v lize a celkem 10 gólů v 34 zápasech ve všech soutěžích.[5] Sevilla měla také možnost ho po hostování odkoupit. V klubu debutoval dne 11. srpna 2015, když nahradil Kevina Gameira v 80. minutě Superpoháru UEFA 2015 proti Barceloně, a asistoval u branky Jevhena Konopljanky, která poslala zápas do prodloužení; Barcelona však zápas vyhrála 5:4 po 120 minutách hry.[6]

31. července 2015 byl Immobile odnesen ze hřiště na nosítkách s kyslíkovou maskou a krční límcem poté, co v přátelském zápase proti Watfordu na Vicarage Road odehrál pouhých pět minut, po střetu se soupeřem. Byl převezen do nemocnice, ve které se ze zranění zotavil.[7] Později se zjistilo, že se jeho mu praskla nosní přepážka.[8] Dne 8. listopadu 2015 vstřelil Immobile svůj první gól za Sevillu v 36. minutě zápasu, ve kterém zvítězili v domácím prostředí 3:2 nad Realem Madrid.[9] V listopadu využila Sevilla opci již po pátém zápasu Cira v klubu. Dortmund dostal 11 milionů eur za přestup plus 3 miliony euro za hostování.[10]

Hostování v Turíně[editovat | editovat zdroj]

Dne 14. ledna 2016 se Immobile vrátil do Turína na hostování až do konce sezóny 2015/16.[11] O dva dny později, při svém debutu po návratu do klubu, vstřelil úvodní gól domácího zápasu proti Frosinone. 14. února opět skóroval, když dvěma góly pomohl porazit Palermo 3:1.[12] 22. března utrpěl svalové zranění v derby s Juventusem a do soutěžního zápasu se vrátil až za měsíc.[13]

Opět za Lazio Řím[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv se původně spekulovalo, že 26letý Immobile bude v Laziu ze Sevilly nejprve hostovat, nakonec se vyjednal trvalý přestup za částku 8,5 milionu eur.[14] Dne 21. srpna vstřelil gól hned při svém debutu v úvodním kole Serie A na hřišti Atalanty, kde Lazio vybojovalo tři body po výhře 4:3.[15] První ligovou sezónu po návratu do vlasti zakončil se 23 góly na kontě, více jich vstřelili jen Džeko, Belotti, Higuaín a Icardi.[16]

V ročníku 2017/18 se podruhé v kariéře stal nejlepším střelcem nejvyšší italské ligové soutěže, tentokráte mu náleželo dělené první místo s Maurem Icardim z Interu. Oba střelci zaznamenali 29 gólů celkově.[17]

Na úvod ligového ročníku 2019/20 proti Sampdorii Janov vstřelil dva góly, čímž přispěl k výhře 3:0 na janovské půdě.[18] Během 11. kola přispěl jedním gólem hlavou k výhře 2:1 na stadionu AC Milán. Pro Immobileho to byl jeho 100. gól ve dresu Lazia napříč všemi soutěžemi, a to v jeho 147. zápase.[19] V lednovém klání 20. kola proti Sampdorii se Immobile předvedl domácímu publiku třemi góly a přispěl k vítězství 5:1, které udrželo sérii 11 ligových vítězství Lazia v řadě.[20] Lazio na jaře pronásledovalo Juventus, na titul nakonec nedosáhlo. Immobile vstřelil 26. července při výhře 5:1 hattrick proti Hellasu Verona, dva góly dal z penalty.[21] Během posledního kola dohrávané Serie A dal gól Neapoli a se 36 góly se stal Capocannoniere, nejlepším střelcem ročníku před Cristianem Ronaldem. Vyrovnal tak počin Gonzala Higuaína ze sezóny 2015/16, který tehdy hrál právě za Neapol. Immobile si tak vystřílel Zlatou kopačku pro nejlepšího střelce v Evropě.[22] To se fotbalistovi italské ligy podařilo naposledy roku 2007, kdy Zlatou kopačku získal Francesco Totti, legenda druhého římského týmu.[23] Lazio proti Neapoli prohrálo 1:3 a spadlo na čtvrté místo (o příčku níže byl rival AS Řím), která však zaručovalo Ligu mistrů v další sezóně rovněž.[24]

Na konci srpna roku 2020 prodloužil s klubem smlouvu do roku 2025.[25] Ve skupině Ligy mistrů narazil na svůj bývalý klub Borussii Dortmund a v zápase 20. října pomohl jedním gólem k úvodní domácí výhře 3:1.[26] Ve čtvrtém zápase skupiny proti Zenitu 24. listopadu dal góly dva, díky čemuž Lazio vyhrálo doma 3:1 a ani tentokrát neprohrálo.[27]

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Reprezentoval Itálii na Mistrovství Evropy ve fotbale hráčů do 21 let 2013 v Izraeli, vstřelil gól ve finálovém zápase proti Španělsku, který Italové prohráli 2:4.[28]

V seniorské reprezentaci Itálie debutoval 5. března 2014 v přátelském utkání proti Španělsku (prohra 0:1).[29][30] Byl zařazen do širší nominace na mistrovství světa ve fotbale 2014 v Brazílii, poté se dostal mezi třiadvacítku hráčů pro MS, jejíž složení oznámil trenér Cesare Prandelli 2. června.[31] 8. června vstřelil v přípravném utkání proti Fluminense FC, které Italové vyhráli 5:3, hattrick.[32] Na šampionátu však vyšel střelecky naprázdno: v utkání proti Anglii (výhra 2:1) střídal v 73 minutě Balotelliho, proti Kostarice (prohra 0:1) nehrál, do posledního zápasu skupiny proti Uruguayi (prohra 0:1 a vyřazení) nastoupil od začátku, v 71. minutě ho vystřídal Antonio Cassano.[33]

První reprezentační gól vstřelil 4. září 2014 ve 3. minutě přátelského utkání proti Nizozemsku, které Italové vyhráli 2:0.[34]

Dne 31. května 2016 byl Immobile jmenován do 23členného týmu Antonia Conteho pro Euro 2016.[35]

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Klubové[editovat | editovat zdroj]

K zápasu odehranému 1. srpna 2020[36]

Klub Sezóna Liga Liga Pohár Evropské poháry Ostatní Celkem
Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly
Juventus 2008/09 Serie A 1 0 0 0 0 0 — 1 0
2009/10 2 0 1 0 1[P 1] 0 — 4 0
Celkem 3 0 1 0 1 0 0 0 5 0
Siena (hostování) 2010/11 Serie B 4 1 2 1 — — 6 2
Grosseto (hostování) 16 1 0 0 — — 16 1
Pescara (hostování) 2011/12 37 28 0 0 — — 37 28
Janov 2012/13 Serie A 33 5 1 0 — — 34 5
Torino 2013/14 33 22 1 1 — — 34 23
Borussia Dortmund 2014/15 Bundesliga 24 3 3 3 6[P 1] 4 1[P 2] 0 34 10
Sevilla (hostování) 2015/16 La Liga 8 2 3 2 3[P 1] 0 1[P 3] 0 15 4
Torino (hostování) Serie A 14 5 0 0 — — 14 5
Lazio 2016/17 36 23 5 3 — — 41 26
2017/18 33 29 4 2 9[P 4] 8 1[P 5] 2 47 41
2018/19 36 15 5 3 5[P 4] 1 — 46 19
2019/20 37 36 2 1 4[P 4] 2 1[P 5] 0 44 39
Celkem 142 103 16 9 18 11 2 2 178 125
Celkem 313 167 27 16 28 15 4 2 373 203
  1. ↑ a b c Zápasy v Lize mistrů UEFA
  2. ↑ Zápas v DFL-Supercupu
  3. ↑ Zápas v Superpoháru UEFA
  4. ↑ a b c Zápasy v Evropské lize UEFA
  5. ↑ a b Zápas v Supercoppa Italiana

Reprezentační[editovat | editovat zdroj]

K zápasu odehranému 18. listopadu 2019[37][38]

Tým Rok Zápasy Góly
Itálie 2014 9 1
2015 3 0
2016 8 4
2017 10 2
2018 5 0
2019 4 3
Celkem 39 10

K zápasu odehranému 18. listopadu 2019 Skóre a výsledky Itálie jsou vždy zapisovány jako první

Seznam reprezentačních gólů Cira Immobile
Gól Datum Místo Soupeř Skóre Výsledek Souěž
1 4. září 2014 Stadio San Nicola, Bari, Itálie Nizozemsko Nizozemsko 1:0 2:0 Přátelský zápas
2 5. září 2016 Stadion Sammy Ofer, Haifa, Izrael Izrael Izrael 3:1 3:1 Kvalifikace na Mistrovství světa 2018
3 9. října 2016 Národní aréna Toše Proeski, Skopje, Makedonie Severní Makedonie Severní Makedonie 2:2 3:2
4 3:2
5 12. listopadu 2016 Rheinpark Stadion, Vaduz, Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko 2:0 4:0
6 24. března 2017 Stadio Renzo Barbera, Palermo, Itálie Albánie Albánie 2:0 2:0
7 5. září 2017 Stadio Giglio, Reggio Emilia, Itálie Izrael Izrael 1:0 1:0
8 8. září 2019 Stadion Tampere, Tampere, Finsko Finsko Finsko 1:0 2:1 Kvalifikace na Euro 2020
9 18. listopadu 2019 Stadio Renzo Barbera, Palermo, Itálie Arménie Arménie 1:0 9:1
10 4:0

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ 2014 FIFA World Cup Brazil ™ - List of Players, FIFA.com, citováno 15. 6. 2014 (anglicky)
  2. ↑ Talian Immobile podpísal na päť rokov v Borussii Dortmund, SME.sk, citováno 3. 6. 2014 (slovensky)
  3. ↑ Guardiola skúšal nový systém, Superpohár vyhral Dortmund, SME.sk, citováno 13. 8. 2014 (slovensky)
  4. ↑ Dortmund - Bayern 2:0 Borussia zdolala i díky brance Spidermana Bayern a vybojovala německý Superpohár, Sport.cz, citováno 13. 8. 2014
  5. ↑ Borussia Dortmund striker Ciro Immobile heading to Sevilla. ESPN. 12 July 2015. Dostupné online [cit. 12 July 2015]. (anglicky) 
  6. ↑ Pedro is Barcelona's UEFA Super Cup hero again [online]. UEFA.com, 11 August 2015 [cit. 2015-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Immobile stretchered off – Football Italia [online]. [cit. 2015-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Immobile: 'It's just a knock' [online]. [cit. 2015-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 March 2016. (anglicky) 
  9. ↑ Immobile back to scoring [online]. Football Italia, 9 November 2015 [cit. 2015-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Sevilla to buy Immobile [online]. Football Italia, 12 November 2015 [cit. 2016-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Bentornato Ciro! [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 January 2016. (anglicky) 
  12. ↑ Palermo vs. Torino – 14 February 2016 – Soccerway [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Immobile out for a month [online]. Football Italia, 22 March 2016 [cit. 2016-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Official: Immobile joins Lazio. football-italia.net [online]. 2016-07-27 [cit. 2020-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Atalanta 3-4 Lazio. legaseriea.it [online]. 2016-08-21 [cit. 2020-07-23]. Dostupné online. (italsky) 
  16. ↑ CREEK, Stephen. Roma striker Dzeko wins Serie A Capocannoniere. Goal.com [online]. 2017-05-29 [cit. 2020-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ DI MAGGIO, Roberto; KRAMARSIC, Igor; NOVELLO, Alberto. Italy - Serie A Top Scorers. RSSSF [online]. Rev. 2019-06-06 [cit. 2020-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Lazio hladce přejelo Sampdorii na její půdě. Eurofotbal [online]. [cit. 2020-07-22]. Dostupné online. 
  19. ↑ Immobile celebrates Lazio Century. football-italia.net [online]. 2019-11-03 [cit. 2020-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Lazio 5-1 Sampdoria. BBC [online]. 2020-01-18 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Juve claim ninth Serie A title in a row. yahoo! sports [online]. 2020-07-26 [cit. 2020-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  22. ↑ Ciro Immobile matches Serie A scoring record with 36th goal. sportsnet.ca [online]. 2020-08-01 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Immobile se prostřílel do historie. Když věříte, někdy se sny splní, tvrdí. ČT Sport [online]. 2020-08-02 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. 
  24. ↑ DI MAGGIO, Roberto; STOKKERMANS, Karel. Italy 2019/20. Rec.Sport.Soccer Statistics Foundation (RSSSF) [online]. 2020-07-30 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ PROLIFIC CIRO IMMOBILE EXTENDS LAZIO CONTRACT TO 2025. Eurosport.com [online]. [cit. 2021-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Lazio 3–1 Borussia Dortmund. BBC Sport [online]. 2020-10-20 [cit. 2021-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ CIRO IMMOBILE DOUBLE HELPS LAZIO MOVE CLOSER TO KNOCKOUT STAGE WITH ZENIT WIN. Eurosport.com [online]. 2020-11-25 [cit. 2021-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ http://www.uefa.com/under21/season=2013/matches/round=2000191/match=2010959/index.html
  29. ↑ Profil hráče, eu-football.info (anglicky)
  30. ↑ http://www.figc.it/it/204/39094/2014/03/News.shtml
  31. ↑ http://www.bbc.com/sport/0/football/27402363
  32. ↑ http://www.dailymail.co.uk/sport/worldcup2014/article-2652261/Fluminense-3-5-Italy-Ciro-Immobile-bags-hat-trick-Azzurri-lay-marker-ahead-World-Cup-opener-against-England.html
  33. ↑ Archivovaná kopie. www.fifa.com [online]. [cit. 2014-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-18. 
  34. ↑ http://www.fotbal.guru/nizozemsko-v-generalce-na-cesko-neuspelo-italii-podlehlo/
  35. ↑ OFFICIAL: Italy squad for Euro 2016 | Football Italia. www.football-italia.net [online]. [cit. 2020-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-17. 
  36. ↑ Italy - C. Immobile - Profile with news, career statistics and history - Soccerway. int.soccerway.com [online]. [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. 
  37. ↑ FIGC. www.figc.it [online]. [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. 
  38. ↑ STRACK-ZIMMERMANN, Benjamin. Ciro Immobile. www.national-football-teams.com [online]. [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Ciro Immobile – hráčská kariéra
Italská fotbalová reprezentace na Mistrovství světa 2014
1 Gianluigi Buffon (C) • 2 Mattia De Sciglio • 3 Giorgio Chiellini • 4 Matteo Darmian • 5 Thiago Motta • 6 Antonio Candreva • 7 Ignazio Abate • 8 Claudio Marchisio • 9 Mario Balotelli • 10 Antonio Cassano • 11 Alessio Cerci • 12 Salvatore Sirigu • 13 Mattia Perin • 14 Alberto Aquilani • 15 Andrea Barzagli • 16 Daniele De Rossi • 17 Ciro Immobile • 18 Marco Parolo • 19 Leonardo Bonucci • 20 Gabriel Paletta • 21 Andrea Pirlo • 22 Lorenzo Insigne • 23 Marco Verratti • Trenér Cesare Prandelli
Medailisté – Mistrovství Evropy ve fotbale 2020
Itálie Zlatá medaile
Anglie Stříbrná medaile
Španělsko Bronzová medaile
Dánsko Bronzová medaile
Zlatá medaile Coppa Italia 2018/19 – SS Lazio
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Supercoppa italiana 2017 – SS Lazio
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Supercoppa italiana 2019 – SS Lazio
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile DFL-Supercup 2014 – Borussia Dortmund
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Nejlepší střelci italské fotbalové ligy (Serie A)
Zlatá kopačka
1968 Eusébio • 1969 Petar Žekov • 1970 Gerd Müller • 1971 Josip Skoblar • 1972 Gerd Müller • 1973 Eusébio • 1974 Héctor Yazalde • 1975 Dudu Georgescu • 1976 Sotiris Kaiafas • 1977 Dudu Georgescu • 1978 Hans Krankl • 1979 Kees Kist • 1980 Erwin Vandenbergh • 1981 Georgi Slavkov • 1982 Wim Kieft • 1983 Fernando Gomes • 1984 Ian Rush • 1985 Fernando Gomes • 1986 Marco van Basten • 1987 Rodion Cămătaru/Toni Polster • 1988 Tanju Çolak • 1989 Dorin Mateuț • 1990 Hugo Sánchez a Christo Stoičkov • 1991 Darko Pančev • 1997 Ronaldo • 1998 Nikos Machlas • 1999 Mário Jardel • 2000 Kevin Phillips • 2001 Henrik Larsson • 2002 Mário Jardel • 2003 Roy Makaay • 2004 Thierry Henry • 2005 Diego Forlán a Thierry Henry • 2006 Luca Toni • 2007 Francesco Totti • 2008 Cristiano Ronaldo • 2009 Diego Forlán • 2010 Lionel Messi • 2011 Cristiano Ronaldo • 2012 Lionel Messi • 2013 Lionel Messi • 2014 Cristiano Ronaldo / Luis Suárez • 2015 Cristiano Ronaldo • 2016 Luis Suárez • 2017 Lionel Messi • 2018 Lionel Messi • 2019 Lionel Messi • 2020 Ciro Immobile • 2021 Robert Lewandowski
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ciro_Immobile&oldid=20470573“