Přeskočit na obsah

David de Gea

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
David de Gea
David de Gea v roce 2017
David de Gea v roce 2017
Osobní informace
Celé jménoDavid de Gea Quintana
Datum narození7. listopad 1990 (34 let)
Místo narozeníMadrid, Španělsko
Výška192 cm
Klubové informace
Současný klubItálie Fiorentina
Číslo dresu43
Pozicebrankář
Mládežnické kluby*
2003–2008 Španělsko Atlético Madrid
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2008–2009
2009–2011
2011–2023
2024–		 Španělsko Atlético Madrid B
Španělsko Atlético Madrid
Anglie Manchester United
Itálie ACF Fiorentina		 03500(0)
05700(0)
41500(0)
03500(0)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2004
2007
2007–2009
2009
2009–2013
2012
2014–2020		 Španělsko Španělsko U15
Španělsko Španělsko U17
Španělsko Španělsko U19
Španělsko Španělsko U20
Španělsko Španělsko U21
Španělsko Španělsko U23
Španělsko Španělsko		 01200(0)
01500(0)
01500(0)
00100(0)
02700(0)
00500(0)
04500(0)
Úspěchy
Mistrovství Evropy ve fotbale
Bronzová medaile ME 2021 Španělsko
Mistrovství Evropy U21
Zlatá medaile 2011 Španělsko
Zlatá medaile 2013 Španělsko
Superpohár UEFA
Zlatá medaile 2010 Atlético Madrid
Evropská liga UEFA
Zlatá medaile 2009/2010 Atlético Madrid
Zlatá medaile 2016/2017 Manchester United FC
1. anglická fotbalová liga
Zlatá medaile 2012/2013 Manchester United FC
Anglický superpohár
Zlatá medaile 2011 Manchester United FC
Zlatá medaile 2013 Manchester United FC
Zlatá medaile 2016 Manchester United FC
Další informace
Povolánífotbalista
Manžel(ka)Edurne (od 2023)
Webdaviddegea.com
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 19. červen 2025
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 19. červen 2025
Některá data mohou pocházet z datové položky.

David de Gea Quintana (de Gea po otci, Quintana po matce, španělská výslovnost: [daˈβið ðe ˈxea], * 7. listopadu 1990, Madrid, Španělsko) je španělský fotbalový brankář který hraje za Serie A klub ACF Fiorentina.

Klubová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Madridu, fotbalovou kariéru začal v 10 letech v Atléticu Madrid. V seniorech debutoval v roce 2009. Poté co se stal prvním brankářem týmu, pomohl k výhře v soutěži Evropská liga UEFA a Superpohár UEFA. Jeho výkony upoutaly klub Manchester United, který ho koupil.

Manchester United

[editovat | editovat zdroj]

Do Manchesteru přestoupil 29. června 2011 ve svých 20 letech jako náhrada za dlouholetého gólmana Edwina van der Sara, který zrovna ukončil aktivní kariéru. De Gea podepsal pětiletou smlouvu a stal se součástí týmu Sira Alexe Fergusona. Přestupová částka činila 18,9 milionu liber a šlo o druhou nejvyšší částku za gólmana po přestupu Gianluigiho Buffona do Juventusu v roce 2001.[1] Jeho případným konkurentem měl být brankář Anders Lindegaard.

Sezóna 2011/12

[editovat | editovat zdroj]

Vůbec první zápas odchytal proti americkému týmu Chicago Fire 23. července 2011, Manchester United na turné v USA vyhrál poměrem 3:1.[2] První soutěžní zápas na de Geu čekal 7. srpna, kdy se United utkali o Community Shield s městským rivalem City. Inkasoval sice dva góly, jeho spoluhráči ale stav zápasu otočili a vyhráli 3:2.[3] United započali obhajobu ligového titulu 14. srpna 2011 proti West Bromwich Albion, kde sice de Geu překonal Shane Long, vlastní gól soupeře ale přihrál tři body Manchesteru.[4] Za obdržený gól se dočkal kritiky, přičemž trenér Alex Ferguson to popsal jako „proces učení“.[5] V následujícím druhém ligovém kole si připsal čisté konto proti Tottenhamu, který byl na Old Trafford poražen 3:0.[6] O šest dní později se postavil Arsenalu a za stavu 1:0 pro United vychytal penaltu Robina van Persieho. Domácí United nakonec vyhráli 8:2.[7] Proti Chelsea 18. září pomohl k vítězství 3:1 doma zejména vychytáním střelecké příležitosti soupeřova záložníka Ramirese.[8] Další týden zachránil remízu 1:1 proti Stoke City několika zákroky.[9] Odchytal rovněž utkání Ligy mistrů UEFA s Basilejí, které skončilo domácí remízou 3:3.[10] V prosinci ztratil místo jedničky na úkor Lindegaarda, poté co United podlehli doma 2:3 poslednímu Blackburnu.[11] Na začátku února se v důsledku Lindegaardova zranění vrátil do branky a přičinil se u jednobodového zisku na hřišti Chelsea, když v nastaveném čase vychytal přímý kop Juana Manuela Maty, čímž fotbalisté United vybojovali remízu 3:3.[12] Do konce sezóny odchytal 19 zápasů Premier League a čisté konto udržel osmkrát.[13]

Sezóna 2012/13

[editovat | editovat zdroj]

Navzdory povedenému osobnímu výkonu a řadě zákroků podlehl de Gea s týmem na hřišti Evertonu v úvodním kole ligy dne 20. srpna 2012.[14] Další ligový zápas proti Fulhamu byl vítězný, při domácí výhře 3:2 ale de Gea neodhadl centr, načež si dal obránce United Nemanja Vidić vlastní gól.[15] Následovala šance pro Lindegaarda, jenž však trenéra Fergusona nepřesvědčil a de Gea se v průběhu sezóny vrátil do branky.[13] Ve 34. kole Premier League 2012/13 20. dubna 2013 porazil Manchester United Aston Villu 3:0, David mohl v předstihu slavit se spoluhráči ligový titul (dvacátý v historii klubu).[16][17][18] V závěru sezóny byl zařazen do Jedenáctky roku Premier League (Premier League Team of the Year) 2012/13.[19]

Sezóna 2013/14

[editovat | editovat zdroj]

United se před začátkem sezóny 2013/14 rozloučily s trenérem Alexem Fergusonem, na jehož místo nastoupil David Moyes. Nové období zahájil srpnový pohárový triumf v Community Shield 2013. Soupeřící Wigan podlehl 0:2 a nevzmohl se ani na to dostat de Geu pod tlak.[20]

Na začátku října fotbalisté United tápali venku proti Sunderlandu, kde prohrávali 0:1. De Gea ovšem za tohoto stavu vychytal hlavičku Emanuela Giaccheriniho a Adnan Januzaj dvěma góly pomohl otočit výsledek na 2:1 pro „Rudé ďábly“. Zákrok španělského gólmana pochválil jeho předchůdce Peter Schmeichel.[21] Ligové utkání hrané 1. prosince 2013 s Tottenhamem bylo pro de Geu 100. utkáním za Manchester United.[22]

Sezóna 2014/15

[editovat | editovat zdroj]

Po sezóně 2014/15 byl zvolen do nejlepšího týmu Premier League podle PFA jako jediný hráč Manchesteru United.[23]

Sezóna 2015/16

[editovat | editovat zdroj]

Na začátku srpna roku 2015 potvrdil trenér Louis van Gaal absenci de Gey pro úvodní ligové utkání proti Tottenhamu. Španělský brankář údajně projevil zájem přestoupit do Realu Madrid, mediální spekulace doprovázely ho doprovázely celé léto.[24] Madridský celek o de Geu usiloval a přestupová částka činící 29 milionů liber byla připravena, ovšem přestup samotný se nakonec neuskutečnil, přičemž oba celky se rozcházely v tom, z jakého důvodu de Gea nepřestoupil.[25] Přestupové okno bylo ukončeno a de Gea zůstal v Manchesteru, kde měl smlouvu ještě na jeden rok.[25] 11. září podepsal novou smlouvu s platovým navýšením, zavazující jej v United do roku 2019 s opcí na prodloužení do roku 2020.[26]

V lednu 2016 nastoupil proti Newcastle United do svého 200. zápasu za Manchester United, zápas ale skončil nerozhodně 3:3.[27] V květnu 2016 získal ocenění pro nejlepšího hráče týmu (Cenu Sira Matta Busbyho) a tuto každoroční cenu získal po sobě potřetí.[28]

Sezóna 2016/17

[editovat | editovat zdroj]

Na začátku srpna roku 2016 se de Gea postavil do brány v zápase o Community Shield s Leicesterem a pomohl vyhrát 2:1, poté co jej střelecky překonal Jamie Vardy. Éra trenéra José Mourinha tak započala trofejí.[29] Dne 23. října (9. ligové kolo) neodvrátil nejvyšší prohru Manchesteru United v Premier League od roku 2011, když na stadionu Chelsea celkem čtyřikrát kapituloval.[30] Proti West Ham United na začátku ledna odchytal 250. zápas za United.[31]

V dubnu se jeho jméno objevilo v Týmu roku v Premier League podle PFA, kam byl de Gea obsazen jako jediný fotbalista United.[32]

Další sezóny

[editovat | editovat zdroj]

Proti Southamptonu v polovině července 2020 dosáhl na 400 startů ve dresu Manchesteru United.[33] Po konci sezóny 2019/20 Premier League byl de Gea jedním z hráčů, kteří na hřišti nechyběli ani minutu napříč všemi 38 zápasy.[34] V závěrečném 38. kole na konci července 2020 vychytal proti Leicesteru čisté konto a pomohl výhrou 2:0 ke třetímu místu v konečné tabulce Premier League a kvalifikaci do Ligy mistrů pro další sezónu. Pro de Geu to bylo čisté konto číslo 113 v anglické lize. Překonal tak dřívějšího brankáře United Petera Schmeichela.[35]

Dne 4. února 2022 poprvé obdržel cenu pro hráče měsíce ledna Premier League a navázal na Frasera Forstera z února 2017, posledního oceněného brankáře.[36]

Dne 8. července 2023 Manchester United oznámil, že de Gea po 12 letech klub opustí.[37]

AFC Fiorentina

[editovat | editovat zdroj]

12. srpna 2024 De Gea s italským klubem ACF Fiorentina podepsal roční smlouvu s možností prodloužení o další rok.

Reprezentační kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Mládežnické reprezentace

[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2007 se s reprezentací do 17 let zúčastnil Mistrovství Evropy U17 v Belgii, kde ve finále španělští mladíci porazili Anglii 1:0.[38]

Byl také kapitánem mládežnické reprezentace Španělska U21. Byl nominován na Mistrovství Evropy hráčů do 21 let 2013 konané v Izraeli, kde mladí Španělé porazili ve finále vrstevníky z Itálie 4:2 a slavili zisk čtvrtého titulu v této věkové kategorii.[39] Chytal i na předchozím šampionátu 2011 v Dánsku, i zde Španělsko získalo titul.[40]

V létě 2012 byl napsán na soupisku pro Letní olympijské hry 2012 (hráči do 23 let) v Londýně. Španělsko, které mělo na soupisce i hráče z A-mužstva, zde bylo po vítězství na EURU 2012 největším favoritem, ale po dvou prohrách 0:1 (s Japonskem a Hondurasem) a jedné remíze s Marokem (0:0), vypadlo překvapivě již v základní skupině. D. David de Gea odchytal všechna tři utkání svého týmu.[41][42][43]

A-mužstvo

[editovat | editovat zdroj]

V A-mužstvu Španělska přezdívaném La Furia Roja debutoval 8. června 2014 v přípravném zápase na MS 2014 hraném ve Spojených státech proti týmu El Salvadoru (výhra 2:0).[44]

Trenér Vicente del Bosque jej vzal na Mistrovství světa 2014 v Brazílii[45], kde Španělé jakožto obhájci titulu vypadli po dvou porážkách a jedné výhře již v základní skupině B. Na turnaji byl náhradníkem, nenastoupil do žádného zápasu.

Vicente del Bosque jej nominoval i na EURO 2016 ve Francii[46], kde byli Španělé vyřazeni v osmifinále Itálií po porážce 0:2.[47] Na šampionátu byl brankářskou jedničkou a odchytal všechny čtyři zápasy svého mužstva.

De Gea byl trenérem Julenem Lopeteguim nominován na Mistrovství světa 2018, kde měl mít svěřenou roli brankářské jedničky.[48]

Dočkal se nominace pro Mistrovství Evropy 2020, konané kvůli pandemii covidu-19 v roce 2021. Trenér Luis Enrique zveřejnil nominaci 24. května 2021 a zahrnul do ni také brankáře Unaie Simóna a Roberta Sáncheze.[49] Turnajovou jedničkou se nakonec stal Unai Simón, který nastoupil do úvodního utkání skupiny se Švédskem.[50]

Na Mistrovství světa 2022 si nezachytal, jelikož trenér Luis Enrique opět vložil důvěru v Unaie Simóna, jehož doplnila dvojice David Raya a Robert Sánchez.[51]

Statistiky

[editovat | editovat zdroj]
Klubové
Klub Sezona Liga Pohár Ligový pohár Evropa Ostatní Celkem
Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly
Atlético Madrid B 2008/09 35 0 — — — — 35 0
Atlético Madrid 2009/10 19 0 7 0 – 9 0 – 35 0
2010/11 38 0 5 0 – 5 0 1 0 49 0
Celkem 57 0 12 0 – 14 0 1 0 84 0
Manchester United 2011/12 29 0 1 0 0 0 8 0 1 0 39 0
2012/13 28 0 5 0 1 0 7 0 — 41 0
2013/14 37 0 0 0 4 0 10 0 1 0 52 0
2014/15 37 0 5 0 1 0 — — 43 0
Celkem 131 0 11 0 6 0 25 0 2 0 175 0
Kariéra celkem 188 0 23 0 6 0 40 0 2 0 259 0

Statistika ke dni 17. května 2015

Úspěchy

[editovat | editovat zdroj]

Klubové

[editovat | editovat zdroj]

Atlético Madrid

Manchester United

Reprezentační

[editovat | editovat zdroj]

Španělsko U17

Španělsko U21

Individuální

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Manchester United confirm signing of David de Gea. BBC [online]. 2011-06-29 [cit. 2020-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ OGDEN, Mark. Manchester United goalkeeper David de Gea shines on debut in 3–1 victory over Chicago Fire on US Tour. The Daily Telegraph [online]. 2011-07-24 [cit. 2020-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ BEVAN, Chris. Man City 2–3 Man Utd. BBC [online]. 2011-08-07 [cit. 2020-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ CHOWDHURY, Saj. West Brom 1–2 Man Utd. BBC [online]. 2011-08-14 [cit. 2020-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ TAYLOR, Daniel. Nervous start has put David De Gea's Manchester United place in doubt. The Guardian [online]. 2011-08-14 [cit. 2020-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ MCNULTY, Phil. Man Utd 3-0 Tottenham. BBC [online]. 2011-08-22 [cit. 2020-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ MCNULTY, Phil. Man Utd 8–2 Arsenal. BBC [online]. 2011-08-28 [cit. 2020-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ MCNULTY, Phil. Man Utd 3 - 1 Chelsea. BBC [online]. 2011-09-18 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ DA SILVA, Michael. Stoke 1–1 Man Utd. BBC [online]. 2011-09-24 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ CASEY, Jamie. Utd salvage draw in thriller. Sky Sports [online]. 2011-09-28 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ WALLACE, Sam. Sam Wallace: Manchester United are dogged by too many problems. The Independent (UK) [online]. 2012-01-06 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ WILLIAMS, Richard. Manchester United's David de Gea shows true worth in Spanish duel. The Guardian [online]. 2012-02-05 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ a b MATHIESON, Stuart. De Gea's future is still in his hands. manchestereveningnews.co.uk [online]. 2013-02-07 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ MCNULTY, Phil. Everton 1-0 Man Utd. BBC [online]. 2012-08-20 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ MAGOWAN, Alistair. Manchester United 3-2 Fulham. BBC [online]. 2012-08-25 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Van Persie pálil a Manchesteru United už jubilejní titul nikdo nevezme. iDNES.cz [online]. 2013-04-20 [cit. 2013-04-23]. Dostupné online. 
  17. ↑ Vzdor bombám, vzdor tragédii. Manchester United slaví podvacáté titul. iDNES.cz [online]. 2013-04-22 [cit. 2013-04-23]. Dostupné online. 
  18. ↑ Man United 3 Aston Villa 0: CHAMPIONS! It's Robin's Victory Parade as hat-trick takes United to the title - now will Dutchman clean up with Footballer of the Year award and Golden Boot (he's one goal ahead of Suarez)?, Daily Mail, cit. 23. 04. 2013 (anglicky)
  19. ↑ a b Gareth Bale wins PFA Player of Year and Young Player awards. BBC Sport [online]. 2013-04-28 [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ ROSTANCE, Tom. Man Utd 2–0 Wigan. BBC [online]. 2013-08-11 [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ HIGGINS, Adam. Peter Schmeichel praises David De Gea save against Sunderland. manutd.com [online]. 2013-10-05 [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ ANDERSON, David. Manchester United's David De Gea looking for more as he closes in on his 100th appearance. Daily Mirror [online]. 2013-11-13 [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ a b Chelsea's Eden Hazard named PFA Player of the Year. BBC Sport [online]. 2015-04-26 [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Man Utd: David De Gea not the same as last season - Van Gaal. BBC [online]. 2015-08-07 [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ a b David De Gea: Man Utd deny blame for failed Real Madrid deal. BBC [online]. 2015-09-01 [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ SWEETMAN, Tom. David De Gea: Goalkeeper signs new contract with Manchester United. CNN [online]. 2015-09-11 [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Newcastle United 3-3 Manchester United: Last-gasp Dummett salvages draw in St James's Park thriller. Goal.com [online]. 2016-01-12 [cit. 2020-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ LAKE, Jefferson. David de Gea wins Manchester United Player of the Year for record third time. Sky Sports [online]. 2016-05-03 [cit. 2020-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ BEVAN, Chris. Jose Mourinho began his reign as Manchester United manager with a trophy. BBC [online]. 2016-08-07 [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ JUREJKO, Jonathan. Chelsea 4-0 Manchester United. BBC [online]. 2016-10-23 [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ David de Gea makes 250th Manchester United appearance. besoccer.com [online]. 2017-01-02 [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ Chelsea, Tottenham dominate PFA Premier League Team of the Year. FourFourTwo.com [online]. 2017-04-20 [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ PADRAIG, Whelan. David de Gea hits big Man United milestone against Southampton. onefootball.com [online]. 2020-07-13 [cit. 2020-12-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ HOSKIN, Rob. Van Dijk, Maguire and De Gea: Which players played every minute in the Premier League season?. GiveMeSport [online]. Sports New Media, 2020-07-26 [cit. 2020-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ ALADAY, Adam. Peter Schmeichel Encourages Man Utd to Stick With David de Gea Despite Poor Performances. 90min.com [online]. 2020-07-29 [cit. 2020-12-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ a b LYNCH, Kieran. David de Gea named Premier League Player of the Month award for January becoming first goalkeeper to receive prize in SIX years... as Wolves boss Bruno Lage wins Manager of the Month after three straight victories. Daily Mail [online]. 2022-02-04 [cit. 2022-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ Rozlučka po dvanácti letech. De Gea oznámil konec v Manchesteru United | TN.cz. tn.nova.cz [online]. 2023-07-08 [cit. 2023-07-08]. Dostupné online. 
  38. ↑ Spain - England 1:0[nedostupný zdroj], UEFA U17 European Championship, UEFA.com, cit. 14. 5. 2013 (anglicky)
  39. ↑ Mladí fotbalisté Španělska obhájili titul na Euru „jedenadvacítek“, iDNES.cz, cit. 18. 6. 2013
  40. ↑ SUI – ESP 0:2, 2011 UEFA European Under-21 Championship, UEFA.com (anglicky)
  41. ↑ Spain - Japan 0:1, London2012.com, Men´s football (anglicky)
  42. ↑ Spain - Honduras 0:1, London2012.com, Men´s football (anglicky)
  43. ↑ Spain - Morocco 0:0, London2012.com, Men´s football (anglicky)
  44. ↑ ESP - SAL 2:0 (anglicky)
  45. ↑ 2014 FIFA World Cup Brazil ™ - List of Players Archivováno 25. 6. 2014 na Wayback Machine., FIFA.com, citováno 9. 4. 2015 (anglicky)
  46. ↑ EURO 2016[nedostupný zdroj], SME.sk, cit. 11. 6. 2016 (slovensky)
  47. ↑ Obhajca zo Španielska z hry von, Taliani vyzvú majstrov sveta! Archivováno 30. 6. 2016 na Wayback Machine., Profutbal.sk, cit. 27. 6. 2016 (slovensky)
  48. ↑ HAYWARD, Ben. Spain's 2018 World Cup squad: Who joins Ramos & Iniesta in 23-man list?. Goal.com [online]. 2018-05-21 [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ Luis Enrique leaves Spain skipper Sergio Ramos out of Euro 2020 squad. yahoo!sport [online]. 2021-05-24 [cit. 2021-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ 'He has now hit rock bottom': United fans react as De Gea is dropped by Spain for Euro 2020 opener. Tribuna.com [online]. 2021-06-14 [cit. 2021-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ DOYLE, Mark. Firmino, De Gea, Thiago & the biggest 2022 World Cup squad selection snubs. Goal.com [online]. 2022-11-11 [cit. 2022-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ ITA – ESP 2:4, 2013 UEFA European Under-21 Championship, UEFA.com, cit. 7. 3. 2015 (anglicky)
  53. ↑ PFA awards: Leicester and Spurs dominate Premier League team. BBC Sport [online]. 2016-04-21 [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ PFA teams of the year: Chelsea and Tottenham dominate Premier League XI. BBC Sport [online]. 2017-04-20 [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ Manchester City players dominate PFA team of the year. BBC Sport [online]. 2018-04-18 [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
David de Gea – klubová kariéra
Zlatá medaile Evropská liga UEFA 2009/2010 – Atlético Madrid Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Evropská liga UEFA 2016/2017 – Manchester United FC Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Superpohár UEFA 2010 – Atlético Madrid Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Community Shield 2011 – Manchester United FC
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Community Shield 2013 – Manchester United FC
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Community Shield 2016 – Manchester United FC
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Premier League 2012/2013 – Manchester United FC
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
David de Gea – reprezentační kariéra
Zlatá medaile Španělsko na Mistrovství Evropy do 21 let 2011 (3. titul) Zlatá medaile

1 Rubén Miño • 2 César Azpilicueta • 3 Álvaro Domínguez Soto • 4 Javi Martínez (C) • 5 Mikel San José • 6 Jeffrén Suárez • 7 Adrián López Álvarez • 8 Dani Parejo • 9 Bojan Krkić • 10 Juan Manuel Mata • 11 Diego Capel • 12 Martín Montoya • 13 David de Gea • 14 Emilio Nsue • 15 José Ángel Valdés • 16 Víctor Ruiz Torre • 17 Dídac Vilà • 18 Ander Herrera •19 Thiago Alcântara • 20 Alberto Botía • 21 Rubén Pérez • 22 Iker Muniain • 23 Diego Mariño • Trenér: Luis Milla Aspas

Zlatá medaile Španělsko na Mistrovství Evropy do 21 let 2013 (4. titul) Zlatá medaile

1 David de Gea • 2 Martín Montoya • 3 Asier Illarramendi • 4 Nacho Fernández • 5 Marc Bartra • 6 Iñigo Martínez • 7 Sergio Canales • 8 Koke • 9 Rodrigo Moreno Machado • 10 Thiago Alcântara (C) • 11 Cristian Tello • 12 Álvaro Morata • 13 Diego Mariño • 14 Ignacio Camacho • 15 Marc Muniesa • 16 Álvaro González • 17 Pablo Sarabia • 18 Alberto Moreno •19 Iker Muniain • 20 Dani Carvajal • 21 Álvaro Vázquez • 22 Isco • 23 Joel Robles • Trenér: Julen Lopetegui

Španělská fotbalová reprezentace na Mistrovství světa 2014

1 Iker Casillas (C) • 2 Raúl Albiol • 3 Gerard Piqué • 4 Javi Martínez • 5 Juanfran • 6 Andrés Iniesta • 7 David Villa • 8 Xavi • 9 Fernando Torres • 10 Cesc Fàbregas • 11 Pedro • 12 David de Gea • 13 Juan Mata • 14 Xabi Alonso • 15 Sergio Ramos • 16 Sergio Busquets • 17 Koke • 18 Jordi Alba • 19 Diego Costa • 20 Santi Cazorla • 21 David Silva • 22 César Azpilicueta • 23 Pepe Reina • Trenér Vicente del Bosque

Španělsko
Španělská fotbalová reprezentace na Mistrovství Evropy 2016

1 Iker Casillas • 2 César Azpilicueta • 3 Gerard Piqué • 4 Marc Bartra • 5 Sergio Busquets • 6 Andrés Iniesta • 7 Álvaro Morata • 8 Koke • 9 Lucas Vázquez • 10 Cesc Fàbregas • 11 Pedro • 12 Héctor Bellerín • 13 David de Gea • 14 Thiago Alcântara • 15 Sergio Ramos (C) • 16 Juanfran • 17 Mikel San José • 18 Jordi Alba • 19 Bruno Soriano • 20 Aritz Aduriz • 21 David Silva • 22 Nolito • 23 Sergio Rico • Trenér Vicente del Bosque

Španělsko
Medailisté – Mistrovství Evropy ve fotbale 2020
Itálie Zlatá medaile
Anglie Stříbrná medaile
Španělsko Bronzová medaile
Dánsko Bronzová medaile
Španělská fotbalová reprezentace na Mistrovství světa 2018

1 David de Gea • 13 Kepa Arrizabalaga • 23 Pepe Reina • 2 Dani Carvajal • 3 Gerard Piqué • 4 Nacho Fernández • 12 Álvaro Odriozola • 14 César Azpilicueta • 15 Sergio Ramos - Kapitán • 16 Nacho Monreal • 18 Jordi Alba • 5 Sergio Busquets • 6 Andrés Iniesta • 7 Saúl Ñíguez • 8 Koke • 10 Thiago Alcântara • 20 Marco Asensio • 22 Isco • 9 Rodrigo Moreno Machado • 11 Lucas Vázquez • 17 Iago Aspas • 19 Diego Costa • 21 David Silva • Trenér Fernando Hierro

Španělsko
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=David_de_Gea&oldid=25035552“