Omar Sívori

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Omar Sívori
1963 Omar Sívori (cropped).jpg
Osobní informace
Datum narození2. října 1935
Místo narozeníSan Nicolás de los Arroyos
Datum úmrtí17. února 2005 (ve věku 69 let)
Místo úmrtíSan Nicolás de los Arroyos
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Poziceútočník
Úspěchy
1. italská fotbalová liga
Zlatá medaile 1957/1958 Juventus FC
Zlatá medaile 1959/1960 Juventus FC
Zlatá medaile 1960/1961 Juventus FC
Mistrovství Jižní Ameriky ve fotbale
Zlatá medaile 1957 Argentina
Další informace
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Enrique Omar Sívori (2. října 1935, San Nicolás de los Arroyos, Buenos Aires17. února 2005, tamtéž) byl původem argentinský fotbalista naturalizovaný v Itálii. Hrál na pozici útočníka. Roku 1961 získal Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy. Pelé ho roku 2004 zařadil mezi 125 nejlepších žijících fotbalistů.[1]

V českých i některých evropských médiích byl často uváděn s krátkým i ve jméně jako Omar Sivori.

Fotbalová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Sívori v River Plate, 1954
Sívori v Juventusu přebírá Zlatý míč za rok 1961

Reprezentoval jak Itálii, tak Argentinu. S Argentinou vybojoval roku 1957 vítězství v Copa América, v dresu Itálie absolvoval mistrovství světa roku 1962. V argentinské reprezentaci odehrál 19 zápasů, v nichž vstřelil 9 branek, v italské 9 zápasů a dal 8 gólů. S klubem CA River Plate vyhrál třikrát argentinskou ligu (1955, 1956, 1957), s Juventusem Turín třikrát italskou ligu (1958, 1960, 1961) a dvakrát italský pohár (1959, 1960). V italské lize Sívori odehrál 278 utkání a dal 146 gólů, v argentinské 63 zápasů a vstřelil 29 gólů. Působení: River Plate (19541957), Juventus Turín (19571965), SSC Neapol (19651969).

Trenérské působení[editovat | editovat zdroj]

Sívori trenérem Rosario Central, 1969–70

Hráčskou kariéru zakončil v roce 1969. Do rodné Argentiny se vrátil jako zámožný člověk, ale z lásky ke hře neopustil fotbalové prostředí a stal se trenérem. Trénoval River Plate, Rosario Central, Estudiantes de La Plata, Racing Club a Vélez Sársfield. V letech 19721974 vedl argentinský národní tým, se kterým se kvalifikoval na mistrovství světa roku 1974. Do reprezentační brány postavil Ubaldo Fillola, který se stále patří k uznávaným brankářům celé argentinské fotbalové historie. Potom pracoval na plný úvazek pro Juventus jako sportovní skaut s působností pro celou Jižní Ameriku. V roce 1983 přijal funkci hlavního trenéra týmu Toronto Italia v kanadské National Soccer League.[2]

Poslední léta[editovat | editovat zdroj]

V březnu 2004 jej Pelé zařadil mezi 125 největších žijících fotbalistů, součásti ankety FIFA 100.[3] V únoru následujícího roku zemřel v rodném městě na rakovinu slinivky.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pele's list of the greatest, BBC Sport, cit. 27. 5. 2013 (anglicky)
  2. COSGROVE, Michael. Italia takes final over Panhellenic. The Globe and Mail. 29 August 1983, s. S4. (anglicky) 
  3. Pele's list of the greatest. news.bbc.co.uk. BBC Sport, 4 March 2004. Dostupné online [cit. 15 June 2013]. (anglicky) 
  4. Calcio: è morto Omar Sivori [online]. Il Corriere della Sera, 18 February 2005 [cit. 2017-03-01]. Dostupné online. (italsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]