Přeskočit na obsah

Alessandro Florenzi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alessandro Florenzi
Alessandro Florenzi (2014)
Alessandro Florenzi (2014)
Osobní informace
Celé jménoAlessandro Florenzi[1]
Datum narození11. března 1991 (35 let)
Místo narozeníŘím
ItálieItálie Itálie
Výška173 cm
Hmotnost66 kg
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
PoziceFotbalový obránce
Mládežnické kluby*
1995–2000
2000–2002
2002–2011
Atletico Acilia
Lodigiani
Řím
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2010–2011
2011–2012
2012–2020
2020
2020–2021
2021–
Řím
Crotone
Řím
Valencia
PSG
Milán
00100(0)
0350(11)
2250(25)
01200(0)
02100(2)
06200(3)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2011
2011–2013
2012–
Itálie Itálie U20
Itálie Itálie U21
Itálie Itálie
00400(0)
01800(5)
04900(2)
Úspěchy
Mistrovství Evropy
Zlatá medaile 2020 Itálie
Mistrovství Evropy do 21 let
Stříbrná medaile 2013 Itálie U21
Finalissima
Stříbrná medaile 2022 Itálie
Italská fotbalová liga
Zlatá medaile 2021/22 Milán
Další informace
Povolánífotbalista
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 9. 9. 2025
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 9. 9. 2025
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alessandro Florenzi (* 11. března 1991 Řím) je bývalý italský fotbalový obránce, který hrál za italský národní tým. Za svou kariéru vyhrál titul v italské lize (2021/22), když hrál za Milán.

[2]

Řím a hostování

[editovat | editovat zdroj]

Byl odchovancem Říma, za který debutoval v roce 2011, ale sezónu 2011/12 strávil na hostování v Crotone. Po návratu odehrál v dresu Říma přes 200 ligových zápasů a v roce 2019, po odchodu Daniele De Rossiho, se stal novým kapitánem klubu.[3] V lednu 2020 zamířil na hostování do španělské Valencie a v září 2020 do francouzského PSG, se kterým v sezóně 2020/21 vyhrál domácí superpohár a domácí pohár.

Dne 21. srpna 2021 byl poslán opět na hostování. Novým klubem se mu stal Milán za který debutoval 23. srpna proti Sampdorii (1:0). První branku vstřelil 22. prosince 2021, když proměnil přímý kop do sítě Empoli (2:4). I když se v dubnu 2022 zranil, mohl tak po sezoně slavit s klubem titul v lize. Sezónu zakončil s 30 zápasy a 2 góly ve všech soutěžích.

Po sezoně jej Rossoneri vykoupilo a podepsal smlouvu do roku 2025. Jeho druhá sezóna v Miláně byla z velké části podmíněna vleklým zraněním šlachy v levém stehně, ke kterému došlo v zápase proti Sassuolu (0:0) 30. srpna, což ho na více než šest měsíců vyřadilo ze hry. Na hřiště se vrátil 13. března 2023 proti Salernitaně (1:1). Svou druhou sezónu zakončil pouze 6 zápasy, všechny v lize.

V následující sezóně 2023/24 odehrál celkem 40 utkání a zranění se mu vyhýbalo. Jenže na začátku sezóny 2024/25 se během letního odpočinku zranil a 2. srpna 2024 podstoupil artroskopickou operaci předního zkříženého vazu a opravy laterálního menisku pravého kolena. Svůj jediný zápas sezóny odehrál 24. května, když nastoupil jako střídající hráč v druhé polovině domácího zápasu proti Monze. Po čtyřech letech v klubu, v nichž odehrál celkem 77 zápasů a vstřelil tři góly se rozhodl nepodepsat žádnou smlouvu a tak dne 27. srpna 2025 oznámil svůj konec kariéry.

Reprezentační

[editovat | editovat zdroj]

Na reprezentační úrovni byl členem italského národního týmu do 21 let, který skončil na druhém místě na Mistrovství Evropy do 21 let 2013, a také reprezentoval Itálii na závěrečných turnajích Euro 2016 a Euro 2020.

V červnu 2021 byl manažerem Robertem Mancinim nominován na závěrečný turnaj Mistrovství Evropy 2020.[4] 11. července Itálie vyhrála turnaj po vyhraném penaltovém rozstřelu proti Anglií po remíze 1:1 v prodloužení na stadionu ve Wembley; během finále vystřídal Emersona Palmieriho druhé polovině prodloužení.[5]

Statistika

[editovat | editovat zdroj]
Sezóna Klub Liga Ligové poháry Kontinentální poháry Celkem
SoutěžZápasyGólySoutěžZápasyGólySoutěžZápasyGólyZápasyGóly
2010/11 Řím Serie A10IP00LM0010
2011/12 Crotone Serie B3511IP20-003711
2012/13 Řím Serie A363IP31-00394
2013/14 Serie A376IP40-00416
2014/15 Serie A355IP10LM+EL6+30455
2015/16 Serie A337IP10LM81428
2016/17 Serie A90IP00LM+EL1[6]+30+1131
2017/18 Serie A321IP00LM100421
2018/19 Serie A293IP10LM80383
2019/20 Serie A140IP20EL20180
Celkem za Řím 22625-121-41227928
2020 Valencia Primera División120ŠP10LM10140
2020/21 PSG Ligue 1212FP+FS4+10LM100362
2021/22 Milán Serie A242IP20LM40302
2022/23 Serie A60IP+IS0+00+0LM0060
2023/24 Serie A311IP10LM+EL4+40+0401
2024/25 Serie A10IP+IS0+00LM0010
Celkem za Milán 623-30-120783
Celkově 35641-231-64244344

Reprezentační

[editovat | editovat zdroj]

Statistika na velkých turnajích

[editovat | editovat zdroj]
Reprezentace Rok Zápasy
Fáze turnajeDatumSoupeřOdehraných minutVstřelené brankyVýsledek
Itálie Itálie ME 2016 2 zápas ve skupině E 17. 6.Švédsko Švédsko8501:0[7]
3 zápas ve skupině E 22. 6.Irsko Irsko9000:1[8]
Osmifinále 27. 6.Španělsko Španělsko8402:0[9]
Čtvrtfinále 2. 7.Německo Německo8601:1 (6:5 na pen.)[10]
ME 2020 Zlatá medaile 1 zápas ve skupině A 11. 6.Turecko Turecko4503:0[11]
Finále 11. 7.Anglie Anglie200:0 (4:3 na pen.)[12]

Reprezentační branky

[editovat | editovat zdroj]
Branky za A-tým Itálii
Gól Datum Stadion Soupeř Skóre Výsledek Soutěž
1 15. 10. 2013 Stadio Diego Armando Maradona, Neapol, Itálie Arménie 1:1 Itálie 2:2 Arménie Kvalifikace na MS 2014
2 13. 10. 2015 Stadio Olimpico, Řím, Itálie Norsko 1:1 Itálie 2:1 Norsko Kvalifikace na ME 2016

Milán: 2021/22

PSG: 2020/21

PSG: 2020

Milán: 2024

Reprezentační

[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Řád zásluh o Italskou republiku (16. 7. 2020) z podnětu Prezidenta Itálie [13]

Související články

[editovat | editovat zdroj]
  1. Comunicato Ufficiale N. 24 [online]. Lega Serie A, 30 August 2016 [cit. 2021-06-14]. S. 4. Dostupné online. (italsky)
  2. https://www.transfermarkt.de/alessandro-florenzi/profil/spieler/130365
  3. Florenzi aware of Roma responsibility [online]. Football Italia, 18 September 2019 [cit. 2019-11-11]. Dostupné online.
  4. Mancini names uncapped striker Raspadori in final Italy Euro 2020 squad. Reuters. 1 June 2021. Dostupné online [cit. 5 June 2021].
  5. MCNULTY, Phil. England lose shootout in Euro 2020 final. BBC Sport. 11 July 2021. Dostupné online [cit. 11 July 2021]. (anglicky)
  6. i s předkolem
  7. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2645654
  8. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2645666
  9. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2701332
  10. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2702908
  11. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/3287199
  12. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/3605575
  13. https://www.quirinale.it/elementi/59113

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alessandro Florenzi na italské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]