Giorgio Chiellini

Giorgio Chiellini
Giorgio Chiellini (2015)
Osobní informace
Datum narození	14. srpna 1984 (36 let)
Místo narození	Pisa, Itálie
Výška	186 cm
Klubové informace
Současný klub	Juventus FC
Číslo dresu	3
Pozice	obránce
Mládežnické kluby
1990–2000 Livorno
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly) 2000–2004 2004–2005 2005– Livorno ACF Fiorentina Juventus 05500(4) 03700(3) 3550(24)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly) 2004–2007 2004 2004– Itálie U21 Itálie U23 Itálie 02600(6) 00200(0) 10300(8)
Úspěchy
Fotbal na LOH LOH 2004 Itálie U 23 Mistrovství Evropy ve fotbale ME 2012 Itálie Konfederační pohár FIFA 2013 Itálie 1. italská fotbalová liga 2011/2012 Juventus FC 2012/2013 Juventus FC 2013/2014 Juventus FC 2014/2015 Juventus FC 2015/2016 Juventus FC 2016/2017 Juventus FC 2017/2018 Juventus FC 2018/2019 Juventus FC 2019/2020 Juventus FC 2. italská fotbalová liga 2006/07 Juventus FC Italský fotbalový pohár 2014/2015 Juventus FC 2015/2016 Juventus FC 2016/2017 Juventus FC Italský superpohár 2012 Juventus FC 2013 Juventus FC 2015 Juventus FC 2018 Juventus FC 2020 Juventus FC
Další informace
Web	www.giorgiochiellini.com
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. * Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 12. 8. 2020 ** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 12. 8. 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giorgio Chiellini (* 14. srpna 1984, Pisa, Itálie) je italský fotbalový obránce a reprezentant hrající od roku 2005 za Juventus.

Účastník MS 2010 v Jihoafrické republice a MS 2014 v Brazílii.

Klubová kariéra

Během svých fotbalových začátků vystřídal několik postů od středního záložníka, křídla po krajního obránce. S profesionálním fotbalem začínal v klubu AS Livorno. Roku 2002 získal část práv na hráče AS Řím, Chiellini však zůstával v Livornu. Roku 2004 vykoupil od Říma práva na hráče Juventus, od léta 2004 však působil jednu sezónu ve Fiorentině. Zde se prosadil a následující sezónu už se stal součástí turínského mužstva.

Trenér Fabio Capello v něj vložil důvěru opomíjením zkušeného obránce Pessotty a Chiellini se z pozice krajního obránce podílel na dalším ligovém triumfu. Po sezóně se pozornost upírala nejen na mistrovství světa v Německu, ale také na propuknuvší skandál v italském fotbale, který se později dostal do povědomí veřejnosti jako Calciopoli. Juventusu byly odebrány některé poslední získané trofeje a následovalo přeřazení do druhé ligy, Serie B. Turínský klub opustili fotbalisté jako Zlatan Ibrahimović a Patrick Vieira a také obránci Fabio Cannavaro, Lilian Thuram, Gianluca Zambrotta. Chiellini v klubu zůstal.

Na pomoc Juventusu přispěchal trenér a bývalý fotbalista Didier Deschamps, který zde v 90. letech jakožto hráč působil. Zůstaly opory Gianluigi Buffon, Alessandro Del Piero, David Trézéguet, Mauro Camoranesi a Pavel Nedvěd. Chiellini se z levého kraje obrany přesunul doprostřed, kde se jeho partnerem stal zkušený obránce Nicola Legrottaglie. Juventus vyhrál Serii B a vybojoval si prvoligovou účast, kvůli neshodám s vedením ovšem odešel Deschamps.

Sezónu 2007/08 začali Bianconeri na domácí půdě proti Livornu a ve druhém utkání pak změřili síly venku s Cagliari. Sardinský celek měl za stavu 1:1 kopat už svou druhou penaltu, postranní rozhodčí však nakonec rozhodl, že Chielliniho zákrok byl v pořádku. Poté obě mužstva dala po jednom gólu, vítězství 3:2 pro Bianconeri v samotném závěru zařídil hlavou právě Chiellini. Očekávaný střet v rámci Derby D'Italia proti Interu Milán se udál 5. října v Turíně a dopadl remízou 1:1. Chiellini s dalšími obránci využívali ofsajdové pasti, sám Chiellini pak dokázal uhlídat hvězdu Interu Zlatana Ibrahimoviće, který předtím před sestupem působil právě v Juventusu. Frustrovaný Ibrahimović po utkání Chielliniho pohlavkoval, hráči obou týmů ale situaci zklidnili. Proti Laziu Řím během 35. kola vstřelil rovnou dva góly a pomohl doma vyhrát 5:2 a i když Juventus v tomto kole přišel o možnost vyhrát Scudetto, zajistil si účast v Lize mistrů pro další sezónu konečným třetím místem.

Léta roku 2010 posílil kádr tehdejšího trenéra Luigi Delneriho obránce Leonardo Bonucci, který se měl stát Chielliniovým kolegou v obraně. 12. prosince vstřelil Chiellini úvodní gól v utkání proti Laziu a přispěl k výhře 2:1, která dopomohla průběžnému druhému místu za AC Milán, který nakonec vybojoval Scudetto.

Před sezónou 2011/12 tým nově trénoval Antonio Conte, sám bývalý hráč „Staré dámy“. Ten po pár zápasech přešel na rozestavení 3–5–2 se třemi středními obránci, čímž do obrany zakomponoval jak Chielliniho s Bonuccim, tak v zimě příchozího Barzagliho. Tato trojice časem obdržela přezdívku „BBC“ (Barzagli, Bonucci, Chiellini). Obrana se stala páteří mužstva, které získalo hned v první Conteho sezóně titul. Juventus se stal mistrem Itálie po devíti letech a během ligového běhu navíc nebyl nikým poražen.

S Juventusem dále nasbíral řadu trofejí včetně několika Scudett (titulů v Serii A).

Sezóna 2014/15

Chiellini poprvé okusil ligové utkání 20. září 2014 proti AC Milán, které Juventus na venkovní půdě vyhrál 1:0 díky gólu Carlose Téveze. Dne 22. prosince odehrál plných 120 minut prodlužovaného utkání o italský superpohár v Dauhá proti Neapoli a v penaltovém rozstřelu neproměnil tu svoji a Juventus neuspěl.

V roli kapitána dovedl mužstvo k triumfu v italském poháru 20. května, ve kterém Juventus porazil Lazio. Už po deseti minutách činil stav 1:1 a byl to Chiellini, kdo vyrovnal a odpověděl tak na gól Ștefana Radua. Potvrdil tím svoji střeleckou formu proti tomuto římskému týmu, kterému v soutěžních zápasech vstřelil již pátý gól. Juventus vyhrál v prodloužení 2:1 a Chiellini patřil mezi jeho nejlepší hráče. Ve finále Ligy mistrů proti Barceloně absentoval kvůli zranění a jeho spoluhráči bez něho prohráli 1:3.

Sezóna 2015/16

Chiellini se zranil v červenci na začátku sezóny 2015/16 během vítězného přátelského duelu (2:1) proti polskému klubu Lechia Gdańsk. On i další stoper Barzagli tak absentovali v srpnovém zápase o italský superpohár proti Laziu Řím. Chiellini byl kouči Allegrimu k dispozici pro úvodní domácí ligové utkání Serie A s Udinese, turínský klub však musel skousnout prohru 0:1, přesto však Chiellini s Bonuccim a Barzaglim patřili k tomu lepšímu z týmu. Chiellini otevřel skóre venkovního záříjového utkání proti Manchesteru City v Lize mistrů, poté co dal v 57. minutě hlavou vlastní gól. Juventus otočil skóre po trefách Mandžukiće a Moraty a úvodní skupinové klánívyhrál 2:1. Na konci října v 10. kole proti Sassuolu vydržel na hřišti 39 minut, než byl po druhé žluté kartě rozhodčím vyloučen. Juventus prohrál již čtvrté ligové utkání, tentokráte 0:1.

Sezóna 2017/18

V lednu 2018 se jeho Chielliniho jméno objevilo ve vyhlášené Nejlepší jedenáctce roku 2017 podle UEFA. Proti Tottenhamu v Lize mistrů 13. února 2018 nastoupil ke 460. soutěžnímu utkání za Juventus, překonal Giampieru Bonipertiho a stanul na sedmé příčce v klubové historii. Juventus hrál doma nerozhodně 2:2, ovšem venku 2:1 zvítězil a postoupil. Na jaře 2018 odehrál své 350. utkání v italské lize, v polovině března z toho ale byla jen remíza 0:0 se S.P.A.L., která ale stačila na udržení se na čele tabulky. Dokázal překonat zranění a 31. března byl u výhry 3:1 proti AC Milán v základní sestavě. Ve čtvrtfinále se pokusil oplatit finálovou porážku Realu Madrid, na budoucího obhájce si ale Juventus nakonec nepřišel. Poslední ligová kola strávil na lavičce náhradníků, mohl se ale těšit z dalšího titulu mistra ligy.

Sezóna 2019/20

Na úvod ligové sezóny 2019/20 proti Parmě pod novým trenérem Mauriziem Sarrim se Chiellini, kapitán týmu, zasadil o jednogólové vítězství 1:0, poté co se prosadil hlavou po centru obránce Alexe Sandra. Pár dní nato na konci srpna 2019 si n tréninku zranil kotník. Do zápasu se vrátil v polovině února po šesti měsících jako střídající hráč proti Brescii, když v 77. minutě vystřídal Leonarda Bonucciho za potlesku diváků. Vedle Bonucciho a Chielliniho se o místo ve středu obrany hlásili také talentovaní mladí stopeři Matthijs de Ligt nebo Merih Demiral. Juventus se s Chiellinim dohodl na prodloužení smlouvy 29. června 2020, další spolupráce měla trvat do června 2021.

Sezóna 2020/21

Proti Neapoli 13. února 2021 odehrál Chiellini svůj 400. zápas v italské nejvyšší ligové soutěži. Juventus ale prohrál 0:1.

Reprezentační kariéra

Giorgio Chiellini v roce 2011

Itálii Giorgio Chiellini reprezentoval již v mládežnických reprezentacích od kategorie U15. Na Letní olympiádě v roce 2004 v Řecku získal s italským týmem do 23 let bronzovou medaili.

V A-mužstvu Itálie debutoval 17. 11. 2004 v přátelském utkání proti Finsku (výhra 1:0).

Zúčastnil se MS 2010 v Jihoafrické republice, MS 2014 v Brazílii, EURA 2008 ve Švýcarsku a Rakousku, EURA 2012 v Polsku a na Ukrajině, Konfederačního poháru FIFA 2009 v Jihoafrické republice a Konfederačního poháru FIFA 2013 v Brazílii.

Kuriózní zápas absolvoval 10. října 2014 v kvalifikaci na EURO 2016 proti Ázerbájdžánu (výhra 2:1), kde nejprve vstřelil vedoucí branku svého mužstva, poté si v 77. minutě dal vlastní gól a nakonec v 82. minutě vsítil vítězný gól.

EURO 2012

Chiellini se zúčastnil Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 a odehrál všech šest utkání Itálie na šampionátu při její cestě do finále. V základní skupině C to byly postupně zápasy se Španělskem (remíza 1:1), Chorvatskem (rovněž 1:1) a Irskem (výhra Itálie 2:0). Ve čtvrtfinále absolvoval zápas s Anglií, který se musel rozhodnout až v penaltovém rozstřelu a skončil výsledkem 4:2 pro Italy. V semifinále byl u výhry Itálie nad mírně favorizovaným Německem 2:1. Ve finále musel se spoluhráči čelit nejlepšímu týmu turnaje Španělsku, které nakonec Itálii deklasovalo poměrem 4:0. Giorgio získal s národním týmem stříbro.

Mistrovství světa 2014

Byl zařazen do 23členné nominace na Mistrovství světa ve fotbale 2014 v Brazílii, jejíž složení oznámil trenér Cesare Prandelli 2. června. Na šampionátu, kde Itálie vypadla již v základní skupině D odehrál všechny tři zápasy: utkání proti Anglii (výhra 2:1), proti Kostarice (prohra 0:1) i proti Uruguayi (prohra 0:1 a vyřazení).
V zápase s Uruguayí, kde se rozhodovalo mezi těmito týmy o postup do osmifinále jej pokousal do ramene útočník soupeře Luis Suárez. Chiellini se stal v tomto směru po Nizozemci Otmanu Bakkalovi a Srbu Branislavu Ivanovićovi jeho třetí obětí. V zápase to však Suarézovi prošlo bez povšimnutí a nebyl vyloučen, ačkoli Chiellini vehementně protestoval u rozhodčího. Suárez to dlouho zapíral, 30. června 2014 se nakonec na sociální síti Twitter přiznal a omluvil se Chiellinimu. Samotný Chiellini omluvu přijal a vyjádřil přání snížení trestu pro Suáreze (který dostal od FIFA).

Úspěchy a ocenění

Klubové

Juventus FC

• 9× vítěz Serie A – 2011/12, 2012/13, 2013/14, 2014/15, 2015/16, 2016/17, 2017/18, 2018/19, 2019/20
• 4× vítěz Coppa Italia – 2014/15, 2015/16, 2016/17, 2017/18
• 4× vítěz Supercoppa Italiana – 2012, 2013, 2015, 2018

Reprezentační

Italská reprezentace do 19 let

• 1× vítěz Mistrovství Evropy do 19 let – 2003

Italská reprezentace

• 1× finalista Mistrovství Evropy – 2012

Individuální

• Tým roku podle UEFA – 2017

Odkazy

Giorgio Chiellini v zimě za hustého sněžení

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Giorgio Chiellini na Wikimedia Commons
• Profil hráče na Transfermarkt.com (anglicky)
• Profil hráče na National-football-teams.com (anglicky)
• Profil hráče – reprezentační statistiky v A-mužstvu, eu-football.info (česky)(rusky)(anglicky)
• Giorgio Chiellini v databázi Olympedia (anglicky)

Portály: Fotbal | Itálie | Lidé

Autoritní data: LCCN: no2015017334 | VIAF: 314816141 | WorldcatID: lccn-no2015017334