Marcello Lippi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marcello Lippi
Marcello Lippi at China-Iran press conference 20190123.jpg
Osobní informace
Celé jméno Marcello Romeo Lippi
Datum narození 12. dubna 1948 (72 let)
Místo narození Viareggio
ItálieItálie Itálie
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice obránce
Profesionální kluby
Roky Klub
1969
1969–1970
1970–1980
1980–1982
Itálie AC Reggiana 1919
Itálie Parma FC
Itálie Juventus FC
Itálie AC Milán
Trenérská kariéra***
Roky Klub
1982–1985
1985–1986
1986–1987
1987–1988
1988–1989
1989–1991
1991–1992
1992–1993
1993–1994
1994–1999
1999–2000
2001–2004
2012–2014
Itálie Sampdoria (junioři)
Itálie Pontedera
Itálie Siena
Itálie Pistoiese
Itálie Carrarese
Itálie Cesena
Itálie Lucchese
Itálie Atalanta
Itálie Neapol
Itálie Juventus FC
Itálie Inter Milán
Itálie Juventus FC
Čína Kuang-čou Evergrande FC
Národní týmy jako trenér
Roky Reprezentace
2004–2006
2008–2010
2016–2019
2019
Itálie Itálie
Itálie Itálie
Čína Čína
Čína Čína
Další informace
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k –
*** Trenérské působení aktuální k 18. května 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství světa ve fotbale
Zlatá medaile MS 2006 Itálie - trenér
Liga mistrů UEFA
Zlatá medaile 1995/1996 Juventus FC - trenér
Stříbrná medaile 1996/1997 Juventus FC - trenér
Stříbrná medaile 1997/1998 Juventus FC - trenér
Stříbrná medaile 2002/2003 Juventus FC - trenér
Liga mistrů AFC
Stříbrná medaile 2013 Kuang-čou Evergrande FC - trenér
Superpohár UEFA
Zlatá medaile 1996 Juventus FC - trenér
Interkontinentální pohár
Zlatá medaile 1996 Juventus FC - trenér
1. italská fotbalová liga
Zlatá medaile 1994/1995 Juventus FC - trenér
Zlatá medaile 1996/1997 Juventus FC - trenér
Zlatá medaile 1997/1998 Juventus FC - trenér
Zlatá medaile 2001/2002 Juventus FC - trenér
Zlatá medaile 2002/2003 Juventus FC - trenér
Italský fotbalový pohár
Zlatá medaile 1994/1995 Juventus FC - trenér
Italský superpohár
Zlatá medaile 1995 Juventus FC - trenér
Zlatá medaile 1997 Juventus FC - trenér
Zlatá medaile 2002 Juventus FC - trenér
Zlatá medaile 2003 Juventus FC - trenér

Marcello Lippi (* 12. dubna 1948, Viareggio, Itálie) je italský fotbalový trenér a bývalý profesionální fotbalista. Za celou svou dobu působení v profesionálním fotbale působil a trénoval v mnoha italských klubech, s nimiž získal mnoho ocenění. Největším úspěchem bylo dosažení titulu Mistrů světa na MS 2006 s týmem Itálie.

V roce 2006 se stal vůbec prvním trenérem triumfujícím na mistrovství světa i v Lize mistrů a jediným dalším trenérem s tímto rekordem je Španěl Vicente del Bosque (aktuální roku 2020).[1]

V listopadu 2014 ukončil trénování čínského klubu Kuang-čou Evergrande FC, se kterým vyhrál asijskou Ligu mistrů, a stal se jeho technickým ředitelem.[2]

Trenérská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Neapol[editovat | editovat zdroj]

Prvním velkým klubem vedeným Marcellem Lippim se stal Neapol, kde působil jeden rok. V ročníku 1993/94 se s týmem umístil šestý a kvalifikoval tak Neapol do Poháru UEFA.[3]

Juventus – první angažmá[editovat | editovat zdroj]

Předseda Juventusu Turín Vittorio Chiusano získal Lippiho na pozici trenéra Bianconeri. V roce 1994 tedy Lippi nahradil Giovanni Trapattoniho. Z předchozího působení v Neapoli si s sebou přivedl stopera Cira Ferraru, budoucí stálici turínské obrany. Defenzivní řady dále doplnil středopolař Paulo Sousa.[4]

Okamžitý úspěch se projevil ziskem Scudetta (italský mistrovský titul) a výhrou v domácím poháru Coppa Italia. Akorát ve finále Poháru UEFA byl poražen italskou Parmou. Pod Lippim se ujal útočník Gianluca Vialli se 17 brankami, naopak role hvězdného útočníka Roberta Baggia se i vlivem zranění snížila a po sezóně tým opustil.[4][5]

V další (Lippiho druhé) sezóně se titul uchýlil k mužstvu AC Milán, který získal titul s osmibodovým náskokem. Lippiho tým – praktikující rozestavení 4–3–3, ve kterém ovšem útočníci plnili též obranné povinnosti – se v italské lize umístil druhý.[6][7] Juventus dokráčel do finále Ligy mistrů a jeho poslední překážkou se stal obhajující Ajax, vedený trenérem Louisem van Gaalem.[8] Lippi do útoku vedle Ravanelliho a kapitána Vialliho nasadil také mladého nadějného Del Piera. Po 12 minutách poslal Juve do vedení Fabrizio Ravanelli, do poločasu ale stihl srovnat Jari Litmanen. Utkání nebylo rozhodnuto ani po 120 minutách, rozhodovali tak penalty. Penaltový rozstřel zvládli lépe fotbalisté Juventusu a výsledkem 4:2 si vybojovali triumf v této soutěži po 11 letech.[4][9]

Po úspěšné evropské jízdě doznalo mužstvo určitých změn – do Anglie odešli forvardi Ravanelli a Vialli. Mužstvo opustil též v základu hrající Paulo Sousa. Turín následně posílil Zinédine Zidane, jenž utvořil tvořivou ofenzivní osu týmu s Alessandrem Del Pierem.[4] Záložní řada dále čítala jména jako Didier Deschamps, Vladimir Jugović nebo Angelo Di Livio.[10] Na hrotu útoku se měl pohybovat Christian Vieri nebo Alen Bokšić.[11] Bránění měli na starost Ciro Ferrara a Paolo Montero, za nimi chytal zkušený Angelo Peruzzi.[4] V další sezóně to byla poněkud překvapivě Parma, která představovala konkurenta v boji o Scudetto. Lippiho tým prvenství přesto vybojoval o dva body před Parmou.[12] Na evropské scéně se Bianconeri přiblížili obhajobě na dosah, zbývalo porazit ve finále v Mnichově Borussii Dortmund. Favorizovaný Juventus ale nevyužil rovnou dvou penaltových příležitostí, nebyla mu uznána branka a v obraně nebyli Lippiho svěřenci tak jistí jako bylo pravidlem.[10] Naopak Borussia – i s ex-turínským Paolem Sousou v základu – se dostala do vedení 2:0 ještě v prvním poločase. Ve druhém sice snížil Del Piero, ale třetí gól Borussie rozhodl o osudu finále.[13]

Po pouhém roce odešel forvard Vieri. Jeho místo zaplnil Filippo Inzaghi a uvedl se 18 ligovými góly, zatímco stálice Del Piero jich vstřelil 21.[14] Zidaneho talent podpořila dravost nově příchozího středopolaře Edgara Davidse.[15] Juventus obhájil titul s náskokem pěti bodů před úhlavním rivalem, Interem Milán. Del Piero se Zidanem opět dotáhli Lippiho mužstvo do finále Ligy mistrů, kde ale nestačili na španělský Real Madrid.[15]

Teprve sezóna 1998/99 pod Marcellem Lippim se ukázala být neúspěšnou. O jeho odchodu po skončení sezóny se vědělo a v prosinci se tato informace stala oficiální.[16] Zranění Zidaneho a Del Piera se promítlo do výkonů v italské lize,[17][16] kde Juventus obsadil až šesté místo v tabulce. To už nebyl jeho koučem Marcello Lippi, který z klubu v únoru odešel po domácí prohře 2:4 proti Parmě, aby převzal ambiciózní Inter Milán.[18][16]

Inter Milán[editovat | editovat zdroj]

Lippi převzal Inter Milán, který na titul čekal už radu let. V létě 1999 dorazil do Milána nejen Lippi, ale také s ním již seznámený útočník Christian Vieri. Vieriho přestupní částka překonala tu Ronaldovu a oba útočníci se měli stát zbraněmi Lippiho mužstva.[19] V hráčské kabině se opět setkal s brankářem Peruzzim, záložníkem Jugovićem nebo Robertem Baggiem. Na podzim přišel kvůli zranění o Ronalda, stále měl ale k dispozici útočníky jako Vieri, Baggio, Recoba nebo Zamorano. V ligovém utkání hraném 12. prosince 1999 Lippi znovu stanul na turínském stadionu delle Alpi, kde prohrál s domácími svěřenci Carla Ancelottiho 0:1.[20] Pod jeho vedením ale tým vrcholu nedosáhl a v konečné ligové tabulce se umístil až čtvrtý za vítězným Laziem, Juventusem a AC Milán.[21]

Po porážce 1:2 proti Reggině na úvod další sezóny se dohodl s klubovým prezidentem Massimem Morattim na ukončení spolupráce.[22]

Juventus – druhé angažmá[editovat | editovat zdroj]

Návrat do Turína se udál během léta v roce 2001. Lippi u trenérského „kormidla“ vystřídal Carlo Ancelotti, jenž Juventus vedl po Lippiho odchodu do Interu.[23] Kádr doznal určitých změn – odešli Zidane nebo Inzaghi. Nahradili je Nedvěd, Salas, Trézéguet, Thuram a gólman Buffon.[24][25] Na úvod Serie A se na demolici Benátek čtyřmi góly rovnocenně podíleli Del Piero s Trézéguetem.[26] Trenér se předvedl dobrým tahem, když Nedvědovi svěřil volnou roli v tvorbě hry.[25]

V dubnu 2004 ohlásil na tiskové konferenci, že po sezóně na pozici trenéra rezignuje, ačkoli jeho smlouva měla běžet ještě rok.[27]

Ačkoliv mistrovský titul si přivlastnil AC Milán, Lippiho tým měl stále naději na zisk domácího poháru proti Laziu. První březnový finálový zápas dopadl výhrou Římanů 2:0.[28] Střet o poslední možnou trofej komplikovala Lippimu zranění obránců Tudora a Montera a záložníků Tacchinardiho, Conteho a Camoranesiho. Odveta na Stadio delle Alpi hraná 12. května však skončila nerozhodně 2:2, ačkoliv domácí vedli po prvním poločase 2:0. Lippi se tak s klubem rozloučil bez trofeje.[29]

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Marcello Lippi během hráčské kariéry za Sampdorii Janov (1972)

Úspěchy na trenérské úrovni.

Juventus Turín Itálie

Serie A

Coppa Italia

Supercoppa italiana

Liga mistrů UEFA

Superpohár UEFA

  • 1× vítěz – 1996

Interkontinentální pohár

  • 1× vítěz – 1996
Italská reprezentace Itálie

Mistrovství světa

  • 1× vítěz – 2006
Guangzhou Evergrande Čína

Chinese Super League

  • 3× vítěz – 2011/12, 2012/13, 2013/14

Čínský FA Cup

  • 1× vítěz – 2011/12

Liga mistrů AFC

Individuální
  • 2× nejlepší klubový trenér na světě – 1995/96, 1997

Zdroj:[30]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FRANCE, Sam. World Cup winner Lippi resigns from China managerial role. Goal.com [online]. 2019-11-14 [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. http://sport.sme.sk/c/7487709/karieru-konci-slavny-trener-lippi-ktoreho-na-ms-ponizili-slovaci.html
  3. MARIANI, Maurizio. Italy Championship 1993/94 [online]. RSSSF, rev. 2000-10-31 [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d e GAULT, Matt. Marcello Lippi: the man who conquered football with a cigar in his mouth. These Football Times [online]. 2016-04-14 [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. GATES, Emmet. The Oppression of Roberto Baggio. forzaitalianfootball.com [online]. 2013-03-15 [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. MARIANI, Maurizio. Italy Championship 1995/96 [online]. RSSSF, rev. 2000-01-05 [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. NEWMAN, Blair. How Marcello Lippi masterminded the resurgence of Juventus in the 1990s. These Football Times [online]. 2018-10-18 [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. PITT-BROOKE, Jack. Juventus' controversial European past casts dark shadows ahead of Champions League final against Real Madrid. The Independant [online]. 2017-06-01 [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Ajax 1-1 Juventus. UEFA.com [online]. [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b FENNESSY, Paul. Where are they now? The Juventus team that somehow lost the 1997 Champions League final. The 42 [online]. 2015-02-23 [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Marcello Lippi – A Legend Retires. AtTheMatch [online]. [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. MARIANI, Maurizio. Italy Championship 1996/97 [online]. RSSSF, rev. 2000-01-31 [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Spielbericht: 990547 [online]. transfermarkt.com [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. 
  14. MARIANI, Maurizio. Italy Championship 1997/98 [online]. RSSSF, rev. 2017-04-27 [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. a b GATES, Emmet. When Marcello Lippi joined Juventus and knocked Milan off their perch. The Guardian [online]. 2018-04-12 [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. a b c DERBYSHIRE, Oliver. Thierry Henry: The Biography: The Amazing Life of The Greatest Footballer on Earth [online]. Kings Road Publishing, 2016-08-25 [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. TAYLOR, Chris. Zidane sets up his second battle of wounded knee. The Guardian [online]. 1999-04-13 [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Lippi's love affair with The Old Lady. BBC [online]. 2002-05-06 [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. AGNEW, Paddy. Football's brave new world. The Guardian [online]. 1999-06-12 [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Juventus 1:0 Inter [online]. Calcio.com [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. (italsky) 
  21. ROTA, Davide; BUTLER, Ken; MILADINOVICH, Misha. Italy 1999/2000 [online]. RSSSF, rev. 2011-12-12 [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Lippi sacked after just one game. The Guardian [online]. 2000-10-03 [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. PRYCE, Robert. And the losers are .... The Guardian [online]. 2001-06-18 [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. Salas joins Juventus. BBC [online]. 2001-08-17 [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. a b MILLAR, Colin. The drama and emotion of the epic 2001/02 Serie A title race. These Football Times [online]. 2019-10-10 [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. DIGBY, Adam. Juventus vs. Chievo in 2001: The Start of Something Special in Serie A. Bleacher Report [online]. 2016-11-05 [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. Juve resigned to losing Lippi. UEFA.com [online]. 2004-04-29 [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. Lippi wants last laugh. UEFA.com [online]. 2004-05-12 [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. Lazio Juara Coppa Italia. sport.detik.com [online]. 2004-05-13 [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (indonésky) 
  30. Marcello Lippi – Honours [online]. Transfermarkt [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]