FC Inter Milán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Inter Milán)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Internazionale
FC Internazionale Milano 2021.svg
Název600px Nero e Azzurro (Strisce)2.png Football Club Internazionale Milano
PřezdívkaNerazzurri (Černomodří), La Beneamata, Il Biscione
ZeměItálieItálie Itálie
MěstoMilán
Založen9. března 1908 (Football Club Internazionale)
AsociaceItálie FIGC
Domácí dres
Venkovní dres
SoutěžItálie 1. italská fotbalová liga
2021/22Stříbrná medaile
StadionStadio Giuseppe Meazza
Milán
Kapacita75 923 diváků
Vedení
VlastníkČína Suning Holdings Group
PředsedaČína Steven Zhang
TrenérItálie Simone Inzaghi
Oficiální webová stránka
Největší úspěchy
Ligové tituly19× Scudetto.svg Serie A
Domácí trofeje8× Coccarda Coppa Italia.svg Italský Pohár
6× Supercoppa Italiana.svg Italský superpohár
Mezinárodní trofeje3× Coppa Campioni.svg Liga mistrů UEFA

3× UEFA Cup (adjusted).png Evropská liga UEFA
2× Coppa Intercontinentale by Ale.png Interkontinentální pohár

1× MS klubů
Serie A 2022/23
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Football Club Internazionale Milano, zkráceně (Internazionale nebo jen Inter) je italský fotbalový klub hrající v sezóně 2022/23 v 1. italské fotbalové lize sídlící ve městě Milán, v regionu Lombardie.

Klub byl založen 9. března 1908 v restauraci „Orologio“ v Miláně z podnětu skupiny členů z klubu AC Milán. Ti byli proti zákazu náboru hráčů cizí státní příslušnosti. Proto nazvali klub Internazionale (mezinárodní). Giorgio Muggiani, jeden ze 44 zakladatelů nového klubu, si vybral barvy, které by charakterizovaly logo klubu: černá a modrá. Dva roky po založení, v sezóně 1909/10 poráží ve finále Pro Vercelli 10:3 a stává se poprvé mistrem. Další titul získávají po válce a to v sezoně 1919/20. Poráží klub z Livorna 3:2. V roce 1928 byl klub nucen z politických důvodů, aby splnila směrnice fašistického režimu, sloučit se s klubem US Milanese a změnit její název na Società Sportiva Ambrosiana. Dokonce si museli změnit barvy na červenou a bílou (jen na jednu sezonu). V sezoně 1929/30 klub vyhrál o dva body před Janovem svůj třetí titul. Před sezonou 1931/32 z podnětu prezidenta Pozzaniho znovu změnil název a stal se známým jako Ambrosiana-Inter. Do konce druhé války klub získal ještě dva tituly (1937/38 a 1939/40) a jeden pohár (1938/39). Na evropské scéně nejdál došel v ročníku 1936 do semifinále když prohrál oba své zápasy s československým klubem Sparta Praha.

Po druhé válce se klub vrátil k názvu FC Internazionale a na další titul musel čekat do sezony 1952/53 díky trenéru Fonimu. Také se podařilo jej obhájit. V roce 1955 klub koupí ropný průmyslník Angelo Moratti, který se po špatných výsledcích, rozhodl v sezóně 1960/61 najmout trenéra klubu FC Barcelona Herreru. To byl začátek eposu Grande Inter, legendární formace, která během čtyř let získala tři tituly (1962/63, 1964/65 a 1965/66), dva poháry PMEZ (1963/64 a 1964/65) a dvě trofeje Interkontinentální poháru (1964 a 1965). Angelo Moratti opustil klub v roce 1968 předal štafetu Fraizzolimu.

Za období prezidenta Fraizzoli a to do roku 1984 klub získal dva tituly (1970/71 a 1979/80) a dva poháry (1977/78 a 1981/82). Klub prodává podnikateli Pellegrinimu za zhruba 10 miliard lir 8. ledna 1984. Nový majitel se rozhodl koupit ve svém období německé fotbalisty jako Rummeniggeho (přišel 1984), Matthäuse (přišel 1988), Klinsmanna (přišel 1989) a Brehmeho (přišel 1988). Klub se dočkal titulu s trenérem Trapattonim (přišel z Juventusu 1986) až v sezoně 1988/89, když jej vyhrál o 11 bodů. Své největší úspěchy pod prezidentem Pellegrinim byli vítězství ve finále poháru UEFA v sezonách (1990/91 a 1993/94).

V roce 1995 nastal zlom v historii klubu, když se novým majitelem stal Massimo Moratti (syn Angela Morattiho). Nicméně i přes obrovské investice do klubu, mu dává malou spokojenost, s výjimkou vítězství v poháru UEFA v sezoně (1997/98). Na další vítězství v nejvyšší lize si klub musel počkat do sezony 2005/06. Titul získává pod trenérem Mancinim (klub vede od sezony 2004/05 do 2007/08). Za jeho trénování získává klub ještě dva tituly a dva poháry (2004/05 a 2005/06). Na evropské scéně nejdál došel v ročníku 2004/05 a 2005/06 a to do čtvrtfinále Ligy mistrů.

Až příchod trenéra Mourinha se klub dostal do finále Ligy mistrů. Bylo to v ročníku 2009/10 a porazil v něm klub FC Bayern Mnichov 2:0. Klub v nejvyšší lize v sezoně 2009/10 získává již pátý titul po sobě a dokáže vyhrát i italský pohár, italský superpohár. A získává tak „treble“. To se nikomu nepodařilo získat v jednom ročníku v lize. Poslední trofej získává klub na konci roku 2010 na turnaji MS klubů.

Massimo Moratti po 18 letech klub v roce 2013 prodává indonéském podnikateli Thohiru. Jenže i ten ji prodal v roce 2016 čínskému podnikateli Zhang Jindong. Ten vlastní většinový podíl akcií.

Nejvyšší soutěži hraje od založení klubu, celkem 106 sezon. Ještě nikdy nesestoupil z ligy. Nejhoršího umístění dosáhl v sezoně 1993/94 (13. místo).

Změny názvu klubu[editovat | editovat zdroj]

    • 1908/09 – 1927/28 – FC Inter (Football Club Internazionale)
    • 1928/29 – SS Ambrosiana (Società Sportiva Ambrosiana)
    • 1929/30 – 1930/31 – AS Ambrosiana (Associazione Sportiva Ambrosiana)
    • 1931/32 – 1944/45 – AS Ambrosiana-Inter (Associazione Sportiva Ambrosiana-Inter)
    • 1945/46 – 1966/67 – FC Inter (Football Club Internazionale)
    • 1967/68 – FC Inter Milán (Football Club Internazionale Milano)

Získané trofeje[editovat | editovat zdroj]

Vyhrané domácí soutěže[editovat | editovat zdroj]

1909/10, 1919/20, 1929/30, 1937/38, 1939/40, 1952/53, 1953/54, 1962/63, 1964/65, 1965/66, 1970/71, 1979/80, 1988/89, 2005/06, 2006/07, 2007/08, 2008/09, 2009/10, 2020/21
1938/39, 1977/78, 1981/82, 2004/05, 2005/06, 2009/10, 2010/11, 2021/22
1989, 2005, 2006, 2008, 2010 , 2021

Vyhrané mezinárodní soutěže[editovat | editovat zdroj]

1963/64, 1964/65, 2009/10
1990/91, 1993/94, 1997/98
1964, 1965
2010

Medailové umístění[editovat | editovat zdroj]

Medaile umístění Sezona
Serie A Zlatá medaile 1909/10, 1919/20, 1929/30, 1937/38, 1939/40, 1952/53, 1953/54, 1962/63, 1964/65, 1965/66, 1970/71, 1979/80, 1988/89, 2005/06, 2006/07, 2007/08, 2008/09, 2009/10, 2020/21
Serie A Stříbrná medaile 1932/33, 1933/34, 1934/35, 1940/41, 1948/49, 1950/51, 1961/62, 1963/64, 1966/67, 1969/70, 1992/93, 1997/98, 2002/03, 2010/11, 2019/20, 2021/22
Serie A Bronzová medaile 1913/14, 1914/15, 1938/39, 1949/50, 1951/52, 1955/56, 1958/59, 1960/61, 1982/83, 1984/85, 1986/87, 1989/90, 1990/91, 1996/97, 2001/02, 2004/05
Italský pohár Zlatá medaile 1938/39, 1977/78, 1981/82, 2004/05, 2005/06, 2009/10, 2010/11, 2021/22
Italský pohár Stříbrná medaile 1958/59, 1964/65, 1976/77, 1999/00, 2006/07, 2007/08
Italský superpohár Zlatá medaile 1989, 2005, 2006, 2008, 2010, 2021
Italský superpohár Stříbrná medaile 2000, 2007, 2009, 2011
Liga mistrů UEFA Zlatá medaile 1963/64, 1964/65, 2009/10
Liga mistrů UEFA Stříbrná medaile 1966/67, 1971/72
Evropská liga Zlatá medaile 1990/91, 1993/94, 1997/98
Evropská liga Stříbrná medaile 1996/97, 2019/20
Evropský superpohár Stříbrná medaile 2010
Interkontinentální pohár Zlatá medaile 1964, 1965
MS klubů Zlatá medaile 2010
Středoevropský pohár Stříbrná medaile 1933

Soupiska[editovat | editovat zdroj]

Aktuální k 1. 9. 2022
Číslo Pozice Hráč
1 Slovinsko B Samir Handanović (kapitán)
2 Nizozemsko O Denzel Dumfries
5 Itálie Z Roberto Gagliardini
6 Nizozemsko O Stefan de Vrij
8 Německo Z Robin Gosens
9 Bosna a Hercegovina Ú Edin Džeko
10 Argentina Ú Lautaro Martínez
11 Argentina Ú Joaquín Correa
12 Itálie O Raoul Bellanova
14 Albánie Z Kristjan Asllani
15 Itálie O Francesco Acerbi
20 Turecko Z Hakan Çalhanoğlu
21 Itálie B Alex Cordaz
Číslo Pozice Hráč
22 Arménie Z Henrich Mchitarjan
23 Itálie Z Nicolò Barella
24 Kambodža B André Onana
32 Itálie O Federico Dimarco
33 Itálie O Danilo D'Ambrosio
36 Itálie O Matteo Darmian
37 Slovensko O Milan Škriniar
45 Argentina Z Valentín Carboni
46 Itálie O Mattia Zanotti
47 Itálie O Alessandro Fontanarosa
77 Chorvatsko Z Marcelo Brozović
90 Belgie Ú Romelu Lukaku
95 Itálie O Alessandro Bastoni

Kronika[editovat | editovat zdroj]

Kronika historie FC Inter Milán


19161919 • Národní soutěže jsou přerušeny kvůli první světově válce.






 


 

Účast v ligách[editovat | editovat zdroj]

Klub je jediný v Itálii který nikdy nesestoupil.

Úroveň soutěže Název soutěže (nynější název) První hraná sezona Poslední hraná sezona celkem odehraných sezon
1 Serie A 1909 2022/23 107

Historická tabulka Serie A od sezony 1929/30 do 2021/22.

Celkové místo Odehraných sezon Celkem bodů Celkem zápasů Celkem výher Celkem remíz Celkem proher Celkové skore
2 90 4436 3038 1521 843 674 5146:3132

Fotbalisté FC Inter Milán[editovat | editovat zdroj]

Podle oficiálních zápasů[editovat | editovat zdroj]

Ke dni 22. 5. 2022

Celkový počet zápasů V lize V domácím poháru V Evropských pohárech
Pořadí Jméno Počet Pořadí Jméno Počet Pořadí Jméno Počet Pořadí Jméno Počet
1. Argentina Javier Zanetti 858 1. Argentina Javier Zanetti 615 1. Itálie Giuseppe Bergomi 119 1. Argentina Javier Zanetti 160
2. Itálie Giuseppe Bergomi 756 2. Itálie Giuseppe Bergomi 519 2. Itálie Giuseppe Baresi 93 2. Itálie Giuseppe Bergomi 117
3. Itálie Giacinto Facchetti 634 3. Itálie Giacinto Facchetti 475 3. Itálie Giacinto Facchetti 85 3. Kolumbie Iván Córdoba 92
4. Itálie Sandro Mazzola 565 4. Itálie Sandro Mazzola 417 4. Itálie Alessandro Altobelli 80 4. Itálie Esteban Cambiasso 80
5. Itálie Giuseppe Baresi 559 5. Itálie Mario Corso 413 5. Itálie Sandro Mazzola 80 5. Itálie Giuseppe Baresi 73
6. Itálie Mario Corso 502 6. Itálie Giuseppe Baresi 392 6. Itálie Gianpiero Marini 77 6. Itálie Walter Zenga 71
7. Itálie Walter Zenga 473 7. Slovinsko Samir Handanovič 366 7. Itálie Walter Zenga 73 7. Itálie Alessandro Altobelli 69
8. Itálie Tarcisio Burgnich 467 8. Itálie Giuseppe Meazza 365 8. Argentina Javier Zanetti 71 8. Itálie Marco Materazzi 63
9. Itálie Alessandro Altobelli 466 9. Itálie Tarcisio Burgnich 358 9. Itálie Gabriele Oriali 70 9. Itálie Riccardo Ferri 63
10. Kolumbie Iván Córdoba 455 10. Itálie Walter Zenga 328 10. Itálie Riccardo Ferri
+Itálie Graziano Bini
66 10. Srbsko Dejan Stanković 61
Poznámka
  • Zahrnuje mistrovství jedné skupiny (Campionato Federale, Prima Categoria, Prima Divisione e Divisione Nazionale), Serie A a všech play-off.

Podle vstřelených branek[editovat | editovat zdroj]

Ke dni 12. 1. 2022

Celkový počet branek V lize V domácím poháru V Evropských pohárech
Pořadí Jméno Počet Pořadí Jméno Počet Pořadí Jméno Počet Pořadí Jméno Počet
1. Itálie Giuseppe Meazza 284 1. Itálie Giuseppe Meazza 243 1. Itálie Alessandro Altobelli 46 1. Itálie Alessandro Altobelli 35
2. Itálie Alessandro Altobelli 209 2. Itálie Luigi Cevenini 158 2. Itálie Roberto Boninsegna 36 2. Brazílie Adriano 18
3. Itálie Roberto Boninsegna 171 3. Itálie Benito Lorenzi 138 3. Itálie Sandro Mazzola 24 3. Itálie Sandro Mazzola 16
4. Itálie Sandro Mazzola 160 4. Maďarsko István Nyers 133 4. Argentina Julio Cruz 13 4. Itálie Roberto Boninsegna 13
5. Itálie Luigi Cevenini 158 5. Itálie Alessandro Altobelli 128 5. Itálie Giuseppe Meazza 12 5. Argentina Julio Cruz 13
6. Itálie Benito Lorenzi 143 6. Itálie Sandro Mazzola 116 6. Itálie Eddie Firmani 11 6. Belgie Romelu Lukaku 13
7. Maďarsko István Nyers 133 7. Itálie Roberto Boninsegna 113 7. Itálie Giacinto Facchetti 10 7. Argentina Rodrigo Palacio 13
8. Argentina Mauro Icardi 124 8. Argentina Mauro Icardi 111 8. Itálie Aldo Serena 10 8. Uruguay Álvaro Recoba 13
9. Itálie Christian Vieri 123 9. Itálie Ermanno Aebi 106 9. Itálie Mario Corso
+Nigérie Obafemi Martins
+Německo Karl-Heinz Rummenigge
9 9. Nigérie Obafemi Martins
+Itálie Aldo Serena
+Itálie Christian Vieri
12
10. Itálie Ermanno Aebi 106 10. Itálie Christian Vieri 103

Nejlepší střelci v soutěžích[editovat | editovat zdroj]

Nejlepší střelci v lize (19 prvenství) Nejlepší střelci v pohárech (8 prvenství) Nejlepší střelci v Lize mistrů (1 prvenství) Nejlepší střelci v poháru UEFA(1 prvenství)
Ernest Peterly (1909/10) 25 branek Eddie Firmani (1958/59) 8 branek Sandro Mazzola (1963/64) 7[1] branek Dennis Bergkamp (1993/94) 8 branek
Luigi Cevenini (1913/14) 37 branek Roberto Boninsegna (1971/72) 8 branek Maurizio Ganz (1996/97) 8 branek
Emilio Agradi (1914/15) 31 branek Alessandro Altobelli (1981/82) 9 branek
Luigi Cevenini (1919/20) 23 branek Nicolás Burdisso a Hernán Crespo (2006/07) 4 branky
Luigi Cevenini (1920/21) 31 branek Mario Balotelli a Julio Cruz (2007/08) 4 branky
Antonio Powolny (1926/27) 22 branek Samuel Eto'o (2010/11) 4 branky
Giuseppe Meazza (1929/30) 31 branek
Giuseppe Meazza (1935/36) 25 branek
Giuseppe Meazza (1937/38) 20 branek
István Nyers (1948/49) 26 branek
Antonio Angelillo (1958/59) 33 branek
Sandro Mazzola (1964/65) 17 branek
Roberto Boninsegna (1970/71) 24 branek
Roberto Boninsegna (1971/72) 22 branek
Aldo Serena (1988/89) 22 branek
Christian Vieri (2002/03) 24 branek
Zlatan Ibrahimović (2008/09) 25 branek
Mauro Icardi (2014/15) 22[2] branek
Mauro Icardi (2017/18) 29[3] branek

Světové ocenění[editovat | editovat zdroj]

Zlatý míč Fotbalista roku
podle FIFA
Evropský fotbalista
(Onze d'or)
Cena Bravo Golden Boy (cena) Cena IFFHS
Lothar Matthäus (1990) Lothar Matthäus (1990) Lothar Matthäus (1990) Ronaldo (1998) Mario Balotelli (2010) Lothar Matthäus (1990)
Ronaldo (1997) Ronaldo (1997) Ronaldo (1997)
Ronaldo (2002) Ronaldo (2002)

Známí hráči[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Football Club Internazionale Milano na italské Wikipedii.

  1. spolu s Kavačevičem a Puskásem
  2. společně s Tonim
  3. společně s Immobilem

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]