Serie A 1980/1981

Serie A 1980/1981
Země	Itálie Itálie
Informace
Ročník	79. ročník (49. ročník Serie A)
Vítěz	Juventus (19. titul)
Nejlepší střelec	Roberto Pruzzo (18 branek)
Sestupující	Brescia Perugia Pistoiese
←1979/1980 1981/1982→

Soutěžní ročník Serie A 1980/1981 byl 79. ročník nejvyšší italské fotbalové ligy a 49. ročník pod názvem Serie A. Konal se od 14. září 1980 do 24. května 1981 a skončil vítězstvím Juventusu, který získal po 3 letech již devatenáctý titul v klubové historii.

Nejlepším střelcem se stal italský hráč Roberto Pruzzo (Řím), který vstřelil 18 branek.

Události

Před sezonou

Nováčci soutěže: vítěz 2. ligy Como se do nejvyšší soutěže vrátilo po 4 letech, Brescia se vrátila po 10 letech roce a Pistoiese byl úplný nováček.

Minulá sezona zanechala na italském fotbale hned několik stop: v létě vedl skandál spojený s Totonero k absenci dvou vítězů ligy (Lazio a Milán), v nejvyšší soutěži a také k penalizaci tří týmů (Avellino, Boloňa a Perugie, které byly nuceny začít s handicapem -5 bodů.

Od této sezóny pravidla povolovala maximálně pět náhradníků na lavičce (se čtyřmi hráči v poli a druhým brankářem), což vedlo k maximálně dvěma možným střídáním bez ohledu na jejich pozici. Další inovací bylo zavedení systému bodování při shodném počtu bodů, který řešil případy, kdy tři nebo více týmů skončilo se stejným počtem bodů, čímž se nahradilo předchozí kritérium celkového brankového rozdílu. Bylo to tak, že kluby které měli stejný počet bodů, měli svou minitabulku na základě vzájemných zápasů.

Po dlouhé době se otevřeli hranice pro zahraniční hráče. Do ligy přicházela spousta hráčů z Brazílie, Argentiny, ale i z Evropy. Obhájce titulu z minulé sezony Inter se posílil o Rakouského reprezentanta Prohasku (Austria). Do Říma přišel za 1.5 milionů USD brazilčan Falcão (Internacional). Juventus se posílil o irčana Bradyho (Arsenal) a Neapol o nizozemsce Krola (Vancouver).

Další přestupy známých jmen: Paolo Conti (Řím → Verona), Herbert Neumann (Kolín → Udinese), Michel van de Korput (Feyenoord → Turín), Claudio Sala (Turín → Janov), Pietro Paolo Virdis (Juventus → Cagliari), Egidio Calloni (Perugia → Palermo) a Luciano Chiarugi (Boloňa → Rimini)

Během sezony

Začátek sezony, byl pro Řím velmi příznivý a brzy se odpoutal od svých pronásledovatelů Fiorentiny a Interu. Juventus měl nejistý start, který vyvrcholil v 6. kole porážkou v derby, ale poté se dokázali vrátit do formy. Řím zakončil půlku sezony na 1. místě, kde měli o jeden bod více než Inter, dva body před Juventusem a Neapolí a tři body před Turínem. Podobné rozdíly byly i ve zbytku ligové tabulky, kdy mezi šestým Cagliari a předposledním Udinese byli pouhé čtyři body.

Druhá polovina sezóny přinesla významné změny na vrcholu, zejména v březnu. To bylo způsobeno i kalendářem, který v průběhu měsíce zahrnoval různé vzájemné zápasy. Navzdory kombinacím výsledků nebyl žádný z týmů z nejvyšší skupiny vyloučen z bojů o titul. Pět kol před koncem se na čele tabulky usadilo trio s 35 body: Juventus, Řím a Neapol, které se díky sérii vítězství vrátily do boje o titul. Neapol se díky papírově snazšímu kalendáři zdáli být favority, ale 26. dubna nečekaně doma prohráli proti již sestupující Perugii. Ve stejném kole Řím uhrál remízu v Ascoli, a Juventus nezaváhal a zůstal na 1. místě samotný.

Přímý střet se pak uskutečnil 10. května na mezi Juventusem a Římem, což byl předposlední zápas, kdy domácí tým vedl v tabulce o jeden bod před hosty. Přípravy na boj o Scudetto se odehrávaly v bouřlivé atmosféře, kterou diktovala především skutečnost, že Bianconeri, kteří se již tak museli obejít bez Tardelliho, ale také o Bettegu, když jej disciplinární komise diskvalifikovala až do konce sezony. V zápase se děli velké věci. V 75. minutě, byl vyloučen domácí Furino. Poté rozhodčí neuznal Římský gól kvůli ofsajdu odpískanému čárovým rozhodčím. Televizní záběry nikdy definitivně neobjasnily, zda byla hráčova pozice legální, či nikoli. Zápas skončil bez branek, ale od té doby zůstal neuznaný gól žhavým tématem a v italském fotbale po celá desetiletí neutichl a okamžitě znovu roznítil tehdy spící rivalitu mezi tyto kluby. Neapol svůj zápas vyhrál a znovu nastartoval hypotézu třístranného play-off o titul. Nicméně hned následujícím kole je Juventus porazil a definitivně vyřadil Neapol boj o titul. Pro matematickou jistotu titulu si Juventus musel počkat na poslední kolo. Řím remizoval v Avellinu a Juventus porazili Fiorentinu. Stali se podevatenácté krát mistry Itálie ve své historii. Oba pronásledovatelé Řím a Neapol měli jistotu pro účast v poháru UEFA. Nakonec místo Říma, který vyhrál domácí pohár byl ze 4. místa kvalifikován Inter.

V pásmu sestupu se Boloni podařilo i se ztrátou trestných 5 bodů se zachránit. Druhým hříšníkem Avellino se zachránilo díky minitabulce, když mělo více bodů než sestupující Brescie. Dalším sestupujícím byla Perugia, která měla také odečet 5 bodů. Nováček Pistoiese, který debutoval v Serii A po krátké účasti ve skupinové fázi Národní divize před více než půl stoletím, sestoupil i přes slibný začátek mezi prvními.

Účastníci

Ascoli Piceno

Avellino

Boloňa

Brescia

Cagliari

Catanzaro

Como

Florencie
(Fiorentina)

Milán
(Inter)

Neapol

Perugia

Pistoia
(Pistoiese)

Řím

Turín
(Juventus
(Turín)

Udine
(Udinese)

Lokalizace italských klubů hrající 1980/81

Klub	Město	Stadion	Trenér	Nejlepší střelec
Ascoli	Ascoli Piceno	Stadio Cino e Lillo Del Duca	Giovan Battista Fabbri (1.–12. kolo) Carlo Mazzone	Alessandro Scanziani (5)
Avellino	Avellino	Stadio Partenio	Luís Vinício	Beniamino Vignola (6)
Boloňa	Boloňa	Stadio Comunale	Luigi Radice	Giuliano Fiorini (7)
Brescia	Brescia	Stadio Mario Rigamonti	Alfredo Magni	Domenico Penzo (4)
Cagliari	Cagliari	Stadio Sant'Elia	Mario Tiddia	Franco Selvaggi (8)
Catanzaro	Catanzaro	Stadio Comunale	Tarcisio Burgnich	Massimo Palanca (13)
Como	Como	Stadio Giuseppe Sinigaglia	Giuseppe Marchioro	Marco Nicoletti (6)
Fiorentina	Florencie	Stadio Comunale	Paolo Carosi (1.–14. kolo) Giancarlo De Sisti	Giancarlo Antognoni (9)
Inter	Milán	Stadio Giuseppe Meazza	Eugenio Bersellini	Alessandro Altobelli (12)
Juventus	Turín	Stadio Comunale di Torino	Giovanni Trapattoni	Liam Brady (8)
Neapol	Neapol	Stadio San Paolo	Rino Marchesi	Claudio Pellegrini (11)
Perugia	Perugia	Stadio Renato Curi	Renzo Ulivieri (1.–16. kolo) Giampiero Molinari	Salvatore Bagni (5)
Pistoiese	Pistoia	Stadio Comunale	Lido Vieri (1.–6. kolo) Lido Vieri + Edmondo Fabbri	Vito Chimenti (9)
Řím	Řím	Stadio Olimpico	Nils Liedholm	Roberto Pruzzo (18)
Turín	Turín	Stadio Comunale di Torino	Ercole Rabitti (1.–19. kolo) Romano Cazzaniga	Francesco Graziani (11)
Udinese	Udine	Stadio Friuli	Marino Perani (1.–3. kolo) Enzo Ferrari (4. kolo) Gustavo Giagnoni (5.–16. kolo) Enzo Ferrari	Nicola Zanone (8)

Tabulka

Poř.	Tým	Z	V	R	P	VG	OG	B
1.	Juventus	30	17	10	3	46	15	44
2.	Řím	30	14	14	2	43	20	42
3.	Neapol	30	14	10	6	31	21	38
4.	Inter	30	14	8	8	41	24	36
5.	Fiorentina	30	9	14	7	28	25	32
6.	Cagliari	30	8	14	8	29	30	30
7.	Boloňa (-5 bodů)	30	11	12	7	32	27	29
8.	Catanzaro	30	6	17	7	24	27	29
9.	Turín	30	8	10	12	26	29	26
10.	Avellino (-5 bodů)	30	10	10	10	36	33	25
11.	Ascoli	30	7	11	12	18	34	25
12.	Udinese	30	6	13	11	24	39	25
13.	Como	30	8	9	13	25	33	25
14.	Brescia	30	4	17	9	19	25	25
15.	Perugia (-5 bodů)	30	5	13	12	18	31	18
16.	Pistoiese	30	6	4	20	19	46	16

Poznámky

• Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
• za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
• při rovnosti bodů rozhodovalo skóre.
• kluby Boloňa, Avellino a Perugia byli penalizování za účast v Totonero.

	Mistr ligy a přímý postup do poháru PMEZ 1981/82
	Přímý postup do poháru PVP 1981/82
	Přímý postup do poháru UEFA 1981/82
	Sestup do Serie B

Statistiky

Výsledková tabulka

	Ascoli	Avellino	Boloňa	Brescia	Cagliari	Catanzaro	Como	Fiorentina	Inter	Juventus	Neapol	Perugia	Pistoiese	Řím	Turín	Udinese
Ascoli	–	1:1	1:1	0:0	0:0	1:2	2:1	1:0	0:1	0:0	3:2	0:3	0:0	0:0	0:0	1:0
Avellino	4:2	–	2:0	1:0	2:1	1:0	2:1	2:3	1:3	1:1	0:0	2:1	3:0	1:1	3:0	0:0
Boloňa	1:0	0:0	–	0:1	2:1	0:0	1:1	2:1	2:1	1:5	1:1	4:0	2:0	1:1	1:0	1:0
Brescia	0:1	1:2	0:0	–	1:0	1:1	1:0	0:0	0:0	1:1	1:2	1:1	2:2	1:2	1:1	1:1
Cagliari	2:0	1:0	0:0	1:2	–	2:1	1:1	0:0	1:1	1:1	0:0	2:1	2:0	1:0	1:1	1:1
Catanzaro	2:0	1:1	2:2	0:0	0:0	–	2:0	2:2	0:0	0:0	0:0	0:1	1:3	1:1	1:0	2:1
Como	0:0	2:0	2:1	2:2	3:1	0:0	–	2:1	1:0	1:2	0:1	1:0	1:0	0:1	0:2	2:0
Fiorentina	2:1	2:1	2:1	1:0	0:0	1:1	1:1	–	0:0	0:1	0:1	1:0	1:2	1:1	2:0	1:1
Inter	1:2	0:0	1:0	0:0	4:1	2:2	2:1	1:2	–	1:0	3:0	3:1	2:0	2:4	1:1	2:0
Juventus	3:0	1:0	0:1	2:0	1:1	3:0	2:0	1:0	2:1	–	1:1	2:1	4:1	0:0	1:2	4:0
Neapol	1:0	1:0	2:1	1:1	2:0	1:1	2:0	1:1	1:0	0:1	–	0:1	1:0	4:0	1:3	1:0
Perugia	0:0	0:0	0:0	0:0	1:1	0:0	0:0	0:0	0:2	0:0	0:0	–	3:0	1:1	1:0	1:2
Pistoiese	0:1	2:1	0:2	1:0	1:3	0:1	2:0	0:1	1:2	1:3	0:1	1:0	–	0:4	1:1	1:1
Řím	4:1	1:1	1:1	1:0	1:0	0:0	1:1	1:1	1:0	0:0	1:1	5:0	1:0	–	2:0	3:1
Turín	3:0	2:0	1:2	1:1	1:2	2:0	1:1	1:1	0:1	0:2	0:1	2:0	1:0	0:2	–	0:0
Udinese	0:0	5:4	1:1	0:0	2:2	2:1	2:0	0:0	0:4	0:2	2:1	1:1	1:0	0:2	0:0	–

Střelecká listina

Pořadí	Jméno	Klub	Branky
1.	Roberto Pruzzo	Řím	18
2.	Massimo Palanca	Catanzaro	13
3.	Alessandro Altobelli	Inter	12
4.	Claudio Pellegrini	Neapol	11
	Francesco Graziani	Turín	11
6.	Giancarlo Antognoni	Fiorentina	9
	Paolo Pulici	Turín	9
	Vito Chimenti	Pistoiese	9
9.	Franco Selvaggi	Cagliari	8
	Liam Brady	Juventus	8
	Nicola Zanone	Udinese	8

Vítěz

Serie A Vítěz pro rok 1980/81
Juventus FC

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Serie A 1980-1981 na italské Wikipedii.

Externí odkazy

• rsssf