Antonio Cabrini

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Antonio Cabrini
Cabrini sez.JPG
Osobní informace
Datum narození8. října 1957 (64 let)
Místo narozeníCremona, Itálie Itálie
Výška178 cm
Hmotnost72 kg
PřezdívkaBell'Antonio (krásný Antonio)
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
PoziceFotbalový obránce (1973–1991)
Fotbalový trenér (2000–2017)
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
1973–1975
1975–1976
1976–1989
1989–1991
Flag of Italy.svg Cremonese
Flag of Italy.svg Atalanta
Flag of Italy.svg Juventus
Flag of Italy.svg Bologna
02900(2)
03500(1)
2970(33)
05500(2)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1975–1976
1976–1978
1978–1987
Flag of Italy.svg Itálie U18
Flag of Italy.svg Itálie U21
Flag of Italy.svg Itálie
00800(0)
01300(0)
07300(9)
Trenérská kariéra***
Roky Klub
2000–2001
2001
2004
2005–2006
2007–2008
2012–2017
Flag of Italy.svg Arezzo
Flag of Italy.svg Crotone
Flag of Italy.svg Pisa
Flag of Italy.svg Novara
Flag of Syria.svg Sýrie
Flag of Italy.svg Itálie (ženy)
Úspěchy
Mistrovství světa
Zlatá medaile 1982 Itálie
1. italská fotbalová liga
Zlatá medaile 1976/77 Juventus
Zlatá medaile 1977/78 Juventus
Zlatá medaile 1980/81 Juventus
Zlatá medaile 1981/82 Juventus
Zlatá medaile 1983/84 Juventus
Zlatá medaile 1985/86 Juventus
Pohár UEFA
Zlatá medaile 1976/77 Juventus
Pohár PMEZ
Stříbrná medaile 1982/83 Juventus
Zlatá medaile 1984/85 Juventus
Pohár PVP
Zlatá medaile 1983/84 Juventus
Interkontinentální pohár
Zlatá medaile 1985 Juventus
Superpohár UEFA
Zlatá medaile 1984 Juventus
Další informace
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonio Cabrini (8. říjen 1957, Cremona, Itálie) je bývalý italský fotbalový obránce a trenér.

Je považován za jednoho z prvních moderních krajních obránců a také za jednoho z nejlepších na světě ve své době.[1] Velkou část fotbalové kariéry spojil s Juventusem, klubem, v němž odehrál třináct sezón a jehož byl kapitánem v letech 19881989. Spolu s brankářem Zoffem a hráči Scireou a Gentilem, tvořili jednu z nejlepších obranných řad v historii fotbalu. Za Bianconeri odehrál celkem 442 utkání a vstřelil v nich 52 branek a vyhrál šest titulů v lize (1976/77, 1977/78, 1980/81, 1981/82, 1983/84, 1985/86), dvě výhry v italském poháru (1978/79, 1982/83) a také všechny evropské poháry (PMEZ 1984/85, UEFA 1976/77 a PVP 1983/84) a také Superpohár UEFA 1984 a Interkontinentální pohár 1985.

Za reprezentaci odehrál nejvíce utkání mezi obránci: 73 utkání a 9 branek. Z MS 1982 má zlatou medaili.[2] Desetkrát vedl reprezentaci jako kapitán.

V roce 1978 byl na 13. místě o trofej Zlatý míč.[3]

V roce 2022 byl uveden do italské fotbalové síně slávy.

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Cremonese a Atalanta[editovat | editovat zdroj]

Vyrostl v mládežnickém sektoru v Cremonese. V 16 letech nastoupil poprvé mezi dospělými ve třetí lize v sezoně 1973/74. V následující sezoně byl již v základní sestavě. V roce 1975 se přestěhoval do Atalanty, klubu, který ho mezitím získal ve spolupráci s Juventusem.[4] V jediném roce stráveném v Atalantě odehrál ve druhé lize s 35 utkání a po sezoně jej Juventus koupil.

Juventus[editovat | editovat zdroj]

Do Juventusu jej chtěl trénér Giovanni Trapattoni, ale v první sezoně mu dovolil hrát jen v 9 zápasech. Ale s klubem slavil svůj první titul a také vítězství v poháru UEFA. Od sezony 1977/78 byl již základním hráčem v klubu. V Juventusu poté strávil dalších 11 let do roku 1989. Celkem získal s klubem 13 trofejí a navíc unikátní bilancí – získal všechny nejvýznamnější mezinárodní pohárové trofeje, jaké evropský hráč jeho doby mohl získat: Pohár mistrů evropských zemí (1984/85), Pohár vítězů pohárů (1983/84), Pohár UEFA (1976/77), Superpohár UEFA (1984) i Interkontinentální pohár (1985).[5] Celkem v evropských pohárech odehrál 73 zápasů a vstřelil 11 gólů.[6] Po odchodu do důchodu Scirea dělal v sezoně 1988/89 kapitána. Přes postupující věk a první fyzické problémy a také taktické rozpory s trenérem Zoffem jej přiměli, že by měl odejít.[7]

Bologna[editovat | editovat zdroj]

Od sezony 1989/90 se stal hráčem Boloně, ve které strávil poslední dva roky fotbalové kariéry. Když v roce 1991 skončil měl na kontě 388 utkání v nejvýšší lize ve které vstřelil 36 branek.

Hráčská statistika[editovat | editovat zdroj]

Sezóna Klub Liga Ligové poháry Kontinentální poháry Celkem
Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Zápasy Góly
1973/74 Cremonese Serie C 3 0 - 0 0 - 0 0 3 0
1974/75 Serie C 26 2 - 0 0 - 0 0 26 2
1975/76 Atalanta Serie B 35 1 IP 4 0 - 0 0 39 1
1976/77 Juventus Serie A 7 1 IP 0 0 UEFA 2 0 9 1
1977/78 Serie A 15 0 IP 2 0 PMEZ 8 0 25 0
1978/79 Serie A 21 2 IP 9 1 PMEZ 2 0 32 3
1979/80 Serie A 26 1 IP 3 0 PVP 7 2 36 3
1980/81 Serie A 28 7 IP 8 3 UEFA 2 1 38 11
1981/82 Serie A 29 5 IP 4 0 PMEZ 4 0 37 5
1982/83 Serie A 25 1 IP 8 1 PMEZ 8 1 41 3
1983/84 Serie A 29 5 IP 6 2 PVP 9 1 44 8
1984/85 Serie A 30 0 IP 8 1 PMEZ+ES 9+1 0 48 1
1985/86 Serie A 30 2 IP 6 0 PMEZ+Int.P 6+1 1+0 43 3
1986/87 Serie A 17 4 IP 5 0 PMEZ 3 2 25 6
1987/88 Serie A 26 3 IP 9 0 UEFA 3 2 38 5
1988/89 Serie A 15 2 IP 4 1 UEFA 5 0 24 3
1989/90 Bologna Serie A 32 0 IP 4 0 - 0 36 0
1990/91 Serie A 23 2 IP 2 0 UEFA 5 1 30 3
Celkově 417 38 - 82 9 - 75 11 574 58

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Za reprezentací odehrál 73 utkání a vstřelil 9 branek, což je nejvíc mezi italskými obránci. První utkání odehrál 2. června 1978 proti Francii (2:1) na MS 1978, kde skončil na 4. místě.[8] Na šampionátu byl vyhlášen nejlepším mladým fotbalistou. Odehrál i dva zápasy na ME 1980, kde také obsadil 4. místo. Vše si vynahradil na MS 1982. Odehrál tam všechna utkání a získal zlatou medaili za vítězství. Posledním velkým turnajem který odehrál, bylo MS 1986. Také tady odehrál všechna utkání, ale ve čtvrtfinále nestačili na Francii (0:2). Deset utkání vedl jako kapitán[9] a jako kapitán odehrál poslední zápas 17. října 1987, proti Švýcarsku (0:0).[10]

Statistika na velkým turnajích[editovat | editovat zdroj]

Reprezentace Rok Zápasy
Fáze turnaje Datum Soupeř Odehraných minut Vstřelené branky Výsledek
Itálie Itálie MS 1978 1 zápas ve skupině 2. 6. Francie Francie 90 0 2:1[8]
2 zápas ve skupině 6. 6. Maďarsko Maďarsko 75 0 3:1[11]
3 zápas ve skupině 10. 6. Argentina Argentina 90 0 1:0[12]
1 zápas v semifinálové skupině 14. 6. Německo NSR 90 0 0:0[13]
2 zápas v semifinálové skupině 18. 6. Rakousko Rakousko 90 0 1:0[14]
3 zápas v semifinálové skupině 21. 6. Nizozemsko Nizozemí 90 0 1:2[15]
o 3. místo 24. 6. Brazílie Brazílie 90 0 1:2[16]
ME 1980 1 zápas ve skupině 12. 6. Španělsko Španělsko 56 0 0:0[17]
o 3. místo 21. 6. Česko Československo 120 0 1:1 (8:9 na pen.)[18]
MS 1982 Zlatá medaile 1 zápas v první skupin. fáze 14. 6. Polsko Polsko 90 0 0:0[19]
2 zápas v první skupin. fáze 18. 6. Peru Peru 90 0 1:1[20]
3 zápas v první skupin. fáze 23. 6. Kamerun Kamerun 90 0 1:1[21]
1 zápas ve druhé skupin. fáze 29. 6. Argentina Argentina 90 1 2:1[22]
2 zápas ve druhé skupin. fáze 5. 7. Brazílie Brazílie 90 0 3:2[23]
Semifinále 8. 7. Polsko Polsko 90 0 2:0[24]
Finále 11. 7. Německo NSR 90 0 3:1[25]
MS 1986 1 zápas ve skupině A 31. 5. Bulharsko Bulharsko 90 0 1:1[26]
2 zápas ve skupině A 5. 6. Argentina Argentina 90 0 1:1[27]
3 zápas ve skupině A 10. 6. Jižní Korea Jižní Korea 90 0 3:2[28]
čtvrtfinále 17. 6. Francie Francie 90 0 0:2[29]

Trenérská kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 2000 se stal trenérem třetiligového Arezza. Po roce odešel do druholigového Crotone, jenže po osmi zápasech byl propuštěn. Od února do listopadu 2004 trénoval třetiligovou Pisu. Poslední klubové angažmá měl v sezoně 2005/06. Byl trenérem Novary. V letech 20072008 se stal trenérem syrské fotbalové reprezentace, ale po šesti měsících odešel. [30]

Dne 14. května 2012 byl vybrán jako trenér reprezentace žen.[31] S nimi se dostal na dva turnaje ME (2013 - čtvrtfinále a 2017 - skupina). Po tomto turnaji se rozhodl skončit u reprezentace.[32]

Hráčské úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Klubové[editovat | editovat zdroj]

Reprezentační[editovat | editovat zdroj]

Individuální[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Nastrino Stella Merito sportivo 2015.svg Zlatý límec za sportovní zásluhy (2017)[33]

680px ribbon bar of Gold Medal for athletic prowess (Italy, pre-2004).svg Medaile za atletickou statečnost (1982)[34]

680px ribbon bar of Bronze Medal for athletic prowess (Italy, pre-2004).svg Medaile za atletickou statečnost (1977)[34]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://ricerca.repubblica.it/repubblica/archivio/repubblica/1990/07/01/biondo-brehme-che-capolavoro.html
  2. http://www.rsssf.com/miscellaneous/cabrini-intl.html
  3. https://www.cinquantamila.it/storyTellerThread.php?threadId=CABRINI%20Antonio
  4. https://www.tuttojuve.com/gli-eroi-bianconeri/gli-eroi-in-bianconero-antonio-cabrini-65398
  5. Archivovaná kopie. cinquantamila.corriere.it [online]. [cit. 2014-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-12-23. 
  6. http://www.rsssf.com/players/cabrini-in-ec.html
  7. https://ricerca.repubblica.it/repubblica/archivio/repubblica/1989/06/30/lascio-la-juve-che-non.html
  8. a b https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/981136
  9. https://www.transfermarkt.de/antonio-cabrini/nationalmannschaft/spieler/116689/verein_id/3376
  10. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2371601
  11. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/981138
  12. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/981141
  13. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/981161
  14. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/981163
  15. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/981165
  16. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/981172
  17. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/1185291
  18. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/964081
  19. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/965828
  20. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/965845
  21. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/965858
  22. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/965871
  23. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/965879
  24. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/965881
  25. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/965884
  26. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/946128
  27. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/946140
  28. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/946153
  29. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/946168
  30. https://www.ilfattoquotidiano.it/2012/10/18/cabrini-mister-delle-donne-meno-soldi-e-copertine-ma-lavorano-piu-degli-uomini/385785/
  31. https://web.archive.org/web/20120518213833/http://www.figc.it/it/204/32108/2012/05/News.shtml
  32. https://web.archive.org/web/20180615163432/http://www.figc.it/it/204/2538694/2017/08/News.shtml
  33. https://web.archive.org/web/20171222053441/http://www.figc.it/it/204/2540393/2017/12/News.shtml
  34. a b https://www.coni.it/it/attivita-istituzionali/onorificenze/home/scheda-persona/schedaatleta.html?id=

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antonio Cabrini na italské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Flag of Syria.svg Trenér syrské fotbalové reprezentace
Předchůdce:
Fajr Ibrahim
2007–2008
Antonio Cabrini
Nástupce:
Mohammed Kwid