Serie A 1981/1982
| Serie A 1981/1982 | |
|---|---|
| Země |  Itálie |
| Informace | |
| Ročník | 80. ročník (50. ročník Serie A) |
| Vítěz | Juventus (20. titul) |
| Nejlepší střelec |  Roberto Pruzzo (15 branek) |
| Sestupující | Milán Boloňa Como |
Soutěžní ročník Serie A 1981/1982 byl 80. ročník nejvyšší italské fotbalové ligy a 50. ročník pod názvem Serie A. Konal se od 13. září 1981 do 16. května 1982 a skončil opět vítězstvím Juventusu, který obhájil titul a získal tak již dvacátý titul v klubové historii. Klub se tak mohl chlubit druhou hvězdou za dvacet titulů.
Nejlepším střelcem se stal opět italský hráč Roberto Pruzzo (Řím), který vstřelil 15 branek.
Události
[editovat | editovat zdroj]Před sezonou
[editovat | editovat zdroj]Nováčci soutěže: vítěz 2. ligy Milán se do nejvyšší soutěže vrátilo po roce, Cesena se vrátila po čtyřech letech a Janov po třech letech.
Jak tomu bylo po několik let v zahraničních ligách, od této sezóny dala Serie A zelenou také sponzorům na dresech ve své lize. Také proto, aby se vyřešila dluhová situace, která se pro různé kluby od konce předchozího desetiletí stala neudržitelnou. Národní profesionální liga povolovala dohody pouze s jedním reklamním logem na tým, umístěným na hrudi a pokrývajícím maximální plochu 100 cm².[1]
Obhájce titulu Juventus si přivedl Boniniho (Cesena), z hostování se vrátil Virdis (Cagliari) a také potrestaného ze skandálu Totonero, Rossiho (Vicenza), který nakonec odehrál první zápas až v dubnu 1982. Největší nákupy udělala Fiorentina. K fialkám se připojil Graziani, Pecci (oba Turín), Bertoni (Sevilla), Cuccureddu (Juventus), Massaro (Monza) a na hostování Vierchowood (Sampdoria). Do Interu se vrátil Serena (Bari) a přišel Bagni (Perugia). Vlci z Říma si koupilo Nelu (Janov) a nováček z Milána skotského Jordana (Manchester United). Konec kariéry oznámil Romeo Benetti (Řím) a Pietro Anastasi (Ascoli) se rozhodl dohrát kariéru ve Švýcarsku (Lugano).
Další přestupy známých jmen: René Vandereycken (Bruggy → Janov), Franco Causio (Juventus → Udinese), Walter Schachner (Austria Vídeň → Cesena), Giuseppe Dossena (Boloňa → Turín), Herbert Neumann (Udinese → Boloňa) a Pietro Vierchowod (Como → Sampdoria).
Během sezony
[editovat | editovat zdroj]Juventus začal sebevědomě a připsal si šest vítězství v řadě, ale rovnováhu sil v první polovině sezóny rychle narušily výrazné absence.
Novému hráči Juventusu Rossimu bylo zamítnuto snížení trestu za incident s Totonerem, což ho donutilo odložit návrat na hřiště až do následujícího jara. Franco Baresi (Milán) byl nucen po čtyřech zápasech ukončit kariéru kvůli vzácnému viru, na konci října Řím ztratil kvůli zranění Ancelottiho. Na začátku listopadu si hráč Juventusu Bettega poranil koleno během zápasu Poháru PMEZ, čímž předčasně ukončil sezónu. Téhož měsíce se těžce zranil kapitán Violy Antognoni, když se prudce střetl s brankářem Janova Martinem, který utrpěl dvě zlomeniny lebky, což dokonce vyvolalo obavy o hráčův život.
Fiorentina a Juventus se přesto usadily na čele a bez větších obav si vedení udržely. Byli to fialky, kteří zakončili první polovinu sezóny na prvním místě s jednobodovým náskokem. Na druhé straně tabulky se nacházely slavné týmy: Turín, Milán a Boloňa, které se skutečně potýkaly s problémy s výjimkou mladého Manciniho.
Ve druhé polovině sezóny Fiorentina a Juventus zvýšili svůj náskok před pronásledovateli. Turínský tým se díky nové sérii šesti vítězství v řadě, se v polovině března znovu umístil na prvním místě. Fialky uhráli dvě remízy ale byli stále o bod za Juventusem. V předposledním kolem Juventus uhrál remízu v Neapoli a Fiorentina vyhrála v Udine. Do posledního kola šli oba týmy se stejným počtem bodů. Fiorentina nedokázala prolomit obranu trápícího se Cagliari, které bojovalo o záchranu, zatímco čtvrt hodiny před koncem proměnil Juventus penaltu Bradym v jeho posledním zápase v klubu, což jim pomohlo porazit bojovné Catanzaro.
Bianconeri se tak zbavili vyhlídky na play-off a získali svůj 20 titul. Úspěch, který se zapsal do análů jak po sportovní stránce, která turínskému týmu zajistila druhou hvězdu, tak i po mediální stránce, jelikož se jednalo o první titul, který získal sponzorovaný dres. Ve Florencii přivedl historickou nenávist fanoušků Violy vůči Juventusu.
Poslední den byl také rozhodující pro výsledek extrémně nabitého pásma sestupu, kdy se sestupem již smířilo pouze Como. Namočené sestupem byli čtyři týmy, ale překvapivě byli osudné pro dva z tehdy nejúspěšnějších týmů v ligové listině: Boloňa, poražená v posledních minutách v Ascoli, sestoupila do Serie B poprvé ve své historii (73 let), doprovázena Milánem, který sice zvítězil v Ceseně, ale Cagliari uhrála překvapivou remízu s fialkami a Janova venku s Neapolí. Do poháru UEFA se kvalifikovali týmy: Inter, Řím a Neapol.
Účastníci
[editovat | editovat zdroj]
Tabulka
[editovat | editovat zdroj]| Poř. | Tým | Z | V | R | P | VG | OG | B |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. |  Juventus  | 30 | 19 | 8 | 3 | 48 | 14 | 46 |
| 2. |  Fiorentina | 30 | 17 | 11 | 2 | 36 | 17 | 45 |
| 3. |  Řím | 30 | 15 | 8 | 7 | 40 | 29 | 38 |
| 4. |  Neapol | 30 | 10 | 15 | 5 | 31 | 21 | 35 |
| 5. |  Inter | 30 | 11 | 13 | 6 | 39 | 34 | 35 |
| 6. |  Ascoli | 30 | 9 | 14 | 7 | 26 | 21 | 32 |
| 7. |  Catanzaro | 30 | 9 | 10 | 11 | 25 | 29 | 28 |
| 8. |  Avellino | 30 | 9 | 9 | 12 | 22 | 26 | 27 |
| 9. |  Turín | 30 | 8 | 11 | 11 | 25 | 30 | 27 |
| 10. |  Cesena | 30 | 8 | 11 | 11 | 34 | 41 | 27 |
| 11. |  Udinese | 30 | 9 | 8 | 13 | 27 | 37 | 26 |
| 12. |  Cagliari | 30 | 7 | 11 | 12 | 33 | 36 | 25 |
| 13. |  Janov | 30 | 6 | 13 | 11 | 24 | 29 | 25 |
| 14. | _e_Rosso_e_Nero_(Strisce).svg){kind=small} Milán | 30 | 7 | 10 | 13 | 21 | 31 | 24 |
| 15. |  Boloňa | 30 | 6 | 11 | 13 | 25 | 37 | 23 |
| 16. |  Como | 30 | 3 | 11 | 16 | 18 | 42 | 17 |
- Poznámky
- Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
- za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
- při rovnosti bodů rozhodovalo skóre.
| Mistr ligy a přímý postup do poháru PMEZ 1982/83 | |
| Přímý postup do poháru PVP 1982/83 | |
| Přímý postup do poháru UEFA 1982/83 | |
| Sestup do Serie B |
Statistiky
[editovat | editovat zdroj]Výsledková tabulka
[editovat | editovat zdroj]| Ascoli | Avellino | Boloňa | Cagliari | Catanzaro | Cesena | Como | Fiorentina | Janov | Inter | Juventus | Milán | Neapol | Řím | Turín | Udinese | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Ascoli | – | 1:1 | 2:1 | 2:1 | 2:1 | 1:0 | 1:1 | 0:0 | 1:1 | 2:2 | 1:0 | 1:0 | 0:0 | 0:1 | 0:0 | 3:0 |
| Avellino | 1:0 | – | 0:1 | 1:4 | 1:0 | 2:0 | 1:1 | 1:2 | 0:0 | 0:1 | 0:1 | 2:0 | 3:0 | 1:0 | 0:0 | 0:1 |
| Boloňa | 2:1 | 1:0 | – | 1:1 | 0:0 | 0:0 | 1:0 | 0:2 | 1:1 | 3:1 | 0:0 | 0:0 | 2:2 | 2:0 | 0:0 | 0:2 |
| Cagliari | 1:0 | 0:0 | 2:2 | – | 2:1 | 1:1 | 2:0 | 0:0 | 2:1 | 1:1 | 0:1 | 1:1 | 1:1 | 2:4 | 1:0 | 1:1 |
| Catanzaro | 1:0 | 0:0 | 1:0 | 1:0 | – | 3:0 | 0:0 | 0:2 | 1:0 | 0:0 | 0:1 | 3:0 | 0:1 | 1:1 | 1:0 | 0:0 |
| Cesena | 1:1 | 2:0 | 4:1 | 2:1 | 4:1 | – | 1:1 | 2:1 | 1:1 | 1:3 | 1:1 | 2:3 | 1:3 | 1:1 | 0:0 | 2:1 |
| Como | 1:2 | 0:1 | 2:2 | 2:1 | 1:1 | 2:1 | – | 1:1 | 1:1 | 1:1 | 0:2 | 2:0 | 0:4 | 0:1 | 0:1 | 0:2 |
| Fiorentina | 0:0 | 1:0 | 1:0 | 1:1 | 1:0 | 1:0 | 1:0 | – | 3:2 | 4:2 | 0:0 | 1:0 | 2:1 | 1:0 | 2:1 | 3:0 |
| Janov | 0:0 | 0:2 | 1:0 | 1:1 | 2:0 | 0:0 | 1:0 | 0:0 | – | 1:1 | 2:1 | 1:2 | 2:0 | 0:1 | 0:1 | 2:1 |
| Inter | 0:0 | 2:1 | 2:1 | 1:3 | 1:1 | 3:2 | 4:0 | 1:1 | 0:0 | – | 0:0 | 2:1 | 1:1 | 3:2 | 1:0 | 1:1 |
| Juventus | 1:1 | 4:0 | 2:0 | 1:0 | 4:1 | 6:1 | 3:1 | 0:0 | 1:0 | 1:0 | – | 3:2 | 0:0 | 0:1 | 4:2 | 1:0 |
| Milán | 0:0 | 2:1 | 2:1 | 1:0 | 0:1 | 1:0 | 1:1 | 0:0 | 0:0 | 0:1 | 0:1 | – | 1:1 | 1:2 | 0:0 | 0:1 |
| Neapol | 0:0 | 0:0 | 2:0 | 1:0 | 1:1 | 2:2 | 2:0 | 0:1 | 2:2 | 2:0 | 0:0 | 0:1 | – | 1:0 | 2:0 | 0:0 |
| Řím | 2:1 | 0:0 | 3:1 | 2:1 | 2:2 | 0:1 | 2:0 | 2:0 | 1:0 | 3:2 | 0:3 | 1:1 | 1:1 | – | 3:0 | 1:1 |
| Turín | 2:1 | 1:1 | 1:0 | 4:2 | 1:2 | 0:0 | 0:0 | 2:2 | 2:0 | 0:1 | 0:1 | 2:1 | 0:0 | 2:2 | – | 1:0 |
| Udinese | 0:2 | 1:2 | 2:2 | 1:0 | 2:1 | 0:1 | 1:0 | 1:2 | 3:2 | 1:1 | 1:5 | 0:0 | 0:1 | 0:1 | 3:2 | – |
Střelecká listina
[editovat | editovat zdroj]| Pořadí | Jméno | Klub | Branky |
|---|---|---|---|
| 1. | Roberto Pruzzo | Řím | 15 |
| 2. | Edi Bivi | Catanzaro | 12 |
| 3. | Claudio Pellegrini | Neapol | 11 |
| 4. | Roberto Mancini | Boloňa | 9 |
| Francesco Graziani | Fiorentina | 9 | |
 Daniel Bertoni | Fiorentina | 9 | |
| Luigi Piras | Cagliari | 9 | |
| Oliviero Garlini | Cesena | 9 | |
 Walter Schachner | Cesena | 9 | |
| Alessandro Altobelli | Inter | 9 | |
| Evaristo Beccalossi | Inter | 9 | |
| Pietro Paolo Virdis | Juventus | 9 | |
Vítěz
[editovat | editovat zdroj]| Serie A Vítěz pro rok 1981/82 |
|---|
| Juventus FC |
 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Serie A 1981-1982 na italské Wikipedii.
