Giancarlo De Sisti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Giancarlo De Sisti
Giancarlo De Sisti 1969b.jpg
Osobní informace
Datum narození13. března 1943 (79 let)
Místo narozeníŘím
Italské královstvíItalské království Italské království
Výška169 cm
Hmotnost68 kg
PřezdívkaPicchio
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
PoziceFotbalový záložník (1960–1979)
Fotbalový trenér (1981–1992)
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
1960–1965
1965–1974
1974–1979
Flag of Italy.svg Řím
Flag of Italy.svg Fiorentina
Flag of Italy.svg Řím
0870(13)
2560(28)
13500(9)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1963–1964
1967–1972
Flag of Italy.svg Itálie U21
Flag of Italy.svg Itálie
030(1)
290(4)
Trenérská kariéra***
Roky Klub
1981–1984
1986–1987
1988–1990
1991–1992
Flag of Italy.svg Fiorentina
Flag of Italy.svg Udinese
Flag of Italy.svg Itálie U18
Flag of Italy.svg Ascoli
Úspěchy
Mistrovství světa
Stříbrná medaile 1970 Itálie
Mistrovství Evropy
Zlatá medaile 1968 Itálie
1. italská fotbalová liga
Zlatá medaile 1968/69 Fiorentina
Veletržní pohár
Zlatá medaile 1960/61 Řím
Středoevropský pohár
Stříbrná medaile 1965 Fiorentina
Zlatá medaile 1966 Fiorentina
Stříbrná medaile 1971/72 Fiorentina
Další informace
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giancarlo de Sisti (* 13. března 1943 Řím, Italské království) je bývalý italský fotbalový záložník a trenér.

Narodil se v Římě a první fotbalové krůčky udělal v místním AS. První utkání odehrál v roce 1961 ve věku 17 let. S vlky získal první trofej a to Veletržní pohár 1960/61. V sezoně 1963/64 vyhrál italský pohár, ale to byl už poslední vítězství u vlků. Jako hráč Říma byl do roku 1965, když jej klub musel prodat, kvůli finančním potížím klubu do Fiorentiny za 250 milionů lir. U fialek odehrál devět sezon. Vyhrál s nimi jeden titul (1968/69) i italský pohár (1965/66) a jednou slavil vítězství u středoevropského poháru 1966. Za fialky odehrál celkem 348 utkání a vstřelil 41 branek.

V roce 1974 se vrátil domů do Říma, kde po něm toužil tehdejší trenér Nils Liedholm.[1] Fotbalovou kariéru zakončil v roce 1979 a měl na kontě 478 utkání v nejvyšší lize.[2]

Hráčská statistika[editovat | editovat zdroj]

Sezóna Klub Liga Ligové poháry Kontinentální poháry Celkem
Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Zápasy Góly
1960/61 Řím Serie A 2 0 IP 1 1 Vel.P 1 0 4 1
1961/62 Serie A 11 1 IP 1 0 Vel.P 1 0 13 1
1962/63 Serie A 18 2 IP 0 0 Vel.P 5 1 23 3
1963/64 Serie A 28 7 IP 4 0 Vel.P 4 2 36 9
1964/65 Serie A 28 3 IP 1 1 Vel.P 5 1 34 5
1965/66 Fiorentina Serie A 34 5 IP 6 0 Vel.P+Stř.P 3+2 1+0 45 6
1966/67 Serie A 30 6 IP 1 0 PVP+Stř.P 2+4 1+0 37 7
1967/68 Serie A 30 6 IP 2 0 Vel.P 4 1 36 7
1968/69 Serie A 30 2 IP 3 0 Vel.P 6 0 39 2
1969/70 Serie A 27 2 IP 6 1 PMEZ 6 0 39 3
1970/71 Serie A 29 3 IP 11 3 Vel.P 4 0 44 6
1971/72 Serie A 29 1 IP 10 2 Stř.P 6 0 45 3
1972/73 Serie A 27 1 IP 4 2 UEFA 1 0 32 3
1973/74 Serie A 19 2 IP 3 1 UEFA 2 0 24 3
1974/75 Řím Serie A 29 5 IP 10 0 - 0 0 39 5
1975/76 Serie A 28 2 IP 4 0 UEFA 6 0 38 2
1976/77 Serie A 28 2 IP 4 1 - 0 0 32 3
1977/78 Serie A 25 0 IP 4 0 - 0 0 29 0
1978/79 Serie A 25 0 IP 4 0 - 0 0 29 0
Celkem 478 50 - 79 12 - 58 7 615 69

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Za reprezentací odehrál 29 utkání a vstřelil čtyři branky. První utkání odehrál 1. listopadu 1967 proti Kypru (5:0).[3] Zúčastnil se zlatého turnaje na ME 1968, kde odehrál druhý finálový zápas. Na MS 1970 odehrál všechna utkání a po neúspěšném finále si odvezl domů stříbrnou medaili.[4] V národním týmu nastoupil k 29 zápasům, v nichž vstřelil 4 branky.[5] Poslední utkání odehrál v roce 1972 proti Belgii (1:2).[6]

Statistika na velkým turnajích[editovat | editovat zdroj]

Reprezentace Rok Zápasy
Fáze turnaje Datum Soupeř Odehraných minut Vstřelené branky Výsledek
Itálie Itálie ME 1968 Zlatá medaile Finále č.2 10. 6. Jugoslávie Jugoslávie 90 0 2:0[7]
MS 1970 Stříbrná medaile 1 zápas ve skupině 3. 6. Švédsko Švédsko 90 0 1:0[8]
2 zápas ve skupině 6. 6. Uruguay Uruguay 90 0 0:0[9]
3 zápas ve skupině 11. 6. Izrael Izrael 90 0 0:0[10]
Čtvrtfinále 14. 6. Mexiko Mexiko 90 0 4:1[11]
Semifinále 17. 6. Německo NSR 120 0 4:3 v prodl.[12]
Finále 21. 6. Brazílie Brazílie 90 0 1:4[13]

Trenérská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Trenérskou licenci absolvoval již v roce 1979, když skončil s fotbalovou kariérou. Již v lednu 1981 převzal Fiorentinu aby ji zachránil před sestupem. Podařilo se a dokonce tým vytáhl na 5. místo, takže pokračoval dále. V sezoně 1981/82 v posledním utkání v lize jen remizoval a ztratil tak titul na poslední chvíli. Fialky trénoval do roku 1984, když musel ze zdravotním důvodů klub opustit.[14] V lednu 1986 přišel do Udinese. Zde působil jedna a půl sezony. V úplné sezoně ale s týmem sestoupil a byl propuštěn. Krátkou dobu ještě trénoval Ascoli v sezoně 1991/92.

V letech 1988 až 1990 vedl Italské fotbalové reprezentace mládeže (U18, U16 a U15). V roce 2001 působil v Laziu tři roky na pozici vedoucího sektoru mládeže.

Trenérská statistika[editovat | editovat zdroj]

Sezóna Klub Liga Ligové poháry Kontinentální poháry Celkem
Soutěž Zápasy Výhry Remízy Prohry Umístění Soutěž Zápasy Výhry Remízy Prohry Úspěch Soutěž Zápasy Výhry Remízy Prohry Úspěch Zápasy Výhry Remízy Prohry
1981 Fiorentina Serie A 16 7 7 2 nastoupil v led., 5. místo IP 2 0 1 1 - - 0 0 0 0 - 18 7 8 3
1981/82 Serie A 30 17 11 2 Stříbrná medaile IP 6 3 2 1 - - 0 0 0 0 - 36 20 13 3
1982/83 Serie A 30 12 10 8 5. místo IP 5 2 2 1 - UEFA 2 1 0 1 - 37 15 12 10
1983/84 Serie A 30 12 12 6 Bronzová medaile IP 9 2 4 3 - - 0 0 0 0 - 39 14 16 9
1984/85 Serie A 11 3 5 3 propuštěn v pro. IP 4 3 1 0 - UEFA 4 2 1 1 - 19 8 7 4
1986 Udinese Serie A 12 4 4 4 nastoupil v led., 13. místo IP 2 1 0 1 - - 0 0 0 0 - 14 5 4 5
1986/87 Serie A 30 6 12 12 16. místo (sestup) IP 5 3 0 2 - - 0 0 0 0 - 35 9 12 14
1991/92 Ascoli Serie A 17 1 4 12 propuštěn v led. IP 2 0 0 2 - - 0 0 0 0 - 19 1 4 14
Celkově 176 62 65 49 - - 35 14 10 11 - - 6 3 1 2 - 217 79 76 62

Hráčské úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Klubové[editovat | editovat zdroj]

Reprezentační[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Commendatore OMRI BAR.svg Řád zásluh o Italskou republiku (30. 9. 1991) z podnětu Prezidenta Itálie [15]

Medaile za atletickou statečnost (1990) [16]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giancarlo De Sisti na italské Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]