Mauro Camoranesi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mauro Camoranesi
V roce 2020
V roce 2020
Osobní informace
Celé jménoMauro Germán Camoranesi Serra
Datum narození4. října 1976 (45 let)
Místo narozeníTandil, Argentina Argentina
Výška177 cm
Hmotnost70 kg
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
PoziceFotbalový záložník (1994–2014)
Fotbalový trenér (2014–2022)
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
1994–1995
1995–1997
1997
1997–1998
1998–2000
2000–2002
2002–2010
2010–2011
2011–2012
2012–2014
Flag of Argentina.svg Aldosivi
Flag of Mexico.svg Santos Laguna
Flag of Uruguay.svg Montevideo Wanderers
Flag of Argentina.svg Banfield
Flag of Mexico.svg Cruz Azul
Flag of Italy.svg Verona
Flag of Italy.svg Juventus
Flag of Germany.svg Stuttgart
Flag of Argentina.svg Lanús
Flag of Argentina.svg Racing Club
03100(0)
02200(8)
00600(1)
0380(16)
0780(32)
05100(7)
2240(27)
00700(0)
03500(0)
03900(3)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2003–2010 Flag of Italy.svg Itálie 5500(4)
Trenérská kariéra***
Roky Klub
2014–2015
2015–2016
2016–2017
2020
2020–2021
2022
Flag of Mexico.svg Coras de Nayarit
Flag of Argentina.svg Tigre
Flag of Mexico.svg Cafetaleros
Flag of Slovenia with border.svg Tabor Sežana
Flag of Slovenia with border.svg Maribor
Flag of France.svg Olympique Marseille (asistent)
Úspěchy
Mistrovství světa
Zlatá medaile 2006 Itálie
Liga mistrů UEFA
Stříbrná medaile 2002/03 Juventus
1. italská fotbalová liga
Zlatá medaile 2002/03 Juventus
Italský superpohár
Zlatá medaile 2002 Juventus
Zlatá medaile 2003 Juventus
Další informace
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
*** Trenérské působení aktuální k 25. 07. 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mauro Germán Camoranesi Serra zkráceně jen Mauro Camoranesi (4. říjen 1976 Tandil, Argentina) je argentinský Fotbalový trenér a bývalí fotbalový záložník, který reprezentoval Itálii.

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Jižní Amerika[editovat | editovat zdroj]

Byl velkým fanouškem fotbalového klubu River Plate, začínal ale v klubu zvaném Aldosivi. Klub hrál ve městě Mar del Plata nacházející se 160 km od jeho rodného města Tandilu. Poté se přesunul do mexického klubu Santos Laguna. Po roce odcestoval do uruguayského klubu Montevideo Wanderers. Ale víc než šesti utkání neodehrál, kvůli jeho horkokrevnosti. Odešel tak do Banfieldu. Odehrál za něj 38 ligových utkání ve kterých vstřelil 16 gólů. Poté se ale znovu stěhoval a to od zpět do Mexika, kde hrál od roku 1998 za Cruz Azul. Zde hrál dvě sezony a nastřílel zde 32 branek ze 78 utkání.

Itálie[editovat | editovat zdroj]

V roce 2000 jej koupila Verona, tehdy hrající italskou nejvyšší ligu. Zde odehrál dvě sezony a nastoupil do celkem 53 utkání a vstřelil 7 branek.

Po sestupové sezoně 2001/02 jej za koupil Juventus.[1] Pod trenérem Lippim se stal důležitým členem sestavy, která se dostala do finále LM 2002/03. Utkání, ale prohráli z Milánem na penalty. Alespoň s klubem vyhrál titul v lize a dvakrát za sebou Italský superpohár (2002, 2003). Vyhrál i dva tituly ze sezon 2004/05 a 2005/06, jenže v roce 2006 byli kvůli korupci klubu odebrány a navíc byli za trest poslány do druhé ligy. Sezonu ve druhé lize pomohl vyhrát a slavil tak postup. Poté ještě u staré dámy zůstal tři roky, které i kvůli zraněním hrával čím dál méně. Poslední jeho sezona byla 2009/10 a za starou dámu odehrál celkem 288 utkání a vstřelil 32 branek.

Německo a návrat do Argentiny[editovat | editovat zdroj]

V létě 2010 byl prodán do německého Stuttgartu, jenže v lednu 2011 zrušil smlouvu a rozhodl se hrát fotbal v Argentině.[2] Podepsal smlouvu v Lanúsu, kde odehrál celkem 42 utkání a v roce 2012 odešel hrát do Racing Club, kde po 29 utkání ukončil v roce 2013 fotbalovou kariéru.

Trenérská kariéra[editovat | editovat zdroj]

První jeho angažmá jako trenér bylo v mexickém klubu Coras de Nayarit v letech 2014–2015. Poté měl angažmá na rok v Tigre a poté půl roku vedl opět mexický klub Cafetaleros. V roce 2017 začal studovat, aby mohl získat licenci UEFA a v roce 2020 získal první angažmá v Evropě. Oslovil jej slovinský klub Tabor Sežana. Zachránil je od sestupu a odešel trénovat Maribor. V únoru 2021 byl propuštěn.[3] Dne 5. července 2022 se stal asistentem trenéra v Olympique Marseille, jenže po týdnu rezignoval.

Přestupy[editovat | editovat zdroj]

[4]

Hráčská statistika[editovat | editovat zdroj]

Sezóna Klub Liga Národní poháry Kontinentální poháry Celkem
Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Zápasy Góly
1994/95 Aldosivi Primera B 31 0 - 0 0 - 0 0 31 0
1996/97 Santos Laguna Liga MX 13 1 - 0 0 - 0 0 13 1
1997 Montevideo Wanderers Primera División 6 1 - 0 0 - 0 0 6 1
1997/98 Banfield Primera B 38 16 - 0 0 - 0 0 38 16
1998/99 Cruz Azul Liga MX 39 11 - 0 0 - 0 0 39 11
1999/00 Liga MX 36 10 - 0 0 - 0 0 36 0
2000/01 Verona Serie A 22 4 IP 1 0 - 0 0 23 4
2001/02 Serie A 29 3 IP 1 0 - 0 0 30 3
2002/03 Juventus Serie A 30 4 IP+IS 1+1 0 LM 13 1 45 5
2003/04 Serie A 26 3 IP+IS 5+1 1+0 LM 4 0 36 4
2004/05 Serie A 36 4 IP 1 0 LM 9 1 46 5
2005/06 Serie A 34 3 IP+IS 0+1 0 LM 9 0 44 3
2006/07 Serie B 33 4 IP 2 0 - 0 0 35 4
2007/08 Serie A 22 5 IP 1 0 - 0 0 23 5
2008/09 Serie A 19 1 IP 1 0 LM 6[5] 1 26 2
2009/10 Serie A 24 3 IP 0 0 LM+EL 6+3 1+0 33 4
2010/11 Stuttgart Bundesliga 7 0 NP 1 0 EL 6 0 14 0
2011 Lanús Primera División 17 0 - 0 0 - 0 0 17 0
2011/12 Primera División 18 0 - 0 0 PO+PJA 5+2 1+0 25 1
2012 Racing Club Primera División 0 0 AP 1 0 - 0 0 1 0
2012/13 Primera División 27 3 - 0 0 PJA 1 0 28 3
Celkově 488 94 - 18 1 - 64 5 591 86

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Za rodnou Argentinu nikdy neodehrál žádné utkání. Díky předkům z Itálie, mohl reprezentovat Itálii. Odehrál 55 utkání a vstřelil čtyři branky. První utkání odehrál ve věku 26 let 12. února 2003 proti Portugalsku (1:0).[6] Trenér Trapattoni jej nominoval na ME 2004, kde odehrál dva zápasy. I nový trenér Marcello Lippi jej nasazoval a nominoval jej na MS 2006, kde odehrál pět zápasů a hrál i ve finále, které poté slavil coby mistr světa.

Také po nástupu trenéra Donadoni, se stal součástí výběru a dostal se i do nominace na ME 2008. Zde také odehrál všechna utkání. Poté byl i na Konfederačním poháru 2009 a posledním turnajem pro něj bylo MS 2010, které skončilo již ve skupině. Po turnaji ukončil reprezentační kariéru.

Statistika na velkým turnajích[editovat | editovat zdroj]

Reprezentace Rok Zápasy
Fáze turnaje Datum Soupeř Odehraných minut Vstřelené branky Výsledek
Itálie Itálie ME 2004 1 zápas ve skupině 14. 6. Dánsko Dánsko 68 0 0:0[7]
2 zápas ve skupině 18. 6. Švédsko Švédsko 8 0 1:1[8]
MS 2006 Zlatá medaile 1 zápas ve skupině 12. 6. Ghana Ghana|33 0 2:0[9]
3 zápas ve skupině 22. 6. Česko Česko 74 0 2:0[10]
Čtvrtfinále 30. 6. Ukrajina Ukrajina 68 0 3:0[11]
Semifinále 4. 7. Německo Německo 91 0 2:0 v prodl.[12]
Finále 9. 7. Francie Francie 86 0 1:1 (5:3) na (pen.)[13]
ME 2008 1 zápas ve skupině 9. 6. Nizozemsko Nizozemí 75 0 0:3[14]
2 zápas ve skupině 13. 6. Rumunsko Rumunsko 85 0 1:1[15]
3 zápas ve skupině 17. 6. Francie Francie 27 0 2:0[16]
Čtvrtfinále 22. 6. Španělsko Španělsko 62 0 0:0 (2:4 na pen.)[17]
MS 2010 1 zápas ve skupině 14. 6. Paraguay Paraguay 31 0 1:1[18]
2 zápas ve skupině 20. 6. Nový Zéland Nový Zéland 45 0 1:1[19]

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Klubové[editovat | editovat zdroj]

Reprezentace[editovat | editovat zdroj]

Individuální[editovat | editovat zdroj]

  • 1x vítěz Guerin d'oro (2008)

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Nastrino Stella Merito sportivo 2008.svg Zlatý límec za sportovní zásluhy (2006)[20]

ITA OMRI 2001 Uff BAR.svg Řád zásluh o Italskou republiku (2006)[21]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mauro Camoranesi na italské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]