Fabio Grosso

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Fabio Grosso
Fabio Grosso
Fabio Grosso
Osobní informace
Datum narození 28. listopadu 1977 (41 let)
Místo narození Řím, Itálie Itálie
Výška 190 cm
Hmotnost 82 kg
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice levý krajní obránce
Mládežnické kluby
1994–1995 Itálie Renato Curi
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
1995–1998
1998–2001
2001–2004
2004–2006
2006–2007
2007–2009
2009–2012
Itálie Renato Curi
Itálie Chieti
Itálie Perugia Calcio
Itálie Palermo
Itálie Inter Milán
Francie Olympique Lyon
Itálie Juventus Turín
57 (13)
68 (8)
67 (6)
90 (2)
23 (2)
52 (2)
47 (2)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2003–2009 Itálie Itálie 48 (4)
Úspěchy
Mistrovství světa ve fotbale
Zlatá medaile MS 2006 Itálie
Trophée des champions
Zlatá medaile 2007 Olympique Lyon
Další informace

→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 15. 10. 2019
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 15. 10. 2019

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fabio Grosso (* 28. listopadu 1977, Řím, Itálie) je bývalý italský fotbalista, který ukončil aktivní hráčskou kariéru v italském klubu Juventus Turín v roce 2012. Momentálně je manažerem klubu Bari. Jeho post byl obránce, běžně hrál na levé straně obrany. Nastupoval i za italskou reprezentaci, se kterou vyhrál mistrovství světa 2006.

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Fotbalové začátky[editovat | editovat zdroj]

Ve věku 18 let začal hrát za Renato Curi v páté italské lize, kde hrál mezi roky 1995 a 1999, tehdy ještě jako ofenzivní záložník či (levé) křídlo a nikoliv obránce. Poté se přesunul do Calcio Chieti ze čtvrté ligy. Grosso vytáhl Chieti o patro výše, čímž si vysloužil přestup do prvoligové Perugie.

Perugia Calcio[editovat | editovat zdroj]

Grosso působil v Perugii od léta 2001. Trenér Serse Cosmi z něj učinil krajního obránce, tato pozice mu zůstala do konce kariéry. Debutoval proti Interu, ale debut se příliš nevyvedl a Grosso musel po červené kartě zkousnout prohru svého týmu 1:4. V první části sezony se vypořádával s konkurencí v podobě Maura Milaneseho, ale začátkem ledna 2002 dostal šanci v základní sestavě na hřišti Fiorentiny a svoji šanci využil. Odehrál všechny minuty zápasu a v 76. minutě zvýšil vedení na 3:1.[1]

První dva roky jeho působení se klub umisťoval na příčkách v klidném středu ligové tabulky, Grosso hrál pravidelně základ. V ročníku 2003/04 odešel během zimního přestupového období do druholigového Palerma a zatímco Perugia bez něho sestoupila, Palermo s jeho pomocí získalo první místo a postup mezi nejlepší.

Palermo[editovat | editovat zdroj]

Grosso pomohl nováčkovi k povedenému 6. místu, v sezoně 2004/05 nastoupil do 36 utkání Serie A. V tom říjnovém proti AS Řím se gólově prosadil, za Římany pouze z penalty srovnal Francesco Totti.[2] V další sezoně sehrál důležitou roli v obsazení páté pozice. Tím si vysloužil místo v nominaci na MS 2006, kde byl důležitou postavou v úspěšné jízdě za zlatem. Po mistrovství odešel do Interu Milán, podepsal kontrakt do roku 2010.[3]

Inter Milán[editovat | editovat zdroj]

Grosso se v Interu během ročníku 2006/07 nikdy naplno neprosadil – plnil spíše roli náhradníka za brazilským krajním obráncem Maxwellem. Přesto i jemu náleželo Scudetto – pohár pro vítěze italské ligy. Po pouhém roce odešel do francouzského Olympique Lyon za částku 7,5 mil. £.

Olympique Lyon[editovat | editovat zdroj]

V prvním roce s Lyonem vyhrál ligu a domácí pohár, další sezonu byl ale limitován zraněním.

Juventus[editovat | editovat zdroj]

Před ročníkem 2009/10 získal Juventus Grossa za 2 mil. eur. Kontrakt měl platnost do roku 2012.[4] Nově budované mužstvo, které se snažilo oklepat z přeřazení do 2. ligy po Calciopoli se spoléhalo na výkony zkušeného Grossa. Ten se vedle defenzivních výkonů zmohl ještě na vítězné góly do sítí Udinese a Fiorentiny. Juventus přesto skončil až sedmý.

V další sezoně ztratil místo v základní sestavě a dokonce nebyl ani zapsán na soupisku pro Evropskou ligu. V Serii A se tým ale zase nezmohl na více než jen sedmé místo. Když další sezonu začal Juventus vést jeho bývalý hráč a legenda Antonio Conte, stal se Grosso nepotřebným a v lize se objevil pouze dvakrát. Po sezoně mu skončila smlouva a Grosso se rozhodl ukončit kariéru.[5]

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Grosso si zahrál na mistrovství světa 2006, kde Itálie vyhrála, na mistrovství Evropy 2008 a Konfederačním poháru 2009.

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Klubové[editovat | editovat zdroj]

Inter Milán[6]
Olympique Lyon[6]

Reprezentační[editovat | editovat zdroj]

Itálie[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://www.transfermarkt.com/spielbericht/index/spielbericht/1133297
  2. https://www.transfermarkt.com/spielbericht/index/spielbericht/27591
  3. https://www.uefa.com/uefachampionsleague/news/newsid=436711.html
  4. https://www.ftbl.com.au/news/lyon-confirm-grosso-departure-154528
  5. https://thesefootballtimes.co/2018/06/13/how-fabio-grosso-became-an-unlikely-italian-icon/
  6. a b c Transfermarkt.de Úspěchy

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]