Arturo Vidal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Arturo Vidal
Arturo Vidal (2017)
Arturo Vidal (2017)
Osobní informace
Celé jménoArturo Erasmo Vidal Pardo
Datum narození22. května 1987 (36 let)
Místo narozeníSantiago, Chile Chile
Výška181 cm
Klubové informace
Současný klubChile Colo-Colo
Číslo dresu23
Pozicestřední záložník
Mládežnické kluby*
0000–2006 Chile Colo-Colo
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2006–2007
2007–2011
2011–2015
2015–2018
2018–2020
2020–2022
2022–2023
2023–2024
2024–
Chile Colo-Colo
Německo Bayer Leverkusen
Itálie Juventus
Německo Bayern Mnichov
Španělsko FC Barcelona
Itálie Inter Milán
Brazílie Flamengo
Brazílie Paranaense
Chile Colo-Colo
03600(2)
1170(15)
1240(35)
0790(14)
0660(11)
05100(2)
02100(2)
00700(0)
00000(0)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2006–2007
2007–2023
Chile Chile U20
Chile Chile
01400(8)
1420(34)
Úspěchy
Mistrovství světa do 20 let
Bronzová medaile MS 2007 Chile
Copa América
Zlatá medaile 2015 Chile
Zlatá medaile 2016 Chile
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 5. 2. 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arturo Erasmo Vidal Pardo (* 22. května 1987 Santiago) je chilský profesionální fotbalista, který hraje na pozici středního záložníka za chilský klub Colo-Colo. Mezi lety 2007 a 2023 odehrál také 142 utkání v dresu chilské reprezentace, v nichž vstřelil 34 branek. Dvakrát se s národním týmem účastnil mistrovství světa (2010 a 2014) a dvakrát vyhrál Copa América (2015, 2016).

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Colo-Colo[editovat | editovat zdroj]

Na počátku své profesionální kariéry hrál za chilský tým Colo-Colo, debutoval v 18 letech.[1]

Bayer Leverkusen[editovat | editovat zdroj]

V létě 2007 přestoupil do německého Bayeru Leverkusen[1] za rekordních 11 milionů dolarů a stal se tak nejdražším chilským fotbalistou.[2] Překonal přestup Matíase Fernándeze za 9 milionů dolarů do španělského Villarrealu. Leverkusen sledoval Arturův rozvoj a neunikly mu ani jeho kvalitní výkony na Mistrovství světa U20 v roce 2007. Tehdejší sportovní ředitel Bayeru Rudi Völler odcestoval do Chile dojednat přestup.[2] Za německý klub odehrál Arturo celkem 117 zápasů v Bundeslize a vstřelil 15 branek.[1]

Juventus[editovat | editovat zdroj]

Po solidní sezóně 2010/11 byl Arturo spojován s přestupem do několika klubů včetně špičkového německého Bayernu Mnichov. 22. července 2011 prošel zdravotní prohlídkou a podepsal smlouvu s italským velkoklubem Juventus Turín za 10,5 milionu eur. V Itálii podepsal pětiletý kontrakt.[1][3] Juventus zároveň pustil na hostování do tureckého klubu Galatasaray SK brazilského záložníka Felipe Mela.[1] V Serii A debutoval v úvodním zápase sezóny 2011/12 11. září 2011 proti AC Parma, v 67. minutě se dostal na hrací plochu a v 74. vstřelil gól.[4][5] Juventus vyhrál přesvědčivě 4:1 a nakročil za ziskem scudetta (italského ligového titulu).

Ve 33. kole Serie A sezóny 2012/13 20. dubna 2013 rozhodl svým gólem z pokutového kopu o výhře 1:0 nad AC Milan. Juventus se tímto přiblížil zisku mistrovského titulu.[6]

Bayern Mnichov[editovat | editovat zdroj]

V červenci 2015 přestoupil do německého klubu Bayern Mnichov jako náhrada za Bastiana Schweinsteigera, kde podepsal čtyřletý kontrakt.[7] Za tento německý velkoklub Arturo odehrál celkově 196 zápasů, ve kterých nastřílel 29 gólů a na dalších 30 přihrál.

FC Barcelona[editovat | editovat zdroj]

Roku 2018 se během letního přestupového období stal posilou Barcelony, kde nahradil do Číny odcházejícího Paulinha. Podle médií zaplatila Barcelona za Vidala 19 milionů eur (v přepočtu 486 milionů korun). Hráč podepsal kontrakt na tři roky.[8]

Poprvé se ve dresu Barcelony ukázal 12. srpna 2018 ve španělském Superpoháru proti FC Sevilla. Trenér Ernesto Valverde jej poslal na hřiště v 86. minutě, Barcelona nakonec vyhrála 2:1.[9] V závěru října 2018 si zahrál v El Clásicu proti Realu Madrid jako střídající hráč a v 87. minutě zpečetil vysokou výhru 5:1 nad madridským rivalem několik minut po příchodu na trávník.[10] V listopadu proti Betisu Sevilla jej trenér Valverde vyslal do druhého poločasu místo Arthura, poté co prostupná záložní řada dovolila soupeři dvakrát skórovat. Vidal v 79. minutě snížil na 2:3 a v nastaveném čase nahrál na gól Messiho, Barcelona přesto podlehla na domácím hřišti 3:4.[11]v Katalánský celek si v sezóně 2018/19 dokráčel pro mistrovský titul a s Camp Nou se na konci sezóny rozloučil výhrou 2:0 nad Getafe. Skóre otevřel v prvním poločase Vidal, v závěru si hosté dali vlastní gól.[12]

V prosinci 2019 se ve španělském tisku (deník ABC) objevila informace, že Arturo Vidal zažaloval vlastní klub kvůli údajným nevyplaceným bonusům, což vedlo ke spekulacím, že se tímto krokem snaží vynutit přestup do Interu Milán.[13]

Inter Milán[editovat | editovat zdroj]

V roce 2020 se vrátil do Serie A a podepsal smlouvu s Interem Milán, se kterým během dvou sezón získal další titul v Serii A a Coppa Italia.[14] 11. července 2022 byla Vidalova smlouva s Interem po vzájemné dohodě ukončena.[14]

Flamengo[editovat | editovat zdroj]

Dne 14. července 2022 se Vidal vrátil do Jižní Ameriky a posílil brazilské Flamengo.[15] Dne 13. července 2023 byla Vidalova smlouva s Flamengem po vzájemné dohodě ukončena.[16]

Paranaense[editovat | editovat zdroj]

Dne 14. července 2023 podepsal Vidal půlroční smlouvu s jiným brazilským celkem, a to s CA Paranaense.[17] V září si Vidal vážně poranil koleno a musel na operaci. Sezona pro něj tak předčasně skončila a v dresu Paranaense si už nezahrál.[18]

Návrat do Colo-Colo[editovat | editovat zdroj]

V lednu 2024 se Vidal vrátil do mateřského chilského klubu Colo-Colo, odkud před necelými sedmnácti lety vykročil do Evropy.[19]

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Zúčastnil se Mistrovství světa hráčů do 20 let 2007 konaného v Kanadě, kde Chile získalo bronzové medaile. Vidal vstřelil jeden gól v základní skupině proti Kongu (výhra 3:0) a jednou brankou rozhodl osmifinále proti Portugalsku (výhra 1:0).

Na konci května 2021 u něj byla potvrzena nákaza nemocí covid-19, kvůli níž musel vynechat utkání kvalifikace MS 2022 proti Argentině a Bolívii. Od zbytku národního týmu byl oddělen ještě před pozitivním testem kvůli těžké angíně, poté skončil v nemocnici.[20]

A-mužstvo[editovat | editovat zdroj]

V národním A-týmu Vidal debutoval 7. února 2007 v zápase proti domácí reprezentaci Venezuely, kde se dostal na hřiště v samotném závěru zápasu. Tým Chile zvítězil 1:0.[21]

Trenér Chile Marcelo Bielsa jej vzal na Mistrovství světa 2010 v Jihoafrické republice, kde si Vidal zahrál ve všech čtyřech zápasech (postupně v základní skupině H výhra 1:0 nad Hondurasem, 1:0 nad Švýcarskem, prohra 1:2 se Španělskem a v osmifinále prohra 0:3 s Brazílií[22]).

Zúčastnil se Mistrovství světa 2014 v Brazílii[23], kde chilský národní tým vypadl po vyrovnané bitvě v osmifinále s Brazílií v penaltovém rozstřelu.[24]

S chilskou reprezentací vyhrál jihoamerické mistrovství Copa América 2015, což znamenalo historicky první titul pro Chile.[25]

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Aktuální ke květnu 2020

Zdroje:[2][26][27]

Klubové[editovat | editovat zdroj]

Colo-Colo[editovat | editovat zdroj]

Bayer Leverkusen[editovat | editovat zdroj]

Juventus Turín[editovat | editovat zdroj]

Bayern Mnichov[editovat | editovat zdroj]

FC Barcelona[editovat | editovat zdroj]

Reprezentační[editovat | editovat zdroj]

Individuální[editovat | editovat zdroj]

  • Tým roku Serie A – 2012/13,[28] 2013/14[29]
  • Nejlepší jedenáctka podle ESM – 2013/14[30]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Vidal in, Melo out at Juventus, UEFA.com, cit. 22. 4. 2013 (anglicky)
  2. a b c Vidal eyes Bayer and Chile glory Archivováno 9. 4. 2012 na Wayback Machine., FIFA.com, cit. 22. 4. 2013 (anglicky)
  3. Archivovaná kopie. www.fifa.com [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-04-09. 
  4. Juventus - Parma 4:1, Yahoo.com, cit. 22. 4. 2013 (anglicky)
  5. Serie A - Juventus open with stylish win, Yahoo.com, cit. 22. 4. 2013 (anglicky)
  6. Juventus vyhrál šlágr díky penaltě a je krok od obhajoby titulu [online]. iDNES.cz, 2013-04-20 [cit. 2013-04-22]. Dostupné online. 
  7. Vidal definitívne hráčom Bayernu, podpísal štvorročnú zmluvu, SME.sk, cit. 28. 7. 2015 (slovensky)
  8. Arturo Vidal přestupuje z Bayernu do Barcelony. Nahradí Brazilce Paulinha, který se vrátil do Číny. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-06-01]. Dostupné online. 
  9. DUNNE, Robbie; TRAIN, Rob. Spanish Super Cup 2018: Barcelona 2-1 Sevilla match report. Diario AS [online]. 2018-08-13 [cit. 2020-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-01. (anglicky) 
  10. JENNINGS, Patrick. Barcelona 5-1 Real Madrid. BBC [online]. 2018-10-28 [cit. 2020-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. VLADYKA, Lukáš. FC Barcelona - Real Betis 3:4. Eurofotbal.cz [online]. 2018-11-12 [cit. 2020-05-13]. Dostupné online. 
  12. LINHART, Ondřej. Barcelona se pro letošek rozloučila s Camp Nou výhrou 2:0. Eurofotbal.cz [online]. 2019-05-13 [cit. 2020-05-13]. Dostupné online. 
  13. Záložník Vidal zažaloval Barcelonu kvůli bonusům, chce odejít do Interu. Lidovky.cz [online]. 2019-12-28 [cit. 2020-05-13]. Dostupné online. 
  14. a b Comunicato ufficiale di FC Internazionale Milano | Inter.it. www.inter.it [online]. [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. (italsky) 
  15. Záložník Vidal odchází z Interu Milán do brazilského Flamenga. EuroFotbal.cz [online]. [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. 
  16. Flamengo rescinde contrato de Arturo Vidal, quien ficharía con Athletico Paranaense. AP News [online]. 2023-07-13 [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. (španělsky) 
  17. Oficial: Athletico Paranaense confirmó el fichaje de Arturo Vidal. ESPNdeportes.com [online]. 2023-07-14 [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. (španělsky) 
  18. Dříve nebo později budu zase na hřišti, vzkázal po zranění kolena Vidal. EuroFotbal.cz [online]. [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. 
  19. Král se vrací: Vidal bude po 17 letech oblékat dres Colo-Colo. EuroFotbal.cz [online]. [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. 
  20. Vidal je kvůli covidu v nemocnici a přijde o zápasy Chile v kvalifikaci MS. www.sport.cz [online]. [cit. 2021-06-01]. Dostupné online. 
  21. Venezuela - Chile 0:1, Footballdatabase.eu (anglicky)
  22. Brasil - Chile 3:0, Footballdatabase.eu (anglicky)
  23. 2014 FIFA World Cup Brazil ™ - List of Players Archivováno 25. 6. 2014 na Wayback Machine., FIFA.com, citováno 15. 6. 2014 (anglicky)
  24. BRA - CHL 1:1 a.e.t. 3:2 PSO Archivováno 14. 6. 2015 na Wayback Machine., FIFA.com, citováno 4. 7. 2014 (anglicky)
  25. Messi s reprezentací prohrál další finále, zlato bere domácí Chile, iDNES.cz, cit. 5. 7. 2015
  26. Arturo Vidal: Achievements [online]. Transfermarkt [cit. 2020-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. Arturo Vidal. Fussballdaten [online]. [cit. 2021-06-01]. Dostupné online. (německy) 
  28. Adriano Boin. Gran Gala Del Calcio 2013 – Winners. forzaitalianfootball.com [online]. 2014-01-27 [cit. 2021-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. Álvaro Gonçalves. Pirlo considerado o jogador do ano na Serie A. zerozero.pt [online]. 2014-12-15 [cit. 2021-12-29]. Dostupné online. (portugalsky) 
  30. Die ESM Top-11 der Saison 2013–14: Ein Deutscher Ist Dabei. kicker.de [online]. 2014-06-05 [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]