Gerard Piqué

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gerard Piqué
Gérard Piqué na Mistrovství světa (2018)
Gérard Piqué na Mistrovství světa (2018)
Osobní informace
Celé jménoGerard Piqué i Bernabeu
Datum narození2. února 1987 (35 let)
Místo narozeníBarcelona, Španělsko
Výška194 cm
Hmotnost85 kg
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Číslo dresu3
Pozicestřední obránce
Mládežnické kluby*
1997–2004
2004 		Španělsko Barcelona
Anglie Manchester United
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2004–2008
2006–2007
2008–2022		 Anglie Manchester United
→ Španělsko Zaragoza
Španělsko Barcelona		 01200(0)
02200(2)
3960(29)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2002–2003
2004
2006
2007
2006–2008
2004–
2009–2018		 Španělsko Španělsko U16
Španělsko Španělsko U17
Španělsko Španělsko U19
Španělsko Španělsko U20
Španělsko Španělsko U21
Flag of Catalonia.svg Katalánsko
Španělsko Španělsko		 0070(2)
0080(3)
0080(3)
0050(1)
0120(1)
0060(0)
1020(5)
Úspěchy
Mistrovství Evropy U19
Zlatá medaile 2006 Španělsko
Mistrovství světa ve fotbale
Zlatá medaile MS 2010 Španělsko
Mistrovství Evropy ve fotbale
Zlatá medaile ME 2012 Španělsko
Liga mistrů UEFA
Zlatá medaile 2007/2008 Manchester United
Zlatá medaile 2008/2009 FC Barcelona
Zlatá medaile 2010/2011 FC Barcelona
Zlatá medaile 2014/2015 FC Barcelona
Superpohár UEFA
Zlatá medaile 2009 FC Barcelona
Zlatá medaile 2015 FC Barcelona
Mistrovství světa klubů
Zlatá medaile 2009 FC Barcelona
Zlatá medaile 2011 FC Barcelona
1. anglická fotbalová liga
Zlatá medaile 2007/2008 Manchester United FC
Anglický superpohár
Zlatá medaile 2007 Manchester United FC
1. španělská fotbalová liga
Zlatá medaile 2008/2009 FC Barcelona
Zlatá medaile 2009/2010 FC Barcelona
Zlatá medaile 2010/2011 FC Barcelona
Zlatá medaile 2012/2013 FC Barcelona
Zlatá medaile 2014/2015 FC Barcelona
Zlatá medaile 2015/2016 FC Barcelona
Zlatá medaile 2017/2018 FC Barcelona
Zlatá medaile 2018/2019 FC Barcelona
Španělský superpohár
Zlatá medaile 2011 FC Barcelona
Zlatá medaile 2013 FC Barcelona
Zlatá medaile 2016 FC Barcelona
Zlatá medaile 2018 FC Barcelona
Španělský fotbalový pohár
Zlatá medaile 2011/2012 FC Barcelona
Další informace
Partner(ka)Shakira (2010–2022)
Clara Chia Martí (od 2022)
DětiMilan Piqué Mebarak
Sasha Piqué Mebarak
RodičeMontserrat Bernabeu i Guitart
Webwww.gerardpique.com
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k
26. listopadu 2021
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k
26. listopadu 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gerard Piqué i Bernabeu (* 2. února 1987, Barcelona, Španělsko) je bývalý španělský fotbalový obránce, dlouholetý reprezentant a hráč klubu FC Barcelona. V průběhu své kariéry byl experty označován za jednoho z nejlepších středních obránců na světě.[1][2][3][4]

Piqué je čtyřnásobným vítězem Ligy mistrů UEFA a jedním z hráčů, kteří dokázali vyhrát tuto soutěž s více než jedním klubem, ovšem na triumfu s Manchesterem United se nepodílel jako člen základní sestavy.[5] V sezónách 2008/09 a 2014/15 navíc vyhrál s Barcelonou treble, tedy výhru v lize, domácím poháru a Lize mistrů v jedné sezóně.[6]

Za reprezentaci Španělska odehrál přes 100 zápasů. V roce 2010 se stal mistrem světa a o dva roky později mistrem Evropy. Mimo toho se zúčastnil Mistrovství světa 2014 a 2018 a Mistrovství Evropy 2016.

Během střetů Barcelony s rivalem z hlavního města Realem Madrid si vypěstoval osobní rivalitu se soupeřovým středním obráncem Sergiem Ramosem, ačkoli se oba hráči dokázali respektovat ve španělské reprezentaci, kde několik let bok po boku nastupovali.[7]

V roce 2018 se stal 90% vlastníkem fotbalového klubu FC Andorra.

Dne 3. listopadu 2022 Piqué oznámil, že odchází z Barcelony a končí fotbalovou kariéru, svůj poslední zápas odehrál na stadionu Camp Nou 5. listopadu proti klubu UD Almería.[8][9]

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1997 hrál Piqué za mládežnické výběry FC Barcelony. Působil zde například spolu s Cescem Fàbregasem nebo Lionelem Messim. Roku 2004 přestoupil do anglického klubu Manchester United. Za 4 roky svého působení na Old Trafford si připsal pouhých 12 startů. A tak se vrátil do Španělska, kde hrál jednu sezonu na hostování v Zaragoze a poté se přesunul z Aragonie do Katalánska, aby 27. května 2008 podepsal smlouvu s Barcelonou. Barcelona za něj Manchesteru United zaplatila částku 5 milionů liber.[10]

FC Barcelona[editovat | editovat zdroj]

Sezóna 2008/09[editovat | editovat zdroj]

Gerard Piqué v roce 2008 v utkání o trofej Joana Gampera

Nový trenér Pep Guardiola poprvé využil Piquého v předkole Ligy mistrů UEFA proti polské Wisle Krakov dne 13. srpna 2008.[11] Barcelona první zápas vyhrála 4:0 doma, Piqué vystřídal Daniho Alvese a odehrál závěrečnou čtvrthodinu.[12] V odvetě pobyl na hřišti již celých 90 minut, Barcelona navzdory venkovní porážce 0:1 postoupila.[13] Premiérový zápas španělské La Ligy si zahrál 13. září 2008 (2. kolo), ve kterém Barcelona doma čelila Racingu Santander a remizovala 1:1.[14] V mužstvu se setkal s dalšími fotbalisty, kteří se fotbalu naučili v barcelonské akademii La Masia. Šlo mimo jiné o Xaviho, Andrése Iniestu, Sergia Busquetse nebo Lionela Messiho. Další hráč z akademie, obránce Carles Puyol, byl vedle mexického univerzála Rafaela Márqueze jeho konkurencí na post středního obránce.[15]

V listopadu Piqué skóroval v pátém zápase skupiny Ligy mistrů na hřišti Sportingu Lisabon a pomohl k výhře 5:2, Barcelona však už měla postup zajištěn.[16] Další gól přidal v odvetě čtvrtfinále domácího poháru proti městskému rivalovi Espanyolu 29. ledna 2009, ve která Barcelona uspěla a vyhrála 3:2 a postoupila do semifinále.[17] Ve 34. kole si zahrál ve květnovém El Clásicu proti Realu Madrid, na jehož hřišti vyhrála Barcelona 6:2. Šestý gól katalánského týmu dal právě Piqué, který tak mohl oslavit svoji první ligovou branku za Barcelonu, která se tímto přiblížila titulu disponujíc sedmibodovým náskokem pro závěrečné čtyři ligové duely.[18]

Nechyběl ve finále domácího poháru při výhře 4:1 proti Athleticu Bilbao 13. května 2009 a oslavil svoji první zdejší trofej. Katalánský klub vyhrál Copu poprvé od roku 1998.[19] Tři dny nato bylo rozhodnuto o titulu, když Real Madrid zaváhal, již mistrovská Barcelona posléze prohrála 1:2 s Realem Mallorca.[20] Ve finále Ligy mistrů 27. května nastoupil v základní sestavě a čelil svému bývalému klubu, obhajujícímu Manchesteru United. Jeho Barcelona vyhrála 2:0 a stala se prvním španělským klubem, který zkompletoval treble.[21][22]

Sezóna 2009/10[editovat | editovat zdroj]

Po úspěšném úsilí vybojovat domácí superpohár Supercopa de España ve dvojzápase proti Athleticu Bilbao se Barcelona rovněž v srpnu ujala ještě evropského Superpoháru UEFA po výhře 1:0 v prodloužení nad Šachtarem Doněck.[23] Koncem září se dvakrát v lize gólově prosadil ve dvou zápasech po sobě, a to proti Racingu Santander (4:1) a Málaze (2:0) a Barcelona i po pátém kole disponovala plným počtem bodů.[24]

Účastnil se Mistrovství světa klubů FIFA, kam Barcelona zamířila jako evropský šampion. Ta ve finále 19. prosince 2009 zdolala 2:1 argentinské Estudiantes a dosáhla na „sextuple“, když v roce 2009 vybojovala šest trofejí – do té doby nedosažený rekord.[25]

První ligová porážka nadešla 14. února 2010, kdy se Barcelona potýkala s absencemi včetně Piquého a prohrála 1:2 s Atlétikem Madrid na jeho hřišti.[26][27] Prodloužená smlouva podepsaná 26. února jej s klubem nově zavazovala do léta 2015.[28] Ve druhém El Clásicu v ligové sezóně 4. dubna pomohl vyhrát 2:0 na stadionu Realu Madrid.[29] První semifinálový zápas Ligy mistrů na půdě Interu Milán 20. dubna dopadl výhrou domácích 3:1 a čtvrtou porážkou Barcelony v sezóně.[30] V domácí odvetě v 84. minutě skóroval (stejně jako ve skupinovém zápase s tímto soupeřem), ale jednogólová výhra v odvetě 28. dubna na postup do finále nestačila.[31]

O titulu se rozhodovalo do posledního 38. kola, kdy Barcelona 16. května přivítila Real Valladolid, vyhrála 4:0 a se ziskem rekordních 99 bodů obhájila, neboť Real s Málagou remizoval.[32]

Sezóna 2012/13[editovat | editovat zdroj]

V průběhu podzimních měsíců se potýkal se zraněním, podobně jako jeho partner v obraně Carles Puyol. Po návratu na trávník se tak Piqué rozhodnutím trenéra Tita Vilanovy dostal do páru s Javierem Mascheranem.[33][34] Dne 1. prosince 2012 skóroval Piqué proti Athleticu Bilbao ve 14. kole a pomohl vyhrát 5:1.[35]

Začátkem roku 2013, v lednu, nastoupil do duelu proti Realu Sociedad, ve kterém byl ve druhém poločase po druhé žluté kartě vyloučen. Barcelona prohrála první ligový duel sezóny 2012/13 po výsledku 2:3.[36] Proti Realu Madrid v zápase 2. března byl u venkovní ligové prohry 1:2, kterou Barcelona navázala na prohru 1:2 se stejným soupeřem ve Španělském poháru Copa del Rey pět dní nazpět. Ve druhém ze zápasů dal Barceloně vítězný gól stoper Sergio Ramos, který v hlavičkovém souboji překonal právě Piquého.[37]

V odvetě semifinále Ligy mistrů 2012/13 proti německému Bayernu Mnichov 1. května 2013 si dal vlastní gól, Barcelona prohrála na Camp Nou 0:3 a ze soutěže vypadla.[38] Sezóna 2012/13 však neskončila neúspěšně, po vyřazení v semifinále Ligy mistrů získal Piqué se svými spoluhráči titul ve španělské lize.[39] Jistotu titulu dala týmu květnová výhra 2:1 na hřišti Atlétika Madrid ve 35. kole.[40]

Sezóna 2013/14[editovat | editovat zdroj]

Na konci srpna roku 2013 s týmem získal Španělský superpohár, jenž Barcelona získala díky pravidlu venkovních gólů po remízách 1:1 venku a 0:0 doma s Atlétikem Madrid.[41] Pod novým trenérem Gerardem Martinem si zahrál plnou minutáž v prvních čtyřech ligových zápasech. Barcelona ani jednou neprohrála, ale ukázala nedostatky v obranné činnosti.[42] V půlce září se hlavou gólově prosadil proti Ajaxu po rohovém kopu Neymara, Barcelona tento zápas na úvod skupiny Ligy mistrů 2013/14 nakonec vyhrála 4:0.[43] S Barcelonou postoupil ze základní skupiny H do vyřazovacích bojů Ligy mistrů, katalánský tým v ní obsadil se ziskem 13 bodů první místo. V posledním utkání skupiny 11. prosince 2013 vstřelil jednu branku proti skotskému týmu Celtic FC a přispěl tak k drtivému vítězství 6:1.[44]

V závěrečném 38. kole se Piqué postavil Atlétiku Madrid, které 17. května 2014 remízou 1:1 na Camp Nou vybojovalo mistrovský titul.[45]

20. května 2014 se Piqué s klubem dohodl na prodloužení smlouvy do roku 2019.[46]

Sezóna 2014/15[editovat | editovat zdroj]

Rozcvičující se Gerard Piqué dne 6. srpna 2014 před duelem s Neapolí

Gólovou hlavičkou zařídil 17. září 2014 výhru v úvodním utkání Ligy mistrů proti kyperskému týmu APOEL.[47] Proti Levante čtyři dny na to ale chyběl v základní sestavě, neboť na začátku sezóny nebyl ve formě, na lavičce náhradníků strávil i některé z dalších zápasů, v průběhu sezóny se ale zlepšil.[48] Ve stoperské dvojici si zahrál mimo jiné po boku Javiera Mascherana či nově příchozího Jérémyho Mathieu.[49]

Proti Realu Madrid venku 25. října prohrála Barcelona 1:3 navzdory počátečnímu vedení. Ve 35. minutě však Real vyrovnal, poté co Piqué zahrál v pokutovém území rukou, načež obdržel žlutou kartu.[50]

V polovině dubna 2015 nastoupil do čtvrtfinále proti Paris Saint-Germain a odehrál 300. zápas za Barcelonu.[51] Zahrál si ve finále Ligy mistrů hraném 6. června na Olympijském stadionu v Berlíně, kde Barcelona čelila Juventusu a vyhrála 3:1.[52] Podle fotbalových expertů z The Guardian a sportskeeda podal nadprůměrný výkon a pomohl týmu obranným zákrokem na Fernanda Llorenteho.[53][54]

Sezóna 2015/16[editovat | editovat zdroj]

První zápas nové sezóny Piqué pozoroval z lavičky, když trenér Luis Enrique namísto něho vyslal do srpnového zápasu o Španělský superpohár Thomase Vermaelena.[55] Barcelona prohrála s Athleticem Bilbao 0:4, ovšem hrála se ještě domácí odveta na Camp Nou. Piqué v odvetě obdržel červenou kartu, poté co v 55. minutě protestoval proti rozhodnutí čárového rozhodčího. Vyloučen byl poprvé od ledna 2013, Barceloně se dohnat manko nepodařilo.[56] Za údajná hanlivá slova na adresu rozhodčího obdržel trest na čtyři utkání a v úvodu španělské ligy Barceloně chyběl.[57]

Ve finále Mistrovství světa klubů proti River Plate 20. prosince vyhrála Barcelona 3:0 a získala pátou trofej za kalendářní rok 2015.[58]

Piqué 22. května 2016 odehrál finále Španělského národního poháru (Copa del Rey) proti Seville FC, ve kterém podle španělského deníku Sport podal skvělý výkon ohodnocený známkou 10.[59] Barcelona po výhře 2:0 v prodloužení vybojovala domácí double.[60]

Sezóna 2016/17[editovat | editovat zdroj]

V říjnu (7. kolo ligy) se Piqué dvakrát hlavou gólově prosadil na půdě klubu Celta Vigo, kde však Barcelona stejně jako předchozí sezónu prohrála po čtyřech obdržených gólech, tentokrát výsledkem 3:4.[61] V dubnu Piqué odehrál venkovní El Clásico proti Realu Madrid, které Barcelona vyhrála 3:2 a vrátila se do boje o titul.[62] Barcelona sice vyhrála závěrečný zápas s Eibarem i bez Piquého, Real Madrid ale nakonec skončil první s tříbodovým náskokem.[63]

Sezóna 2017/18[editovat | editovat zdroj]

Barcelona odstartovala sezónu v srpnu domácím zápasem o španělský superpohár proti Realu Madrid, podlehla však 1:3.[64] Piqué otevřel skóre brankou do vlastní sítě, v 80. minutě pak nestačil střídajícímu Cristianu Ronaldovi, který změnil skóre na 2:1.[65] V Madridu Barcelona nezvítězila ani v odvetě a prohrála 0:2. Piqué se zapsal do dějin zápasu dalším průměrným výkonem a několik minut po začátku druhého poločasu byl kvůli zranění střídán.[66][67] Ve třetím kole La Ligy se gólově podílel na výhře 5:0 nad rivalem Espanyolem, když dal gól po přesné hlavičce po centru Rakitiće.[68] Několik dní nato se postavil v Lize mistrů Juventusu, který doma Barcelona přehrála a vyhrála po výsledku 3:0.[69] Společně se stoperem Samuelem Umtitim svým výkonem „smazali“ útočníky soupeře jako byl např. Paulo Dybala.[70] Po třetím říjnovém skupinovém zápase si Barcelona opět připsala tři body proti Olympiakosu, neboť vyhrála 3:1 Piqué ovšem zápas nedohrál, poté co byl tři minuty před poločasovou přestávkou vyloučen po druhé obdržené žluté kartě za hru rukou.[71]

V lednu 2018 se Piqué s klubem dohodl na nové smlouvě, která měla nově platit do roku 2022.[72] Ve 22. kole La Ligy na začátku února na půdě Espanyolu na Piquého domácí publikum pískalo, byl to ale on, kdo srovnal na konečných 1:1 po 82 minutách zápasu a prodloužil ligovou neporazitelnost Katalánců na 22 zápasů.[73]

Piqué odehrál dne 29. dubna ligové utkání na hřišti Deportiva La Coruña, kde Barcelona vyhrála 4:2 a získala 25. mistrovský titul klubové historie.[74]

Sezóna 2018/19[editovat | editovat zdroj]

Na začátku října 2018 se Piqué objevil ve svém stém zápase v rámci Ligy mistrů UEFA.[75] Tento venkovní zápas, ve kterém Barcelona konfrontovala Tottenham, nakonec skončil výhrou Barcelony 4:2. Piqué podal ve stoperské dvojici s Clémentem Lengletem odpovídající výkon.[76]

Sezóna 2019/20[editovat | editovat zdroj]

Zkraje sezóny 2019/20 proti Betisu Sevilla si zahrál ve svém 500. utkání za Barcelonu (360 výher, 90 remíz, 50 proher) a tento duel odehraný dne 25. srpna 2019 skončil výhrou Barcelony 5:2.[77]

Nastoupil ve čtvrtfinále Ligy mistrů, ve kterém měl dne 14. srpna 2020 se spoluhráči čelit Bayernu Mnichov, pozdějšímu vítězi. Kvůli pandemii covidu-19 se evropská soutěž dohrávala v Portugalsku na jeden zápas. Ze střetu velkoklubů se zrodil historický debakl Barcelony 2:8. Piqué byl s obranou terorizován soupeřovými útočníky Robertem Lewandowskim a Thomasem Müllerem.[78][79] Na webu CBSSports.com byl dokonce označen za nejhoršího hráče na hřišti, obdržel známku 1 z 10.[80]

Sezóna 2020/21[editovat | editovat zdroj]

Nový trenér Ronald Koeman Piquého postavil do prvního zářijového utkání La Ligy proti Villarrealu, který Barcelona na vlastním hřišti porazila 4:0. V týmu mu nepřibyla konkurence, utkání tak odehrál opět po boku druhého stopera Clémenta Lengleta.[81] V říjnu (7. ligové kolo) odehrál celé domácí utkání – El Clásico – proti Realu Madrid, které Barcelona prohrála 1:3.[82] Britský deník The Independent a fotbalový server TheHardTackle.com ohodnotily jeho individuální výkon známkou 6/10, lepší známkou jak jeho partnera ve stoperské dvojici Lengleta. První gól vstřelil soupeř i kvůli Piquého nedůslednosti.[83][84] V listopadu (10. kolo) prohrála Barcelona na půdě Atlétika Madrid 0:1 a přišla o Piquého, který si v utkání zranil koleno.[85]

Sezóna 2021/22[editovat | editovat zdroj]

Dne 17. října 2021 byl na trávníku přítomen u ligové výhry nad Valencií, která se stala jeho 400. výhrou za Barcelonu v kariéře.[86] Až ve třetím skupinovém zápase dala Barcelona po 216 minutách první gól v sezóně Ligy mistrů a byl to Piqué, jehož gól po výhře 1:0 nad Dynamem Kyjev 20. října uchoval šance na postup do osmifinále. V evropské soutěži se stal se 16 góly nejvíce skórujícím obráncem, o první místo se dělil s Robertem Carlosem, oba vsítili 16 gólů.[87]

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Mládežnické reprezentace[editovat | editovat zdroj]

Zúčastnil se Mistrovství Evropy hráčů do 17 let v roce 2004, kde ve finále Španělsko podlehlo domácí Francii 1:2.[88] Piqué v tomto utkání skóroval.[89][90] S týmem do 19 let vyhrál Mistrovství Evropy hráčů do 19 let 2006 v Polsku, kde mladí Španělé porazili ve finále Skotsko 2:1.[91] Piqué asistoval u vítězného gólu Alberta Morena.[88]

V roce 2007 odcestoval na Mistrovství světa hráčů do 17 let pořádané Kanadou. Ve výběru Ginése Meléndeze patřil k oporám, neboť byl jedním ze čtyř fotbalistů se zkušenostmi z prvoligové soutěže.[92] Odehrál všech šest zápasů Španělska, jediný turnajový gól zaznamenal proti Brazílii v osmifinále 11. července, kdy snižoval na 2:1. Jeho tým obrat v prodloužení dokonal a nakonec 4:2 vyhrál.[93] Následující čtvrtfinále proti Česku o tři dny později ovšem Španělé nezvládli v penaltovém rozstřelu. Byl to právě Piqué, jehož střela chycená Petrem Radkem v páté sérii rozhodla o souhrnném výsledku 4:5.[94]

V kvalifikaci na Mistrovství Evropy hráčů do 21 let 2009 sehrál všech osm zápasů, osm výher pak zaručilo španělské „jednadvacítce“ play-off se Švýcarskem.[95] Piqué byl součástí výběru, který ve dvojzápase v říjnu 2008 nestačil na soupeře a finálového turnaje se proto Španělé neúčastnili.

A-mužstvo[editovat | editovat zdroj]

V A-mužstvu Španělska přezdívaném La Furia Roja debutoval 11. 2. 2009 v přátelském zápase proti týmu Anglie (výhra 2:0).[96]

V červnu 2009 se namísto Mistrovství Evropy hráčů do 21 let zúčastnil Konfederačního poháru FIFA.[97] Španělsko dokráčelo do semifinále, ve kterém jeho řadu 35 zápasů bez porážky zastavili po výsledku 2:0 fotbalisté USA.[98] V zápase o bronz porazili Španělé Jihoafrickou republiku.

Zúčastnil se se španělskou seniorskou reprezentací Mistrovství světa 2010 v Jihoafrické republice, kde si dokráčel se spoluhráči pro zlaté medaile.

Na mistrovství Evropy 2012 pořádané Polskem a Ukrajinou se postavil do stoperské dvojice se Sergiem Ramosem z Realu Madrid v důsledku zranění Carlese Puyola.[99] Španělsko, které mělo v plánu atakovat bezprecedentní třetí triumf v řadě,[100] v prvním zápase čelilo Itálii a 10. června se z tohoto střetnutí urodila remíza 1:1, když soupeřův útočník Antonio Di Natale využil mezery mezi Piquém a Ramosem a skóroval.[101] Po výhře 4:0 nad Irskem 14. června čelil Piqué se spoluhráči na závěr skupiny 18. června Chorvatsku, v němž v závěru ukořistili výhru 1:0 Španělé.[102][103] Po zdolání Francie 23. června po výsledku 2:0 srovnalo Španělsko 27. června síly s Portugalskem.[104] Piqué si připsal důležitý zákrok proti hvězdě soupeře Cristianu Ronaldovi, přičemž Portugalci drželi bezgólový stav i v prodloužení a došlo tak k penaltovému rozstřelu. V něm se Piqué úspěšně zhostil druhé penalty a pomohl v rozstřelu zvítězit 4:2.[105][106] Finálový triumf obstarala výhra 4:0 s Itálií.[107] Španělsko vyhrálo i popáté za sebou bez obdrženého gólu, který jim naposledy vstřelili v úvodu Italové.[108] Piqué byl později zahrnut mezi 23 fotbalisty, které UEFA zahrnula ve vyhlášeném nejlepším týmu Eura.[109]

Trenér Vicente del Bosque jej vzal na Mistrovství světa 2014 v Brazílii[110], kde Španělé jakožto obhájci titulu vypadli po dvou porážkách a jedné výhře již v základní skupině B.

Vicente del Bosque jej nominoval i na EURO 2016 ve Francii[111], kde byli Španělé vyřazeni v osmifinále Itálií po porážce 0:2.[112] Piqué nastoupil ve všech čtyřech zápasech svého mužstva na turnaji.

Pro Španělsko započalo Ruskem pořádané Mistrovství světa 2018 15. června duelem proti Portugalsku. Piqué podal průměrný výkon v závěru „korunovaný“ faulem na Cristiana Ronalda, ze kterého vzešla Ronaldem proměněná penalta na konečný výsledek 3:3.[113] Jubilejní 100. zápas za národní tým odehrál proti Íránu ve druhém skupinovém zápase 20. června. Ten Španělsko – dočasně trénované bývalým fotbalistou Fernandem Hierrem – porazilo 1:0.[114] O postupu rozhodující zápas s Marokem 25. června Piqué odehrál a během zápasu unikl červené kartě za skluz na Chálida Butaíba a žlutý karetní trest neinkasoval ani za pozdější hru rukou ve vápně. Španělsko uhrálo potřebnou remízu 2:2 a skončilo na prvním místě před Portugalci.[115] Proti Rusku 1. července již ovšem jeho hra rukou nezůstala bez povšimnutí rozhodčího – následnou penaltu Arťom Dzjuba proměnil a vrátil Rusy do zápasu. Osmifinálové střetnutí nebylo rozhodnuto ani v prodloužení a v penaltovém rozstřelu uspělo Rusko. Piqué odehrál svůj poslední reprezentační zápas.[116]

Styl hry[editovat | editovat zdroj]

Gerard Piqué je považován za moderního středního obránce (stopera) dovedného s míčem a vyvážejícího míč do útoku.[3][10][117] Mezi jeho domény patří přihrávky a vhodné načasování obranných zákroků.[3][10] Vyzdvihuje se jeho taktická inteligence.[3] Naopak jeho schopnost vypořádat se s vysokými centrovanými míči ve vlastním pokutovém území bývá někdy kritizována,[10] jakkoliv v hlavičkových soubojích dokáže obstát.[3][117] Po svém příchodu do Barcelony v létě 2008 utvořil stoperskou dvojici s Carlesem Puyolem, jehož vůdčí role a přístup pozvedla Piquého výkonnost. Právě Puyol byl označován za toho, kdo Piquého dokázal udržovat soustředěného.[1][10]

Gerard Piqué je silný ve vzduchu.[zdroj?] Následujíc tradici bývalých technicky zdatných středních obránců v Barceloně jako Aloisio, Blanc, Couto a Márquez má Piqué také perfektní kontrolu míče a zpracování stejně jako přihrávky a centry.[zdroj?]

Během kariéry se dočkal označení za jednoho z nejlepších středních obránců na světě vůbec.[2][3][4] Britský expert na španělský fotbal Graham Hunter jej v roce 2015 označil za nejlepšího světového středního obránce.[1] Hunter vyslovil tezi, že se Piqué stal s odchodem Puyola lídrem katalánského mužstva.[1][3] Právě Puyol jej takto označil v roce 2018, kdy v rozhovoru mimo to ocenil zlepšení Piquého poziční hry.[4]

Na jaře roku 2016 Piqué v rozhovoru prozradil, že nejtěžšími útočníky, kterým v kariéře čelil, byli Cristiano Ronaldo, Didier Drogba a Robert Lewandowski.[118]

Klubové statistiky[editovat | editovat zdroj]

Aktuální před sezónou 2021/22[119]

Klub Sezóna Liga Národní pohár Ligový pohár Evropa Ostatní[p. 1] Celkem
Starty Góly Starty Góly Starty Góly Starty Góly Starty Góly Starty Góly
Manchester United 2004/05 0 0 1 0 1 0 1 0 0 0 3 0
2005/06 3 0 2 0 2 0 0 0 0 0 7 0
2006/07 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2007/08 9 0 0 0 1 0 3 2 0 0 13 2
Celkem 12 0 3 0 4 0 4 2 0 0 23 2
Real Zaragoza
(hostování) 		2006/07 22 2 6 1 – 0 0 0 0 28 3
Celkem 22 2 6 1 – 0 0 0 0 28 3
FC Barcelona 2008/09 25 1 6 1 – 14 1 0 0 45 3
2009/10 32 2 1 0 – 11 2 5 0 49 4
2010/11 31 3 7 0 – 12 1 1 0 51 4
2011/12 22 2 8 0 – 5 0 3 0 38 2
2012/13 28 2 4 1 – 10 0 2 0 44 3
2013/14 26 2 2 0 – 9 2 2 0 39 4
2014/15 27 5 6 1 – 11 1 – 44 7
2015/16 30 2 5 2 – 8 1 3 0 46 5
2016/17 25 2 7 0 – 8 1 1 0 41 3
2017/18 30 3 8 1 – 9 1 2 0 49 5
2018/19 35 4 5 0 – 11 2 1 1 52 7
2019/20 35 1 2 0 – 7 0 1 0 45 1
2020/21 18 0 2 1 – 3 1 0 0 23 2
2021/22 0 0 0 0 – 0 0 0 0 0 0
Celkem 364 29 63 7 – 118 13 21 1 566 50
Celkem v kariéře 398 31 72 8 4 0 122 15 21 1 613 55


Osobní život[editovat | editovat zdroj]

ikona
Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Piqué vyrůstal v katalánské rodině spjaté s barcelonským fotbalovým klubem, on sám je v tomto ohledu již čtvrtá generace.[120] Jeho otec Joan je právník a obchodník a jeho matka Montserrat je primářkou v nemocnici.[121] Má mladšího bratra Marca. Jeho děd Amador Bernabéu je bývalý viceprezident Barcelony a tuto funkci zastával 23 let.[88][120] Později zastupoval katalánský klub na půdě UEFA.[120] Jeho dobrý kamarád je Carles Puyol a jeho bývalí spoluhráči Rio Ferdinand a Bojan Krkić.[zdroj?] V mládežnických výběrech se seznámil se svým pozdějším barcelonským spoluhráčem Francescem Cescem Fàbregasem, se kterým ho pojí blízké přátelství.[122]

Od léta 2010 Piqué randil s kolumbijskou zpěvačkou Shakirou, která se narodila 2. února 1977, přesně 10 let před svým budoucím manželem.[123] Piqué také figuroval ve videoklipu k písni Waka Waka (This Time for Africa), oficiální písni Mistrovství světa 2010. Oficiálně potvrdili svůj vztah 29. března 2011 přes Twitter. Dne 22. ledna 2013 se Piquému a Shakiře narodil jejich první syn Milan Piqué Mebarak.[124] O dva roky později, 29. ledna 2015 se fotbalistovi narodil druhý syn – Sasha Piqué Mebarak.[123]

Piqué používá Twitter a Facebook ke komunikaci se svými fanoušky.

V roce 2018 stál Piqué v čele investiční skupiny Kosmos, kterou si najala Mezinárodní tenisová federace (ITF) na proměnu prestižního (ale dle ITF stagnujícího) turnaje Davis Cup. V srpnu 2018 došlo ke schválení navrhovaných změn, které se však nesetkaly s podporou fanoušků ani tenistů.[125]

V roce 2022 Piqué a Shakira oznámili rozchod. Důvodem byla Piquého nevěra. Trenér Barcelony Xavi se poté se svěřencem setkal a vzhledem k jeho osobním problémům mu oznámil, že s ním již nepočítá do příští sezóny.[zdroj?!]

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Klubové[editovat | editovat zdroj]

Manchester United

FC Barcelona

Reprezentační[editovat | editovat zdroj]

Individuální[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Obsahuje ostatní soutěžní zápasy: Community Shield, Supercopa de España, Superpohár UEFA, Interkontinentální pohár, Mistrovství světa ve fotbale klubů

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d Gerard Pique is the world's best defender on his day, says Terry Gibson. Sky Sports [online]. 2015-04-06 [cit. 2021-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b MACGREGOR, Gregor. The 6 best centre-backs in the world. FourFourTwo [online]. 2017-01-03 [cit. 2021-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e f g 5 greatest La Liga defenders of all time. sportskeeda.com [online]. 2021-06-17 [cit. 2021-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c MARSDEN, Sam. Barcelona's Gerard Pique the best defender in the world - Carles Puyol. ESPN [online]. 2018-04-06 [cit. 2021-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ TONG, Kobé. Ronaldo, Eto'o, Pique: Who has won the Champions League with multiple clubs?. GiveMeSport [online]. Sports New Media, 2020-08-05 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ CAMPAÑA, PAU. Barça make history with second treble!. fcbarcelona.com [online]. 2015-06-06 [cit. 2021-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-06-07. (anglicky) 
  7. ↑ CRITCHLEY, Mark. A brief history of Gerard Pique vs Sergio Ramos, Real Madrid and Barcelona's true clasico rivalry. The Independent (UK) [online]. 2017-04-24 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Piqué (35) končí kariéru, čeká ho poslední zápas: Do Barcy se vrátím. iSport.cz [online]. [cit. 2022-11-03]. Dostupné online. 
  9. ↑ Gerard Piqué oznámil konec. Kdy odehraje svůj poslední zápas? | TN.cz. tn.nova.cz [online]. [cit. 2022-11-03]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c d e PETTIGROVE, Jason. Barcelona's Gerard Pique—An Assessment of His Performance This Season. Bleacher Report [online]. 2013-04-25 [cit. 2021-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ 10 Years Ago Today: Barça's Gerard Piqué Made His Barcelona Debut!. dugout.com [online]. [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ FC Barcelona 4:0 Wisla Kraków. Transfermarkt [online]. [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Wisla wins 1-0, Barca advances in Champions League. taiwannews.com.tw [online]. 2008-08-27 [cit. 2021-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-01. (anglicky) 
  14. ↑ CERNENSEK, Bostjan. Getting To Know: Gerard Piqué. barcablaugranes.com [online]. 2011-01-12 [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ LOWE, Sid. The Question: why are Barcelona scoring so many goals?. The Guardian [online]. 2008-12-12 [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Champions League round-up. Sky Sports [online]. 2008-11-26 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ BERNAOLA, Enrique. El Barça pisa tierra firme. Marca [online]. 2009-01-29 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. (španělsky) 
  18. ↑ ORNSTEIN, David. Superb Barca destroy rivals Real. BBC [online]. 2009-05-02 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Yaya Toure helps Barca to win Cup. BBC Sport [online]. 2009-05-14 [cit. 2021-10-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Real Mallorca crash party but defeat fails to dampen Barcelona's spirits. The Guardian [online]. 2009-05-17 [cit. 2021-10-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ MCNULTY, Phil. Barcelona 2-0 Man Utd. BBC Sport [online]. 2009-05-27 [cit. 2021-10-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ 2008/09 FC Barcelona 2-0 Manchester United FC: Report. UEFA [online]. 2011-07-03 [cit. 2021-10-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Hübschman si na Superpohár nesáhl, trofej získala Barcelona. iDNES.cz [online]. 2009-08-28 [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. 
  24. ↑ Zlatan Ibrahimovic pays tribute to his Barcelona team-mates. The Guardian [online]. 2009-09-27 [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Barcelona add world title to trophy haul. CNN [online]. 2009-12-19 [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Bartra y Muniesa, las opciones de Guardiola. sportyou.es [online]. 2010-02-13 [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. (španělsky) 
  27. ↑ "El Barcelona está sobrado de confianza", dice Piqué. futbolred.com [online]. 2010-02-17 [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. (španělsky) 
  28. ↑ Piqué extends Barcelona contract. UEFA [online]. 2010-02-26, rev. 2012-11-27 [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ SINNOTT, John. Barcelona secure crucial win over rivals Real Madrid. BBC Sport [online]. 2010-04-10 [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ Inter-Barcelona 2010 History. UEFA [online]. 2010-04-20 [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ GLENDENNING, Barry. Barcelona 1-0 Inter (Agg: 2-3) - as it happened. The Guardian [online]. 2010-04-28 [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ Barca seal title victory. Eurosport.com [online]. 2010-05-16 [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ CARDENAS, Xoel. Marc Bartra: A New Hope for Barcelona's Defense. Bleacher Report [online]. 2012-10-24 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ CERNA, Michael. Barcelona: The 5 Most Important Players on Tito Vilanova's Roster. Bleacher Report [online]. 2012-09-08 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ WOOD, Dave. Barcelona 5 Bilbao 1: Messi one short of Muller's record after 11th double of season. Daily Mail [online]. 2012-12-01 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ La Liga: Real Sociedad hand Barcelona their first league defeat. firstpost.com [online]. 2013-01-20 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ Real Madrid beats Barcelona for second time in five days. Sports Illustrated [online]. 2013-03-02 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ Barcelona–Bayern 0:3, iDNES.cz, cit. 1. 5. 2013
  39. ↑ Real zaváhal na Espaňolu, čímž Barceloně posvětil 22. španělský titul. iDNES.cz [online]. 2013-05-12 [cit. 2013-05-12]. Dostupné online. 
  40. ↑ Barcelona celebrate La Liga title with victory over Atletico Madrid. The Irish Times [online]. 2013-05-12 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ Barcelona win Super Cup against Atlético despite Messi's penalty miss. The Guardian [online]. 2013-08-29 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ PHILLIPS, Braden. We must change our style, says Barca defender Pique. Reuters [online]. 2013-09-17 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ FC Barcelona vs Ajax: the perfect start in Europe (4-0). catalannews.com [online]. 2013-09-19 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ Dortmund se v Lize mistrů vypořádal s prohrou Arsenalu, trefil se Jun, iDNES.cz, citováno 11. 12. 2013
  45. ↑ ROSE, Gary. Barcelona 1-1 Atletico Madrid. BBC [online]. 2014-05-17 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ AKERMAN, Nick. Gerard Pique Agrees New 5-Year Contract with Barcelona. Bleacher Report [online]. 2014-05-20 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ Ed Ran. Video: Gerard Pique header gives Barcelona 1-0 win over APOEL Nicosia. sportskeeda.com [online]. 2014-09-18 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ PETTIGROVE, Jason. Barcelona: Is the Form of Gerard Pique Behind the Club's Renaissance?. Bleacher Report [online]. 2015-02-10 [cit. 2021-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ PETTIGROVE, Jason. Why Gerard Pique Is Vital to Barcelona's Liga and Champions League Push. Bleacher Report [online]. 2015-04-13 [cit. 2021-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ SANGHERA, Mandeep. Real Madrid 3-1 Barcelona. BBC [online]. 2014-10-25 [cit. 2021-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ Gerard Piqué makes 300th appearance for FC Barcelona. fcbarcelona.com [online]. 2015-04-15 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ DIMOND, Alex. Juventus vs. Barcelona: Score, Report, Reaction from 2015 Champions League Final. Bleacher Report [online]. 2015-06-06 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ MCCOURT, Ian. Juventus 1-3 Barcelona: Champions League final player ratings. The Guardian [online]. 2015-06-06 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ Souvik Roy Chowdhury. Champions League final Player Ratings: Juventus 1-3 Barcelona. sportskeeda.com [online]. 2015-06-07 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ Athletic Bilbao 4 Barcelona 0: Aduriz nets hat-trick as treble winners are humiliated. fotmob.com [online]. 2015-08-14 [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ ZUCKER, Joseph. Gerard Pique Receives Red Card vs. Athletic Bilbao: Latest Comments and Reaction. Bleacher Report [online]. 2015-08-18 [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ JONES, Matt. Barcelona's Gerard Pique Receives 4-Match Ban, Denies Alleged Linesman Abuse. Bleacher Report [online]. 2015-08-18 [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ JONES, Matt. Barcelona vs. River Plate: Score, Reaction for 2015 FIFA Club World Cup Final. Bleacher Report [online]. 2015-12-20 [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. ↑ Barcelona player ratings: Iniesta and Pique rise to the occasion. Sport.es [online]. 2016-05-23 [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ Barcelona 2-0 Sevilla. BBC [online]. 2016-05-22 [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ Pique scores two but Celta Vigo score four as Barcelona are beaten at Balaidos AGAIN. Sport.es [online]. 2016-10-02 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ KANTOR, Martin. Pětigólovou přestřelku na Bérnabeu rozhodl v poslední minutě Messi. Eurofotbal.cz [online]. 2017-04-23 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. 
  63. ↑ SANDEV, Patrik. FC Barcelona - SD Eibar 4:2. Eurofotbal.cz [online]. 2017-05-21 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. 
  64. ↑ Superpohár na dosah. Real dal Barceloně tři góly, Ronaldo dostal červenou. iDNES.cz [online]. 2017-08-14 [cit. 2020-08-25]. Dostupné online. 
  65. ↑ Real Madrid beat Barcelona despite Cristiano Ronaldo's red card for diving. Eurosport.com [online]. 2017-08-13 [cit. 2020-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. ↑ NETHERTON, Alexander. Marco Asensio scores stunning goal as Real Madrid brush aside Barcelona to win Super Cup. Eurosport.com [online]. 2017-08-17 [cit. 2020-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. ↑ SAGAR, Sunaadh. Real Madrid vs Barcelona: Spanish Super Cup, Player Ratings. sportskeeda.com [online]. 2017-08-17 [cit. 2020-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. ↑ Barcelona 5-0 Espanyol: Lionel Messi nets hat-trick as Gerard Pique and Luis Suarez also score in derby route. talkSPORT.com [online]. 2017-09-09 [cit. 2020-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. ↑ Barcelona 3-0 Juventus. UEFA.com [online]. [cit. 2020-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. ↑ SANZ, Sergi. Barcelona ratings vs Juventus: Iniesta back to his best. Marca.com [online]. 2017-09-12 [cit. 2020-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. ↑ UNWIN, Will. Barcelona 3-1 Olympiakos: Lionel Messi scores 100th European goal as Gerard Pique sees red. Sky Sports [online]. 2017-10-19 [cit. 2020-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. ↑ Piqué and FC Barcelona renew contract through to 2022. fcbarcelona.com [online]. 2018-01-18 [cit. 2020-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ BELL, Arch. Pique keeps Barcelona unbeaten. Marca.com [online]. 2018-02-04 [cit. 2020-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. ↑ ABRAHAM, Timothy. Deportivo La Coruna 2-4 Barcelona. BBC [online]. 2018-04-29 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. ↑ MARTIN, Richard. How brilliant is Barcelona defender Gerard Piqué?. UEFA.com [online]. 2018-10-03 [cit. 2020-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. ↑ CRAFTON, Adam. Tottenham 2-4 Barcelona PLAYER RATINGS: Lionel Messi and Harry Kane show their class but Hugo Lloris was wild and put Spurs on the back foot. Daily Mail [online]. 2018-10-03 [cit. 2020-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. ↑ Gerard Piqué reaches 500 games for FC Barcelona. fcbarcelona.com [online]. 2019-08-25 [cit. 2020-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. ↑ Barcelona player ratings vs Bayern Munich: A disaster all round. Marca [online]. 2020-08-14 [cit. 2021-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  79. ↑ MCALEER, Ben. Barcelona 2-8 Bayern Munich Player Ratings: Muller shines in stunning match. WhoScored [online]. 2020-08-14 [cit. 2021-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  80. ↑ GONZÁLEZ, Roger. Barcelona-Bayern Munich player ratings: What went right for Muller, Bayern; what went wrong for Messi, Barca. CBS Sports [online]. 2020-08-14 [cit. 2021-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. ↑ MARSDEN, Sam. Fati 9/10, Messi 7/10 as Barca pour on the style in Koeman's debut. ESPN [online]. 2020-09-27 [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. ↑ Barcelona - Real Madrid 1:3. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-10-24 [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. 
  83. ↑ GAMBLE, Andrew. Barcelona vs Real Madrid result: Player ratings as visitors secure huge El Clasico victory. The Independent (UK) [online]. 2020-10-24 [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  84. ↑ Udhav Arora. BARCELONA PLAYER RATINGS VS REAL MADRID: MAN OF THE MATCH NETO EARNS 9/10; HORROR SHOW FROM BUSQUETS GETS A 1/10. TheHardTackle.com [online]. 2020-10-25 [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  85. ↑ STROUD, James. Gerard Pique 'out for 4-6 months' after suffering horrendous knee injury. GiveMeSport [online]. Sports New Media, 2020-11-21 [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. ↑ Piqué alcanza 400 victorias como azulgrana. Mundo Deportivo [online]. 2021-10-18 [cit. 2021-10-26]. Dostupné online. (španělsky) 
  87. ↑ Piqué repite gol ante el Dinamo y hace historia. Mundo Deportivo [online]. 2021-10-20 [cit. 2021-11-09]. Dostupné online. (španělsky) 
  88. ↑ a b c SAFFER, Paul. Piqué of his powers. UEFA [online]. 2007-01-29 [cit. 2021-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  89. ↑ 'This defeat feels like a victory'. UEFA [online]. 2006-07-30 [cit. 2021-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  90. ↑ France 2 - 1 Spain Archivováno 14. 7. 2010 na Wayback Machine., U17 Championship Final, UEFA.com, citováno 18. 8. 2013 (anglicky)
  91. ↑ SCO – ESP 1:2[nedostupný zdroj], 2006 UEFA European Under-19 Championship, UEFA.com, cit. 7. 3. 2015 (anglicky)
  92. ↑ 007 CANADA FIFA WORLD CUP GROUP B PROFILE: SPAIN. lusakatimes.com [online]. 2007-06-29 [cit. 2021-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  93. ↑ Spain - Brazil Match Report. FIFA.com [online]. 2007-07-11 [cit. 2021-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-02-14. (anglicky) 
  94. ↑ Spain - Czech Republic Match Report. FIFA.com [online]. 2007-07-14 [cit. 2021-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-07-18. (anglicky) 
  95. ↑ BRYAN, Paul. Returning heroes strengthen Spain's hand. UEFA.com [online]. 2008-10-03 [cit. 2021-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  96. ↑ Profil hráče, eu-football.info (anglicky)
  97. ↑ Bojan leads way for Spain. UEFA [online]. 2009-06-02 [cit. 2021-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  98. ↑ LONGMAN, Jeré. Americans Stun Spain and the Soccer World. New York Times [online]. 2009-06-24 [cit. 2021-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  99. ↑ High expectations on Spain's Sergio Ramos. football-espana.net [online]. 2012-06-08 [cit. 2021-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  100. ↑ HUNTER, Graham. Piqué puts domestic toils behind him. UEFA [online]. 2012-06-09 [cit. 2021-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  101. ↑ SMITH, Ben. Euro 2012: Spain 1-1 Italy. BBC Sport [online]. 2012-06-10 [cit. 2021-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  102. ↑ CHASE, Graham. Spain 4-0 Republic of Ireland. BBC Sport [online]. 2012-06-14 [cit. 2021-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  103. ↑ SMITH, Ben. Croatia 0-1 Spain. BBC Sport [online]. 2012-06-18 [cit. 2021-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  104. ↑ KELL, Tom. Centurion Alonso sends Spain past France into EURO 2012 last four. UEFA [online]. 2012-06-23 [cit. 2021-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  105. ↑ LONGMAN, Jeré. Unnerved but Not Undone, Spain Advances to Final. New York Times [online]. 2012-06-28 [cit. 2021-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  106. ↑ TURNER, Michajl. Portugal vs. Spain: Player Ratings for Spain in Euro 2012 Semifinal. Bleacher Report [online]. 2012-06-28 [cit. 2021-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  107. ↑ Euro 2012: 'Great Spain era', says coach Vicente Del Bosque. BBC Sport [online]. 2012-07-01 [cit. 2021-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  108. ↑ TIGHE, Sam. Ranking the Best Defenders at Euro 2012. Bleacher Report [online]. 2012-07-03 [cit. 2021-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  109. ↑ Ten Spain players in Team of the Tournament. UEFA [online]. 2012-07-02 [cit. 2021-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  110. ↑ 2014 FIFA World Cup Brazil ™ - List of Players Archivováno 15. 1. 2017 na Wayback Machine., FIFA.com, citováno 9. 4. 2015 (anglicky)
  111. ↑ EURO 2016, SME.sk, cit. 11. 6. 2016 (slovensky)
  112. ↑ Obhajca zo Španielska z hry von, Taliani vyzvú majstrov sveta! Archivováno 30. 6. 2016 na Wayback Machine., Profutbal.sk, cit. 27. 6. 2016 (slovensky)
  113. ↑ WHALING, James. Portugal 3-3 Spain player ratings as Cristiano Ronaldo takes the headlines with sensational hat-trick. Daily Mirror [online]. 2018-06-15 [cit. 2021-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  114. ↑ DUNNE, Robbie. Iran 0-1 Spain: World Cup 2018 Group B result, match report. AS [online]. 2018-06-20 [cit. 2021-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  115. ↑ Spain survive scare as controversial late goal rescues draw against Morocco. Eurosport.com [online]. 2018-06-25 [cit. 2021-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  116. ↑ ESTEPA, Javier; WHELAN, Padraig. The worst goodbye possible for Pique. Marca [online]. 2018-07-02 [cit. 2021-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  117. ↑ a b DIBYAJYOTI BASAK. THE POLARIZING AND OFTEN OVERLOOKED EXCELLENCE OF GERARD PIQUÉ. These Football Times [online]. 2016-03-29 [cit. 2021-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  118. ↑ SUNDERLAND, Tom. Gerard Pique Names Cristiano Ronaldo Among His Top 3 Toughest Opponents. Bleacher Report [online]. 2016-03-22 [cit. 2021-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  119. ↑ Transfermarkt, cit. 2022-01-31
  120. ↑ a b c Gerard Piqué - the latest in a family line of Barça fans. fcbarcelona.com [online]. 2013-12-14 [cit. 2021-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  121. ↑ Famous footballers who were born rich. The Business Standard [online]. 2021-08-22 [cit. 2021-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  122. ↑ ANANTH, Adithya. Arsenal's Cesc Fabregas Glad 'Close Friends' Gerard Pique & Carles Puyol Will Not Feature For Barcelona In Champions League Tie. Goal.com [online]. 2011-03-08 [cit. 2021-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  123. ↑ a b Malý Milan Piqué má brášku. Shakira porodila druhého syna. iDNES.cz [online]. 2015-01-31 [cit. 2021-11-10]. Dostupné online. 
  124. ↑ Shakira a Piqué poprvé ukázali syna Milana. iDNES.cz [online]. 2013-02-05 [cit. 2021-11-10]. Dostupné online. 
  125. ↑ Muž, který zabil Davis Cup? Piqué už řadí zpátečku, revoluce se mění v blamáž
  126. ↑ a b c d e f Gerard Piqué – Titles & achievements. Transfermarkt [online]. [cit. 2020-08-24]. Dostupné online. 
  127. ↑ UEFA.com Team of the Year 2010 announced. UEFA.com [online]. UEFA, 2011-01-19, rev. 2017-02-16 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  128. ↑ UEFA.com users' Team of the Year 2011 revealed. UEFA.com [online]. UEFA, 2012-01-18, rev. 2013-12-05 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  129. ↑ Team Of The Year 2012. UEFA.com [online]. UEFA, 2015-01-04 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  130. ↑ UEFA.com users' Team of the Year 2015. UEFA.com [online]. UEFA, 2016-01-08, rev. 2017-01-04 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  131. ↑ Detailed analysis: UEFA.com Team of the Year 2016. UEFA.com [online]. UEFA, 2017-01-05, rev. 2017-01-06 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  132. ↑ UEFA Champions League squad of the season. UEFA.com [online]. 2015-06-09 [cit. 2020-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  133. ↑ ESM Team of the Season: The Players Who Excelled Throughout. WorldSoccer.com [online]. 2011-07-01 [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  134. ↑ Die ESM Top-11 der Saison 2013–14: Ein Deutscher Ist Dabei. kicker.de [online]. 2014-06-05 [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. (německy) 
  135. ↑ ESM Team of the Season – 2014-15. WorldSoccer.com [online]. 2015-06-11 [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  136. ↑ Das ist das ESM-Team der Saison. kicker.de [online]. 2016-06-06 [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. (německy) 
  137. ↑ Reus, Kimmich und ter Stegen im ESM-Team der Saison. kicker.de [online]. 2019-06-07 [cit. 2022-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-06-30. (německy) 
  138. ↑ SEGURA, Alejandro. Pique: My priorities are football, football, football. Marca.com [online]. 2019-12-03 [cit. 2020-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Gerard Piqué – klubová kariéra
Zlatá medaile Liga mistrů UEFA 2008/2009 – FC Barcelona Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Liga mistrů UEFA 2010/2011 – FC Barcelona Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Liga mistrů UEFA 2014/2015 – FC Barcelona Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Mistrovství světa ve fotbale klubů 2009 – Španělsko FC Barcelona
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Mistrovství světa ve fotbale klubů 2011 – Španělsko FC Barcelona
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Mistrovství světa ve fotbale klubů 2015 – Španělsko FC Barcelona
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Superpohár UEFA 2009 – FC Barcelona Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Superpohár UEFA 2015 – FC Barcelona Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Premier League 2007/2008 – Manchester United FC
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Community Shield 2007 – Manchester United FC
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Primera División 2008/2009 – FC Barcelona
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Primera División 2009/2010 – FC Barcelona
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Primera División 2010/2011 – FC Barcelona
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Primera División 2012/2013 – FC Barcelona
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Primera División 2014/2015 – FC Barcelona
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Primera División 2015/2016 – FC Barcelona
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Primera División 2017/2018 – FC Barcelona
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Primera División 2018/2019 – FC Barcelona
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Supercopa de España 2011 – FC Barcelona
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Supercopa de España 2013 – FC Barcelona
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Supercopa de España 2016 – FC Barcelona
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Supercopa de España 2018 – FC Barcelona
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Copa del Rey 2011/2012 – FC Barcelona
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Gerard Piqué – reprezentační kariéra
Medailisté – Mistrovství světa ve fotbale 2010
Španělsko Zlatá medaile
Nizozemsko Stříbrná medaile
Německo Bronzová medaile
Medailisté – Mistrovství Evropy ve fotbale 2012
Španělsko Zlatá medaile
Itálie Stříbrná medaile
Portugalsko Bronzová medaile
Německo Bronzová medaile
Španělská fotbalová reprezentace na Mistrovství světa 2014
1 Iker Casillas (C) • 2 Raúl Albiol • 3 Gerard Piqué • 4 Javi Martínez • 5 Juanfran • 6 Andrés Iniesta • 7 David Villa • 8 Xavi • 9 Fernando Torres • 10 Cesc Fàbregas • 11 Pedro • 12 David de Gea • 13 Juan Mata • 14 Xabi Alonso • 15 Sergio Ramos • 16 Sergio Busquets • 17 Koke • 18 Jordi Alba • 19 Diego Costa • 20 Santi Cazorla • 21 David Silva • 22 César Azpilicueta • 23 Pepe Reina • Trenér Vicente del Bosque
 Španělsko
Španělská fotbalová reprezentace na Mistrovství Evropy 2016
1 Iker Casillas • 2 César Azpilicueta • 3 Gerard Piqué • 4 Marc Bartra • 5 Sergio Busquets • 6 Andrés Iniesta • 7 Álvaro Morata • 8 Koke • 9 Lucas Vázquez • 10 Cesc Fàbregas • 11 Pedro • 12 Héctor Bellerín • 13 David de Gea • 14 Thiago Alcântara • 15 Sergio Ramos (C) • 16 Juanfran • 17 Mikel San José • 18 Jordi Alba • 19 Bruno Soriano • 20 Aritz Aduriz • 21 David Silva • 22 Nolito • 23 Sergio Rico • Trenér Vicente del Bosque
 Španělsko
Španělská fotbalová reprezentace na Mistrovství světa 2018
1 David de Gea • 13 Kepa Arrizabalaga • 23 Pepe Reina • 2 Dani Carvajal • 3 Gerard Piqué • 4 Nacho Fernández • 12 Álvaro Odriozola • 14 César Azpilicueta • 15 Sergio Ramos - Kapitán • 16 Nacho Monreal • 18 Jordi Alba • 5 Sergio Busquets • 6 Andrés Iniesta • 7 Saúl Ñíguez • 8 Koke • 10 Thiago Alcântara • 20 Marco Asensio • 22 Isco • 9 Rodrigo Moreno Machado • 11 Lucas Vázquez • 17 Iago Aspas • 19 Diego Costa • 21 David Silva • Trenér Fernando Hierro
 Španělsko
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gerard_Piqué&oldid=22281655“