Mattia De Sciglio

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mattia De Sciglio
Osobní informace
Datum narození20. října 1992 (31 let)
Místo narozeníMilan, Itálie
Výška183 cm
Hmotnost74 kg
Klubové informace
Současný klub Juventus
Číslo dresu2
PoziceFotbalový obránce
Mládežnické kluby*
2002–2011 Milán
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2011–2017
2017–2020
2020–2021
2021–
Milán
Juventus[1]
Lyon
Juventus
11000(0)
04400(1)
0290(0)
03700(1)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2010–2011
2011–2012
2012
2013–2022
Itálie U19
Itálie U20
Itálie U21
Itálie
0800(1)
0600(0)
0500(0)
4000(0)
Úspěchy
Konfederační pohár FIFA
Bronzová medaile 2013 Itálie
1. italská fotbalová liga
Zlatá medaile 2017/18 Juventus
Zlatá medaile 2018/19 Juventus
Zlatá medaile 2019/20 Juventus
Italský fotbalový pohár
Zlatá medaile 2017/18 Juventus
Italský superpohár
Zlatá medaile 2016 Milán
Zlatá medaile 2018 Juventus
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 7. 12. 2023
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 7. 12. 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mattia De Sciglio (20. říjen 1992, Milán, Itálie) je italský fotbalový obránce, který hraje na levém kraji za italský klub Juventus a také za reprezentaci Itálie.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Klubová[editovat | editovat zdroj]

Milán[editovat | editovat zdroj]

Fotbal začal hrát v klubu Pontesesto. V desíti letech nastoupil do mládežnické akademie Milána. V roce 2009 přechází do formace Primavera.

Premiéru za Rossoneri měl v 18 letech při utkání LM 2011/12 proti českému klubu FC Viktoria Plzeň na poslední tři minuty utkání dne 28. září 2011. První zápas v základní sestavě odehrál 6. prosince 2011 zase proti Plzni. Dne 10. dubna 2012 debutuje v lize proti Chievu (1:0).

Na následující sezonu byl potvrzen jako stálí člen klubu jak na levém, tak i na pravém kraji obrany[2]. Ve své druhé sezoně odehrál celkem 33 utkání. Další dvě sezony odehrál kvůli zranění celkem 39 utkání, ale dne 3. května 2015 byl v zápase proti Neapoli již po 43 vteřinách vyloučen, což je rekord ligy [3] (absolutní rekord patří Paolu Ammoniaciovi, vyloučen v zápase Řím-Lazio 18. března 1979 poté, co byl na hřišti pouze 2 sekundy[4]).

První utkání jako kapitán odehrál 27. září 2015 proti Janonu (0:1). Jeho první finále v kariéře byl Coppa Italia 2015/2016, jenže Juventus jej porazil v prodloužení 1:0. Svou první vyhranou trofej získal v roce 2016, když byl u vítězství ve italském superpoháru, když porazil Juventus na penalty. Sezonu zakončil s klubem 6. místem, které po 3 letech umožnil hrát evropské poháry.

Jenže, to už se jej netýkalo, protože byl po sezoně prodán do Juventusu. A tak se po šesti sezonách, ve kterých odehrál celkem 133 utkání, rozloučil s Rossoneri.

Juventus[editovat | editovat zdroj]

Dne 20. července 2017 jej koupil Juventus, který měl trenéra Allegriniho, který jej vytáhl z Primavery u Rossoneri[5]. Debut odehrál 13. srpna 2017 ve finále italského superpoháru (2:3). I u Bianconeri měl smůlu na zranění a tak odehrál celkem v první sezoně 20 utkání i tak vstřelil 26. listopadu 2017 svoji první branku v kariéře při utkání proti Crotone (3:0). Na konci sezony slavil první titul v lize a také vítězství v poháru. V následující sezoně získal italský superpohár a též titul v lize. Ve třetí sezoně se opět zranil a stihl odehrát celkem jen 13 utkání, i tak slavil již třetí titul v lize a druhé vítězství v poháru.

Sezonu 2020/21 začal u Bianconeri, ale v říjnu byl zapůjčen na roční hostování s opcí do francouzského Lyonu[6]. S klubem obsadil v lize 4. místo a odehrál zde celkem 33 utkání. I když mohla být aktivována opce, opět k Bianconeri přišel trenér Allegri a ten si jej nechal stáhnout zpět do týmu. Také i tady má smůlu na zranění a hrál jen příležitostně. Na konci sezony 2022/23 podstoupil operaci a poté zahájil šestiměsíční rehabilitaci[7].

Reprezentační[editovat | editovat zdroj]

Nastupoval za italské mládežnické reprezentace.

V A-mužstvu Itálie debutoval 21. 3. 2013 v přátelském zápase ve švýcarském městě Lancy proti reprezentaci Brazílie (remíza 2:2).[8] Zúčastnil se Konfederačního poháru FIFA 2013, MS 2014 v Brazílii a ME 2016 ve Francii.

Přestupy[editovat | editovat zdroj]

[9]

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Klubové[editovat | editovat zdroj]

Sezóna Klub Liga Ligové poháry Kontinentální poháry Celkem
Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Zápasy Góly
2011/12 Milán Serie A 3 0 IP+IS 0+0 0+0 LM 2 0 5 0
2012/13 Serie A 27 0 IP 1 0 LM 5 0 33 0
2013/14 Serie A 16 0 IP 2 0 LM 3[10] 0 21 0
2014/15 Serie A 17 0 IP 1 0 - 0 0 18 0
2015/16 Serie A 22 0 IP 7 0 - 0 0 29 0
2016/17 Serie A 25 0 IP+IS 2+1 0+0 - 0 0 27 0
Celkem za Milán 110 0 - 13 0 - 10 0 133 0
2017/18 Juventus Serie A 12 1 IP+IS 1+1 0 LM 6 0 20 1
2018/19 Serie A 22 0 IP+IS 2+0 0 LM 4 0 28 0
2019/20 Serie A 9 0 IP+IS 1+1 0 LM 2 0 13 0
2020 Serie A 1 0 - 0 0 - 0 0 1 0
2020/21 Lyon Ligue 1 29 0 FP 4 0 - 0 0 33 0
2021/22 Juventus Serie A 20 1 IP+IS 4+1 0 LM 4 0 29 1
2022/23 Serie A 17 0 IP 2 0 LM+EL 3+3 0 25 0
2023/24 Serie A ? ? IP ? ? - 0 0 ? ?
Celkem za Juventus 81 2 - 13 0 - 22 0 116 2
Celkově 220 2 - 30 0 - 32 0 282 2

Reprezentační[editovat | editovat zdroj]

Statistika na velkých turnajích[editovat | editovat zdroj]

Reprezentace Rok Zápasy
Fáze turnaje Datum Soupeř Odehraných minut Vstřelené branky Výsledek
Itálie Itálie 2014 3 zápas ve skupině 24. 6. Uruguay Uruguay 90 0 0:1[11]
2016 1 zápas ve skupině 13. 6. Belgie Belgie 31 0 2:0[12]
3 zápas ve skupině 22. 6. Irsko Irsko 82 0 0:1[13]
Osmifinále 27. 6. Španělsko Španělsko 90 0 2:0[14]
Čtvrtfinále 2. 7. Německo Německo 120 0 1:1 (6:5 na pen.)[15]

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Klubové[editovat | editovat zdroj]

Národní[editovat | editovat zdroj]

Juventus: 2017/18, 2018/19, 2019/20

Juventus: 2017/18

Milán: 2011, 2016
Juventus: 2018

Reprezentační[editovat | editovat zdroj]

Individuální[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Juventus má novú posilu, získal obrancu De Sciglia z AC Miláno, SME.sk, cit. 20. 7. 2017 (slovensky)
  2. https://web.archive.org/web/20121206110556/http://www.lastampa.it/2012/12/02/sport/calcio/qui-milan/de-sciglio-voglio-diventare-una-bandiera-del-milan-iIqfQ5dZrxt4wqqulx3fKJ/pagina.html
  3. https://www.eurofotbal.cz/serie-a/2014-2015/reportaz/ssc-neapol-ac-milan-392403/
  4. https://web.archive.org/web/20150618151348/http://www.ultimecalcionapoli.it/primo-piano/213830/il-dato-napoli-milan-espulsione-da-record-per-de-sciglio/
  5. https://www.eurofotbal.cz/clanky/juventus-dokoncil-prestup-obrance-de-sciglia-z-ac-milan-369278/
  6. https://www.juventus.com/it/news/articoli/grazie-di-tutto-e-buona-fortuna-mattia
  7. https://www.eurofotbal.cz/vyhledavani/?text=Mattia%20De%20Sciglio&tab=expres
  8. Profil hráče – reprezentační statistiky v A-mužstvu, eu-football.info (česky)(rusky)(anglicky)
  9. https://www.transfermarkt.de/mattia-de-sciglio/profil/spieler/88682
  10. i s předkolem
  11. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2384318
  12. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2645642
  13. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2645666
  14. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2701332
  15. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2702908
  16. Adriano Boin. Gran Gala Del Calcio 2013 – Winners. forzaitalianfootball.com [online]. 2014-01-27 [cit. 2021-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]