Paulo Dybala

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Paulo Dybala
Paulo Dybala (2017)
Paulo Dybala (2017)
Osobní informace
Celé jménoPaulo Bruno Exequiel Dybala
Datum narození15. listopadu 1993 (29 let)
Místo narozeníLaguna Larga, Argentina Argentina
Výška177 cm
PřezdívkaLa Joya (Klenot)[1]
Klubové informace
Současný klubItálie AS Řím
Číslo dresu21
Poziceútočník, ofensivní záložník
Mládežnické kluby*
2003–2011 Argentina Instituto
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2011–2012
2012–2015
2015–2022
2022–		 Argentina Instituto
Itálie Palermo
Itálie Juventus
Itálie AS Řím		 0400(17)
0890(21)
2100(82)
00000(0)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2015–0000 Argentina Argentina 03400(3)
Úspěchy
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 20. 7. 2022
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 20. 7. 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paulo Bruno Exequiel Dybala (* 15. listopadu 1993 Laguna Larga) je argentinský profesionální fotbalista s polskými a italskými kořeny, který hraje na pozici útočníka či ofensivního záložníka za italský klub AS Řím a za argentinský národní tým.[2][3][4]

Dybala se jakožto talentovaný kreativní ofenzivní fotbalista stal srovnávaným s krajanem a později reprezentačním spoluhráčem Lionelem Messim, jejich podobná úloha na hřišti však Dybalovi ztěžuje etablování se v základní sestavě národního mužstva.[1]

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V Argentině hrál na začátku profesionální kariéry za klub Instituto Atlético Central Córdoba, za který debutoval již v 17 letech. Když vsítil svůj první gól ve druhé argentinské lize, stal se nejmladším skórujícím hráčem v této soutěži. Překonal tak i rekord Maria Kempese. V premiérové sezóně celkem nastřádal 40 odehraných utkání a 17 vstřelených gólů.[5]

Palermo[editovat | editovat zdroj]

V červenci 2012 odešel do Evropy do italského klubu US Palermo,[6] kde podepsal kontrakt do června 2016.[7] Během první sezóny v Palermu – onehdy vlastněném byznysmenem Mauriziem Zamparinim – vstřelil pouze tři ligové góly a jeho Palermo tak čekal sestup do Serie B.[5] Trenér Gennaro Gattuso byl ještě v září zastoupen Giuseppem Iachinim, který podpořil Dybalův růst ve velkého hráče, který během jednoho roku ve druhé lize zaznamenal na 30 utkání (včetně poháru), vstřelil sedm gólů a na další nahrával.[5] Třetí sezóna za Palermo byla opět prvoligová a 20letý Dybala se začal řadit mezi nadějné prospekty italské ligy.[8] V rozestavení 3–5–2 utvořil nebezpečnou útočnou dvojici vedle Franca Vázqueze, vstřelil 13 gólů a 10 jich pro spoluhráče připravil. Palermo skončilo sezónu v bezpečí středu tabulky.[5]

Juventus[editovat | editovat zdroj]

Začátkem června 2015 se dohodl na pětiletém kontraktu s mistrem Serie A Juventusem Turín (přestoupil za min. 32 milionů eur).[9] V Juventusu nosil číslo 21, ovšem později oblékal dres už s číslem 10.

Zkraje nové sezóny se jedním gólem přičinil o zisk italského superpoháru proti Laziu pořádaném v čínské Šanghaji. Do utkání byl vyslán jako náhrada za střídajícího Kingsleyho Comana.[10] Trenér Massimiliano Allegri Dybalu nasadil do utkání na hřišti AS Řím 30. srpna a ten se odvděčil gólem – svým prvním za Juve – do římské brány. Juventus přesto prohrál výsledkem 1:2 a poprvé v dějinách prohrál rovnou úvodní dvě ligová utkání.[11] V polovině prosince se gólově prosadil v domácím poháru proti městskému rivalovi Turín FC, utkání nakonec skončilo 4:0 pro Juventus.[12] V únoru se trefil do sítě Bayernu Mnichov v prvním utkání v osmifinále Ligy mistrů a jeho premiérový gól v této soutěži pomohl mužstvu otočit výsledek z 0:2 na 2:2.[13] Odveta v Mnichově se obešla bez Dybalovy účasti, neboť se během tréninku zranil.[14] Juventus následně proti Bayernu neuspěl, získal ale Scudetto – italský mistrovský titul.

Allegri dosáhl na Scudetto rovněž v sezóně 2016/17, při které Dybalovi svěřil úlohu staženého útočníka za jeho reprezentačním kolegou a čerstvou posilou Gonzalem Higuaínem v rozestavení 4–2–3–1.[15] Zpočátku se ale museli oba hráči navzájem přizpůsobit, Dybala se navíc k tomu stahoval více do středu pole v případě netvořivosti zálohy, což snížilo jeho gólovou potenci.[16] Prvně se v sezóně gólově prosadil v průběhu září v Lize mistrů proti Dinamu Záhřeb, čímž podepřel výhru „Staré dámy“ 4:0 nad chorvatským mužstvem.[17] Při cestě za triumfem v domácím poháru Coppa Italia v sezóně 2016/17 byl se 4 góly nejlepším střelcem soutěže (společně s Marcem Borriellem a Goranem Panděvem.[18]

V sedmém říjnovém ligovém kole na půdě rivala Interu Milán vstřelil svůj první gól v sezóně už po čtyřech minutách a pomohl utkání vyhrát (2:1).[19] Na začátku prosince 2019 nastoupil v základní sestavě po boku Cristiana Ronalda v utkání Serie A proti Laziu Řím, ten však Juventus nezvládl a podlehl 1:3. Pro Dybalu to bylo jeho 200. utkání za Juventus napříč všemi soutěžemi.[20]

V březnu 2020 u něj byla, jako u třetího hráče Juventusu, potvrzena nákaza nemocí covid-19.[21]

V ligovém zápase 12. května 2021 pomohl vyhrát 3:1 nad Sassuolem svým 100. gólem za Juventus. V klubové historii je prvním Jihoameričanem, jemuž se toto zdařilo.[22]

Sezóna 2021/22[editovat | editovat zdroj]

Dybala otevřel skóre úvodního zápasu ligové sezóny 2021/22 hraného 22. srpna 2021 již po třech minutách a jakožto kapitán pomohl uhrát venkovní remízu 2:2 s Udinese ještě asistencí na druhý gól Juve, který dal Juan Cuadrado.[23] S letním odchodem Cristiana Ronalda začal Juventus pomalu, prohrál druhý zápas ligy doma s Empoli, ovšem první skupinový zápas Liga mistrů UEFA 2021/22 Juventus 14. září vyhrál. Pod touto výhrou 3:0 proti Malmö se gólem z penalty podepsal i Dybala, který v evropské soutěži skóroval po 10 měsících a byl navíc vyhlášen hráčem zápasu.[24][25] Jeho význam pro mužstvo se projevil 19. září výkonem před domácími diváky v derby s AC Milán v rámci 4. kola Serie A. Asistencí na gól Álvara Moraty se zapsal mezi nejlepší hráče na hřišti, ovšem soupeř dokázal vyrovnat na konečných 1:1.[26] Derby d'Italia na stadionu Interu Milán 24. října skončilo nerozhodně 1:1, poté co Dybala zachránil bod z jím proměněné penalty v 89. minutě.[27]

Juventus vedený po několika letech opět trenérem Massimilianem Allegrim si zajistil postup do osmifinále Ligy mistrů 2. listopadu, to vyhrál 4:2 nad Zenitem i svůj čtvrtý zápas ze čtyř. Argentinec vstřelil góly dva – jeden z penalty – navrch si připsal další asistenci Moratovi.[28]

Dybala se na podzim 2021 se "Starou dámou" ústně domluvil na prodloužení kontraktu, Juventus však posléze nabídku stáhl, vzájemná spolupráce tak po sedmi letech skončila.[29]

AS Řím[editovat | editovat zdroj]

V létě 2022 AS Řím oficiálně potvrdil podpis Paula Dybaly. Argentinský reprezentant byl po odchodu z Juventusu volným hráčem a s Giallorossi se dohodl na smlouvě do roku 2025.[29] Premiérou mu byl úvodní ligový duel na hřišti Salernitany 14. srpna 2022, ve kterém římské mužstvo vyhrálo 1:0.[30] Poprvé se v lize gólově prosadil proti Monze 30. srpna a konečnému výsledku 3:0 přispěl dvěma góly, z nichž druhý byl zároveň jeho 100. trefou v italské lize.[31] Proti Lecce 9. října stanovil vítězné skóre 2:1 proměněnou penaltou, po níž následovalo jeho vystřídání vynucené svalovým zraněním.[32]

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

V A-mužstvu Argentiny debutoval pod trenérem Gerardem Martinem 13. října 2015 v kvalifikačním zápase proti reprezentaci Paraguaye (remíza 0:0).[33] Do konce roku 2015 stihl odehrát ještě další dvě utkání.[34]

V roce 2018 se zúčastnil Mistrovství světa v Rusku, ale nenáležel mezi hráče základní sestavy a odehrál celkově pouhých 20 minut.[1]

Copa América 2019[editovat | editovat zdroj]

Dybalovo jméno bylo trenérem Lionelem Scalonim zahrnuto v předběžné květnové nominaci čítající celkově 40 fotbalistů. Nakonec se vměstnal do závěrečné nominace pro turnaj Copa América, jehož hostitelem byla Brazílie.[35][36] Argentina byla proti Kataru v závěrečném třetím skupinovém zápase hraném 23. června nucena vyhrát. Uhrála postupovou výhru 2:0, o níž se prvním gólem postaral Lautaro Martínez, jehož pro závěrečných 15 minut vystřídal Dybala. Ten ve svém prvním turnajovém zápase následně asistoval Sergiu Agüerovi na druhý gól Argentinců.[37][38] Ve čtvrtfinále dostal před Dybalou opět přednost Martínez, jenž 29. června pomohl postoupit přes Venezuelu. Naopak Dybala odehrál jen pár závěrečných minut.[39] Následkem vyřazení domácí Brazílií v semifinále hrála Argentina o bronz s Chile. Dybala dostal důvěru v základní sestavě a splatil ji gólem na 2:0. Argentina nakonec vyhrála 2:1.[40]

Styl hry[editovat | editovat zdroj]

Dybala je moderní útočník s vytříbenou technikou umožňující vynikající driblink a mimořádnou kontrolu balónu.[41] Jeho herní styl je přirovnáván k Lionelu Messimu, Diego Forlán jej přirovnal k Sergiu Agüerovi, Enzo Maresca zase k Vincenzu Montellovi.[41]

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Klubové

Palermo SSD

Juventus FC

Reprezentační

Argentinská reprezentace

Individuální
  • 4× Tým roku Serie A – 2015/16,[42] 2016/17,[43] 2017/18,[44] 2019/20[45]
  • 1× nejlepší nahravač Serie A – 2014/15 (10 asistencí)[46]
  • 1× nejlepší střelec Coppa Italia – 2016/17 (4 góly, společně s dalšími dvěma hráči)[18]
  • 1× nejužitečnější hráč Serie A – 2019/20[47]
  • Nejlepší jedenáctka podle ESM – 2016/17[48]

Zdroj:[49]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Jeho oblíbeným klubem je FC Barcelona.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c CLANCY, Conor. Messi and Dybala's difficult relationship. Marca [online]. 2019-06-22 [cit. 2021-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ JUVENTUS.COM. Dybala sets sights on silverware - Juventus. Juventus.com [online]. [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Paulo Dybala - "nowy Messi" z polskimi korzeniami. Onet Sport [online]. 2012-04-03 [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. (polsky) 
  4. ↑ IACONO, Salvatore Lo. Scatta il raduno rosanero: 25 convocati Assente giustificato il talento Dybala. Corriere del Mezzogiorno [online]. [cit. 2020-08-15]. Dostupné online. (italsky) 
  5. ↑ a b c d CALTABANIS, Gregory. The coming of age of Paulo Dybala. These Football Times [online]. 2017-04-24 [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Archivovaná kopie. palermocalcio.it [online]. [cit. 2015-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-22. 
  7. ↑ a b FORCABARCA.SK, ©. Dybala: Do Barcelony by som kvôli prestupu aj preplával. www.forcabarca.sk [online]. [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ RATHBORN, Jack. The 10 Serie A best young players to watch this season – The 10 Series: 2014/15 Edition. just-football.com [online]. 2014-09-10 [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ ČTK. Juventus neotálel, za 32 milionů eur ulovil z Palerma útočníka Dybalu. Deník.cz. 2015-06-04. Dostupné online [cit. 2022-07-20]. 
  10. ↑ CHAKRABORTY, Amlan. Juventus 2-0 Lazio: Mario Mandzukic and Paulo Dybala hand Juve win as new strikers seal Italian Super Cup for Serie A champions. Daily Mail [online]. 2015-08-08 [cit. 2020-07-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ BEGLEY, Emlyn. Roma 2-1 Juventus. BBC [online]. 2015-08-30 [cit. 2020-07-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Coppa: Four-star Juve crush Toro. football-italia.net [online]. 2015-12-16 [cit. 2020-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Dybala: 'Juve can do it!'. football-italia.net [online]. 2016-02-23 [cit. 2020-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Dybala, Marchisio miss Bayern-Juve. football-italia.net [online]. 2016-03-15 [cit. 2020-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ LOPOPOLO, Anthony. Why Barcelona will regret overlooking Dybala as Neymar's replacement. The Score [online]. 2017-09-12 [cit. 2020-07-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ RZOUKI, Mina. As Dybala and Higuain learn to coexist, Juventus need goals from elsewhere. ESPN [online]. 2016-10-01 [cit. 2020-07-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ NESCI, Gianluca. Dybala nets absolute screamer as Juventus crushes Dinamo Zagreb. The Score [online]. 2016-09-27 [cit. 2020-07-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ a b ROTA, Davide; DI MAGGIO, Roberto. Italy - Coppa Italia Top Scorers [online]. RSSSF, rev. 2020-06-24 [cit. 2020-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Inter Milan 1-2 Juventus. BBC [online]. 2019-10-06 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Dybala disputa su 200 partido con el Juventus. Eurosport.com [online]. 2019-12-08 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. (španělsky) 
  21. ↑ Koronavirem se nakazili i Dybala z Juventusu a Maldini se synem. iDNES.cz [online]. 2020-03-21 [cit. 2020-08-15]. Dostupné online. 
  22. ↑ Ronaldo becomes fastest player to reach 100 Juventus goals. Goal.com [online]. 2021-05-12 [cit. 2021-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ EDWARDS, Daniel. Argentina injury crisis offers Dybala opportunity after brilliant Juventus season-opener. Goal.com [online]. 2021-08-24 [cit. 2021-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Dybala reveals upcoming Juventus contract talks after Malmo win. Goal.com [online]. 2021-09-14 [cit. 2021-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ COLLA, Claudio. SERIE A - Juventus, Dybala: "I want to extend soon". transfermarketweb.com [online]. 2021-09-15 [cit. 2021-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ JUVENTUS VS AC MILAN PLAYER RATINGS: 8/10 DYBALA OVERSHADOWED BY DECISIVE REBIC. TheHardTackle.com [online]. 2021-09-20 [cit. 2021-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ SERIE A RESULT - PAULO DYBALA GRABS POINT FOR JUVENTUS WITH LATE PENALTY AGAINST INTER AT STADIO GIUSEPPE MEAZZA. Eurosport.com [online]. 2021-10-25 [cit. 2021-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Dybala brace sends Juventus into the knockout stages. Marca [online]. 2021-11-02 [cit. 2021-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ a b Dybala podepsal tříletou smlouvu s AS Řím. EuroFotbal.cz [online]. [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. 
  30. ↑ Roma hang on for narrow win over Salernitana with Bryan Cristante goal. ESPN [online]. 2022-08-14 [cit. 2022-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ CAMPANALE, Susy. Roma 3-0 Monza: Dybala at the double. football-italia.net [online]. 2022-08-30 [cit. 2022-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ Roma's Paulo Dybala suffered 'bad' injury against Lecce – Jose Mourinho. ESPN [online]. 2022-10-10 [cit. 2022-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ PAR – ARG 0:0, Footballdatabase.eu (anglicky)
  34. ↑ Footballdatabase.eu, base de données et stats de joueurs de foot, transferts, matchs, clubs, LIVE, vidéos.... www.footballdatabase.eu [online]. [cit. 2020-08-15]. Dostupné online. 
  35. ↑ THANKACHAN, Nidhun. Copa America 2019: Argentina announce 40-man preliminary squad for the tournament. sportskeeda.com [online]. 2019-05-24 [cit. 2021-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ CREDITOR, Avi. Messi Leads Argentina's Copa America Squad; Icardi Omitted. Sports Illustrated [online]. 2019-05-21 [cit. 2021-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ SADHANAND, Srinivas. Copa America 2019, Qatar 0-2 Argentina: 5 Talking Points. sportskeeda.com [online]. 2019-06-24 [cit. 2021-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ WILSON, Jonathan. How Has it Come to This for Argentina?. Sports Illustrated [online]. 2019-06-22 [cit. 2021-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ RUTHVEN, Graham. Argentina book Copa America semi-final with Brazil after win over Venezuela. Eurosport.com [online]. 2019-06-28 [cit. 2021-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ Argentina - Chile 2:1 – Argentinci zvítězili v bitvě o třetí místo, Messi nedohrál. Sport.cz [online]. 2019-07-06 [cit. 2021-11-23]. Dostupné online. 
  41. ↑ a b MENICUCCI, Paolo. UEFA.com's weekly wonderkid: Paulo Dybala. UEFA [online]. 2015-06-04 [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ Gran Galà del calcio, la Juventus fa incetta di premi. Il Corriere della Sera [online]. 2017-01-31 [cit. 2021-12-28]. Dostupné online. (italsky) 
  43. ↑ Buffon named best player. football-italia.net [online]. 2017-11-27 [cit. 2021-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ Susy Campanale. Serie A Team of 2017-18. football-italia.net [online]. 2018-12-03 [cit. 2021-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ Martin Mork. Gran Galà del Calcio: The winners. football-italia.net [online]. 2021-03-19 [cit. 2021-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ Paulo Dybala to Juventus: 5 Fast Facts You Need to Know. heavy.com [online]. 2015-05-24 [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ MORK, Martin. Dybala named Serie A’s MVP. football-italia.net [online]. 2020-08-04 [cit. 2021-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ ESM-Top-Elf: Ein einziger Profi des FC Bayern München in Europas Elite. Abendzeitung [online]. 2017-06-12 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. (německy) 
  49. ↑ Paulo Dybala – Titles & achievements. Transfermarkt [online]. [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Paulo Dybala – kariéra (soupisky)
Argentinská fotbalová reprezentace na Mistrovství světa 2018
1 Nahuel Guzmán • 12 Franco Armani • 23 Willy Caballero • 2 Gabriel Mercado • 3 Nicolás Tagliafico • 4 Cristian Ansaldi • 6 Federico Fazio • 8 Marcos Acuňa • 14 Javier Mascherano • 16 Marcos Rojo • 17 Nicolás Otamendi • 18 Eduardo Salvio • 5 Lucas Biglia • 7 Éver Banega • 11 Ángel Di María • 13 Maximiliano Meza • 15 Enzo Nicolas Pérez • 20 Giovani Lo Celso • 22 Cristian Pavón • 9 Gonzalo Higuaín • 10 Lionel Messi - Kapitán • 19 Sergio Agüero • 21 Paulo Dybala • Trenér Jorge Sampaoli
 Argentina
Zlatá medaile Serie A 2015/2016 – Juventus FC
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Serie A 2016/2017 – Juventus FC
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Serie A 2017/2018 – Juventus FC
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Serie A 2018/2019 – Juventus FC
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Serie A 2019/2020 – Juventus FC
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Coppa Italia 2015/2016 – Juventus FC
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Coppa Italia 2016/2017 – Juventus FC
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Coppa Italia 2017/2018 – Juventus FC
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Supercoppa italiana 2015 – Juventus FC
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Supercoppa italiana 2018 – Juventus FC
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Mistrovství světa 2022 – Argentina Argentina Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Paulo_Dybala&oldid=22773519“