Paulo Dybala
| Paulo Dybala | |||||||
.jpg) Paulo Dybala (2017) | |||||||
| Osobní informace | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Celé jméno | Paulo Bruno Exequiel Dybala | ||||||
| Datum narození | 15. listopadu 1993 (27 let) | ||||||
| Místo narození | Laguna Larga, Córdoba, Argentina | ||||||
| Výška | 1,77 m | ||||||
| Hmotnost | 73 kg | ||||||
| Přezdívka | La Joya | ||||||
| Klubové informace | |||||||
| Současný klub | Juventus FC | ||||||
| Číslo dresu | 10 | ||||||
| Pozice | útočník | ||||||
| Mládežnické kluby | |||||||
| |||||||
| Profesionální kluby | |||||||
| |||||||
| Reprezentace** | |||||||
| |||||||
|
| |||||||
| Další informace | |||||||
| Partner(ka) | Oriana Sabatini | ||||||
|
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. * Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 12. 7. 2020 ** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 12. 7. 2020 | |||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||
Paulo Bruno Exequiel Dybala[1] (* 15. listopadu 1993, Laguna Larga, Córdoba, Argentina) je argentinský fotbalový útočník a reprezentant s polskými[2] a italskými kořeny[3], od roku 2015 působí v klubu Juventus FC.
Dybala se jakožto talentovaný kreativní ofenzivní fotbalista stal srovnávaným s krajanem a později reprezentačním spoluhráčem Lionelem Messim z Barcelony.[4]
Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]
V Argentině hrál na začátku profesionální kariéry za klub Instituto Atlético Central Córdoba, za který debutoval již v 17 letech. Když vsítil svůj první gól ve druhé argentinské lize, stal se nejmladším skórujícím hráčem v této soutěži. Překonal tak i rekord Maria Kempese. V premiérové sezóně celkem nastřádal 40 odehraných utkání a 17 vstřelených gólů.[4]
V červenci 2012 odešel do Evropy do italského klubu US Palermo[5], kde podepsal kontrakt do června 2016.[6] Během první sezóny v Palermu – onehdá vlastněném byznysmenem Mauriziem Zamparinim – vstřelil pouze tři ligové góly a jeho Palermo tak čekal sestup do Serie B.[4] Trenér Gennaro Gattuso byl ještě v září zastoupen Giuseppem Iachinim, který podpořil Dybalův růst ve velkého hráče, který během jednoho roku ve druhé lize zaznamenal na 30 utkání (včetně poháru), vstřelil sedm gólů a na další nahrával.[4] Třetí sezóna za Palermo byla opět prvoligová a 20letý Dybala se začal řadit mezi nadějné prospekty italské ligy.[7] V rozestavení 3–5–2 utvořil nebezpečnou útočnou dvojici vedle Franca Vázqueze, vstřelil 13 gólů a 10 jich pro spoluhráče připravil. Palermo skončilo sezónu v bezpečí středu tabulky.[4]
Juventus[editovat | editovat zdroj]
Začátkem června 2015 se dohodl na pětiletém kontraktu s mistrem Serie A Juventusem Turín (přestoupil za min. 32 milionů eur).[8] V Juventusu nosil číslo 21, ovšem později oblékal dres už s číslem 10.
Zkraje nové sezóny se jedním gólem přičinil o zisk italského superpoháru proti Laziu pořádaném v čínské Šanghaji. Do utkání byl vyslán jako náhrada za střídajícího Kingsleyho Comana.[9] Trenér Massimiliano Allegri Dybalu nasadil do utkání na hřišti AS Řím 30. srpna a ten se odvděčil gólem – svým prvním za Juve – do římské brány. Juventus přesto prohrál výsledkem 1:2 a poprvé v dějinách prohrál rovnou úvodní dvě ligová utkání.[10] V polovině prosince se gólově prosadil v domácím poháru proti městskému rivalovi Turín FC, utkání nakonec skončilo 4:0 pro Juventus.[11] V únoru se trefil do sítě Bayernu Mnichov v prvním utkání v osmifinále Ligy mistrů a jeho premiérový gól v této soutěži pomohl mužstvu otočit výsledek z 0:2 na 2:2.[12] Odveta v Mnichově se obešla bez Dybalovy účasti, neboť se během tréninku zranil.[13] Juventus následně proti Bayernu neuspěl, získal ale Scudetto – italský mistrovský titul.
Allegri dosáhl na Scudetto rovněž v sezóně 2016/17, při které Dybalovi svěřil úlohu staženého útočníka za jeho reprezentačním kolegou a čerstvou posilou Gonzalem Higuaínem v rozestavení 4–2–3–1.[14] Zpočátku se ale museli oba hráči navzájem přizpůsobit, Dybala se navíc k tomu stahoval více do středu pole v případě netvořivosti zálohy, což snížilo jeho gólovou potenci.[15] Prvně se v sezóně gólově prosadil v průběhu září v Lize mistrů proti Dinamu Záhřeb, čímž podepřel výhru „Staré dámy“ 4:0 nad chorvatským mužstvem.[16] Při cestě za triumfem v domácím poháru Coppa Italia v sezóně 2016/17 byl se 4 góly nejlepším střelcem soutěže (společně s Marcem Borriellem a Goranem Panděvem.[17]
V sedmém říjnovém ligovém kole na půdě rivala Interu Milán vstřelil svůj první gól v sezóně už po čtyřech minutách a pomohl utkání vyhrát (2:1).[18] Na začátku prosince 2019 nastoupil v základní sestavě po boku Cristiana Ronalda v utkání Serie A proti Laziu Řím, ten však Juventus nezvládl a podlehl 1:3. Pro Dybalu to bylo jeho 200. utkání za Juventus napříč všemi soutěžemi.[19]
V březnu 2020 u něj byla, jako u třetího hráče Juventusu, potvrzena nákaza nemocí Covid-19.[20]
Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]
V A-mužstvu Argentiny debutoval pod trenérem Gerardem Martinem 13. října 2015 v kvalifikačním zápase proti reprezentaci Paraguaye (remíza 0:0).[21] Do konce roku 2015 stihl odehrát ještě další dvě utkání.[22]
Úspěchy[editovat | editovat zdroj]
- Klubové
- 5× vítěz Serie A – 2015/16, 2016/17, 2017/18, 2018/19, 2019/20,
- 3× vítěz Coppa Italia – 2015/16, 2016/17, 2017/18
- 2× vítěz Supercoppa italiana – 2015, 2018
- Individuální
- 1× nejlepší střelec Coppa Italia – 2016/17 (4 góly, společně s dalšími dvěma hráči)[17]
Zdroj:[23]
Osobní život[editovat | editovat zdroj]
Jeho oblíbeným klubem je FC Barcelona.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ http://www.juventus.com/en/news/news/2015/dybala-sets-sights-on-silverware.php
- ↑ Paulo Dybala - "nowy Messi" z polskimi korzeniami, eurosport.onet.pl, citováno 10. 2. 2015 (polsky)
- ↑ IACONO, Salvatore Lo. Scatta il raduno rosanero: 25 convocati Assente giustificato il talento Dybala. Corriere del Mezzogiorno [online]. [cit. 2020-08-15]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ a b c d e CALTABANIS, Gregory. The coming of age of Paulo Dybala. These Football Times [online]. 2017-04-24 [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Archivovaná kopie. palermocalcio.it [online]. [cit. 2015-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-22.
- ↑ a b Dybala v tom má jasno, do Barcelony by aj preplával, Profutbal.sk, cit. 4. 3. 2015 (slovensky)
- ↑ RATHBORN, Jack. The 10 Serie A best young players to watch this season – The 10 Series: 2014/15 Edition. just-football.com [online]. 2014-09-10 [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Juventus získal z Palerma argentínskeho útočníka Dybalu, Profutbal.sk, cit. 5. 6. 2015 (slovensky)
- ↑ CHAKRABORTY, Amlan. Juventus 2-0 Lazio: Mario Mandzukic and Paulo Dybala hand Juve win as new strikers seal Italian Super Cup for Serie A champions. Daily Mail [online]. 2015-08-08 [cit. 2020-07-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BEGLEY, Emlyn. Roma 2-1 Juventus. BBC [online]. 2015-08-30 [cit. 2020-07-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Coppa: Four-star Juve crush Toro. football-italia.net [online]. 2015-12-16 [cit. 2020-07-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dybala: 'Juve can do it!'. football-italia.net [online]. 2016-02-23 [cit. 2020-07-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dybala, Marchisio miss Bayern-Juve. football-italia.net [online]. 2016-03-15 [cit. 2020-07-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LOPOPOLO, Anthony. Why Barcelona will regret overlooking Dybala as Neymar's replacement. The Score [online]. 2017-09-12 [cit. 2020-07-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RZOUKI, Mina. As Dybala and Higuain learn to coexist, Juventus need goals from elsewhere. ESPN [online]. 2016-10-01 [cit. 2020-07-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NESCI, Gianluca. Dybala nets absolute screamer as Juventus crushes Dinamo Zagreb. The Score [online]. 2016-09-27 [cit. 2020-07-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b ROTA, Davide; DI MAGGIO, Roberto. Italy - Coppa Italia Top Scorers [online]. RSSSF, rev. 2020-06-24 [cit. 2020-07-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Inter Milan 1-2 Juventus. BBC [online]. 2019-10-06 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dybala disputa su 200 partido con el Juventus. Eurosport.com [online]. 2019-12-08 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Koronavirem se nakazili i Dybala z Juventusu a Maldini se synem. iDNES.cz [online]. 2020-03-21 [cit. 2020-08-15]. Dostupné online.
- ↑ PAR – ARG 0:0, Footballdatabase.eu (anglicky)
- ↑ Footballdatabase.eu, base de données et stats de joueurs de foot, transferts, matchs, clubs, LIVE, vidéos.... www.footballdatabase.eu [online]. [cit. 2020-08-15]. Dostupné online.
- ↑ Paulo Dybala – Titles & achievements. Transfermarkt [online]. [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Paulo Dybala na Wikimedia Commons - Paulo Dybala na Topforward (anglicky)
- Profil hráče na Transfermarkt.com (anglicky)
- Profil hráče na National Football Teams.com (anglicky)
