Serie A 1954/1955
Serie A 1954/1955 | |
---|---|
Země | Itálie |
Informace | |
Ročník | 53. ročník (23. ročník Serie A) |
Vítěz | Milán (5. titul) |
Nejlepší střelec | Gunnar Nordahl (27 branek) |
Sestupující | Udinese Catania |
Soutěžní ročník Serie A 1954/1955 byl 53. ročník nejvyšší italské fotbalové ligy a 23. ročník pod názvem Serie A. Konal se od 19. září 1954 do 19. června 1955 a skončila vítězstvím Milána, který vyhrál pátý titul celkově.
Nejlepším střelcem se stal již popáté švédský fotbalista Gunnar Nordahl (Milán), který vstřelil v sezoně 27 branek.
Události
[editovat | editovat zdroj]Před sezonou
[editovat | editovat zdroj]Obhájci titulu z Interu si nepořídilo žádné velké jméno, naopak z klubu odešlo spousta výborných hráčů: po 7 letech u Nerazzurri odešel Fattori (Brescia), po 6 letech Giovannini (Lazio) a střelec Nyers (Řím) a také odešel Ivano Blason (Verona). To jejich městský rival Rossoneri změnil prezidenta. Nový prezident se stal Andrea Rizzoli a ten koupil mistra světa z roku 1950 za 52 milionů lir Schiaffina[1] Dále přivedl Ricagniho (Juventus) a budoucí legendu klubu, 22letého Maldiniho (Triestina). Naopak odešli Piccinini (Palermo) a Moro (Udinese).
Bianconeri se rozloučilo po 15 letech hraní v klubu Parolou, po 6 letech odešel také Dánský střelec Hansen (oba Lazio). Odešel také Bertuccelli (Řím). Naopak přišel Colombo (Monza) a Garzena (Alessandria). Výměnu provedlo Udinese s Fiorentinou, když vyměnilo Virgiliniho za Magliho.
Konec kariéry ohlásil poslední hrající Italský mistr světa z roku 1938, tehdy 40letý Silvio Piola, který odehrál 21 prvoligových sezon, ve kterých střelil rekordních 274 branek.
Další změny byli: Roberto Lovati (Monza → Turín), Enzo Bearzot (Catania → Turín), Pietro Grosso (Řím → Turín), Giacomo Losi (Cremonese → Řím), Emilio Caprile (Lazio → AC Legnano) a Lucidio Sentimenti (Lazio → Vicenza).
Během sezony
[editovat | editovat zdroj]Již od začátku sezony se dostal do vedení Milán, který vyhrál na začátku sedm utkání v řadě a získal nad svými soupeři značný náskok. Nakonec vyhrál svůj pátý titul a mohlo se tak zúčastnit nového evropského poháru PMEZ. Měl nejlepší obranu a také díky nejlepšímu střelci ligy Nordahlovi (27 branek) i útok. Během sezony překvapivě vyměnilo trenéra a to Maďara Béla Guttmann za Puricelliho.
Na 2. místě původně skončilo Udinese, jenže na konci sezony byl za sportovní přestupek odsouzen k sestupu spolu s nováčkem z Catanie. Na 3. místě skončil Řím, který měl o sedm bodů méně něž mistr ligy. Velmi dobré umístění zaznamenala Boloňa, která obsadila 4. místo, což bylo nejlepší umístění od mistrovské sezony 1940/41.
Sestoupit mělo SPAL a Pro Patria, ale verdikt komise je vrátil do Serie A. Místo nich sestoupilo Udinese a Catania, protože v zápase v posledním kole ze sezony 1952/53 se oba kluby provedlo sportovní přestupek kole sezony[2].
Účastníci
[editovat | editovat zdroj]Tabulka
[editovat | editovat zdroj]Poř. | Tým | Z | V | R | P | VG | OG | B |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | Milán | 34 | 19 | 10 | 5 | 81 | 35 | 48 |
2. | Udinese | 34 | 16 | 12 | 6 | 58 | 42 | 44 |
3. | Řím | 34 | 13 | 15 | 6 | 53 | 39 | 41 |
4. | Boloňa | 34 | 15 | 10 | 9 | 54 | 47 | 40 |
5. | Fiorentina | 34 | 14 | 11 | 9 | 49 | 48 | 39 |
6. | Neapol | 34 | 13 | 12 | 9 | 50 | 40 | 38 |
7. | Juventus | 34 | 12 | 13 | 9 | 60 | 53 | 37 |
8. | Inter | 34 | 11 | 12 | 11 | 38 | 40 | 36 |
9. | Sampdoria | 34 | 11 | 12 | 11 | 54 | 44 | 34 |
10. | Turín | 34 | 12 | 10 | 12 | 42 | 45 | 34 |
11. | Janov | 34 | 9 | 13 | 12 | 34 | 44 | 31 |
12. | Catania | 34 | 10 | 10 | 14 | 38 | 47 | 30 |
13. | Lazio | 34 | 11 | 8 | 15 | 41 | 52 | 30 |
14. | Triestina | 34 | 9 | 12 | 13 | 34 | 52 | 30 |
15. | Atalanta | 34 | 8 | 12 | 14 | 35 | 38 | 28 |
16. | Novara | 34 | 10 | 8 | 16 | 39 | 53 | 28 |
17. | SPAL | 34 | 5 | 13 | 16 | 24 | 49 | 23 |
18. | Pro Patria | 34 | 6 | 9 | 19 | 29 | 55 | 21 |
- Poznámky
- Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
- za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
- při rovnosti bodů rozhodovalo skóre.
- kluby SPAL a Pro Patria, mělo sestoupit, jenže kvůli korupci sestoupilo Udinese a Catania.
Mistr ligy + kvalifikoval se na Latinský pohár a Poháru PMEZ | |
Kvalifikoval se na Středoevropský pohár | |
Sestup do Serie B |
Statistiky
[editovat | editovat zdroj]Výsledková tabulka
[editovat | editovat zdroj]Atalanta | Boloňa | Catania | Fiorentina | Janov | Inter | Juventus | Lazio | Milán | Neapol | Novara | Pro Patria | Řím | Sampdoria | SPAL | Turín | Triestina | Udinese | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Atalanta | – | 0:1 | 4:0 | 5:1 | 0:2 | 1:1 | 2:1 | 3:2 | 1:1 | 1:1 | 4:0 | 1:2 | 1:1 | 1:1 | 0:0 | 2:0 | 0:0 | 0:2 |
Boloňa | 0:0 | – | 4:2 | 0:2 | 2:1 | 3:2 | 2:1 | 2:1 | 1:2 | 1:3 | 2:2 | 5:0 | 1:3 | 3:1 | 2:0 | 4:1 | 1:1 | 2:4 |
Catania | 1:0 | 2:2 | – | 0:1 | 2:0 | 1:1 | 2:2 | 1:0 | 1:3 | 1:1 | 0:0 | 2:1 | 2:2 | 2:1 | 1:0 | 2:1 | 2:1 | 5:0 |
Fiorentina | 2:1 | 0:2 | 2:1 | – | 2:2 | 3:3 | 0:0 | 0:1 | 0:2 | 0:0 | 1:0 | 1:0 | 1:1 | 1:0 | 1:0 | 2:2 | 4:1 | 3:1 |
Janov | 1:0 | 1:2 | 0:0 | 0:0 | – | 2:0 | 2:0 | 2:0 | 0:8 | 1:1 | 0:0 | 1:3 | 1:0 | 1:1 | 1:1 | 2:0 | 0:0 | 1:1 |
Inter | 3:0 | 2:2 | 3:0 | 3:5 | 0:1 | – | 1:2 | 2:1 | 1:1 | 1:4 | 3:0 | 2:0 | 1:2 | 1:0 | 1:0 | 1:1 | 4:1 | 2:2 |
Juventus | 0:0 | 5:1 | 1:1 | 4:1 | 2:1 | 3:2 | – | 4:2 | 3:4 | 1:1 | 2:1 | 4:2 | 1:1 | 2:2 | 3:1 | 3:0 | 1:2 | 1:1 |
Lazio | 1:0 | 0:0 | 1:0 | 2:1 | 2:1 | 3:2 | 2:1 | – | 2:4 | 2:1 | 1:1 | 2:0 | 1:1 | 1:3 | 0:0 | 0:2 | 1:1 | 0:2 |
Milán | 3:1 | 0:0 | 2:0 | 4:0 | 2:2 | 1:1 | 3:1 | 3:0 | – | 1:1 | 3:0 | 2:0 | 0:2 | 1:3 | 6:0 | 4:1 | 4:0 | 2:2 |
Neapol | 1:0 | 1:1 | 2:0 | 1:1 | 3:1 | 1:2 | 1:1 | 3:2 | 0:2 | – | 1:2 | 2:1 | 2:0 | 2:2 | 2:1 | 0:2 | 4:0 | 3:1 |
Novara | 0:1 | 1:0 | 2:0 | 1:0 | 3:1 | 2:4 | 2:2 | 2:1 | 1:1 | 2:1 | – | 0:1 | 1:2 | 1:0 | 2:0 | 0:1 | 2:0 | 3:3 |
Pro Patria | 1:2 | 0:2 | 2:1 | 1:1 | 0:2 | 0:1 | 1:2 | 2:0 | 1:1 | 0:2 | 0:0 | – | 1:1 | 1:0 | 1:1 | 1:2 | 0:2 | 2:2 |
Řím | 0:0 | 3:4 | 3:1 | 3:4 | 2:1 | 3:0 | 1:1 | 1:3 | 2:1 | 0:0 | 5:3 | 1:1 | – | 1:1 | 1:0 | 1:0 | 2:0 | 1:1 |
Sampdoria | 2:1 | 2:0 | 1:1 | 3:3 | 2:2 | 1:1 | 5:1 | 0:0 | 0:3 | 5:2 | 6:2 | 3:0 | 1:1 | – | 1:0 | 1:1 | 2:2 | 2:0 |
SPAL | 0:0 | 1:1 | 1:3 | 1:3 | 1:0 | 2:0 | 0:0 | 2:2 | 0:0 | 1:1 | 2:1 | 1:1 | 2:5 | 2:0 | – | 1:1 | 1:0 | 1:4 |
Turín | 1:1 | 1:2 | 1:0 | 0:1 | 0:0 | 1:1 | 2:2 | 3:1 | 1:2 | 1:0 | 3:2 | 3:1 | 1:1 | 1:0 | 1:0 | – | 5:1 | 1:1 |
Triestina | 3:1 | 0:0 | 1:1 | 1:1 | 1:1 | 0:1 | 4:2 | 1:3 | 4:3 | 0:2 | 1:0 | 1:0 | 0:0 | 3:1 | 1:1 | 2:1 | – | 0:0 |
Udinese | 3:1 | 2:1 | 1:0 | 2:1 | 3:0 | 0:2 | 0:1 | 1:1 | 3:2 | 3:0 | 1:0 | 2:2 | 1:0 | 2:1 | 3:0 | 3:0 | 1:1 | – |
Střelecká listina
[editovat | editovat zdroj]Pořadí | Jméno | Klub | Branky |
---|---|---|---|
1. | Gunnar Nordahl | Milán | 27 |
2. | Lorenzo Bettini | Udinese | 20 |
3. | Gino Pivatelli | Boloňa | 17 |
4. | Poul Rasmussen | Atalanta | 16 |
5. | John Hansen | Lazio | 15 |
Giancarlo Bacci | Turín | 15 | |
Juan Alberto Schiaffino | Milán | 15 | |
Giuseppe Virgili | Fiorentina | 15 | |
9. | Gino Armano | Inter | 14 |
Arne Selmosson | Udinese | 14 |
Vítěz
[editovat | editovat zdroj]Serie A Vítěz pro rok 1954/55 |
---|
AC Milán |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Serie A 1954-1955 na italské Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Serie A 1954/1955 na Wikimedia Commons
- rsssf
Šablona:Evropský fotbal 1954/55
- ↑ neodehrál žádné utkání