Enzo Bearzot

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Enzo Bearzot
Osobní informace
Celé jméno Vincenzo Bearzot
Datum narození 26. září 1927
Místo narození Aiello del Friuli
Datum úmrtí 21. prosinec 2010
Místo úmrtí Milán
Přezdívka Vecio (Starý)
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice obránce, záložník
Profesionální kluby
Roky Klub
1946-1948
1948–1951
1951–1954
1954–1956
1956–1957
1957-1961
Itálie AS Pro Gorizia
Itálie Inter Milán
Itálie Calcio Catania
Itálie FC Turín
Itálie Inter Milán
Itálie FC Turín
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1955 Itálie Itálie 1 (0)
Trenérská kariéra***
Roky Klub
1964–1967
1968–1969
1969–1975
1975–1986
mládež FC Turín
AC Prato
Italská fotbalová reprezentace do 23 let
Itálie
Další informace

→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k {{{klub aktuální k}}}
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k {{{reprezentace aktuální k}}}

Enzo Bearzot (26. září 1927 Aiello del Friuli21. prosinec 2010 Milán) byl italský fotbalista a trenér furlánského původu. Hrál na postu obránce nebo defenzivního záložníka za prvoligové kluby Inter Milán a FC Turín, týmu Calcio Catania pomohl v roce 1954 k prvnímu postupu do nejvyšší soutěže. V roce 1955 nastoupil za italskou reprezentaci v mezistátním utkání proti Maďarsku (porážka 0:2).

Po ukončení aktivní kariéry v roce 1964 se stal trenérem. Od roku 1969 vedl italskou mládežnickou reprezentaci a byl asistentem trenéra prvního týmu Ferruccia Valcareggiho, v letech 1975 až 1986 byl hlavním trenérem. Je italským rekordmanem, když vedl národní tým ve 104 zápasech.[1] Získal s ním čtvrté místo na mistrovství světa ve fotbale 1978 i na domácím mistrovství Evropy ve fotbale 1980, na mistrovství světa ve fotbale 1982 dovedl Italy k překvapivému titulu mistrů světa. Vedl také italský výběr na Letních olympijských hrách 1984, na funkci rezignoval po mistrovství světa ve fotbale 1986, kde jeho tým vypadl v osmifinále.[2] V letech 2002–2005 byl technickým ředitelem trenérské sekce Italské fotbalové federace.

V roce 1982 obdržel Cenu Seppa Herbergera pro nejlepšího evropského trenéra a titul velkodůstojníka Řádu zásluh o Italskou republiku. Na jeho počest se od roku 2011 uděluje italskému trenérovi roku Cena Enzo Bearzota.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RSSSF
  2. Nekrolog v Lidovkách

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]