Daniele Massaro

Daniele Massaro
V roce 2010
Osobní informace
Celé jméno	Daniele Emilio Massaro
Datum narození	23. května 1961 (62 let)
Místo narození	Monza, Itálie
Výška	177 cm
Hmotnost	74 kg
Přezdívka	Providence
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	Fotbalový útočník
Mládežnické kluby
1974–1979 Monza
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly) 1979–1981 1981–1986 1986–1988 1988–1989 1989–1995 1995–1996 Monza Fiorentina Milán → Řím Milán Šimizu S-Pulse 0600(10) 1400(11) 04800(6) 03000(5) 1600(44) 0200(10)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly) 1981–1984 1982–1994 Itálie U21 Itálie 0400(0) 1500(1)
Úspěchy
Mistrovství světa 1982 Itálie 1994 Itálie 1. italská fotbalová liga 1987/88 Milán 1991/92 Milán 1992/93 Milán 1993/94 Milán Liga mistrů UEFA 1989/90 Milán 1992/93 Milán 1993/94 Milán 1994/95 Milán Superpohár UEFA 1989 Milán 1990 Milán 1993 Milán 1994 Milán Interkontinentální pohár 1989 Milán 1990 Milán 1993 Milán 1994 Milán
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Daniele Massaro (23. květen 1961, Monza, Itálie) je bývalý italský fotbalový útočník a od roku 2021 je velvyslancem klubu AC Milán. V letech 1998 a 1999 jezdil Mistrovství světa v rallye, vždy na závodech Rally Sanremo.

Klubová kariéra

Od roku 1974 byl hráčem Monzy. V sezoně 1979/80 odehrál první zápasy za dospělé. Dvě sezony odehrál ve druholigovém klubu velmi dobře a tak jej v roce 1981 koupila Fiorentina. Za fialky odehrál pět sezon a velmi dobrou sezonu odehrál v sezoně 1981/82, kde hrál do posledního kola o titul.

V roce 1986 jej koupil za 6,7 miliard lir Milán s nimiž v sezoně 1987/88 vyhrál svůj první titul v lize. Na začátku následující sezony byl odeslán na hostování do Říma. Po návratu do týmu Rossoneri hned získal Superpohár UEFA 1989 i Interkontinentální pohár 1989. Poté hrál za zraněného spoluhráče Gullita a pomohl získat pohár PMEZ 1989/90. Poté nahradil i van Bastena. Titul v lize získal ještě třikrát (1991/92, 1992/93, 1993/94). Velký večer odehrál ve finále LM 1993/94 proti Barceloně. Při vítězství 4:0 se podílel dvěma góly. Poslední sezonu za Rossoneri odehrál 1994/95. Po prohraném finálovém utkání LM 1994/95 se po 306 utkání rozhodl ukončit angažmá v Miláně. Poslední dvě sezony v kariéře odehrál v japonském klubu Šimizu S-Pulse.

Hráčská statistika

Sezóna	Klub	Liga			Ligové poháry			Kontinentální poháry			Celkem
		Soutěž	Zápasy	Góly	Soutěž	Zápasy	Góly	Soutěž	Zápasy	Góly	Zápasy	Góly
1979/80	Monza	Serie B	24	5	IP	2	0	-	0	0	26	5
1980/81		Serie B	36	5	IP	4	0	-	0	0	40	5
1981/82	Fiorentina	Serie A	29	1	IP	6	1	-	0	0	35	2
1982/83		Serie A	30	5	IP	3	0	UEFA	2	0	35	5
1983/84		Serie A	29	1	IP	6	0	-	0	0	35	1
1984/85		Serie A	26	2	IP	10	1	UEFA	4	0	40	3
1985/86		Serie A	26	2	IP	10	2	-	0	0	36	4
1986/87	Milán	Serie A	23	3	IP	1	0	-	0	0	24	3
1987/88		Serie A	26	4	IP	7	1	UEFA	2	0	35	5
1988		Serie A	0	0	IP	5	0	-	0	0	5	0
1988/89	Řím	Serie A	30	5	IP	1	0	UEFA	0	0	31	5
1989/90	Milán	Serie A	30	10	IP	8	3	PMEZ+ES+IP	7+2+1	2+0+0	48	15
1990/91		Serie A	21	6	IP	6	1	PMEZ+ES+IP	4+1+0	0+1+0	32	8
1991/92		Serie A	32	9	IP	6	0	-	0	0	38	10
1992/93		Serie A	29	5	IP+IS	7+1	2+1	LM	9	2	46	10
1993/94		Serie A	29	11	IP+IS	3+1	0	LM+ES+IP	11+2+1	4+0+1	47	16
1994/95		Serie A	19	3	IP+IS	1+0	0	LM+ES+IP	8+2+1	1+1+0	31	5
1995	Šimizu S-Pulse	J1 League	9	3	-	0	0	-	0	0	9	3
1996		J1 League	11	7	JP	5	1	-	0	0	16	8
Celkem			4589	87	-	93	11	-	57	12	609	110

Reprezentační kariéra

Za reprezentaci odehrál 15 utkání a vstřelil 1 branku. První utkání odehrál až 14. dubna 1982 proti NDR (0:1). Byl povoláván již na MS 1982, kde sice neodehrál žádné utkání, ale získal zlatou medaili. Další utkání odehrál v letech 1984 až 1985. Až před blížícím MS 1994 se dostal do nominace a odehrál tři přátelské utkání. Poté se dostal MS 1994, kde odehrál šest utkání včetně finálového, kde prohrál na penalty s Brazílií. On sám penaltu neproměnil. Po stříbrném turnaji ukončil reprezentační kariéru.

Statistika na velkých turnajích

Reprezentace	Rok	Zápasy
		Fáze turnaje	Datum	Soupeř	Odehraných minut	Vstřelené branky	Výsledek
Itálie	MS 1982	Neodehrál žádné ze 7 utkání
	1994	1 zápas ve skupině	18. 6.	Irsko	45	0	0:1
		2 zápas ve skupině	23. 6.	Norsko	21	0	1:0
		3 zápas ve skupině	28. 6.	Mexiko	45	1	1:1
		Osmifinále	5. 7.	Nigérie	120	0	2:1 v (prodl.)
		Čtvrtfinále	9. 7.	Španělsko	90	0	2:1
		Finále	17. 7.	Brazílie	120	0	0:0 (2:3) na pen.

Hráčské úspěchy

Klubové

• 4× vítěz italské ligy (1987/88, 1991/92, 1992/93, 1993/94)
• 3× vítěz italského superpoháru (1992, 1993, 1994)
• 1× vítěz japonského poháru (1996)
• 2× vítěz Ligy mistrů (1989/90, 1993/94)
• 3× vítěz evropského superpoháru (1989, 1990, 1994)
• 2× vítěz interkontinentálního poháru (1989, 1990)

Reprezentační

• 2× na MS (1982 – zlato, 1994 – stříbro)
• 2× na ME 21 (1982, 1984)
• 1x na OH (1984)

Individuální

• Guarin d'oro (1993/94)

Vyznamenání

Zlatý límec za sportovní zásluhy (2017)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Daniele Massaro na italské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Daniele Massaro na Wikimedia Commons
• Profil hráče na Transfermarktu
• Profil hráče na National-football-teams.com (anglicky)

Související články

• Seznam italských fotbalových reprezentantů

Portály: Fotbal | Itálie

¨