Daniele Massaro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Daniele Massaro
V roce 2010
V roce 2010
Osobní informace
Celé jménoDaniele Emilio Massaro
Datum narození23. května 1961 (61 let)
Místo narozeníMonza, Itálie Itálie
Výška177 cm
Hmotnost74 kg
PřezdívkaProvidence
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
PoziceFotbalový útočník
Mládežnické kluby*
1974–1979 Flag of Italy.svg Monza
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
1979–1981
1981–1986
1986–1988
1988–1989
1989–1995
1995–1996
Flag of Italy.svg Monza
Flag of Italy.svg Fiorentina
Flag of Italy.svg Milán
Flag of Italy.svg Řím
Flag of Italy.svg Milán
Flag of Japan.svg Šimizu S-Pulse
0600(10)
1400(11)
04800(6)
03000(5)
1600(44)
0200(10)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1981–1984
1982–1994
Flag of Italy.svg Itálie U21
Flag of Italy.svg Itálie
0400(0)
1500(1)
Úspěchy
Mistrovství světa
Zlatá medaile 1982 Itálie
Stříbrná medaile 1994 Itálie
1. italská fotbalová liga
Zlatá medaile 1987/88 Milán
Zlatá medaile 1991/92 Milán
Zlatá medaile 1992/93 Milán
Zlatá medaile 1993/94 Milán
Liga mistrů UEFA
Zlatá medaile 1989/90 Milán
Stříbrná medaile 1992/93 Milán
Zlatá medaile 1993/94 Milán
Stříbrná medaile 1994/95 Milán
Superpohár UEFA
Zlatá medaile 1989 Milán
Zlatá medaile 1990 Milán
Stříbrná medaile 1993 Milán
Zlatá medaile 1994 Milán
Interkontinentální pohár
Zlatá medaile 1989 Milán
Zlatá medaile 1990 Milán
Stříbrná medaile 1993 Milán
Stříbrná medaile 1994 Milán
Další informace
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Daniele Massaro (23. květen 1961, Monza, Itálie) je bývalý italský fotbalový útočník a od roku 2021 je velvyslancem klubu AC Milán. V letech 1998 a 1999 jezdil Mistrovství světa v rallye, vždy na závodech Rally Sanremo.[1]

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1974 byl hráčem Monzy. V sezoně 1979/80 odehrál první zápasy za dospělé. Dvě sezony odehrál ve druholigovém klubu velmi dobře a tak jej v roce 1981 koupila Fiorentina. Za fialky odehrál pět sezon a velmi dobrou sezonu odehrál v sezoně 1981/82, kde hrál do posledního kola o titul.

V roce 1986 jej koupil za 6,7 miliard lir Milán s nimiž v sezoně 1987/88 vyhrál svůj první titul v lize. Na začátku následující sezony byl odeslán na hostování do Říma. Po návratu do týmu Rossoneri hned získal Superpohár UEFA 1989 i Interkontinentální pohár 1989. Poté hrál za zraněného spoluhráče Gullita a pomohl získat pohár PMEZ 1989/90. Poté nahradil i van Bastena.[2] Titul v lize získal ještě třikrát (1991/92, 1992/93, 1993/94). Velký večer odehrál ve finále LM 1993/94 proti Barceloně. Při vítězství 4:0 se podílel dvěma góly.[3] Poslední sezonu za Rossoneri odehrál 1994/95. Po prohraném finálovém utkání LM 1994/95 se po 306 utkání rozhodl ukončit angažmá v Miláně. Poslední dvě sezony v kariéře odehrál v japonském klubu Šimizu S-Pulse.

Hráčská statistika[editovat | editovat zdroj]

Sezóna Klub Liga Ligové poháry Kontinentální poháry Celkem
Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Zápasy Góly
1979/80 Monza Serie B 24 5 IP 2 0 - 0 0 26 5
1980/81 Serie B 36 5 IP 4 0 - 0 0 40 5
1981/82 Fiorentina Serie A 29 1 IP 6 1 - 0 0 35 2
1982/83 Serie A 30 5 IP 3 0 UEFA 2 0 35 5
1983/84 Serie A 29 1 IP 6 0 - 0 0 35 1
1984/85 Serie A 26 2 IP 10 1 UEFA 4 0 40 3
1985/86 Serie A 26 2 IP 10 2 - 0 0 36 4
1986/87 Milán[4] Serie A 23 3 IP 1 0 - 0 0 24 3
1987/88 Serie A 26 4 IP 7 1 UEFA 2 0 35 5
1988 Serie A 0 0 IP 5 0 - 0 0 5 0
1988/89 Řím Serie A 30 5 IP 1 0 UEFA 0 0 31 5
1989/90 Milán Serie A 30 10 IP 8 3 PMEZ+ES+IP 7+2+1 2+0+0 48 15
1990/91 Serie A 21 6 IP 6 1 PMEZ+ES+IP 4+1+0 0+1+0 32 8
1991/92 Serie A 32 9 IP 6 0 - 0 0 38 10
1992/93 Serie A 29 5 IP+IS 7+1 2+1 LM 9 2 46 10
1993/94 Serie A 29 11 IP+IS 3+1 0 LM+ES+IP 11+2+1 4+0+1 47 16
1994/95 Serie A 19 3 IP+IS 1+0 0 LM+ES+IP 8+2+1 1+1+0 31 5
1995 Šimizu S-Pulse J1 League 9 3 - 0 0 - 0 0 9 3
1996 J1 League 11 7 JP 5 1 - 0 0 16 8
Celkem 4589 87 - 93 11 - 57 12 609 110

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Za reprezentaci odehrál 15 utkání a vstřelil 1 branku. První utkání odehrál až 14. dubna 1982 proti NDR (0:1).[5] Byl povoláván již na MS 1982, kde sice neodehrál žádné utkání, ale získal zlatou medaili. Další utkání odehrál v letech 19841985.[6] Až před blížícím MS 1994 se dostal do nominace a odehrál tři přátelské utkání. Poté se dostal MS 1994, kde odehrál šest utkání včetně finálového, kde prohrál na penalty s Brazílií. On sám penaltu neproměnil. Po stříbrném turnaji ukončil reprezentační kariéru.

Statistika na velkých turnajích[editovat | editovat zdroj]

Reprezentace Rok Zápasy
Fáze turnaje Datum Soupeř Odehraných minut Vstřelené branky Výsledek
Itálie Itálie MS 1982 Zlatá medaile Neodehrál žádné ze 7 utkání
1994 Stříbrná medaile 1 zápas ve skupině 18. 6. Irsko Irsko 45 0 0:1[7]
2 zápas ve skupině 23. 6. Norsko Norsko 21 0 1:0[8]
3 zápas ve skupině 28. 6. Mexiko Mexiko 45 1 1:1[9]
Osmifinále 5. 7. Nigérie Nigérie 120 0 2:1 v (prodl.)[10]
Čtvrtfinále 9. 7. Španělsko Španělsko 90 0 2:1[11]
Finále 17. 7. Brazílie Brazílie 120 0 0:0 (2:3) na pen.[12]

Hráčské úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Klubové[editovat | editovat zdroj]

Reprezentační[editovat | editovat zdroj]

Individuální[editovat | editovat zdroj]

  • Guarin d'oro (1993/94)

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Nastrino Stella Merito sportivo 2015.svg Zlatý límec za sportovní zásluhy (2017)[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Daniele Massaro na italské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

¨