Marcel Desailly

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marcel Desailly
Marcel Desailly (2011)
Marcel Desailly (2011)
Osobní informace
Celé jméno Marcel Desailly (Odonkey Abbey)
Datum narození 7. září 1968 (51 let)
Místo narození Accra, Ghana Ghana
Výška 183 cm
Hmotnost 83 kg
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice obránce, defenzivní záložník
Mládežnické kluby
1972–1986 Francie FC Nantes
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
1986–1992
1992–1993
1993–1998
1998–2004
2004–2005
2005
Francie FC Nantes
Francie Olympique de Marseille
Itálie AC Milán
Anglie Chelsea FC
Katar Al-Gharafa SC
Katar Qatar SC
167 (5)
57 (2)
164 (7)
191 (6)
28 (15)
7 (0)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1993–2004 Francie Francie 116 (3)
Úspěchy
Mistrovství světa ve fotbale
Zlatá medaile MS 1998 Francie
Mistrovství Evropy ve fotbale
Bronzová medaile ME 1996 Francie
Zlatá medaile ME 2000 Francie
Liga mistrů UEFA
Zlatá medaile 1992/1993 Olympique de Marseille
Zlatá medaile 1993/1994 AC Milán
Stříbrná medaile 1994/1995 AC Milán
Superpohár UEFA
Zlatá medaile 1994 AC Milán
Zlatá medaile 1998 Chelsea FC
Konfederační pohár FIFA
Zlatá medaile 2001 Francie
Zlatá medaile 2003 Francie
Anglický superpohár
Zlatá medaile 2000 Chelsea FC
1. italská fotbalová liga
Zlatá medaile 1993/1994 AC Milán
Zlatá medaile 1995/1996 AC Milán
Další informace
Web www.marcel-desailly.com
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k konec kariéry
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k konec kariéry
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marcel Desailly (*7. září 1968, Accra, Ghana)[1] je bývalý francouzský fotbalový obránce či defenzivní záložník a reprezentant ghanského původu. Pelé ho roku 2004 zařadil mezi 125 nejlepších žijících fotbalistů.[2]

Za francouzský národní tým odehrál celkem 116 zápasů a vstřelil 3 góly.[3]

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Ve 14 letech začal hrát juniorský fotbal za Nantes a v 17 letech se prvně objevil na soupisce rezervního týmu.[4] Na konci srpna 1986 si odbyl debut za A-mužstvo při porážce 0:1 proti Bordeaux,[5] Nantes se v tomto období mohlo opírat o hráče, jakým byl například Jorge Burruchaga, mistr světa s Argentinou.[6] Hrál také po boku dalšího mladého talentovaného Francouze Didiera Deschampse.[6] Proti AC Turín 17. září 1986 zaznamenal první start na evropské scéně v Poháru UEFA.[7] Jeho výkony si vysloužily pozornost Marseille a Monaka, v roce 1992 zamířil do Marseille, kde se znovu setkal s Deschampsem. Desailly si postupem času vybojoval místo v základní sestavě, v obranné čtveřici zaujal místo vedle zkušeného Basile Boliho z Pobřeží slonoviny.[4]

V ročníku 1992/93 získalo Marseille pátý titul v řadě a dosáhlo finále Ligy mistrů. Desailly ve finále proti AC Milán uhlídal soupeřova hvězdného útočníka Marca van Bastena a Marseille díky brance Boliho vyhrálo nad italským mužstvem 1:0.[5]

Zatímco se přístavní klub začal potýkat s následky úplatkářské aféry klubového majitele Bernarda Tapieho, Desailly byl na cestě do AC Milán, který v něm viděl vhodnou náhradu jednak za zraněného Zvonimira Bobana, jednak za stárnoucího Franka Rijkaarda, který se vrátil do Ajaxu.[4][5] Za Rossoneri v lize debutoval 21. listopadu 1993 při výhře 2:1 nad Neapolí.[5] První gól za milánský klub vsítil v lednu 1994 v zápase proti Reggianě.[5] Trenér Fabio Capello jej uplatnil jako defenzivního záložníka před takřka neprostupnou obrannou čveřicí Mauro Tassotti, Franco Baresi, Alessandro Costacurta a Paolo Maldini. Italská skvadra získala Scudetto (mistrovský titul) a přidala i triumf v Lize mistrů. Desailly si po roce zahrál další evropské finále, tentokrát proti Barceloně Johana Cruijffa. AC Milán zvítězil 4:0 a Desailly pojistil vedení čtvrtou brankou, stal se tak vůbec prvním hráčem v novodobé Lize mistrů, který tuto evropskou soutěž vyhrál dvakrát.[8] V ročníku 1994/95 si zahrál opět ve finále Ligy mistrů, ale AC Milán nedokázal obhájit, Ajaxu totiž podlehl 0:1.[7] Desaillyho kontroverzní „karate“ zákrok na Jariho Litmanena zůstal rozhodčím nepotrestán, k velké nevoli kouče Ajaxu Louise van Gaala.[9]

Začátkem června 1998 se 29letý Desailly přemístil do Londýna, kde se upsal Chelsea. Ta za něj milánskému AC zaplatila částku 4,6 milionů liber.[10] Trenér Gianluca Vialli měl mistrovské ambice, avšak Chelsea skončila v ročníku 1998/99 třetí.

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

První zápas za francouzskou reprezentaci odehrál 22. srpna 1993 proti Švédsku v rámci kvalifikace na MS 1994.[3][5] V listopadu 1993 byl u domácí prohry s Bulharskem, Francie se na mistrovství světa neprobojovala.

Přestupy[editovat | editovat zdroj]

Statistika[editovat | editovat zdroj]

Klub Sezóna Domácí liga Domácí poháry Kontinentální poháry Celkem
Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly
FC Nantes 1986/87 13 0 1 0 2 0 16 0
1987/88 11 0 1 0 0 0 12 0
1988/89 36 1 4 0 0 0 40 1
1989/90 31 1 3 0 0 0 39 1
1990/91 34 1 4 0 0 0 38 1
1991/92 32 2 1 0 0 0 33 2
Olympique de Marseille 1992/93 31 1 3 0 10 1 44 2
1993 16 0 0 0 0 0 16 0
AC Milán 1994 21 1 1 0 6 2 28 3
1994/95 22 1 1 0 10 0 33 1
1995/96 32 2 1 0 7 0 40 2
1996/97 29 1 3 0 5 0 37 1
1997/98 33 0 8 0 0 0 41 0
Chelsea FC 1998/99 31 0 6 0 7 1 44 1
1999/00 23 1 4 0 16 0 43 1
2000/01 34 2 3 0 1 0 38 2
2001/02 24 1 11 0 2 0 37 1
2002/03 31 2 1 0 1 0 33 2
2003/04 15 0 2 0 8 0 25 0
Al-Gharafa SC 2004/05 28 15 ? ? ? ? ? ?
Qatar SC 2005 7 0 ? ? ? ? ? ?
Celkem 539 32 58 0 75 4 672 37

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Klubové[editovat | editovat zdroj]

Reprezentační[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Know a player of African origin?, bbc.co.uk, citováno 14. 8. 2013 (anglicky)
  2. Pele's list of the greatest, BBC Sport, cit. 27. 5. 2013 (anglicky)
  3. a b José Luis Pierrend. Marcel Desailly - Century of International Appearances [online]. RSSSF, rev. 2004-07-07 [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c LIWEWE, Ponga. Marcel Desailly talks the AC Milan years, World Cup glory, and having Duncan Ferguson tackle you. These Football Times [online]. 2019-12-04 [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d e f Desailly, France’s serene strongman. FIFA.com [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b BOYLAND, Patrick. Deschamps, Desailly and dominance at Nantes. These Football Times [online]. 2015-04-30 [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b HAISMA, Marcel. Marcel Desailly - Matches in European Cups [online]. RSSSF, rev. 2008-07-31 [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. DIAMOND, Harry. Rating the 10 players to have won the Champions League with two different clubs. thefootballfaithful.com [online]. 2020-03-12 [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. DOWNES, John. Louis van Gaal suggests 1995 Champions League final karate kick is behind subdued touchline behaviour at Manchester United. Daily Mail [online]. 2016-01-18 [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Desailly signs for Chelsea. Irish Times [online]. 1998-06-10 [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]