Raymond Goethals

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Raymond Goethals
Raymond Goethals 1977.jpg
Osobní informace
Datum narození 7. října 1921
Místo narození Forest
Datum úmrtí 6. prosince 2004 (ve věku 83 let)
Místo úmrtí Brusel
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice brankář
Profesionální kluby
Roky Klub
1940–1947
1947–1948
1948–1952
1952–1957
Daring Club Brusel
Racing Club Brusel
RFC Hannutois
AS Renaisiènne
Trenérská kariéra***
Roky Klub
1957–1958
1958–1959
1959–1966
1976–1979
1979–1980
1980–1981
1981–1984
1984–1985
1985–1987
1988–1989
1989–1990
1991
1991–1992
1992–1993
1995
RFC Hannutois
Stade Waremmien
Sint-Truiden
Anderlecht
Girondins Bordeaux
FC São Paulo
Standard Lutych
Vitória Guimarães
Racing Jet Brusel
Anderlecht
Girondins Bordeaux
Olympique Marseille
Olympique Marseille
Olympique Marseille
Anderlecht
Národní týmy jako trenér
Roky Reprezentace
1966–1968
1968–1976
Belgie (asistent)
Belgie
Další informace
Děti Guy Goethals
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství Evropy ve fotbale
Bronzová medaile ME 1972 Belgie - trenér
Pohár vítězů pohárů
Zlatá medaile 1977/1978 Anderlecht Brusel - trenér
Superpohár UEFA
Zlatá medaile 1976 Anderlecht Brusel - trenér
Zlatá medaile 1978 Anderlecht Brusel - trenér
Liga mistrů UEFA
Zlatá medaile 1992/1993 Olympique de Marseille - trenér
1. francouzská fotbalová liga
Zlatá medaile 1990/1991 Olympique de Marseille - trenér
Zlatá medaile 1991/1992 Olympique de Marseille - trenér

Raymond Goethals (7. října 1921 Vorst6. prosince 2004 Brusel) byl belgický fotbalista a fotbalový trenér.

Jako trenér belgické reprezentace získal bronz na ME 1972. Na klubové úrovni trénoval mimo jiné RSC Anderlecht, Girondins Bordeaux, FC São Paulo, Standard Lutych a Olympique Marseille a vyhrál Ligu mistrů, Pohár vítězů pohárů a belgickou a francouzskou ligu.

Hráčská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Goethals byl brankář a hrál za Daring Club Brusel, Racing Club Brusel, RFC Hannutois a AS Renaisiènne.

Trenérská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Kluby 1957–1966[editovat | editovat zdroj]

Goethals nejdříve trénoval menší kluby RFC Hannutois, Stade Waremmien a Sint-Truiden. Se Sint-Truidenem skončil v roce 1966 v 1. belgické lize na 2. místě.

Reprezentace 1966–1976[editovat | editovat zdroj]

V roce 1966 se stal asistentem trenéra belgické reprezentace a roku 1968 jejím hlavním trenérem. Postoupil na MS 1970, kde tým nepostoupil ze základní skupiny (3:0 se Salvadorem, 1:4 se SSSR a 0:1 s domácím Mexikem).

V kvalifikaci o ME 1972 vyhrála Belgie skupinu, kde měla za soupeře Portugalsko, Skotsko a Dánsko. Ve čtvrtfinále narazila na Itálii, obhájce titulu z roku 1968 a finalistu MS 1970. Po výsledcích 0:0 v Itálii a 2:1 doma postoupila Belgie na závěrečný turnaj a byla zvolena jako jeho pořadatel. Na ME prohrála v semifinále se Západním Německem 1:2 a v utkání o bronz porazila Maďarsko 2:1.

V kvalifikaci o MS 1974 Belgie nedostala ani gól, přesto nepostoupila. Měla totiž stejně jako Nizozemsko 4 výhry a 2 remízy (vzájemné 0:0), ale horší skóre (12:0 oproti 24:2), a tak postoupili Nizozemci, kteří nakonec došli až do finále.

V kvalifikaci o ME 1976 Belgie postoupila ze skupiny, ve čtvrtfinále ale 2× prohrála s Nizozemskem.

Kluby 1976–1995[editovat | editovat zdroj]

V letech 1976–1995 byl Goethals opět klubovým trenérem. Trénoval RSC Anderlecht, Girondins Bordeaux, FC São Paulo, Standard Lutych, Vitórii Guimarães, Racing Jet Brusel, znovu Anderlecht, znovu Girondins Bordeaux, 3× za sebou Olympique Marseille a potřetí Anderlecht.

S Anderlechtem vyhrál roku 1978 Pohár vítězů pohárů, když ve finále v Paříži porazil Austrii Vídeň 4:0, a v letech 1976 a 1978 evropský Superpohár, když si poradil s Bayernem i Liverpoolem. V roce 1977 hrál Anderlecht rovněž finále PVP, ale v Amsterdamu prohrál s Hamburkem 0:2.

Se Standardem Lutych vyhrál belgickou ligu v letech 1982 i 1983. V roce 1982 byl ve finále PVP, kde prohrál s Barcelonou na jejím stadionu 1:2. V roce 1984 vyšlo najevo, že Goethals v roce 1982 inicioval před posledním ligovým kolem s Waterschei úplatek soupeřům, aby Standard získal ligový titul a žádný hráč se nezranil před finále PVP. Goethals proto musel odstoupit z funkce.

V roce 1990 skončil Goethals s Bordeaux v lize 2. za Marseille. V roce 1991 šel právě do Marseille, kde zakončil 3 sezony za sebou, aniž by v klubu byl na začátku nějaké z nich. Tam vyhrál ligu 3× v řadě v letech 1991, 1992 a 1993, poslední vítězství bylo ale dosaženo i za pomoci úplatků, a proto Marseille mistrovský titul nezískala. Na evropské scéně hrála Marseille finále PMEZ v roce 1991 v Bari, kde po remíze 0:0 neuspěla 3:5 na penalty s CZ Bělehrad. V roce 1993 už tentokrát Marseille finále LM vyhrála, když v Mnichově porazila 1:0 AC Milán.

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Reprezentace[editovat | editovat zdroj]

Belgie

Klub[editovat | editovat zdroj]

Anderlecht
Standard Lutych
Marseille

Individuální[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Raymond Goethals na anglické Wikipedii.

  1. Albo "Panchina d'Oro" [online]. Alleniamo.com [cit. 2016-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 July 2011. (Italian) 
  2. Los 50 mejores entrenadores de la historia [online]. FOX Sports, 19 March 2019 [cit. 2019-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Los 50 mejores entrenadores de la historia del fútbol [online]. ABC, 19 March 2019 [cit. 2019-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]