Marco Delvecchio

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marco Delvecchio
Ned-AllStars (14).jpg
Osobní informace
Celé jméno Marco Delvecchio
Datum narození 7. dubna 1973 (46 let)
Místo narození Milán, Itálie
Výška 1,86 m
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice útočník
Mládežnické kluby
Itálie Inter Milán
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
1991–1992
1992–1993
1993–1994
1994–1995
1995–2005
2005
2005–2006
2006–2007
2008–2009
Itálie Inter Milán
Itálie Benátky FC
Itálie Udinese Calcio
Itálie Inter Milán
Itálie AS Řím
Itálie Brescia Calcio
Itálie Parma Calcio
Itálie Ascoli Calcio
Itálie Pescatori Ostia
00400(0)
02000(3)
00700(0)
03300(5)
2360(63)
00500(0)
00800(1)
01000(2)
0350(34)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1992–1996
1998–2004
Itálie Italská reprezentace U-21
Itálie Italská reprezentace
200(6)
220(4)
Další informace

→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 31. 10. 2019
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 31. 10. 2019

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marco Delvecchio (* 7. duben 1973, Milán, Itálie) je bývalý italský profesionální fotbalista, který hrál na pozici útočníka. Deset sezon hrál za italský klub AS Řím. Nastoupil do více než dvaceti zápasů za reprezentaci Itálie, se kterou se účastnil ME 2000 a MS 2002.

Jeho syn Nicolas Delvecchio je rovněž fotbalistou.

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

AS Řím[editovat | editovat zdroj]

Delvecchio přestoupil k AS Řím na podzim 1995,[1] a to z Interu Milán.

V ročníku 1998/99 se stal s 18 brankami čtvrtým nejlepším střelcem v Serii A, před ním byli pouze Amoroso (22), Batistuta (21) a Bierhoff (20).[2] Druhá sezona trenéra Zdeňka Zemana dopadla pátým místem, římské mužstvo sice dávalo hodně branek, ale postrádalo pevnou defenzívu.

V ročníku 1999/2000 to byla pátá Delvecchiova sezona v římském velkoklubu. Novým trenérem se stal Fabio Capello, který měl napravit 5. místo z předchozí sezony, po prvním roce ale skončil na 6. místě, titul navíc bralo rivalské Lazio. Delvecchio se nově musel popasovat s konkurencí v podobě forvarda Vincenza Montelly, který dal v první sezoně za římský klub 18 gólů, oproti tomu Delvecchio „pouze“ 11. Přesto dostával od trenéra Capella důvěru v základní sestavě. Delvecchio se gólově prosadil v úvodním zápase 1. kola Poháru UEFA proti portugalské Vitórii Setúbal (7:0), k jednomu gólu přidal navíc dvě gólové nahrávky Aleničevovi.[3] V úvodním zápase 3. kola proti Newcastle United zařídil důležitý gól, když jej fauloval Charvet. Následná penalta proměněná Tottim byla jedinou brankou dvojzápasu.[4] V osmifinále ale AS Řím nestačil na Leeds United.

V ročníku Serie A 2000/01 se konkurence v útoku navýšila příchodem Argentince Gabriela Batistuty, ale Capello přesto spoléhal na Delvecchiovu pracovitost, přestože oproti ostatním útočníkům vstřelil o dost méně branek.[5] V lize se trefil třikrát, ale v Poháru UEFA zaznamenal pětici branek. Ačkoliv v Poháru UEFA tým vypadl už v osmifinále s FC Liverpool, v italské lize získal kýžený mistrovský titul.

Do sezóny 2001/02 se znovu zvýšila konkurence mezi forvardy, když římský klub koupil z AS Bari mladého nadaného útočníka Antonia Cassana. Delvecchio si Capellovu důvěru držel nadále, ale v lize se vzmohl na pouhé 2 branky. Zadařilo se mu na konci října, v derby proti Laziu 27. října 2001 šel do druhé půle za Batistutu a hned ve 49. minutě dal gól na 1:0.[6] V nastavení pojistil výhru 2:0 Totti a AS tak ovládlo zápas s rivalem. O pár dní později se prosadil v domácím zápase Ligy mistrů proti Anderlechtu, čímž zajistil remízu 1:1.[7] Římané ale měli postup do druhé fáze skupin zajištěn. Tam ale neuspěli a skončili za dvojicí Barcelona, Liverpool. Druhý gól vstřelil Delvecchio až v dubnu proti Parmě během domácí výhry 3:1.[8] Titul se ale o bod nepodařilo obhájit a uzmul ho nenáviděný Juventus tažený novými posilami Buffonem, Nedvědem či Thuramem.

V ročníku 2002/03 již nebyl v italské lize tak využívaný, přesto si za 16 zápasů připsal 4 góly. V prvním zápase čtvrtfinále italského domácího poháru Coppa Italia proti Vicenze Calcio přispěl gólem k výhře 2:1.[9] Domácí odvetu odehrál rovněž celou a zaznamenal hattrick při vítězství 6:3.[10] Ve finále, které se hrálo doma i venku, ale AS Řím neuspěl proti AC Milán. V Lize mistrů vstřelil gól proti AEK Athény a získal tak pro AS bod v závěrečném zápase skupinových bojů.[11] Řím postoupil do druhého skupinového kola, kde v úvodu přivítal Arsenal. Už ve čtvrté minutě se Delvecchio odpoutal od soupeřova obránce Lužnyje a nahrál na gól Cassanovi. Thierry Henry ale hattrickem otočil zápas ve prospěch Arsenalu.[12] AS Řím prohrál i další dvě utkání a nakonec ani Řím ani Arsenal nepostoupily.

AC Parma[editovat | editovat zdroj]

Mezi roky 2005 až 2006 hrál za prvoligovou Parmu. Angažmá nebylo úspěšné, odehrál jen několik zápasů a zbytek sezony strávil na lavičce náhradníků. Jediný gól trefil do sítě Juventusu, ale soupeř dvěma góly otočil skóre na konečných 1:2.[13]

Ascoli Calcio[editovat | editovat zdroj]

V ročníku 2006/07 hrál 33letý Delvecchio za Ascoli Calcio. V záříjovém zápase doma se Sampdorií Janov otevřel skóre v 16. minutě, ovšem v 65. minutě srovnal jeho „jmenovec“ v janovském dresu Gennaro Delvecchio a zápas skončil remízou 1:1.[14] V říjnu dal důležitou branku na půdě AS Řím, která zajistila cennou remízu 2:2.[15] Od konce listopadu už však prakticky nebyl využíván a nepomohl tak v nakonec neúspěšných bojích o záchranu v Serii A.

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Styl hry[editovat | editovat zdroj]

Delvecchio spoléhal na hru tělem a jeho síla v útočné fázi spočívala ve hře hlavou.[1] Jeho pracovitost a napomáhání obraně oceňoval italský trenér Fabio Capello, který jej v letech 1999 až 2004 vedl v AS Řím. I proto jej upřednostňoval před gólovějším Vincenzem Montellou.[5]

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Zdroj:[16]

AS Řím
Italská reprezentace

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Italy squad at a glance. BBC [online]. 2000-11-14 [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Italy » Serie A 1998/1999 » Scorers [online]. worldfootball.net [cit. 2019-10-31]. Dostupné online. 
  3. Spielbericht: 938540 [online]. transfermarkt.com, 2019-10-30. Dostupné online. 
  4. WALKER, Michael. Newcastle unfazed by Totti. The Guardian [online]. 1999-11-26 [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b The five players Fabio Capello made superstars. telegraph.co.uk [online]. 2007-12-16 [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Spielbericht: 1133363 [online]. transfermarkt.com [cit. 2019-11-02]. Dostupné online. 
  7. UEFA.com [cit. 2019-11-02]. Dostupné online. 
  8. Spielbericht: 1133549 [online]. transfermarkt.com [cit. 2019-11-02]. Dostupné online. 
  9. Spielbericht: 2427637 [online]. transfermarkt.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. 
  10. Spielbericht: 2427639 [online]. transfermarkt.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. 
  11. Spielbericht: 1019570 [online]. transfermarkt.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. 
  12. AGNEW, Paddy. Henry the prince of Rome. Irish Times [online]. 2002-11-28 [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. RATZKA, Aleš. Eurofotbal.cz [online]. 2005-09-24 [cit. 2019-11-02]. Dostupné online. 
  14. Spielbericht: 65201 [online]. transfermarkt.com [cit. 2019-10-31]. Dostupné online. 
  15. Spielbericht: 65247 [online]. transfermarkt.com [cit. 2019-10-31]. Dostupné online. 
  16. transfermarkt.com [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Marco Delvecchio ve Wikimedia Commons