Emerson Ferreira da Rosa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Emerson
Emerson 2005.jpg
Osobní informace
Celé jméno Émerson Ferreira da Rosa
Datum narození 4. dubna 1976 (43 let)
Místo narození Brazílie Pelotas, Brazílie
Výška 182 cm
Hmotnost 80 kg
Přezdívka Il Puma
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice defenzivní záložník
Mládežnické kluby
1993 Brazílie Botafogo
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
1993–1997
1997–2000
2000–2004
2004–2006
2006–2007
2007–2009
2009
2016–????
Brazílie Grêmio
Německo Bayer Leverkusen
Itálie AS Řím
Itálie Juventus Turín
Španělsko Real Madrid
Itálie AC Milan
Brazílie FC Santos
USA Miami Dade FC
1150(15)
0820(11)
1050(13)
06700(4)
02800(1)
02700(0)
00600(0)
01000(4)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1997–2006 Brazílie Brazílie 73 (6)
Úspěchy
Mistrovství světa ve fotbale
Stříbrná medaile MS 1998 Brazílie
Copa América
Zlatá medaile CA 1999 Brazílie
Coppa Libertadores
Zlatá medaile 1995 Grêmio
Superpohár UEFA
Zlatá medaile 2007 AC Milán
Mistrovství světa klubů
Zlatá medaile 2007 AC Milán
Další informace

→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 27. 10. 2019
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 27. 10. 2019

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Émerson Ferreira da Rosa (* 4. dubna 1976, Pelotas, Brazílie), známý jako Émerson, je bývalý brazilský fotbalista, který hrál na postu záložníka. Na svém kontě má několik desítek startů za brazilskou reprezentaci. Svou kariéru zakončil v brazilském klubu Santos FC.[1]

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Grêmio[editovat | editovat zdroj]

Do světa velkého fotbalu jej uvedlo Grêmio, se kterým roku 1995 vyhrál Copa Libertadores, roku 1996 vyhrál soutěž Recopa Sudamericana a Brasileirão (nejvyšší brazilskou ligu) a rok poté Copa do Brasil (brazilský domácí pohár). Poprvé ho trénoval Luiz Felipe Scolari, který Émersona později povolával do reprezentace. Na začátku kariéry jej postihlo vážné zranění kolena, které překonal.[2]

Bayer Leverkusen[editovat | editovat zdroj]

V roce 1997 opustil Brazílii a zamířil do německého klubu Bayer Leverkusen, kde posléze strávil tři roky. Leverkusen se držel na špici Bundesligy, ale první mistrovský titul nevybojoval. V ročníku 1997/98 skončil tým třetí, následně dvakrát za sebou druhý. Svoji první sezonu v klubu poprvé zažil atmosféru Ligy mistrů. Jeho góly sehrály důležitou roli při postupu ze skupiny F. Ve třetím zápase na hřišti Sportingu v 82. minutě pojistil výhru 2:0, poté co se v 70. minutě trefil jeho parťák ze středu pole Stefan Beinlich.[3] Další zápas, tentokráte se Sportingem doma, přispěl k výhře 4:1 dokonce dvěma góly.[4] A v pátém zápase na půdě belgického Lierse SK otevřel skóre, výhru 2:0 poté pojistil Ulf Kirsten.[5] Kvůli kartám nemohl nastoupit do klíčového zápasu s AS Monaco, který Leverkusen zvládl na k postupu dostačující remízu 2:2.[6] Ve čtvrtfinále ale Leverkusen nestačil na pozdějšího vítěze Real Madrid. Émerson si po dobu působení udržel místo v základní sestavě a ve třetí sezoně byl vyhlášen nejlepším hráčem ligy. Během léta v roce 2000 si jeho služby zajistil italský klub AS Řím, který za Émersona zaplatil 11 milionů liber.[7]

AS Řím[editovat | editovat zdroj]

Émerson ve středu pole předváděl kvalitní výkony, které římskému celku pomohly získat mistrovský titul v ročníku 2000/01.[2] I další sezonu pokračoval ve stabilních výkonech, které ale Římu nakonec nestačily na obhajobu, o pouhý bod udržel první příčku Juventus. Zasloužil si ale nominaci na MS 2002.[8] Za římský klub hrál další dvě sezony, kdy tým skončil osmý (2002/03) a druhý (2003/04). V roce 2003 o jeho služby projevila zájem londýnská Chelsea, do které v té době zrovna vstoupil ruský miliardář Roman Abramovič. Avšak Řím nabídku 17,5 milionu liber odmítl a sám Emerson upřednostňoval setrvání v Itálii.[9] Další léto už ale Émerson římský celek opustil a spolu s trenérem Capellem odešel do Juventusu, římskému rivalovi.[10]

Juventus[editovat | editovat zdroj]

V ročníku 2004/05 jej Capello tradičně využíval jako defenzivního záložníka vedle Blasiho či Appiaha, případně Tacchinardiho. Zálohu zpravidla doplňovali krajní záložníci Nedvěd s Camoranesim. Ve 33 utkáních Serie A se trefil dvakrát, a to do sítě Cagliari a Sieny. Juventus obhájil mistrovský titul. Na Émersona bylo spolehnutí také v rámci Ligy mistrů, kde Juventus postoupil ze skupiny bez prohry a s jedinou remízou. V prvním zápase osmifinále hrála Stará dáma na půdě Bílého baletu a prohrála 0:1. Juventus doma vyhrál 2:0 v prodloužení a postoupil dále.[11] Ve čtvrtfinále ale Juventus nestačil na Liverpool, jenž později soutěž vyhrál.

Další ročník 2005/06 Juventus znovu obhájil titul. Émerson odehrál 34 zápasů Serie A a vstřelil 2 góly. Juventus se dostal do osmifinále Ligy mistrů, kde narazil na německý klub Werder Brémy. V Brémách mužstvo nestačilo na domácí a prohrálo 2:3. Doma se Juventus zmátořil a na brzkou branku Micouda odpověděl v 65. minutě Trézéguet a v 88. minutě po chybě gólmana Wieseho samotný Émerson, který si v zápase připsal několik střeleckých pokusů do statistik. Díky pravidlu venkovních gólů postupoval Juventus.[12] [13] Ve čtvrtfinále se Émerson a jeho pravidelný spoluhráč ze zálohy Patrick Vieira postavili Vieirově bývalému týmu, Arsenalu. Émerson ani Vieira se nedokázali bránit proti záloze soupeře, potíže jim působil především 19letý talent Cesc Fabregas.[14] Juventus zaslouženě podlehl 0:2, do odvety navíc tým nastupoval bez vykartovaného Vieiry.[15] Doma Juventus pouze remizoval 0:0 a znovu zakončil cestu Ligou mistrů ve čtvrtfinále.

Émerson strávil v Juventusu dvě sezony než odešel do španělského Realu.[16] Ten za něj a za obránce Cannavara zaplatil přibližně 20 milionů eur. Rovněž trenér Capello přijal post trenéra v Realu. Důvodem odchodu byla aféra známá jako Calciopoli, kdy byl Juventus za ovlivňování zápasů přeřazen do druhé ligy – Serie B.[16] Většina hvězd včetně Émersona odešla.

Real Madrid[editovat | editovat zdroj]

Když kouč Capello, záložník Émerson a obránce Cannavaro dorazili do Realu, byl madridský klub tři roky bez mistrovského titulu díky barcelonskému rivalovi. Émerson ve španělské La Lize debutoval hned 1. kolo doma proti Villarrealu, zápas skončil 0:0.[17] Capello na něj spoléhal ve středu pole podobně jako, když jej vedl v Juventusu a Římě. Uprostřed záložní řady jej obvykle doplňovali Mahamadou Diarra anebo Guti. Důležité vítězství (2:0) si Real připsal doma proti Barceloně 22. října 2006.[18] V listopadovém zápase proti Celtě Vigo dal svou první branku, když se hlavou prosadil po rohovém kopu, Real ale doma překvapivě prohrál 1:2.[19] Celkem zasáhl do 28 utkání La Ligy včetně posledního kola doma proti Mallorce. Po prvním poločase Real prohrával 0:1, k jistotě titulu ale potřeboval vyhrát. Capello o přestávce stáhl Émersona a nahradil jej Gutim, byl to ale nakonec jiný střídající, Reyes, kdo dvěma brankami otočil na konečných 3:1.[20] Real tak vyhrál titul poprvé od roku 2003.

AC Milán[editovat | editovat zdroj]

Po vyhazovu trenéra Capella přišel na jeho místo Bernd Schuster, který s Émersonem nepočítal, ten tak zamířil zpátky do Itálie, tentokrát do AC Milán.[21] V milánském klubu strávil dvě sezóny, ale jeho čas na hřišti byl minimální a většinou zůstal na lavičce. V dubnu 2009 se s klubem domluvil na rozvázání smlouvy.[22]

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Přestupy[editovat | editovat zdroj]

Statistika[editovat | editovat zdroj]

Klub Sezóna Liga Pohár Kontinentální poháry celkem
zápasy Góly zápasy Góly zápasy Góly zápasy Góly
Grêmio 1994 18 2 6 0 0 0 24 2
1995 11 1 1 0 0 0 12 0
1996 25 5 5 0 0 0 31 5
1997 0 0 7 0 0 0 7 0
Bayer Leverkusen 1997/98 25 1 3 0 9 4 38 5
1998/99 28 5 1 0 3 0 33 5
1999/00 29 5 0 0 8 0 37 5
AS Řím 2000/01 13 3 0 0 1 0 14 3
2001/02 28 5 2 0 11 2 41 7
2002/03 31 2 6 3 11 1 48 6
2003/04 33 3 1 0 8 2 42 5
Juventus Turín 2004/05 33 2 0 0 11 1 44 3
2005/06 34 2 3 0 9 1 47 3
Real Madrid 2006/07 27 1 0 0 6 0 33 1
AC Milan 2007/08 15 0 2 0 3 0 22 0
2008/09 12 0 1 0 5 0 18 0
FC Santos 2009 6 0 0 0 0 0 6 0
Celkem 368 37 38 3 85 11 497 51

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Klubové[editovat | editovat zdroj]

Reprezentace[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Schluss für Émerson [online]. transfermarkt.com, 2009-10-17 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b Emerson ruled out of World Cup. The Guardian [online]. 2002-06-02 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. UEFA.com [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. 
  4. UEFA.com [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. 
  5. UEFA.com [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. 
  6. Bayer Leverkusen - AS Monaco 2:2 (1:0). Rhein-Zeitung [online]. 1997-12-11 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. (německy) 
  7. Emerson completes Roma move. BBC [online]. 2000-07-13 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. GLANVILLE, Brian. France & Argentina look to be favourites. thehindu.com [online]. 2002-06-01 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Roma snub Chelsea bid for Emerson. The Telegraph [online]. 2003-07-29 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. TYNAN, Gordon. Roma fans angry as Capello heads to rivals Juventus. Independent.co.uk [online]. 2004-05-29 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Juventus edge past Real Madrid. China Daily [online]. 2005-03-10 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. REID, Michael. Goalkeeper's howler hands tie to Juventus. The Guardian [online]. 2006-03-08 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. BOGENA, Kai Niels. Der Fehlgriff von Turin. Welt.de [online]. 2006-03-09 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. (německy) 
  14. MCCARRA, Kevin. Fabulous Fabregas fires Arsenal. Irish Times [online]. 2006-03-29 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. WALLACE, Sam. Arsenal 2 Juventus 0: Fabulous Fabregas casts Vieira and Juve into the shadows. Independant.co.uk [online]. 2006-03-29 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. a b Real sign Cannavaro and Emerson. BBC [online]. 2006-07-19 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Spielbericht: 58421 [online]. transfermarkt.com [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. 
  18. Spielbericht: 58485 [online]. transfermarkt.com [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. 
  19. NOSIL, Radek. Eurofotbal.cz [online]. 2006-11-05 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. 
  20. NOSIL, Radek. Eurofotbal.cz [online]. 2007-06-17 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. 
  21. Emerson signs for Milan. Eurosport.com [online]. 2007-08-22 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. SCIME, Adam. Official: Emerson Leaves AC Milan Through Mutual Consent. Goal.com [online]. 2009-04-21 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]