V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Miroslav Kadlec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Miroslav Kadlec
Osobní informace
Datum narození 22. června 1964 (53 let)
Místo narození Uherské Hradiště, Československo
Výška 184 cm
Váha 76 kg
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice bývalý obránce (stoper / libero)
Mládežnické kluby
1971–1983 Československo TJ Slovácká Slavia Uherské Hradiště
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
1983–1984
1984–1986
1986–1990
1990–1998
1998–2001
2001–2002
Československo TJ Vítkovice
Československo RH Cheb
Československo TJ Vítkovice
Německo 1. FC Kaiserslautern
Česko Petra Drnovice
Česko 1. FC Brno
02600(1)
05600(2)
1150(19)
2340(17)
07300(2)
02400(2)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1987–1993
1994–1997
Československo Československo
Česko Česko
03800(1)
02600(1)
Úspěchy
Mistrovství Evropy
Stříbrná medaile ME 1996 Česko
Německá fotbalová Bundesliga
Zlatá medaile 1990/1991 1. FC Kaiserslautern
Zlatá medaile 1997/1998 1. FC Kaiserslautern
DFB-Pokal
Zlatá medaile 1995/1996 1. FC Kaiserslautern
1. česká fotbalová liga
Bronzová medaile 1999/2000 FC Petra Drnovice

→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální:
** Starty a góly za reprezentaci aktuální:

Příbuzenstvo
syn Michal Kadlec
český fotbalový obránce

Miroslav Kadlec (22. června 1964 Uherské Hradiště) je bývalý český fotbalista, reprezentant Československa a České republiky, držitel stříbrné medaile z mistrovství Evropy roku 1996, účastník mistrovství světa v Itálii roku 1990, dvojnásobný mistr Německa (1991, 1998), vítěz německého poháru z roku 1996. Jeho syn Michal Kadlec se stal rovněž fotbalovým reprezentantem a stejně jako otec odešel z české ligy do německé Bundesligy.

Miroslav Kadlec hrával v obraně nejčastěji na postu libera, jenž je v současném moderním pojetí hry spíše anachronismem. Vynikal skvělou poziční hrou, vyvážel míče z obrany a přesnými pasy podporoval útok. Navíc měl excelentní kopací techniku pravou nohou, dokázal z trestných kopů přesně mířit do rohů soupeřovy brány. Většinu svých gólů dal právě ze standardních situací. Také mu vyhovovalo, že mohl občast vyběhnout a přečíslit soupeřovu záložní řadu.[1]

V roce 2001 zvítězil v české anketě Fotbalista roku v kategorii Osobnost ligy.[2]

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Začátky v československé lize[editovat | editovat zdroj]

V československé lize hrál za dva kluby: TJ Vítkovice a RH Cheb, kde plnil povinnost vojenské služby. Právě vojna v Chebu ho tak připravila o titul československého mistra, který v sezóně 1985/1986 Vítkovice získaly (ve Vítkovicích začal hrát ligové zápasy v roce 1983).[1]

1. FC Kaiserslautern[editovat | editovat zdroj]

Po mistrovství světa v Itálii odešel v roce 1990 do Německa, kde hrál 8 let za 1. FC Kaiserslautern. Dvakrát s mužstvem vyhrál německý titul, premiérový hned ve své první sezóně 1990/1991 a druhý v sezóně 1997/1998 po návratu klubu z druhé německé ligy (což se do té doby v Německu nepodařilo žádnému jinému klubu).[1]

Jednou vyhrál s klubem také německý pohár DFB-Pokal. V Německu začal kopat trestné kopy. Předcházel tomu hned první zápas proti Eintrachtu Frankfurt, jenž v dresu Kaiserslauternu odehrál. V tomto zápase byl nařízen přímý kop a nikdo z Kadlecových soupeřů se neměl k jeho zahrání. Miroslav to vzal na sebe, postavil se k míči a trefil přesně do rohu brány. Tímto začala jeho „kariéra“ v zahrávání trestných kopů. Fanoušci si jej často žádali k provedení kopu.[1] Angažmá v Kaiserslauternu bylo po fotbalové stránce bezchybné.

Petra Drnovice[editovat | editovat zdroj]

Poté se vrátil v roce 1998 domů za rodinou, která již rok byla v České republice. Vracel se do již samostatné české ligy, měl nabídku ze Sparty Praha, ale dal přednost Drnovicím, neboť byly blízko domovu.[1] Zde odehrál 3 sezóny, které byly podařené. V sezóně 1999/2000 skončil klub v ligové tabulce na 3. místě za pražskými celky Spartou a Slavií, což mu zaručilo účast v Poháru UEFA v další sezóně. V předkole porazila Petra Drnovice s Kadlecem v sestavě dvakrát klub z Bosny a Herzegoviny FK Budućnost Banovići (3:0 a 1:0) a poté se střetla v prvním kole s německým klubem TSV 1860 Mnichov, se kterým po výsledcích 0:0 doma a 0:1 venku vypadla z pohárové soutěže. Miroslav Kadlec přiznává, že měl po návratu z Německa problém s motivací, byl zvyklý na vysokou návštěvnost na stadionech, na vesnický klub Drnovice chodilo diváků nepoměrně méně. I angažmá v Drnovicích však bylo úspěšné.[1]

FC Zbrojovka Brno[editovat | editovat zdroj]

Do klubu z moravské metropole jej přivábil nový trenér Karel Večeřa. Tým hrál předtím o záchranu a zkušený Miroslav Kadlec měl být jedním z těch, kteří by měli mužstvo stabilizovat. To se podařilo, Brno skončilo v sezóně 2001/2002 ve středu ligové tabulky na osmé příčce a Miroslav se rozhodl ukončit svou pestrou fotbalovou kariéru. Další 4 roky pak pokračoval ve vedení brněnského klubu. Celkem odehrál za celou kariéru 528 ligových zápasů [1], v nichž se mu podařilo vsítit 43 gólů.

Reprezentace[editovat | editovat zdroj]

V reprezentaci odehrál Miroslav Kadlec celkově 64 utkání, z toho 38 v dresu federálního Československa a 26 za samostatnou Českou republiku. Dal dva reprezentační góly (v kvalifikačních utkáních s Běloruskem a Belgií).

Bilance Miroslava Kadlece:[3]

  • za Československo: 38 zápasů, 19 výher, 10 remíz, 9 proher, 1 vstřelený gól.
  • za Českou republiku: 26 zápasů, 13 výher, 6 remíz, 7 proher, 1 vstřelený gól.

Mistrovství světa 1990[editovat | editovat zdroj]

Na MS 1990 v Itálii odehrál Miroslav Kadlec všech pět kompletních zápasů, které zde československé mužstvo absolvovalo. V základní skupině to byla utkání s USA (výhra 5:1), Rakouskem (výhra 1:0) a Itálií (prohra 0:2). V osmifinále vítězství nad Kostarikou 4:1 a ve čtvrtfinále přišla prohra s pozdějším vítězem světového šampionátu Německem 0:1.

Euro 1996[editovat | editovat zdroj]

Na Euru 1996Anglii odehrál všechny zápasy svého družstva vyjma utkání s Ruskem, kde chyběl pro trest za dvě žluté karty z předchozích duelů. V základní skupině byl u úvodní prohry s favoritem turnaje Německem 0:2 (žlutá karta v 56. minutě).[4] Ve druhém vítězném zápase s Itálií (2:1) viděl žlutou kartu již ve 14. minutě.[5]

Následovalo památné čtvrtfinále s Portugalskem, které rozhodl svým gólovým obloučkem Karel Poborský a v semifinále se český tým utkal s Francií. Byl to právě Kadlec, kdo dal rozhodující pokutový kop v závěrečném penaltovém rozstřelu a zajistil tak českému týmu postup do finále proti Německu. S Německem pak česká reprezentace finále prohrála 1:2 zlatým gólem Olivera Bierhoffa.

Reprezentační góly a zápasy[editovat | editovat zdroj]

Gól Miroslava Kadlece za reprezentační A-mužstvo Československa [3]

Gól Datum Stadion Soupeř Skóre (min.)[p. 1] Výsledek Soutěž Gól[p. 2]
010 2. 9. 1992 Strahov, Praha Belgie 01:1 00(77.) Česko 1:2 Belgie kvalifikace na MS 1994 trestný kop [6]

Gól Miroslava Kadlece za reprezentační A-mužstvo České republiky [3]

Gól Datum Stadion Soupeř Skóre (min.)[p. 1] Výsledek Soutěž Gól[p. 2]
010 29. 3. 1995 Bazaly, Ostrava Bělorusko 01:0 000(5.) Česko 4:2 Bělorusko kvalifikace na Euro 1996 trestný kop [7]
Zápasy Miroslava Kadlece
v A-mužstvu Československa [3]000
Rok Zápasy Góly
1987 2 0
1988 6 0
1989 8 0
1990 12 0
1991 2 0
1992 4 1
1993 4 0
Celkem 38 1
Zápasy Miroslava Kadlece
v A-mužstvu České republiky [3]
Rok Zápasy Góly
1994 4 0
1995 7 1
1996 11 0
1997 4 0
Celkem 26 1

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Klubové[editovat | editovat zdroj]

1. FC Kaiserslautern[editovat | editovat zdroj]

Reprezentační[editovat | editovat zdroj]

  • 1× účast na MS (1990 - čtvrtfinále)
  • 1× účast na ME (1996 - 2. místo)

Individuální[editovat | editovat zdroj]

  • 1× vyhlášen Osobností české ligy (2001) [2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Během zápasu Miroslav Kadlec vstřelil gól (v tabulce je zvýrazněn) v poznačené minutě utkání a stanovil toto průběžné skóre.
  2. a b Gól padl a) ze hry; b) z trestného kopu; c) z pokutového kopu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g "Český Matthäus" si povídal s královnou Anglie. Brněnský deník.cz [online]. 2010-7-15 [cit. 2012-07-14]. Dostupné online.  
  2. a b Fotbal.cz: Historie ankety Fotbalista roku (stránky Fotbalové asociace České republiky)
  3. a b c d e Statistiky Miroslava Kadlece na stránkách Fotbalové asociace České republiky
  4. Fotbal.cz: ČR - Německo 0:2
  5. Fotbal.cz: ČR - Itálie 2:1
  6. Fotbal.cz: ČSFR - Belgie 1:2
  7. Fotbal.cz: ČR - Bělorusko 4:2

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu – Libri 1997
  • Měsíčník Fotbal-sport 8/2000 (str. 23)
  • Radovan Jelínek, Miloslav Jenšík a kol.: Atlas českého fotbalu − Radovan Jelínek 2006

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]