Bazaly

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bazaly
Pohled na hřiště
Pohled na hřiště
Poloha Slezská Ostrava, Česká republika
Souřadnice
Otevření 19. dubna 1959
Přestavění 2003, 2014, 2018-2019
Vlastník Město Ostrava
Povrch tráva
Cena výstavby 320 milionů korun (přestavba 2018-2019)
Týmy

FC Baník Ostrava (1959–2015, 2019–)

Regionální akademie FAČR MSK (2019–)
Kapacita
450
Rozměry
105 × 68 m
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Bývalé schody na stadion ke vstupu do sektorů P1, P2 a S1.

Bazaly je oficiální název fotbalového stadionu v městském obvodu Slezská Ostrava, na kterém hrál do konce sezóny 2014/15 svá domácí utkání fotbalový klub FC Baník Ostrava. Aktuálně slouží jako Regionální akademie FAČR pro Moravskoslezský kraj a tréninkové centrum Baníku Ostrava. Byl pojmenován podle bazaltu, který se v této lokalitě těžil.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Domácí stadion Baníku Ostrava[editovat | editovat zdroj]

V 50. letech 20. století přestal Baníku vyhovovat tehdejší stadion Stará střelnice kvůli škvárovému povrchu, proto se vedení klubu rozhodlo vybudovat nový stadion s travnatým hřištěm. Z několika návrhů nakonec zvítězila výstavba nového stadionu umístěného opět ve Slezské Ostravě. I když bylo při stavbě využito přírodních svahů, muselo být přemístěno 135 000 kubických metrů zeminy, položeno 4800 metrů drenáží a kilometr kanalizace.[2] Bazaly byly otevřeny na jaře roku 1959 a první zápas se zde odehrál 19. dubna 1959 proti FK Ústí nad Labem.[1][2]

V letech 1965-1967 postavily Hutní montáže na místě dřevěné tribunky novou, krytou tribunu s ocelovou konstrukcí s předsazenou pultovou střechou pro 4000 diváků.[3] Začátkem 70. let se začalo pracovat na umělém osvětlení, které bylo slavnostně spuštěno 5. března 1972 při utkání proti Górniku Zabrze.[2] V červnu 1986 stadion objala čtyřproudá, mostní estakáda dlouhá 599 metrů spojující kopec Hladnov přes Ostravici s centrem Ostravy a dala tak vznik trolejbusové zastávce "Stadion Bazaly".[4] V 90. letech byla zatravněna škvárová, oválná dráha, jejíž půdorys je dodnes patrný z tvaru ochozů. Po přívalových deštích v letech 1997 a 2000 došlo k propadům trávníku, neboť pod hřištěm byla stará hornická štola a letecký kryt z druhé světové války. Tehdejší vedení Baníku si kvůli tomu nechalo zpracovat geologické průzkumy a zvažovalo dokonce stěhování na jiný stadion.[5] Nakonec bylo do podloží stadionu nalito několik kubíků betonu a tak byly tyto potíže opět na delší čas zažehnány. Díky tomu a několika dalším menším rekonstrukcím se na stadionu mohl ještě v roce 2000 odehrát přípravný zápas české fotbalové reprezentace.

Jedna z dalších, největších rekonstrukcí proběhla v létě roku 2003 v rámci projektu ČMFS "Stadiony 2003", kdy byly především na nekrytých ochozech lavičky nahrazeny modrobílými sedačky tvořící svými barvami legendární nápis "FCB". Dále se radikálně změnil interiér hlavní, kryté tribuny pro rozšíření VIP prostor, šaten, tiskového centra a také byly dobudovány nárazníkové zóny mezi sektory domácích a hostů. Přestavba stála 30 milionů Kč. Ani tato modernizace však nezajistila splnění požadavků FIFA a UEFA na pořádání mezinárodních utkání. A jelikož Baník postoupil následující sezónu do Ligy mistrů, musel stadion podstoupit v létě 2004 další rekonstrukci[6], jejíž náklady přesáhly dalších více než 20 milionů Kč. I tak byli funkcionáři UEFA velmi shovívaví a udělili Bazalům řadu výjimek (např. nedostatečný počet toalet na počet míst).

Rozhodování o budoucnosti stadionu[editovat | editovat zdroj]

Proto se již v roce 2005 snažilo vedení Baníku diskutovat s vedením města o budoucích variantách svého domácího stadionu[7], první kontury začala jednání nabývat o pár let později:

  1. Výstavba zcela nového fotbalového stadiónu - v roce 2009 to už vypadalo, že vše směřuje k novému, ryze fotbalovému stadionu (bez atletické dráhy) financovanému ze státního rozpočtu a postaveném na obecních pozemcích v Ostravské ulici místní části Svinov[8], ovšem jednání na městském zastupitelstvu poté nenabírala konkrétních výsledků. V lednu 2010 se tehdejší primátor Kajnar vyjádřil, že “V roce 2013 bude fotbalový stadion (myšleno ve Svinově) stát na sto procent. Nedovedu si představit, že by to bylo jinak.”.[9] Ovšem později tohoto roku se začalo mezi vládnoucími politiky na ostravské radnici znovu diskutovat o kladech a záporech možných variant. Radní pověřili poradenskou firmu KPMG, aby také ona celou záležitost posoudila.[10] Ta vyhodnotila jako nejefektivnější variantu v přepočtu nákladů na 1 sedačku nový stadion ve Svinově s kapacitou 30 000 míst (za 1,7 mld. Kč), což podpořili i fanoušci Baníku při domácím utkání se Spartou v květnu 2010 dvěma velkými choreografiemi.[11] Vedení Baníku se proto rozhodlo také investovat do vyhřívaného trávníku, aby se vyhnulo byť jen dočasnému stěhování Vítkovic.[12] Na zastupitelstvu se však začaly objevovat tlaky, aby se rozhodnutí ponechalo na období po podzimních komunálních volbách 2010.[13] S nastupujícími následky finanční krize (snižování obecního rozpočtu a investiční podpory výstavby ze strany soukromých investorů) a klesající politickou podporou nového stadionu (především uvnitř v Ostravě vládnoucí ČSSD) se pak v únoru 2011 po volbách tehdejší znovu zvolený primátor Kajnar vyjádřil: "Jediná možná varianta je ta, že zrekonstruujeme Vítkovice a ty budou vyhovovat pro fotbal i atletiku.", čímž byla varianta nového stadionu vyloučena.[14] Mnozí fanoušci to brali jako porušení předvolebního slibu z ledna 2010 a tak protestovali různými pokřiky, transparenty, plakáty a nálepkami proti vládnoucím radním s primátorem Kajnarem v čele po celé jaro 2011.[15]
  2. Přesun do rekonstruovaného městského stadiónu ve Vítkovicích - na tomto stadionu se každoročně koná atletický mítink Zlatá tretra, který začal nabývat na popularitě především díky pravidelné účasti sprintera Usaina Bolta, jenž vyhrával na Letních olympijských hrách v letech 2008, 2012 a 2016 v běhu na 100 a 200 metrů. Začalo se tedy diskutovat, jestli by si natolik prestižní událost svého oboru (tehdejší primátor Kajnar přirovnal Zlatou tretru k závodu formule 1[14]) nezasloužila lepší zázemí, neboť tehdy stadion poskytoval komfort pouze na hlavní, kryté tribuně a zbylé tribuny byly nekrytými betonovými ochozy na stání. Ostravští radní tedy v letech 2009-2011 zvažovali, kam efektivně investovat, přičemž v neprospěch vítkovické varianty hovořil drahý výkup pozemků uvnitř i vně areálu.[10] Pro variantu vítkovického stadionu s kapacitou 30 000 míst by kvůli tomu vycházely náklady 2,6 mld. Kč.[13] Nakonec se kvůli nedostatku obecních financí (především v důsledku finanční krize) ostravští radní v roce 2011 rozhodli pro variantu vítkovického stadionu s kapacitou 15 000 míst, aby náklady nebyly příliš vysoké a zároveň byly splněny potřeby ostravského fotbalu i atletiky. Rekonstrukce byla dokončena v květnu 2015 a vyšla na bezmála 900 mil. Kč.[16]
  3. Rozsáhlá rekonstrukce Bazalů - jelikož přesun Baníku na atletický stadion ve Vítkovicích nebyl preferovanou variantou, zkoušel tehdejší majitel Baníku Petera ještě jednu alternativu v podobě přestavby Bazalů. Klub ani on sám si však takovou investici nemohli dovolit, navíc po dosavadních jednáních měl s městem pošramocené vztahy a tak pro tento záměr hledal soukromého investora. V létě 2011 o tom jednal s bývalým majitelem Baníku Aloisem Hadamczikem, jehož zájem byl postavený na finanční spoluúčasti města.[17] Na podzim 2011 mu však jednání s městem nevyšlo a později označil prodej Bazalů za tunelování klubu.[18] Následně Petera jednal s dalším potenciálním investorem Liborem Adámkem, jehož developerské firmě SMK Reality Invest nakonec prodal Bazaly na konci roku 2011 s primárním cílem zachovat zde fotbalový stadion.[19][20]

Nový majitel stadionu[editovat | editovat zdroj]

Dispozice i samotné umístění stadionu Bazaly bránily dalším, rozsáhlejším rekonstrukcím, takže na začátku sezóny 2011/12 byl stadion dokonce v tak špatném stavu, že nesplňoval požadavky ČMFS pro pořádání prvoligových zápasů. Nakonec po usilovném vyjednávání obdržel výjimku do konce sezóny. Po sezóně 2011/12 se měl klub přesunout jinam, ale po příchodu nového vedení do klubu dostal Baník další výjimku a hrál zde i nadcházející sezóny.

V roce 2013 město Ostrava celý areál stadionu Bazaly odkoupilo za 115 milionů korun, a zachránilo tím Baník Ostrava před bankrotem. Nákup Bazalů z obecního rozpočtu měl řadu kritiků a na zastupitelstvu se ho podařilo prosadit až při opakovaném hlasování.[21]

Shrnutí odehraných zápasů Baníku[editovat | editovat zdroj]

Po sezóně 2014/15 se Baník Ostrava definitivně přestěhoval na Městský stadion v Ostravě-Vítkovicích. Celkem na Bazalech strávil 56 let, 1 měsíc a 30 dní:

  • v 819 ligových utkáních zde dosáhl 477 výher, 209 remíz, 133 proher s celkovým skóre 1507:684,[1][2]
  • v 36 zápasech evropských pohárů zde dosáhl 21 výher, 8 remíz, 7 proher s celkovým skóre 64:26.[2]

Výběr nej statistik na Bazalech:

  • nejvyšší výhra: 8:1 nad Třincem v sezóně 1963/1964,
  • nejvyšší prohra: 0:5 s Lokomotivou Košice v sezóně 1977/1978,
  • nejdelší série bez porážky: 74 utkání od léta 1978 do jara 1982.

Posledním zápasem Baníku na Bazalech bylo ligové střetnutí 30. května 2015 proti Dukle Praha (remíza 1:1) před 10 340 diváky (dodatečnou výjimkou díky nízké rizikovosti soupeře mohly být otevřeny sektory L).[22] Někteří fanoušci si ze stadionu odnesly "suvenýry" v podobě vytrhaných sedaček, kusů trávníku, brankové sítě a dokonce i konstrukci branek.[23] Dalších 90 sedaček bylo na podzim roku 2019 městem Ostrava vydraženo v elektronické dražbě[24], která vynesla 104 723 Kč a jejíž výtěžek byl rozdělen mezi čtyři dětské domovy v Ostravě. Za nejvyšší částku 10 500 Kč se vydražila jedna z plastových sedaček s podpisem Milana Baroše.[25]

Tréninkové zázemí Baníku Ostrava[editovat | editovat zdroj]

V létě 2015 se město Ostrava jako vlastník areálu dále rozhodovalo, jak s ním naložit, a prozatím nabídlo veřejnosti areál k pronájmu za 191 tisíc korun měsíčně bez energií.[26] Tato cena však byla pro Baník na tréninkové účely neúnosná a tak se jeho představitelé v čele s tehdejším majitelem Šafarčíkem snažili vyjednat lepší cenu nebo najít jiné prostory mimo Ostravu. Nakonec si Baník vyjednal nájem 27 tisíc korun měsíčně[27] a jeho hráči dokonce pomáhali s údržbou areálu.[28] Baník tedy dále využíval Bazaly jen pro tréninkové účely.

Mezitím došlo na přelomu srpna a září 2016 k demolici čtyř dominantních osvětlovacích stožárů firmou DAV, protože už pro ně nebylo využití a jejich technický stav byl špatný v důsledku koroze.[29] Stožáry vysoké 52, resp. 37 metrů byly po jednom rozřezány na čtyři díly, spuštěny dolů jeřábem a odvezeny do sběrny kovů.[30]

Fotbalová akademie FAČR a Baníku Ostrava[editovat | editovat zdroj]

Koncem roku 2016 zastupitelé Ostravy došli spolu s novým majitelem Baníku Brabcem k záměru vybudovat zde fotbalové tréninkové centrum, potažmo rozšířit Regionální fotbalovou akademii pro Moravskoslezský kraj, která byla do té doby jen v Karviné.[31] V únoru 2017 byl schválen investiční záměr s předpokládanou investicí přes 200 milionů korun z městské kasy, což zahrnovalo 5+1 tréninkových hřišť a postavení nové tribuny se zázemím na místě té stávající, kterou se již nevyplatilo rekonstruovat.[32]

V červenci 2018 začala vysoutěžená firma Hochtief s demolicí tehdejší hlavní tribuny[33] a poté pokračovala s terénními úpravami ploch v jižní části areálu.[34] Aby tyto mohly vzniknout, byla převrtávána pilotová stěna o délce 196 m a necelých 90 m opěrných stěn.[35] Rekonstrukce měla být dokončena do října 2019, ale byla zpožděna o 2 měsíce kvůli komplikacím s podložím. Stavební firma narazila na skálu v místě „useknutých“ ochozů. Celý svah je podepřen piloty, přičemž ty zasypané nebyly v ideálním stavu a bylo potřeba je zpevnit. Sanovat bylo potřeba také průrvu v místě někdejších hodin, kde dnes stojí betonová zeď mezi hracími plochami.[36] Dále bylo nakoupeno nové, vnitřní vybavení hlavní tribuny (posilovna, tělocvična, regenerační prostory apod.) či technické vybavení pro údržbu areálu (stroje, traktory, sekačky).[37]

Celkové náklady vyšly na 320 milionů korun, přičemž město zaplatilo 220 milionů, Moravskoslezský kraj 70 milionů a zbylých 30 milionů dodala městská společnost Vítkovice Aréna, která areál provozuje. Její ředitel Libor Folwarczny odhaduje roční provozní náklady na 12 až 14 milionů korun.[37][38] Větší část z nich je v plánu pokrýt z nájemného, které bude platit:

  • Regionální fotbalová akademie Moravskoslezského kraje (FAČR) - podle memoranda, které sepsala FAČR, město Ostrava a město Karviná v červnu 2019, si nechá Karviná děti ze své spádové oblasti směrem na sever a ostravské Bazaly pokryjí jižní část Moravskoslezského kraje.
  • Baník Ostrava - klub sem přesunul svou akademii pro mládež i sídlo klubového vedení[39], do budoucna by zde rád měl tréninkové prostory také pro A tým, B tým nebo ženský tým, což však bude záviset na volných kapacitách areálu.[21]

Zbytek provozních nákladů bude město dotovat stejně jako další svá sportoviště. Tato finanční stránka spolu s celkovými pořizovacími náklady 435 milionů korun (115 milionů za nákup pozemků a 320 milionů za rekonstrukci) z veřejných zdrojů byly terčem kritiky. Odpůrci přestavby Bazalů kritizují, že v Polsku nebo na Slovensku za takovou částku dokázali postavit plnohodnotný moderní fotbalový stadion, potažmo tréninkové areály s mnohem větším počtem hřišť.[36] Podle ostravského primátora Macury však převážily tyto argumenty:[32]

  1. Ostravě chyběl ucelený fotbalový areál, kde by mohli trénovat výkonnostní sportovci. Navíc za posledních 25 let zmizelo z města 16 fotbalových hřišť.
  2. Ostrava jako jedno z posledních krajských měst nemělo Fotbalovou akademii. Ta byla zatím jen v Karviné, kam dojíždělo nejvíc mladých sportovců právě z Ostravy.
  3. Bylo v zájmu na Bazalech zachovat fotbalovou tradici i genius loci.

Parametry tréninkového centra (od roku 2019)[editovat | editovat zdroj]

Kapacita[editovat | editovat zdroj]

Po dokončení rekonstrukce na tréninkové centrum je prostor pro diváky pouze na hlavní tribuně s kapacitou 450 míst (všechna jsou k sezení).

Aktuální velikost protější, nekryté tribuny odpovídá původním sektorům L1, S1, S2, S3 a P2, které pojaly okolo 8 tisíc diváků, takže do budoucna by mohla být divácká kapacita centra navýšena pro utkání nižších soutěží (MSFL a níže).[40]

Sportovní zázemí[editovat | editovat zdroj]

Nynější hlavní tribuna je navržena zhruba ve stopě původní tribuny na zmenšené ploše o celkových rozměrech 122,2 x 18,6 m se dvěma podzemními a dvěma nadzemními podlažími.[35]

Ve svých útrobách skýtá tělocvičnu, posilovnu, krytou běžeckou dráhu na 60 m, šatny i prostory pro regeneraci.[38]

Tréninkové plochy[editovat | editovat zdroj]

Areál skýtá až 5 tréninkových ploch nebo 1 hrací plochu a 2 tréninkové plochy, z toho vždy 1 tréninková plocha s umělým travnatým povrchem a umělým osvětlením pro celoroční provoz.[38] Plochy s přírodním travnatým povrchem nejsou určeny pro celoroční používání, budou opakovaně dostupné přibližně od druhé poloviny března do října až listopadu dle aktuálních klimatických podmínek v daném roce.[37]

Severní část areálu (před hlavní tribunou)[editovat | editovat zdroj]

  • 1 hrací plocha o rozměrech 105 x 68 m nebo 3 příčné tréninkové plochy o rozměrech 80 x 40 m na přírodním travnatém povrchu (bez vyhřívání[37])

Jižní část areálu[editovat | editovat zdroj]

  • 1 tréninková plocha o rozměrech 105 x 68 m s přírodním travnatým povrchem
  • 1 tréninková plocha o rozměrech 105 x 68 m s umělým travnatým povrchem a umělým osvětlením

Parametry fotbalového stadionu (do roku 2015)[editovat | editovat zdroj]

Kapacita[editovat | editovat zdroj]

Původní kapacita stadiónu byla přes 30 000 diváků a ještě v 80. letech 20. století zde takové návštěvy nebyly výjimkou. Původní kapacita se však snížila v důsledku rekonstrukcí a přebudováním veškerých míst na sezení, takže se v létě 2004 ustálila na počtu 17 372 míst. U zábradlí nad sektory P, S a L bylo mj. místo ke stání pro dalších 200–300 lidí.

V domácím utkání proti pražské Spartě v březnu 2014 došlo k masovým výtržnostem,[41][42] kvůli kterým musely být později uzavřeny sektory L pro rozšíření nárazníkové zóny a tak poslední sezóna 2014/15 byla odehrána s kapacitou 10 039 míst (původně hrozilo snížení až na 8 800 míst[43]).[44] Přesto se však stadion dlouhodobě řadil mezi největší domácí stánky a to i návštěvností, která bývala v průběhu let jedna z nejvyšších v lize.[45]

Historický vývoj kapacity stadionu[editovat | editovat zdroj]

  • pol. 90. let - 05/2003: 19 569 (z toho 19 065 k sezení)[46]
  • 06/2003 - 09/2003: 16 518 (všechna k sezení) - po rekonstrukci v rámci projektu "Stadiony 2003"
  • 10/2003 - 05/2004: 18 020 (všechna k sezení) - po přimontování sedaček do nejnižších 4 řad pro navýšení kapacity
  • 06/2004 - 05/2014: 17 372 (všechna k sezení) - po rekonstrukci pro zápasy evropských pohárů[6]
  • 06/2014 - 05/2015: 10 039 (všechna k sezení) - po uzavření sektorů L a rozpůlení sektorů S a P z bezpečnostních důvodů[44]

Divácké sektory[47][editovat | editovat zdroj]

Hlavní tribuna (krytá samostatná sezení)[editovat | editovat zdroj]

  • T1 a T2 - tribuna vlevo: 1 107 míst (vchod 1 - jedna pokladna, dva vstupní koridory a samostatný vstup pro imobilní diváky)
  • T3 - 237 VIP křesel a 100 novinářských sedadel (vchod VIP - jeden samostatný vstup před hlavní tribunou a druhý přes restauraci)
  • T4 a T5 - tribuna vpravo: 1 220 míst (vchod 2 - jedna pokladna, jeden vstupní koridor)

Ochozy (nekrytá samostatná sezení)[editovat | editovat zdroj]

  • V1 - vlajkonoši domácí: 1 400 míst (vchod 3 - jedna pokladna, dva vstupní koridory)
  • P1, P2 - ochozy vpravo: 2 784 míst a pravý střed 1 996 míst (vchod 4 - dvě pokladny, čtyři vstupní koridory)
  • S1, S2, S3 - ochozy střed: 5 988 míst (vchod 5 - dvě pokladny, 10 vstupních koridorů)
  • L1, L2, L3 - ochozy vlevo: 3 848 míst (vchod 5 - dvě pokladny, 10 vstupních koridorů)
  • V2 - vlajkonoši hosté: 526 míst (vchod 6 - jedna pokladna, jeden vstupní koridor)

Hrací plocha[editovat | editovat zdroj]

  • Rozměry hrací plochy: 105 × 68 m
  • Rozměry veškeré travnaté plochy: 125 × 86 m
  • Osvětlení: 1548 / 1067 lx
  • Výsledková tabule: Leurocom 2,90 × 7,20 m

Sportovní zázemí[editovat | editovat zdroj]

  • Šatna domácích: 104 m²
  • Šatna hostí: 97 m²
  • Šatna rozhodčích: 54 m²
  • Šatna pro delegáta: 24 m²
  • Ošetřovna pro hráče a rozhodčí: 24 m²
  • Antidopingová vyšetřovna: 25 m²

Média[editovat | editovat zdroj]

  • Press centrum: 63 m²
  • Místnost pro fotografy: 51 m²
  • Pracovní místnost médií: 106 m²
  • Mix zóna: 60 m²

Tréninkové plochy[editovat | editovat zdroj]

Součástí stadionu byla i dvě tréninková hřiště standardních rozměrů, jedno s travnatým povrchem a ochozem a druhé škvárové.

Rekordní návštěvy[editovat | editovat zdroj]

Největší nápory fanoušků zažívaly Bazaly v 70. a 80. letech 20. století během zápasů evropských pohárů a poté v mistrovské sezóně Baníku 2003/04, kdy se Bazaly staly díky průměrné domácí návštěvě 15 376 diváků[48] nejnavštěvovanějším stadionem sezóny[49]. Stadion byl vždy vyprodaný od zápasu se Zlínem v 9. kole Gambrinus ligy až do konce sezóny, kdy poslední domácí zápas se Spartou byl korunován předáním mistrovské trofeje do rukou tehdejšího kapitána Radoslava Látala.[50]

Pořadí návštěv zápasů v evropských pohárech je následující:

  1. 33 000 diváků: 25. 4. 1979, TJ Baník Ostrava OKD - Fortuna Düsseldorf[51]
  2. 32 269 diváků: 5. 3. 1975, TJ Baník Ostrava OKD - Borussia Mönchengladbach[52]
  3. 32 000 diváků, 18. 3. 1981, TJ Baník Ostrava OKD - Bayern Mnichov[53]
  4. 32 000 diváků: 21. 10. 1981, TJ Baník Ostrava OKD - FK Crvena Zvezda Bělehrad[54]
  5. 31 000 diváků, 20. 10. 1976, TJ Baník Ostrava OKD - Bayern Mnichov[55]
  6. 25 000 diváků, 21. 3. 1979, TJ Baník Ostrava OKD - 1. FC Magdeburg[56]
  7. 25 000 diváků: 24. 10. 1979, TJ Baník Ostrava OKD - Dynamo Kyjev[57]
  8. 25 000 diváků: 3. 11. 1982, TJ Baník Ostrava OKD - Valencia CF[58]

Neoficiální prvenství drží duel hraný 28. 6. 1976 mezi domácím Baníkem a reprezentačním výběrem Brazílie, který ladil formu před olympijskými hrami v kanadském Montrealu. Na tribunách a také na dalších strategicky dobře položených místech v okolí stadionu, jako byly ploty či stromy, mohlo být podle neoficiálních odhadů až 35 000 fanoušků.[59]

Naposledy byly Bazaly vyprodané při benefičním utkání ostravského odchovance Marka Jankulovského, který se v červnu 2013 loučil s kariérou před 19 600 diváky.[60]

Mezistátní reprezentační zápasy[editovat | editovat zdroj]

25. května 1994
Česko Česko 5 – 3 Litva Litva Přátelský zápas
diváci: 8 407
rozhodčí: Polsko Kowalczyi
Kuka Gól 19'50'
Frýdek Gól 22'
Kubík Gól 27'
Poštulka Gól 80'
Gól 52' Narbekovas
Gól 74' Žalys
Gól 84' Stumbris


6. září 1994
Česko Česko 6 – 1 Malta Malta Kvalifikace na ME 1996
diváci: 10 226
rozhodčí: Kypr Loizos Loizou
Šmejkal Gól 5' (pen.)
Kubík Gól 32'
Siegl Gól 34'60'77'
Berger Gól 86'
Gól 73' Laferla

29. března 1995
Česko Česko 4 – 2 Bělorusko Bělorusko Kvalifikace na ME 1996
diváci: 5 549
rozhodčí: Francie Vossiere
Kadlec Gól 5'
Berger Gól 17'62'
Kuka Gól 68'
Gól 45' (pen.) Herasimec
Gól 88' Hurynovič

12. března 1997
Česko Česko 2 – 1 Polsko Polsko Přátelský zápas
diváci: 15 817
rozhodčí: Bělorusko Žuk
Kuka Gól 21'
Rada Gól 64'
Gól 90' Zieliński

16. srpna 2000
Česko Česko 0 – 1 Slovinsko Slovinsko Přátelský zápas
diváci: 4 828
rozhodčí: Maďarsko Attila Hanacek
Gól 57' Pavlin


Koncerty[editovat | editovat zdroj]

Na Bazalech se také odehrály tyto hudební koncerty:

Film[editovat | editovat zdroj]

Na stadionu se natáčela v roce 2004 scéna filmu Non plus ultras, ve které se strhla bitka mezi fanoušky Sparty (mezi nimiž byli např. David Novotný, Matěj Hádek, Karel Zima, Michal Novotný nebo Oldřich Kaiser) a Baníku (mezi nimiž vyčníval Richard Krajčo). Fanoušci se ve filmu fyzicky střetli na schodišti mezi sektory S3 a S2, což by však reálně nemohlo nastat, neboť tyto sektory byly určeny výhradně pro domácí fanoušky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Ostrava sa rozlúčila s Bazalmi, hrávala na nich 56 rokov, SME.sk, cit. 31. 5. 2015 (slovensky)
  2. a b c d e Stadion Bazaly. FC Baník Ostrava [online]. [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. (česky) 
  3. Ukázat Objekt - Tribuna fotbalového stadionu Bazaly. ostravskepamatky.cz [online]. [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. 
  4. LAPISZ, Břetislav. Estakáda kolem stadionu Bazaly se znovu opravuje. Moravskoslezský deník. 2011-11-02. Dostupné online [cit. 2020-06-04]. (česky) 
  5. Baník by rád opustil Bazaly. iDNES.cz [online]. 2002-01-31 [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. 
  6. a b Pro Ligu mistrů musí Baník upravit stadion. iDNES.cz [online]. 2004-06-10 [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. 
  7. Nový stadion....sen nebo realita???? | FC Baník Ostrava Baníček Fans portál FCB Ostrava, Baník, FCB Ostrava, Bazaly, Chachaři, Wallpapers, vtipy, Soccer, Football, ultras, hymna, fanoušci , banicek, hooligans, fotky, fotbal, chorály. www.banik-ostrava.cz [online]. [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. 
  8. Nový stadion vyroste ve Svinově!. FC Baník Ostrava [online]. [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. (česky) 
  9. UHER, Aleš. Do roku 2013 stadion bude stát, slíbil primátor Kajnar. Moravskoslezský deník. 2010-01-21. Dostupné online [cit. 2020-06-03]. (česky) 
  10. a b REDAKCE. Nový stadion: Vítkovice, či Svinov? Stále nerozhodně?. Moravskoslezský deník. 2010-04-26. Dostupné online [cit. 2020-06-03]. (česky) 
  11. Baník - Sparta 1:1 „BANÍK PATŘÍ DO SLEZSKA, FANS NA STADION..." - Ultras FC Baník Ostrava. www.chachari.cz [online]. [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. 
  12. UHER, Aleš. Sláva Bazalům, Baník se do Vítkovic stěhovat nebude!. Moravskoslezský deník. 2010-05-04. Dostupné online [cit. 2020-06-04]. (česky) 
  13. a b Radní v Ostravě se hádají, kde má stát nový fotbalový stadion. iDNES.cz [online]. 2010-05-13 [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. 
  14. a b Petr Kajnar fanouškům Baníku. Moravskoslezský deník. 2011-02-17. Dostupné online [cit. 2020-06-03]. (česky) 
  15. Baník - Sparta 0:2 „A BYLO TICHO..." - Ultras FC Baník Ostrava. www.chachari.cz [online]. [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. 
  16. Městský stadion ve Vítkovicích otevřel své brány. Atleti jsou nadšeni. iDNES.cz [online]. 2015-05-19 [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. 
  17. UHER, Aleš. Hadamczik chce koupit a přestavět Bazaly. Moravskoslezský deník. 2011-08-24. Dostupné online [cit. 2020-06-03]. (česky) 
  18. TAK JSME SI POPOVÍDALI… - Ultras FC Baník Ostrava. www.chachari.cz [online]. [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. 
  19. Bazaly už vlastní SMK Reality Invest. FC Baník Ostrava [online]. [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. (česky) 
  20. Stadion Bazaly už nepatří Baníku. Jiné řešení jsem neviděl, tvrdí Petera. iDNES.cz [online]. 2011-12-07 [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. 
  21. a b JIŘÍČEK, Aleš Uher ,Petr. Nové Bazaly. Ostrava se dnes pyšní unikátním fotbalovým centrem za 435 milionů. Moravskoslezský deník. 2020-01-09. Dostupné online [cit. 2020-06-03]. (česky) 
  22. FC Baník Ostrava - Dukla Praha 1:1, Synot liga 2014/2015. iDNES.cz [online]. [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. 
  23. Fanoušci trhali sedačky i trávu, škody na Bazalech šplhají přes milion. iDNES.cz [online]. 2015-06-01 [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. 
  24. Ostrava vydraží sedačky z Bazalů, výtěžek zamíří do dětských domovů. iDNES.cz [online]. 2019-09-27 [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. 
  25. SEDLÁK, Petr Jiříček ,Michal. Sedačky z Bazalů vynesly sto tisíc. Největší zájem byl o ty s Barošovým podpisem. Moravskoslezský deník. 2020-02-24. Dostupné online [cit. 2020-06-03]. (česky) 
  26. Ostrava nabízí celé Bazaly k pronájmu. Za 191 tisíc bez režií. iDNES.cz [online]. 2015-06-17 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  27. Bazaly teď mají prázdniny, ale s novou smlouvou zůstanou fotbalu. iDNES.cz [online]. 2015-07-01 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  28. Fotbalisté ostravského Baníku začínají den s lopatami. iDNES.cz [online]. 2015-09-04 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  29. Zmizí dominanta Ostravy, stožáry se světly na Bazalech čeká demolice. iDNES.cz [online]. 2016-07-28 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  30. JIŘÍČEK, Petr. Demolice na Bazalech: světla na stadionu nadobro zhasnou. Karvinský a havířovský deník. 2016-08-26. Dostupné online [cit. 2020-06-04]. (česky) 
  31. Ostrava spřádá plány: z Bazalů má být tréninkové centrum. iDNES.cz [online]. 2016-12-16 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  32. a b Bazaly zůstanou dál fotbalové, Ostravu to bude stát přes dvě stě milionů. iDNES.cz [online]. 2017-02-09 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  33. Slavný stadion Bazaly v současné podobě končí. Bude se bourat tribuna. iDNES.cz [online]. 2018-07-09 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  34. OBRAZEM: Bazaly jsou fuč. Ostrava přišla o svou dominantu - Moravskoslezský deník. web.archive.org [online]. 2019-10-10 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  35. a b Ostrava, Rekonstrukce fotbalového areálu Bazaly | HOCHTIEF. www.hochtief.cz [online]. [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  36. a b EXKLUZIVNĚ! Předražené Bazaly. Kolik stály? Neuvěříte! - Moravskoslezský deník. web.archive.org [online]. 2019-10-21 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  37. a b c d Šéf Vítkovice Aréna: Bazaly nejsou předražené - Moravskoslezský deník. web.archive.org [online]. 2020-03-11 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  38. a b c VIDEO: Bazaly jsou v novém, stadion poslouží růstu talentované mládeže. iDNES.cz [online]. 2019-12-02 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  39. Na Bazaly se vracíme za tržní cenu, říká šéf fotbalistů Baníku. iDNES.cz [online]. 2019-12-05 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  40. Nové Bazaly za 330 milionů. Podívejte se, jak vypadá zrekonstruovaný areál. iSport.cz [online]. [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  41. Válka v hledišti. Fotbal musel počkat, policie zadržela třicet chuligánů. iDNES.cz [online]. 2014-03-22 [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. 
  42. ČTK ,REDAKCE. Válka na Bazalech: Utkání Baník - Sparta přerušilo řádění chuligánů. Moravskoslezský deník. 2014-03-22. Dostupné online [cit. 2020-06-05]. (česky) 
  43. Kapacita Bazalů bude nuceně snížena na polovinu | Fotbalové Stadiony.cz | databáze fotbalových stadionů. www.fotbalovestadiony.cz [online]. [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  44. a b Tráva je spálená. Ostravské Bazaly budou mít nový povrch. iDNES.cz [online]. 2014-06-12 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  45. FC Baník Ostrava - Stadion | FotbalPortal.cz
  46. Banik. web.archive.org [online]. 2003-04-22 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  47. Představení stadionu. web.archive.org [online]. 2008-06-20 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  48. FC Banik Ostrava - Change in attendance figures. www.transfermarkt.cz [online]. [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. Ostrava vrátila lize miliontého diváka. iDNES.cz [online]. 2004-05-16 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  50. Mistři šli namodro a nosili dort za uchem. iDNES.cz [online]. 2004-05-10 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  51. FC Banik Ostrava - Fortuna Düsseldorf, Apr 25, 1979 - UEFA Cup Winners' Cup - Match sheet. www.transfermarkt.cz [online]. [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. FC Banik Ostrava - Borussia Mönchengladbach, Mar 5, 1975 - UEFA-Cup - Match sheet. www.transfermarkt.cz [online]. [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. FC Banik Ostrava - Bayern Munich, Mar 18, 1981 - European Champion Clubs' Cup - Match sheet. www.transfermarkt.cz [online]. [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. FC Banik Ostrava - Red Star Belgrade, Oct 21, 1981 - European Champion Clubs' Cup - Match sheet. www.transfermarkt.cz [online]. [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. FC Banik Ostrava - Bayern Munich, Oct 20, 1976 - European Champion Clubs' Cup - Match sheet. www.transfermarkt.cz [online]. [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. FC Banik Ostrava - 1.FC Magdeburg, Mar 21, 1979 - UEFA Cup Winners' Cup - Match sheet. www.transfermarkt.cz [online]. [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. FC Banik Ostrava - Dynamo Kyiv, Oct 24, 1979 - UEFA-Cup - Match sheet. www.transfermarkt.cz [online]. [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. FC Banik Ostrava - Valencia CF, Nov 3, 1982 - UEFA-Cup - Match sheet. www.transfermarkt.cz [online]. [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. Historie Bazalů 2: Baník vs. Brazílie 1:0!. FC Baník Ostrava [online]. [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. (česky) 
  60. UHER, Aleš. Něco takového Česko nezažilo! Vyprodané Bazaly se loučily s Markem Jankulovským. Moravskoslezský deník. 2013-06-08. Dostupné online [cit. 2020-06-04]. (česky) 
  61. Železná panna láme rekordy v Ostravě. zena-in.cz [online]. [cit. 2019-11-23]. Dostupné online. 
  62. Koncerty - Archiv koncertů z roku 2004 | KABÁT. www.kabati.cz [online]. [cit. 2019-11-23]. Dostupné online. 
  63. Narvané Bazaly nadšeně řvaly pro Iron Maiden. iDNES.cz [online]. 2007-06-07 [cit. 2019-11-23]. Dostupné online. 
  64. UHLÁŘ, Břetislav. Scorpions - rock na Bazalech. moravskoslezsky.denik.cz. 2011-04-22. Dostupné online [cit. 2019-11-23]. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]