FC Baník Ostrava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
FC Baník Ostrava
Název FC Baník Ostrava
Přezdívka Chachaři, Baníček
Země Česko Česká republika
Město Ostrava
Založen 1922
Asociace Česko FAČR
Domácí dres
Venkovní dres
Alternativní
Soutěž 1. česká fotbalová liga
2016/17 2. místo (postup do HET liga)
Stadion Městský stadion v Ostravě-Vítkovicích, Ostrava
Souřadnice
Kapacita 15 123
Vedení
Vlastník Česko Václav Brabec[1]
Trenér Česko Radim Kučera
Oficiální webová stránka
Největší úspěchy
Ligové tituly Fotbalová liga Československa
1. česká fotbalová liga
Domácí trofeje Český pohár
Mezinárodní trofeje Středoevropský pohár
HET liga 2017/18
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Fotbalová liga Československa
Zlatá medaile 1975/1976 TJ Baník Ostrava OKD
Zlatá medaile 1979/1980 TJ Baník Ostrava OKD
Zlatá medaile 1980/1981 TJ Baník Ostrava OKD
1. česká fotbalová liga
Zlatá medaile 2003/2004 FC Baník Ostrava
Československý pohár
Zlatá medaile 1973 TJ Baník Ostrava OKD
Zlatá medaile 1978 TJ Baník Ostrava OKD
Zlatá medaile 1991 FC Baník Ostrava
Český fotbalový pohár
Zlatá medaile 1972/1973 TJ Baník Ostrava OKD
Zlatá medaile 1977/1978 TJ Baník Ostrava OKD
Zlatá medaile 1978/1979 TJ Baník Ostrava OKD
Zlatá medaile 1990/1991 FC Baník Ostrava
Zlatá medaile 2004/2005 FC Baník Ostrava
Středoevropský pohár
Zlatá medaile 1989 TJ Baník Ostrava OKD

FC Baník Ostrava (zkráceně FCB) je český fotbalový klub hrající 1. česká fotbalová liga, který sídlí ve slezské části Ostravy. Klubovými barvami jsou modrá a bílá. Největšími rivaly Baníku jsou AC Sparta Praha a SFC Opava.

Své domácí zápasy odehrává na Městském stadionu v Ostravě-Vítkovicích, který má kapacitu 15 123 diváků.[2]

Historické názvy[editovat | editovat zdroj]

Zdroj: [3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik a historie do roku 1937[editovat | editovat zdroj]

Klub vznikl 8. září 1922 jako SK Slezská Ostrava, kdy 20 signatářů podepsalo prezenční listinu v restauraci U Dubu. Signatáři, kteří podepsali prezenční listinu, však byli nemajetní horníci bydlící v kolonii Na kamenci. Organizátory byli Karel Aniol, Arnošt Haberkiewicz, Petr Křižák, František Mruzek a Jaroslav Horák. Tým byl oficiálně registrovaný 14. října 1922. Prvním předsedou klubu se stal Karel Aniol. Své první zápasy hrávala Slezská v červeno-bílo pruhovaných dresech. Od dubna 1923 hrál s bílými dresy a modrými trenýrkami. Od té doby jsou to tradiční barvy klubu. K prvnímu zápasu došlo 4. března 1923, kdy SK Slezská nastoupila proti rezervě tehdy silného Slovanu Ostrava.

SK Slezská Ostrava byl tehdy chudý tým, který neměl ani své hřiště. To si obvykle půjčoval od svých městských rivalů za stokorunu. Své vlastní hřiště si otevřel na podzim roku 1925 Na kamenci. Hřiště bylo však kamenité a sotva regulérní. V roce 1934 se klubu podařilo získat pozemky ve Staré střelnici od bohatého průmyslníka Wilczka. Během léta tam bylo postaveno nové hřiště. Mnozí lidé zde chodili bez nároku na odměnu pracovat na stavbu přímo ze směny.

SK Slezská Ostrava začala hrát roku 1923 ve III. třídě župy, což byla nejnižší soutěž. Téhož roku postoupil do divize. Trvalo to však ještě nějakou dobu než se tým dostal do nejvyšší soutěže v Československu . V roce 1934 tým postoupil do moravskoslezské divize. Ze Slezské se stal populární tým a zvedl se o něj veřejný zájem. Derby proti Slovanu Ostrava sledovalo na Staré střelnici 5 400 diváků.

V roce 1934 se klub začal věnovat placení hráčů, což ve stejném roce povolil Československý fotbalový svaz. V divizi se tým držel ve středu tabulky a čelil týmům jako byli např. SK Baťa Zlín a Polonia Karviná. V sezóně 1936-1937 Slezská divizi vyhrála a postoupila do kvalifikačního turnaje o první ligu. SK Slezská čelila několika známým týmům jako třeba DFC Prag nebo Čechie Karlín. Kvalifikaci se ji podařilo vyhrát a poprvé v historii postoupila do první ligy.

Období od roku 1937 do 1952[editovat | editovat zdroj]

V té době hrály v 1. československé lize týmy převážně z Prahy, které byly pokročilé ve všech směrech. Postup do nejvyšší československé ligy byl pro SK Slezská obrovský úspěch. Během své patnáctileté historie se mu podařilo postoupit z nejnižší soutěže až do nejvyšší ligy v zemi. První ligový zápas se hrál na Staré střelnici 22. srpna 1937 proti 1. ČsŠK Bratislava. Ve druhém zápase se v Praze střetl ze Spartou. Přestože ve Spartě hrála většina reprezentačních hráčů, Baník vyhrál 3:2, což byla obrovská senzace. V nejvyšší soutěži se Slezská udržela 3 roky, poté roku 1940 sestoupila do divize.

Slezská Ostrava hrála divizi až do roku 1943, kdy opět postoupila do 1. ligy. Postupem do nejvyšší soutěže se zvýšil u místních lidí zájem o fotbal. Novou hymnu Slezské složil Vladimír Brázda a na gramofonovu desku ji nazpíval Rudolf Asmus, později slavný operní pěvec, jenž působil v Národním divadle a léta byl členem berlínské Komické opery. V sezóně 1943-1944 se rapidně zvýšila domácí návštěvnost. Zápas se Slávii Praha sledovalo 33 000 lidí. Ligový ročník 1944-45 se neuskutečnil, úřady jen občas dovolily sehrát nějaké přátelské utkání. V poválečných měsících si starší fotbalisté odbývali vojenskou službu. V roce 1949 se klub vrátil do 1. ligy. Klub změnil své jméno v roce 1947 na Sokol Trojice Slezská a znovu v roce 1948 na OKD Ostrava. Nový stadion Bazaly byl otevřen 19. dubna 1959.

Období od roku 1952 po rok 1967[editovat | editovat zdroj]

V roce 1952 klub přijal název DSO Baník Ostrava. Od té doby se název příliš nezměnil. V sezóně 1954 dosáhl tehdy svého nejlepšího úspěchu, skončil druhý hned za Spartou Praha.V sezóně 1959 hrál Baník naposledy na Staré střelnici. Stará střelnice přestala splňovat podmínky fotbalového svazu. Hřiště nebylo travnaté, ale škvárové a to byl také důvod k jeho uzavření.

V sezóně 1965-1966 byl Baník oslaben po generační výměně. Skončil 13. a sestoupil do druhé ligy. O rok později Baník opět postoupil do 1. ligy. Od té doby se drží mezi elitou v zemi.

Zlatá éra[editovat | editovat zdroj]

V sezóně 1972-1973 Baník vyhrál Československý pohár. Jako vítěz domácího poháru postoupil do Poháru vítězů pohárů. Jednalo se o první ostravské vystoupení v evropských pohárech. Tam Baník porazil v prvním kole irský Cork Hibernians FC. V druhém kole byl ale vyřazen německým 1. FC Magdeburg, pozdějším vítězem poháru. V sezóně 1974-1975 Postoupil do Poháru UEFA, kde se probojoval přes španělský Real Sociedad San Sebastian, francouzské FC Nantes a italské SSC Napoli až do čtvrtfinále, kde byl vyřazen německou Borussií Mönchengladbach.

V sezóně 1974-1975 skončil Baník v první lize až na 13. místě a příliš se nečekalo, že by dokázal nějaký zázračný výsledek v další sezóně. Pro další sezónu byl novým manažerem ostravského Baníku jmenován Pražák Jiří Rubáš. Baníku se podařilo odrazit se ze dna a v druhé polovině sezóny se stal poprvé v historii mistrem Československé ligy. Před posledním utkáním v Plzni byl Baník na druhém místě tabulky o jeden bod za Slávií Praha. Baník však vyhrál v Plzni 1:0, zatímco Slavii porazil Slovan Bratislava také 1:0. Díky těmto výsledkům se Baník mohl poprvé v historii radovat z ligového titulu. Tímto také postoupil do poháru mistrů, kde jej ve druhém kole vyřadil Bayern Mnichov, nad kterým ale vyhrál doma 2:1.

Skutečná zlatá éra v historii klubu však teprve začala, když se novým trenérem FCB stal Evžen Hadamczik. Byl to mladý a do té doby široké veřejnosti neznámý trenér bez ligové zkušenosti. V roce 1978 s ním Baník podruhé v historii vyhrál Československý pohár. V sezóně 1978-1979 skončili Ostravané druzí těsně za Duklou Praha. Od té doby Baník neprohrál 74 domácích zápasů v řadě, což znamená, že téměř pět roků nebyl na domácí půdě poražen. V této sezóně Poháru vítězů pohárů se Baník dostal až do semifinále přes Sporting Lisabon, Shamrock Rovers FC a 1. FC Magdeburg. Tam jej vyřadila Fortuna Düsseldorf.

Zlatá éra pokračovala. Nejlepší hráči jako např. Verner Lička a Rostislav Vojáček hráli pravidelně za národní tým. Jiní hráli také pro olympijský tým např.: Petr Němec, Libor Radimec, Zdeněk Šreiner a Zdeněk Rygel. V sezóně 1979-1980 dosáhl Baník svého druhého mistrovského titulu v lize. Druhá Zbrojovka Brno na něj ztrácela 5 bodů. V další sezóně vyhrál Baník titul znovu a postoupil až do čtvrtfinále poháru UEFA. Tam ho vyřadil Bayern Mnichov. V následujících dvou sezónách Baník skončil druhý v ligové tabulce. Po sezóně 1982-1983, trenér Hadamczik odstoupil a tím symbolicky končí zlatá éra klubu.

Konec zlaté éry[editovat | editovat zdroj]

V následujících letech se Baník stáhl z hrotu tabulky. Prošel další generační změnou a týmu, složeným z většiny mladými hráči se v lize nedařilo. Přesto figuroval v horní části tabulky. V sezónách 1988-1989 a 1989-1990 skončil druhý v lize. V roce 1991 naposledy vyhrál Československý pohár, kdy v posledním zápase porazil Spartak Trnava 6:1. To byl na dlouhou dobu jeho poslední úspěch.

V posledních letech[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1991 se klub stále propadal. K finančním problémům se připojili i sponzoři, kteří procházeli restrukturalizací po pádu komunismu. Výsledky byly všelijaké. Nejlepším umístěním bylo třetí místo v sezoně 1993/94. Klub však bojoval o ligové přežití v období 2000/01, kdy skončil 14. v tabulce, pouhé čtyři body před sestupem.

Po dlouhém trápení však přišel úspěch v sezóně 2003/04, kdy dosáhl ligového titulu. Baník celou sezónu suverénně vedl tabulku. V této sezóně se stal nejlepším střelcem Marek Heinz s 19 vstřelenými brankami. Po této sezóně však tým prošel dramatickou změnou. Trenéra Františka Komňackého a většinu hlavních hráčů vedení Baníku prodalo: René Bolfa, Jana Laštůvku, Miroslava Matušoviče i Marka Heinze. V další sezóně skončil sedmý v lize, přesto se mu ale podařilo vyhrát Pohár ČMFS. Od té doby se Baník objevoval pravidelně v horní části ligové tabulky a skončil dvakrát na třetím místě.

Klub se i přes své sportovní úspěchy nacházel ve finančních problémech. Došlo k rozprodávání hráčského kádru, v prosinci 2011 dokonce odprodal i stadión na Bazalech. V únoru 2012 změnil klub majitele, když Tomáš Petera prodal svůj 95% podíl společnostem SMK Reality Invest (Libor Adámek), která již vlastnila Bazaly, a PAM market.[4]

V sezóně 2011/2012 skončil Baník rovněž na 14. pozici v tabulce a vyhnul se tak sestupu na poslední chvíli. Vzhledem ke dluhům se musel klub uskromnit a trenér Radoslav Látal dostal za úkol připravit mužstvo na novou sezónu s mnohem menším finančním rozpočtem pro A tým. Klub získal dotaci od města ve výši 30 milionů korun na rekonstrukci stadionu Bazalů. Rekonstrukce hrací plochy se platila z peněz fanoušků, kteří prostřednictvím transparentního účtu Zachraňme Baníček!!! zaslali své dary. [5]

Pád do druhé ligy a návrat zpět[editovat | editovat zdroj]

Městský stadion v Ostravě-Vítkovicích, domovský stadion Baníku.

V sezoně 2015/2016 byl pro Baník konečnou v 1. lize (tehdy Synot liga). Hned na začátku sezony opustilo tým několik hráčů (např. Michal Frydrych, který zamířil do Slavie Praha). Oslabený tým pak na podzim získal jen 4 body a byl považován za již jistý sestupujíci tým. Nicméně v zimě klub koupil nový majitel, který přivedl na post trenéra Vlastimila Petrželu. Tým se sice do začátku jarní časti sezony postavil na nohy s novými hráči (např. Tomášem Mičolou), získal však jen dalších deset bodů, a společně se Sigmou Olomouc sestoupil do Fotbalové národní ligy.

Sezonu 2016/2017 odehrál Baník Ostrava ve druhé lize. Hlavním cílem klubu byl okamžitý návrat do nejvyšší soutěže. I přes nevyrovnané výsledky se nakonec Baník umístil na druhém postupovém místě za Sigmou Olomouc. O postupu, na úkor Opavy, však rozhodl až výhrou proti Znojmu v posledním kole. Statisticky nejlepším střelcem se stal Alexander Jakubov, který však 10 z 11 gólů vstřelil ještě na podzim v dresu Varnsdorfu. Druhým nejlepším střelcem byl Tomáš Mičola se sedmi góly. Hlavní oporou týmu tak byl brankář Petr Vašek, který vychytal 18 nul a byl hlavním strůjcem pevné obrany Baníku, v sezoně kdy tým obdržel pouze 20 gólů ve třiceti zápasech.[6]

Pozitivem sezony 2016/2017 pak byla neutuchající podpora fanoušků. Dvakrát, v zápasech s Opavou a Znojmem, se dokonce podařilo vyprodat Městský stadion, kde je Baník nucen hrát své zápasy po uzavření Bazalů.

V letní pauze přišla legenda klubu Milan Baroš či zpátky z hostování Jakub Šašinka.

Sezónu 2017/2018 zahájil Baník slibně výhrou proti Brnu a remízou s úřadujícím mistrem Slavií. Poté však přišla série horších výsledků, Baník tak zakončil podzimní část sezóny na předposledním místě tabulky.[7] V zimní pauze však Baník začal posilovat, ze Zlína přišel Dame Diop, z Teplic Martin Fillo, z Mladé Boleslavi Jiří Fleišman nebo z Norska Christophe Psyché.

Vyhrané domácí trofeje[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Fanoušci[editovat | editovat zdroj]

Baníkovští "chachaři" při zápasu s 1. FC Brno.

Jejich domovský stadion Bazaly patří mezi dlouhodobě nejnavštěvovanější v zemi. Často zde můžeme slyšet klubovou hymnu „Baníčku my jsme s tebou!“.[8] Ostravským fanouškům se říká „Chachaři“. Tradiční pokřik fandů Baníku je „Baník, pičo!“[9]

Baníkovští fanoušci se přátelí s polským GKS Katowice.[10] V roce 2006 oslavili 10 let přátelství s GKS Katowice. Další klub, který měl vazby s ostravským Baníkem, byl Spartak Trnava. Pro své konfliktní chování, rvačky na stadionech i mimo ně je známé radikální jádro fanoušků Baníku. [11]

Přestupy[editovat | editovat zdroj]

Tomáš Galásek, jeden ze známých ostravských odchovanců.

Baník patří k největším dodavatelům reprezentačních hráčů v zemi. Za posledních 15 let došlo ke stabilnímu nárůstu mladých hráčů, kteří se po odchodu pohybují v belgické 1. lize, ale i 1. Bundeslize a italské Serii A. Mezi největší přestupy patří transfer Václava Svěrkoše do francouzského FC Sochaux za nezveřejněnou částku (odhadem za 2 miliony euro).[12] Ještě více inkasoval klub za přestup Milana Baroše, 180 milionů korun.

Několik hráčů přestoupilo v minulosti do Sparty Praha, např. Zdeněk Pospěch, Miroslav Matušovič, Tomáš Řepka, Libor Sionko a další.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Do Baníku se vrátili jeho slavní odchovanci Václav Svěrkoš, který si dvakrát utrhl vazy a Marek Jankulovski, který pro stejné zranění odehrál za Baník po svém návratu pouhých 7 minut a ukončil hráčskou kariéru.[13] Zatím posledním slavným ostravským navrátilcem je Milan Baroš, který ukončil své angažmá v FC Slovan Liberec a vrátil se již potřetí domů na sezónu 2017/18.[14]

Soupiska A mužstva[editovat | editovat zdroj]

Aktuální k datu: 20.1.2018
# Pozice Hráč
1 B Česko Martin Šustr
3 O Česko Martin Šindelář
4 O Česko Martin Sus
6 O Česko Denis Granečný
9 O Česko Lukáš Pazdera
10 Z Česko Robert Hrubý
11 Z Brazílie Dyjan Carlos de Azevedo
13 O Ukrajina Oleksandr Azackyj
14 Ú Česko Ondřej Šašinka
18 O Česko Petr Breda
20 O Česko Jakub Pokorný
# Pozice Hráč
25 Z Česko Tomáš Mičola
26 Ú Česko Tomáš Poznar
27 Ú Česko Milan Baroš
33 Z Slovensko Marek Hlinka
Ú Senegal Dame Diop
Z Česko Martin Fillo
O Francie Christophe Psyché
O Česko Matěj Helešic
Z Česko Milan Jirásek
O Česko Jiří Fleišman

Zima 2017-2018 změny v kádru[editovat | editovat zdroj]

  • Odešli:
Národnost Jméno Kam Poznámka
Česko Tomáš Hykel ← Česko FK Fotbal Třinec hostování
Česko Alexander Jakubov ← Česko FK Ústí nad Labem hostování
Česko Jakub Šašinka ← Slovensko FK Poprad hostování
Česko František Chmiel ← Česko MFK Vítkovice hostování
Česko Martin Macej ← Česko MFK Frýdek-Místek hostování
Srbsko Stefan Panić ukončení smlouvy
Francie Jean-Pierre Morgan vypršení smlouvy
Česko Dominik Smékal juniorka
Česko Bronislav Stáňa
  • Přišli:
Národnost Jméno Odkud Poznámka
Senegal Dame Diop ← Česko FC Fastav Zlín
Česko Dominik Smékal ← Slovensko FK Senica návrat z hostování
Česko Matěj Helešic ← Česko SK Dynamo České Budějovice návrat z hostování
Česko Martin Fillo ← Česko FK Teplice
Česko Milan Jirásek ← Česko Bohemians Praha 1905
Francie Christophe Psyché ←NorskoSogndal IL
Česko Jiří Fleišman ← Česko FK Mladá Boleslav

Umístění v jednotlivých sezonách[editovat | editovat zdroj]

Zdroj: [15][16][17][18]

Legenda: Z - zápasy, V - výhry, R - remízy, P - porážky, VG - vstřelené góly, OG - obdržené góly, +/- - rozdíl skóre, B - body, červené podbarvení - sestup, zelené podbarvení - postup, fialové podbarvení - reorganizace, změna skupiny či soutěže

Československo Československo (1923 – 1938)
Sezóna Liga Úroveň Z V R P VG OG +/- B Pozice
1923[19] III. třída Moravskoslezské župy 5 ... 1.
1924[19] II. třída Moravskoslezské župy 4 ... 1.
1925[19] I. třída Moravskoslezské župy 3 ... 4.
1926[19] I. třída Moravskoslezské župy 3 ... 4.
1927[19] I. třída Moravskoslezské župy 3 ... 6.
1928[19] I. třída Moravskoslezské župy 3 ... 2.
1929[19] I. třída Moravskoslezské župy 3 ... 3.
1930[19] I. třída Moravskoslezské župy 3 ... 9.
1931[19] II. třída Moravskoslezské župy 4 ... 5.
1932[19] II. třída Moravskoslezské župy 4 ... 1.
1932/33[19] I. třída Moravskoslezské župy 3 ... 3.
1933/34[19] I. třída Moravskoslezské župy 3 ... 1.
1934/35[19] Moravskoslezská divize 2 14 7 3 4 32 29 +3 25 2.
1935/36[19] Moravskoslezská divize 2 22 14 5 3 60 30 +30 33 2.
1936/37[19] Moravskoslezská divize 2 22 18 3 1 75 19 +56 39 1.
1937/38 Státní liga 1 22 8 2 12 43 52 -9 18 10.
1938/39 Státní liga 1 20 7 4 9 29 39 -10 18 7.
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava (1939 – 1944)
Sezóna Liga Úroveň Z V R P VG OG +/- B Pozice
1939/40 Národní liga 1 22 4 5 13 38 68 -30 13 12.
1940/41[20] Moravskoslezská divize 2 26 18 1 7 96 42 +54 39 2.
1941/42[20] Moravskoslezská divize 2 26 16 6 4 86 40 +46 38 1.
1942/43[20] Moravskoslezská divize 2 26 18 3 5 100 45 +55 39 1.
1943/44 Národní liga 1 26 12 1 13 61 83 -22 25 7.
1944/45 Fotbalová liga se nehrála, stejně tak i nižší fotbalové soutěže.
Československo Československo (1945 – 1993)
Sezóna Liga Úroveň Z V R P VG OG +/- B Pozice
1945/46 Státní liga - sk. A 1 18 9 1 8 55 57 -2 19 4.
1946/47 Státní liga 1 26 12 3 11 62 57 +5 27 7.
1947/48 Státní liga 1 20 7 5 8 48 56 -8 19 7.
1949 Celostátní československé mistrovství 1 26 9 4 13 38 55 -17 22 11.
1950 Celostátní československé mistrovství II 2 22 16 2 4 73 35 +38 34 1.
1951 Mistrovství československé republiky 1 26 12 3 11 42 41 +1 27 7.
1952 Mistrovství československé republiky 1 26 10 4 12 43 47 -4 24 10.
1953 Přebor československé republiky 1 13 4 2 7 15 25 -10 10 10.
1954 Přebor československé republiky 1 22 11 6 5 45 26 +19 28 2.
1955 Přebor československé republiky 1 22 9 1 12 29 37 -8 19 10.
1956 1. liga 1 22 9 7 6 53 48 +5 25 4.
1957/58 1. liga 1 33 10 8 15 58 63 -5 28 10.
1958/59 1. liga 1 26 10 6 10 44 40 +4 26 6.
1959/60 1. liga 1 26 12 4 10 29 34 -5 28 6.
1960/61 1. liga 1 26 12 5 9 50 46 +4 29 4.
1961/62 1. liga 1 26 10 8 8 49 35 +14 28 5.
1962/63 1. liga 1 26 14 3 9 47 33 +14 31 3.
1963/64 1. liga 1 26 11 8 7 51 36 +15 30 5.
1964/65 1. liga 1 26 11 6 9 44 33 +11 28 7.
1965/66 1. liga 1 26 8 5 13 36 38 -2 21 13.
1966/67 2. liga - sk. B 2 26 16 5 5 53 17 +36 37 1.
1967/68 1. liga 1 26 7 8 11 27 31 -4 22 11.
1968/69 1. liga 1 26 8 8 10 22 37 -15 24 9.
1969/70 1. liga 1 30 7 12 11 26 32 -6 26 11.
1970/71 1. liga 1 30 11 12 7 39 32 +7 34 5.
1971/72 1. liga 1 30 10 6 14 39 41 -2 26 12.
1972/73 1. liga 1 30 11 8 11 32 34 -2 30 7.
1973/74 1. liga 1 30 14 6 10 40 42 -2 34 4.
1974/75 1. liga 1 30 9 9 12 32 36 -4 27 13.
1975/76 1. liga 1 30 14 9 7 37 29 +8 37 1.
1976/77 1. liga 1 30 11 8 11 36 33 +3 30 7.
1977/78 1. liga 1 30 11 6 13 35 41 -6 28 10.
1978/79 1. liga 1 30 16 9 5 44 22 +22 41 2.
1979/80 1. liga 1 30 16 9 5 47 23 +24 41 1.
1980/81 1. liga 1 30 18 4 8 44 19 +25 40 1.
1981/82 1. liga 1 30 15 8 7 53 24 +29 38 2.
1982/83 1. liga 1 30 16 8 6 48 31 +17 40 2.
1983/84 1. liga 1 30 14 7 9 45 28 +17 35 5.
1984/85 1. liga 1 30 14 11 5 41 23 +18 39 4.
1985/86 1. liga 1 30 11 8 11 41 34 +7 30 8.
1986/87 1. liga 1 30 13 7 10 55 39 +16 33 5.
1987/88 1. liga 1 30 13 8 9 49 40 +9 34 4.
1988/89 1. liga 1 30 19 4 7 54 34 +20 42 2.
1989/90 1. liga 1 30 16 9 5 50 24 +26 41 2.
1990/91 1. liga 1 30 14 4 12 50 34 +16 32 5.
1991/92 1. liga 1 30 13 9 8 50 36 +14 35 5.
1992/93 1. liga 1 30 10 11 9 47 38 +9 31 6.
Česko Česká republika (1993 – )
Sezóna Liga Úroveň Z V R P VG OG +/- B Pozice
1993/94 1. liga 1 30 14 8 8 52 25 +27 36 3.
1994/95 1. liga 1 30 10 8 12 36 41 -5 38 11.
1995/96 1. liga 1 30 10 5 15 40 46 -6 35 12.
1996/97 1. liga 1 30 8 13 9 33 35 -2 37 10.
1997/98 Gambrinus liga 1 30 13 11 6 51 35 +16 52 4.
1998/99 Gambrinus liga 1 30 10 15 5 39 26 +13 45 5.
1999/00 Gambrinus liga 1 30 8 11 11 43 45 -2 35 11.
2000/01 Gambrinus liga 1 30 7 9 14 28 45 -17 30 14.
2001/02 Gambrinus liga 1 30 12 8 10 43 36 +7 44 6.
2002/03 Gambrinus liga 1 30 13 6 11 41 38 +3 45 5.
2003/04 Gambrinus liga 1 30 18 9 3 60 25 +35 63 1.
2004/05 Gambrinus liga 1 30 9 10 11 33 36 -3 37 7.
2005/06 Gambrinus liga 1 30 10 10 10 35 32 +3 40 6.
2006/07 Gambrinus liga 1 30 12 10 8 43 33 +10 46 7.
2007/08 Gambrinus liga 1 30 15 10 5 51 28 +23 55 3.
2008/09 Gambrinus liga 1 30 11 6 13 38 36 +2 39 9.
2009/10 Gambrinus liga 1 30 17 9 4 47 25 +22 60 3.
2010/11 Gambrinus liga 1 30 7 9 14 31 46 -15 30 14.
2011/12 Gambrinus liga 1 30 7 7 16 31 48 -17 28 14.
2012/13 Gambrinus liga 1 30 7 8 15 34 44 -10 29 14.
2013/14 Gambrinus liga 1 30 8 11 11 33 43 -10 35 10.
2014/15 Synot liga 1 30 8 9 13 23 41 -18 33 13.
2015/16 Synot liga 1 30 4 2 24 27 65 -38 14 16.
2016/17 Fotbalová národní liga 2 30 18 10 2 48 20 +28 64 2.
2017/18 HET liga 1

Slavní hráči[editovat | editovat zdroj]

Legendy klubu[editovat | editovat zdroj]

Seznam trenérů[editovat | editovat zdroj]

FC Baník Ostrava „B“[editovat | editovat zdroj]

FC Baník Ostrava „B“ byl rezervní tým ostravského Baníku. Po sezoně 2012/13 se přechodem z Moravskoslezské fotbalové ligy do juniorské ligy vyčlenil z mužských soutěží FAČR.

Umístění v jednotlivých sezonách[editovat | editovat zdroj]

Zdroj: [15][16][17][18]

Legenda: Z - zápasy, V - výhry, R - remízy, P - porážky, VG - vstřelené góly, OG - obdržené góly, +/- - rozdíl skóre, B - body, červené podbarvení - sestup, zelené podbarvení - postup, fialové podbarvení - reorganizace, změna skupiny či soutěže

Československo Československo (1961 – 1993)
Sezóny Liga Úroveň Z V R P VG OG +/- B Pozice
1961/62 Severomoravský krajský přebor 3 26 13 4 9 60 41 +19 30 3.
1962/63 Severomoravský krajský přebor 3 26 17 3 6 87 30 +57 37 2.
1963/64 Severomoravský krajský přebor 3 26 21 4 1 78 11 +67 46 1.
1964/65 2. liga - sk. B 2 26 11 2 13 39 42 -3 24 9.
1965/66 2. liga - sk. B 2 26 7 6 13 19 34 -15 20 12.
1966/67 Divize D 3 26 17 5 4 68 23 +45 39 1.
1967/68 2. liga - sk. B 2 26 9 4 13 33 43 -10 22 13.
1968/69 Divize D 3 26 10 7 9 35 27 +8 27 9.
1969/70 3. liga - sk. B 3 30 16 6 6 51 31 +20 38 4.
1970/71 3. liga - sk. B 3 30 10 10 10 42 41 +1 30 7.
1971/72 3. liga - sk. B 3 30 13 5 12 51 43 +8 31 6.
1972/73 3. liga - sk. B 3 30 15 5 18 38 28 +10 35 3.
1973/74 3. liga - sk. B 3 30 11 7 12 33 31 +2 29 9.
1974/75 3. liga - sk. B 3 30 10 8 12 49 37 +12 28 7.
1975/76 3. liga - sk. B 3 30 9 12 9 30 26 +4 30 9.
1976/77 3. liga - sk. B 3 30 16 6 8 40 26 +14 38 9.
1977 - 1984 B-mužstvo nebylo přihlášeno v žádné soutěži
1984/85 Divize D 4 30 21 4 5 73 23 +50 46 1.
1985/86 2. ČNFL - sk. B 3 30 15 9 6 48 25 +23 39 3.
1986/87 2. ČNFL - sk. B 3 30 15 3 12 43 36 +7 42 3.
1987/88 2. ČNFL - sk. B 3 28 10 8 10 40 41 -1 28 9.
1988/89 2. ČNFL - sk. B 3 30 14 6 10 50 41 +9 34 4.
1989/90 2. ČNFL - sk. B 3 30 10 2 18 39 46 -7 22 14.
1990/91 2. ČNFL - sk. B 3 30 11 11 8 53 39 +14 33 6.
1991/92 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 10 9 11 51 33 +18 29 9.
1992/93 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 16 6 8 61 34 +30 38 5.
Česko Česká republika (1993 – 2013)
1993/94 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 15 5 10 43 37 +6 35 4.
1994/95 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 15 7 8 47 31 +16 52 3.
1995/96 Moravskoslezská fotbalová liga 3 28 8 8 12 41 47 -6 32 12.
1996/97 Moravskoslezská fotbalová liga 3 28 10 9 9 45 43 +2 39 8.
1997/98 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 16 3 11 61 41 +20 51 3.
1998/99 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 13 6 11 36 19 +17 45 5.
1999/00 Moravskoslezská fotbalová liga 3 28 11 11 6 45 29 +16 44 5.
2000/01 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 11 10 9 45 34 +11 43 7.
2001/02 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 13 9 8 50 35 +15 48 5.
2002/03 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 17 6 7 69 26 +43 57 2.
2003/04 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 15 8 7 50 23 +27 53 5.
2004/05 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 13 9 8 38 27 +11 48 5.
2005/06 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 11 7 12 36 41 -5 40 9.
2006/07 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 9 7 14 31 34 -5 34 14.
2007/08[28] Divize E 4 30 20 9 1 70 19 +51 69 1.
2008/09 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 12 5 13 28 34 -6 41 8.
2009/10 Moravskoslezská fotbalová liga 3 28 7 4 17 27 46 -19 25 14.
2010/11[28] Divize E 4 28 17 8 3 64 22 +42 59 1.
2011/12 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 9 8 13 33 46 -13 35 13.
2012/13 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 11 6 13 41 48 -7 39 13.

Poznámky:

  • 1968/69: Po sezóně došlo k reorganizaci soutěží, kdy se Divize D stala jednou ze skupin 4. nejvyšší soutěže - prvních 9 mužstev postoupilo do 3. ligy - sk. B
  • 1976/77: Po sezoně došlo k plošnému rušení rezervních týmů (B-mužstev) prvoligových týmů.

FC Baník Ostrava – juniorský tým[editovat | editovat zdroj]

FC Baník Ostrava - juniorský tým byl juniorský tým ostravského Baníku. Zanikl v roce 2016 po odhlášení z juniorské ligy.

Umístění v jednotlivých sezonách[editovat | editovat zdroj]

Zdroj: [18]

Legenda: Z - zápasy, V - výhry, R - remízy, P - porážky, VG - vstřelené góly, OG - obdržené góly, +/- - rozdíl skóre, B - body, červené podbarvení - sestup, zelené podbarvení - postup, fialové podbarvení - reorganizace, změna skupiny či soutěže

Česko Česká republika (2012 – 2016)
Sezóny Liga Úroveň Z V R P VG OG +/- B Pozice
2012/13 Juniorská liga 1 34 6 5 23 43 75 -28 23 18.
2013/14 Juniorská liga 1 40 23 4 13 83 60 +23 73 6.
2014/15 Juniorská liga 1 38 19 4 9 79 54 +25 61 8.
2015/16 Juniorská liga 1 32 16 10 12 81 61 +20 58 3.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference a poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Baník mění majitele! Šafarčíka střídá podnikatel z Kroměříže, iSport.cz, cit. 10. 1. 2016
  2. Stadion. FC Baník Ostrava [online]. [cit. 2018-01-04]. Dostupné online. (česky) 
  3. "Historie klubu" [online]. fcb.cz [cit. 2017-03-28]. Dostupné online. (česky) 
  4. Baník změnil majitele. Peterův podíl získala SMK Reality Invest na Sport.cz
  5. Transparentní účet vydal první část financí za rekonstrukci hřiště
  6. Statistiky. Fortuna národní liga [online]. [cit. 2017-05-29]. Dostupné online. 
  7. Baník pod lupou: Vytáhnout tým z bryndy mají Fillo s Laštůvkou. HET liga [online]. [cit. 2018-01-04]. Dostupné online. 
  8. http://hymna.cz/fotbalovy-klub/fc-banik-ostrava/
  9. Tažení za slušné fanoušky. Baník pi*o se snad může, zní z Bazalů, iSport.cz, cit. 20. 6. 2015
  10. Historia śląsko-czeskiej sztamy. Banik Ostrawa i GKS Katowice, dziennikzachodni.pl, citováno 25. 3. 2014 (polsky)
  11. Přísnější tresty pro násilnické sportovní fanoušky
  12. SEZNAM.CZ. Svěrkoš už trénuje se Sochaux, smlouvu podepíše na Nový rok. Chybí název periodika! Dostupné online [cit. 2018-01-04]. (česky) 
  13. http://www.fcb.cz/marketing/aktuality/jankulovski.html
  14. http://www.ceskatelevize.cz/sport/fotbal/358431-banik-se-do-ligy-vratil-vitezstvim-v-brne-rozhodl-navratilec-baros/
  15. a b Archiv Rudého práva, 1965-1989
  16. a b Nižší soutěže, František Kopecký (jfk-fotbal)
  17. a b Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu (1896 – 1996/97), Praha, Libri 1997.
  18. a b c Archiv soutěží, výsledkový servis Lidových novin
  19. a b c d e f g h i j k l m n o "Přehled umístění v lize" [online]. fcb.cz [cit. 2015-06-15]. Dostupné online. (česky) 
  20. a b c "SK Vsetín do Moravskoslezské divize" [online]. fcvsetin.cz, 17.06.2013 [cit. 2015-06-24]. Dostupné online. (česky) 
  21. Fotbalová Ostrava má nového kouče, klub do funkce potvrdil Svědíka, iDNES.cz, cit. 5. 6. 2013
  22. Baník ukončil spolupráci s trenérem Komňackým, fcb.cz
  23. Baník má širší realizační tým. Shodneme se, tvrdí Slončík
  24. Je třeba překonávat klišé, říká nový kouč Ostravy. Obavy nemá
  25. Petržela: Záchrana je nemožná, ale věřím v obrodu Baníku. Sportovní noviny (ČTK) [online]. 2015-12-28 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  26. http://fotbal.idnes.cz/ostrava-vlastimil-petrzela-trener-fotbal-rozhovor-fhi-/fotbal.aspx?c=A151229_2214955_fotbal_ten
  27. Petržela už trénovat Baník nebude. O jeho nástupci klub intenzivně jedná
  28. a b Divize E [online]. eurofotbal.cz [cit. 2015-05-22]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu (1896 – 1996/97), Libri 1997

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]