1. SK Prostějov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
1. SK Prostějov
Stadion 1. SK Prostějov
Stadion 1. SK Prostějov
NázevPrvní sportovní klub Prostějov
PřezdívkaEskáčko
ZeměČesko Česká republika
MěstoProstějov
Založen1904
AsociaceČesko FAČR
Domácí dres
Venkovní dres
SoutěžFortuna národní liga
2019/2011. místo
StadionStadion Za Místním nádražím, Prostějov
Souřadnice
Kapacita3 500
Vedení
PředsedaČesko František Jura
TrenérČesko Daniel Šmejkal
Česko Michal Šmarda
Česko Matěj Vybíhal
Oficiální webová stránka
Fortuna:Národní liga
Některá data mohou pocházet z datové položky.

1. SK Prostějov (celým názvem: První sportovní klub Prostějov) je český profesionální fotbalový klub, který sídlí v moravském městě Prostějov v Olomouckém kraji. Oddíl hrál v letech 19341938 a v sezóně 1945/1946 nejvyšší československou fotbalovou ligu, v období 19391943 pak protektorátní Česko-Moravskou národní ligu. Dlouhodobě byl klub účastníkem druhé nejvyšší československé a později české druhé ligy, kterou musel opustit po sezóně 2002/03 z důvodu nevyhovujícího stadionu. Dnes je opět jejím účastníkem.

Stadion Prostějov
Stadion Za Místním nádražím
Vstup na stadion
Tréninkové centrum mládeže Za Hloučelou
Tréninkové centrum mládeže Za Hloučelou, UMT
Bývalý stadion SK LeRK Prostějov ve Sportovní ulici

Od sezóny 2018/19 nastupuje A mužstvo ve druhé nejvyšší soutěži (Fortuna:Národní liga).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Začátky[editovat | editovat zdroj]

Roku 1904 Jan Svozil, profesor prostějovské reálky začal učit své žáky tehdy novému sportovnímu odvětví footballu. Studenty tato nová hra uchvátila natolik, že jim již nestačilo věnovat se této zálibě jednou týdně v rámci pohybové výuky v zahradě chudobince na Tetíně. Na jaře roku 1904 proto založili na první schůzi zájemců o kopanou Sportovní kroužek Prostějov. První měření sil mezi mladšími a staršími hráči končí překvapivým vítězstvím mladších. Z těchto hráčů se následně utvořila první jedenáctka SK Prostějov. V následujícím roce vznikl v reakci na tuto aktivitu českého studentstva a dělnictva německý Erster Prossnitzer Fussballklub a další židovsko/německý klub Prossnitz. Oba kluby brzy zanikly, ale i tak odehrály s SK Prostějov několik zápasů. Po začátcích v zahradě chudobince na Tetíně se hráči SK Prostějov přesunuli na tzv. Vojenskou louku. Toto vojenské cvičiště se nacházelo v místech při silnici směrem na Bedihošť. Zde vznikla první regulérní hrací plocha s brankami, které se ale instalovaly pouze na utkání, protože jejich trvalou instalaci vojenská správa nehodlala tolerovat. Na tomto hřišti hostil prostějovský klub množství týmů např. SK Přerov, SK Olomouc ASO, SK Kroměříž či DFC Brno. V roce 1912 ale místní vojenské úřady zatrhly aktivity sportovců i s tím související návštěvy početného obecenstva (až několik set diváků) a SK Prostějov z těchto prostor vykázaly. V té době už byl fotbalový tým součástí uskupení, které pod názvem Sportovní Klub Prostějov obsahovalo fotbalový, tenisový a atletický odbor.

Sportovní klub Prostějov tedy roku 1912 získal prostory poblíž prostějovského pivovaru a rolnické sladovny, kde bylo roku 1913 slavnostně otevřeno první stálé footballové hřiště, s oplocením a místy ke stání i sezení. Toto období rozkvětu dokresluje i vytvoření kurtů tenisového odboru ve dvoře pivovaru i první zápas hokejového mužstva SK Prostějov na rybníku Na hrázi. Na novém fotbalovém hřišti U sladovny se odehrálo první slavné období prostějovského fotbalu. Hosty zde byli nejenom již tradiční soupeři z Olomouce, Přerova, Kroměříže, Brna, ale i Vídně a Prahy. Roku 1914 byl klub pořadatelem mezizemského utkání ČechyMorava. Vypukla však První světová válka a většina hráčů SK Prostějov byla povolána na frontu. Přesto všechno i ve válečných letech odehrál klub množství utkání. Koncem roku 1916 ale zaniklo i hřiště, když bylo vlivem válečné potravinové krize rozhodnuto o jeho rozorání a osázení bramborami.

Období první republiky[editovat | editovat zdroj]

S koncem první světové války se v Prostějově obnovil i sportovní život. Z navrátivších se hráčů i nové generace se brzy vytvořilo mužstvo, které ještě před koncem války odehrálo několik zápasů na půdě soupeřů i v Prostějově. Po vzniku Československa již opět naplno fungoval SK Prostějov, byl například definitivně ustanoven jeho hokejový odbor. V této době nalezlo fotbalové mužstvo dočasný azyl na hřišti místních Jezdeckých kasáren. Mezitím byl dobudován nový a na svou dobu velmi moderní areál nového stadionu SK Prostějov za Gymnáziem, v tehdejší ulici Za Kollárovou (dnes náměstí Spojenců). Součástí areálu byl fotbalový stadion s dřevěnými tribunami, restaurací, kurty a druhou plochou, využívanou i pro pozemní hokej.

Na tomto novém hřišti se prostějovský oddíl stal jedním z nejlepších mužstev na celé Moravě. Osmkrát získalo titul Mistra Hané (1920, 1925–1931), pětkrát titul Mistra Moravy (1925, 1927–1928, 1930–1931) a roku 1928 se stalo i amatérským mistrem Československa. I přes tyto úspěchy klubu vypršela roku 1930 nájemní smlouva na pozemky, na kterých se nacházel klubový stadion a majitel pozemků nesvolil s jejím prodloužením. Proto klub začal s budováním nového stadionu, který dal i jméno nově vznikající ulici Sportovní.

V souvislosti se vznikem tohoto stadionu se oddíl dostal do dluhů. V době začínajícího profesionalismu klesal zájem o amatérskou kopanou a klub proto na valné hromadě 4. ledna 1932 rozhodl o přeměně týmu v profesionální. V prvním ročníku II. profesionální ligy ČSR klub pod vedením rakouského trenéra Hamatschka skončil na 5. místě. V sezóně 1933/34 SK Prostějov postupuje do I. profesionální ligy. V premiérově sezóně se umístil na 6. místě. V dalších dvou následujících letech byl klub na samém vrcholu. Tým SK Prostějov skončil vždy na třetím místě ligové tabulky za pražskými eS a získal tak právo na účast ve Středoevropském poháru (Mitropa cup). V ročníku 1936 senzačně vyřadil špičkový oddíl Admiry Vídeň a ve druhém kole vypadl s maďarským Újpest FC, v dalším ročníku 1937 byl vyřazen v prvním kole curyšským Grasshopper Clubem.

Mimo tato pohárová utkání absolvoval SK Prostějov v těchto letech mnoho mezistátních zápasů ve Francii, Jugoslávii, Lotyšsku, Litvě, Norsku a na Maltě. V Prostějově hostil například: Hungarii, Nemzeti, rakouský Rapid, Viennu, Wiener Sport-Club, WAC, Slovan Vídeň, jugoslávský Beogradski SK, nebo i egyptský Arsenal Cairo.

V sezóně 1937/38 ale SK Prostějov překvapivě sestoupil do Moravskoslezské divize. V té se setkával například s městskými soupeři Makkabi Prostějov, ale především s firemním SK Rolný, který byl velkým aspirantem na postup. Do ligy se však vrátil SK Prostějov.

Válečné období[editovat | editovat zdroj]

Tentokrát již šlo o Protektorátní Českomoravskou ligu. V té v sezóně 1941/42 získal prostějovský SK historické druhé místo za vedoucí Slavií a stal se finalistou prvního ročníku Českého poháru. V dalším ročníku ale klub sestoupil rozdílem jediného bodu. Následoval opět návrat, v sezóně 1944/45 se však liga nehrála. 9. května skončila Druhá světová válka.

Poválečné období[editovat | editovat zdroj]

Poslední prvoligová sezóna pro SK Prostějov byla 1945/46 a následné období budování socialismu znamenalo pro prostějovský klub dobu úpadku. Klub byl v rámci socialistické přestavby společnosti přejmenováván na názvy jako Sokol ČSSZ (stavební závody) Prostějov, Tatran Prostějov, DSO Tatran, TJ Slovan Prostějov až na TJ Železárny Prostějov.

V devadesátých letech došlo k přejmenování na původní SK Prostějov. Tento název se ještě změnil po fúzi s brněnským FC LeRK na SK LeRK Prostějov (po sezoně 1994/95).

Přelom století[editovat | editovat zdroj]

SK LeRK Prostějov působil od sezóny 1995/96 ve II. fotbalové lize, kde zůstal až do roku 2003, kdy se druhé ligy vzdal z důvodu nevyhovujícího stadionu. Následovaly sestupy i z MSFL (2003/04) a divize (2004/05), pád se zastavil až organizačními změnami v klubu. Do sezóny 2006/07 klub vstoupil pod názvem 1. SK Prostějov, po roce však z krajského přeboru odstoupil. Následovalo období, kdy klub působil pouze v mládežnických kategoriích.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Obránce Tomáš Janíček v zápase Zimní Tipsport ligy v Orlové (2019).

V sezóně 2010/11 obnovený A-tým zvítězil v nejnižší soutěži České republiky, IV. třídě OFS Prostějov a v sezoně 2011/12 také ve III. třídě. Do roku 2012 musel svá domácí utkání hrát v nedalekých Mostkovicích a v Kostelci na Hané. Později hrál na klubových hřištích Za Hloučelou v Olympijské ulici a v mimořádných případech na umělé trávě v areálu Za Místním nádražím. V roce 2011 klub získal divizní licenci od krachujících Vítkovic a pod hlavičkou 1. FK Prostějov nastupoval v Divizi E. Po postupu do MSFL se název upravil již na 1. SK Prostějov.

Původní A-tým (částí fanoušků byl v tomto období považovaný za jediné kontinuální seniorské mužstvo[1]) se stal od sezóny 2012/13 účastníkem II. třídy OFS Prostějov už jako B-tým. Tuto soutěž vyhrál a v ročníku 2013/14 tak měl být účastníkem I. B třídy Olomouckého kraje. Klubové vedení, které klubu vládne od léta 2011, se však rozhodlo nepodat přihlášku do nejnižší krajské soutěže a mužstvo tak po silných neshodách uvnitř klubu v červnu 2013 zaniklo.

V ročnících 2012/13, 2013/14 i 2014/15 obsadil klub v MSFL třetí místo. O rok později se již klub umístil na prvním místě a zajistil si tak postup do FNL. Z FNL tým rychle sestoupil a na post trenéra přišel Oldřich Machala. V sezóně 2017/2018 obsadili první místo a znovu šli do FNL. Tam skončili devátí, v další sezóně jedenáctí. Pro sezónu 2020/2021 přišel na post trenéra Pavel Šustra. Ten z klubu, kde hráči dohrávali kariéry udělal tým mladých talentů. Po bronzové sezóně, odešel Šustr do Senice. Tým bude nově trénovat bývalý reprezentant Jiří Jarošík.

Historické názvy[editovat | editovat zdroj]

Zdroj: [2]

Úspěchy A–týmu[editovat | editovat zdroj]

Domácí medaile

Soupiska 2021/2022[editovat | editovat zdroj]

Aktuální k 25. 9. 2021
# Pozice Hráč
1 B Česko Ondřej Mikeš
4 Z Česko Jakub Vichta
6 Z Česko Radek Smékal
7 O Česko Jakub Urbanec
8 Z Nigérie Solomon Omale
10 Z Česko Jakub Kopřiva
11 Ú Česko Filip Žák
13 O Česko Michal Stříž
14 Z Česko Martin Vlachovský
15 O Česko Daniel Bialek
16 O Česko Lubomír Machynek
# Pozice Hráč
17 O Česko Jan Schaffartzik
18 O Česko Michael Sečkář
19 Z Česko Petr Jiráček (2. kapitán)
20 B Česko Michal Bárta
21 O Česko Aleš Schuster Kapitán
22 Z Česko Michal Zapletal
25 Z Česko Robert Bartolomeu
27 B Česko Filip Mucha
29 Z Česko Marek Hausknecht
32 Z Česko Vasil Kušej
70 Z Česko Jan Koudelka (3. kapitán)
Příchody Příchody
# Pozice Hráč Klub Forma
4 Z Česko Jakub Vichta Česko SK Uničov Přestup
7 O Česko Jakub Urbanec Česko FK Viktoria Žižkov Přestup
11 Ú Česko Filip Žák Česko FK Blansko Přestup
14 Z Česko Martin Vlachovský Česko MFK Karviná Hostování
17 O Česko Milan Kadlec Česko TJ Sokol Lom Přestup
17 O Česko Jan Schaffartzik Česko SFC Opava Přestup
19 Z Česko Petr Jiráček Česko FC Fastav Zlín Přestup
25 Z Česko Robert Bartolomeu Česko FK Blansko Přestup
29 Z Česko Marek Hausknecht Česko SK Sigma Olomouc Hostování
32 Z Česko Vasil Kušej Německo SG Dynamo Dresden Přestup
Z Česko Jan Šteigl Česko SK Líšeň Konec hostování
Odchody Odchody
# Pozice Hráč Klub Forma
3 O Slovensko Dominik Straňák Česko SK Uničov Hostování
5 O Česko Roman Bala Česko SK Uničov Hostování
6 Z Česko Štěpán Langer Česko SK Sigma Olomouc Konec hostování
7 O Slovensko Šimon Šmehyl Slovensko KFC Komárno Přestup
9 Z Česko Jakub Matoušek Česko SK Sigma Olomouc Konec hostování
11 Ú Česko Tomáš Zlatohlávek Česko SK Sigma Olomouc Konec hostování
12 Z Česko Adam Dittmer Česko SK Uničov Hostování
17 O Česko Milan Kadlec Česko FK Kozlovice Hostování
17 Z Česko Jiří Spáčil Česko SK Sigma Olomouc Konec hostování
19 Z Česko David Jurásek Česko FC Zbrojovka Brno Konec hostování
24 Z Česko Martin Sus Česko TJ Tatran Bohunice Hostování
99 Ú Česko David Píchal Česko FK Mladá Boleslav Hostování s opcí
Z Česko Štěpán Sedláček Česko FK Medlov Přestup
Z Česko Jan Šteigl Česko TJ Sokol Čechovice Přestup

Dresy[editovat | editovat zdroj]

Domácí
dres
Venkovní
dres
Brankářský
dres 1
Brankářský
dres 2
Brankářský
dres 3








Umístění v jednotlivých sezonách[editovat | editovat zdroj]

Stručný přehled

Zdroj: [3][4][5][6]

Jednotlivé ročníky

Zdroj: [3][4][5][6]

Legenda: Z – zápasy, V – výhry, R – remízy, P – porážky, VG – vstřelené góly, OG – obdržené góly, +/− – rozdíl skóre, B – body, červené podbarvení – sestup, zelené podbarvení – postup, fialové podbarvení – reorganizace, změna skupiny či soutěže

Československo Československo (1932 – 1939)
Sezóny Liga Úroveň Z V R P VG OG +/− B Pozice
1932/33 2. asociační liga 2 18 8 2 8 44 31 +13 18 5.
1933/34 2. asociační liga 2 18 14 2 2 91 18 +73 30 1.
1934/35 Státní liga 1 22 8 7 7 45 48 -3 23 6.
1935/36 Státní liga 1 26 16 4 6 66 41 +25 36 3.
1936/37 Státní liga 1 22 14 1 7 56 37 +19 29 3.
1937/38 Státní liga 1 22 5 6 11 39 65 -26 16 11.
1938/39[7] Moravsko-Slezská divize 2 22 19 1 2 96 15 +81 39 1.
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava (1939 – 1945)
Sezóny Liga Úroveň Z V R P VG OG +/− B Pozice
1939/40 Národní liga 1 22 9 2 11 47 48 -1 20 7.
1940/41 Národní liga 1 22 8 5 9 46 43 +3 21 8.
1941/42 Národní liga 1 22 11 6 5 57 45 +12 28 2.
1942/43 Národní liga 1 22 7 4 11 50 58 -8 18 11.
1943/44[7] Moravsko-Slezská divize 2 26 20 3 3 104 31 +73 43 1.
1944/45[7] Končila druhá světová válka, pravidelné soutěže se nehrály.
Československo Československo (1945 – 1993)
Sezóny Liga Úroveň Z V R P VG OG +/− B Pozice
1945/46 Státní liga – sk. B 1 18 4 3 11 25 64 -39 11 9.
1946/47[7] Moravsko-Slezská divize 2 26 13 4 9 70 49 +21 30 3.
1947/48[7] Moravsko-Slezská divize 2 30 13 2 15 88 70 +18 28 10.
1948[7] Moravská zemská soutěž 2 11 6 1 4 48 21 +27 13 2.
1949[7] Oblastní soutěž – sk. C 2 26 10 5 11 53 65 -12 25 8.
1950[7] Oblastní soutěž – sk. C 3 22 11 3 8 59 43 +16 25 5.
1951[7] Krajská soutěž - Olomouc 2 18 11 4 3 47 14 +33 26 1.
1952[7] Krajská soutěž - Olomouc 3 22 14 4 4 72 39 +33 32 2.
1953[7] Krajská soutěž - Olomouc 3 11 9 1 1 43 7 +36 19 1.
1954 Celostátní československá soutěž – sk. B 2 18 8 1 9 35 38 -3 17 6.
1955[7] Oblastní soutěž – sk. D 3 22 17 3 2 67 19 +48 37 1.
1956 2. liga – sk. B 2 22 12 2 8 57 39 +18 26 4.
1957/58 2. liga – sk. B 2 33 16 5 12 76 61 +15 37 5.
1958/59 2. liga – sk. B 2 26 11 5 10 40 41 -1 27 5.
1959/60 2. liga – sk. B 2 26 8 5 13 41 53 -12 21 10.
1960/61 2. liga – sk. B 2 22 7 5 10 26 30 -4 19 9.
1961/62 Jihomoravský krajský přebor 3 26 11 6 9 48 42 +6 28 6.
1962/63 Jihomoravský krajský přebor 3 26 10 6 10 51 49 +2 26 9.
1963/64 Jihomoravský krajský přebor 3 26 14 5 7 69 38 +31 33 3.
1964/65 Jihomoravský krajský přebor 3 26 14 6 6 54 35 +19 34 2.
1965/66 Divize D 3 26 11 4 11 39 44 -5 26 6.
1966/67 Divize D 3 26 14 5 7 41 23 +18 33 3.
1967/68 Divize D 3 26 14 6 6 51 30 +21 34 3.
1968/69 Divize D 3 26 10 10 6 43 26 +17 30 4.
1969/70 3. liga – sk. B 3 30 13 9 8 55 36 +19 35 6.
1970/71 3. liga – sk. B 3 30 9 7 14 33 44 -11 25 12.
1971/72 3. liga – sk. B 3 30 7 7 16 28 53 -25 21 16.
1972/73 Divize D 4 30 12 7 11 45 43 +2 31 8.
1973/74 Divize D 4 30 12 6 12 56 45 +11 30 5.
1974/75 Divize D 4 30 15 5 10 48 41 +7 35 3.
1975/76 Divize D 4 30 17 6 7 50 29 +21 40 1.
1976/77 3. liga – sk. B 3 30 12 6 12 53 43 +10 30 12.
1977/78 Divize D 3 30 16 7 7 56 34 +22 39 2.
1978/79 Divize D 3 30 15 5 10 48 41 +7 35 4.
1979/80 Divize D 3 30 21 5 4 67 27 +40 47 1.
1980/81 ČNFL – sk. B 2 30 15 8 7 46 31 +15 38 5.
1981/82 1. ČNFL 2 30 12 6 12 42 42 0 30 6.
1982/83 1. ČNFL 2 30 9 11 10 32 35 -3 29 11.
1983/84 1. ČNFL 2 30 7 8 15 34 58 -24 22 16.
1984/85 2. ČNFL – sk. B 3 30 13 4 13 34 32 +2 30 8.
1985/86 2. ČNFL – sk. B 3 30 3 9 18 25 53 -28 15 16.
1986/87 Divize D 4 30 10 9 11 31 36 -5 29 8.
1987/88 Divize D 4 30 12 7 11 49 43 +6 31 6.
1988/89 Divize D 4 30 19 3 8 58 42 +16 41 2.
1989/90 Divize D 4 30 18 7 5 55 34 +19 43 2.
1990/91 Divize D 4 30 9 8 13 38 44 -6 26 11.
1991/92 Divize E 4 30 15 5 10 63 45 +18 35 2.
1992/93 Divize D 4 30 11 11 8 43 33 +10 33 4.
Česko Česká republika (1993 – )
Sezóny Liga Úroveň Z V R P VG OG +/− B Pozice
1993/94 Divize E 4 30 19 3 8 55 30 +25 41 3.
1994/95 Divize E 4 30 11 6 13 52 44 +8 39 11.
1995/96 2. liga 2 30 9 15 6 34 36 -2 42 8.
1996/97 2. liga 2 30 9 10 11 29 33 -4 37 10.
1997/98 2. liga 2 28 8 9 11 33 37 -4 33 10.
1998/99 2. liga 2 30 8 5 17 24 39 -15 29 14.
1999/00 2. liga 2 30 8 9 13 39 47 -8 33 12.
2000/01 2. liga 2 30 7 11 12 31 47 -16 32 14.
2001/02 2. liga 2 30 8 12 10 33 34 -1 36 10.
2002/03 2. liga 2 30 8 7 15 30 47 -17 31 14.
2003/04 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 7 4 19 30 75 -45 25 16.
2004/05 Divize D 4 30 4 3 23 27 66 -39 12 16.
2005/06[8] Přebor Olomouckého kraje 5 30 10 4 16 40 75 -35 34 12.
2006/07[8] Přebor Olomouckého kraje 5 30 16 3 11 69 57 +12 51 6.
V letech 2007–2011 v prostějovském klubu působila pouze mládežnická družstva.
2011/12 Divize E 4 30 20 6 4 64 26 +38 66 2.
2012/13 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 17 6 7 74 50 +24 57 3.
2013/14 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 15 6 9 53 41 +12 51 3.
2014/15 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 14 9 7 57 37 +20 51 3.
2015/16 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 19 5 6 66 31 +35 62 1.
2016/17 Fotbalová národní liga 2 30 3 3 24 20 80 –60 12 16.
2017/18 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 22 4 4 79 33 +46 70 1.
2018/19 Fotbalová národní liga 2 30 9 9 12 28 37 -9 36 9.
2019/20 Fotbalová národní liga 2 30 8 11 11 33 42 -9 35 11.
2020/21 Fotbalová národní liga 2 26 12 7 7 40 35 +5 43 3.

Poznámky:

Přehled výsledků v evropských pohárech[editovat | editovat zdroj]

Sezóna Soutěž Soupeř 1. zápas 2. zápas Celkem
1936 Středoevropský pohár (Osmifinále) Rakousko SK Admira Vídeň 4:0 2:3 6:3
Středoevropský pohár (Čtvrtfinále) Maďarsko Újpest Budapešť 0:1 0:2 0:3
1937 Středoevropský pohár (Osmifinále) Švýcarsko Grasshopper Club Zürich 3:4 2:2 5:6

Známí hráči[editovat | editovat zdroj]

Známí trenéři[editovat | editovat zdroj]

1. SK Prostějov (ženy)[editovat | editovat zdroj]

Aktuální k 19. 10. 2021
# Pozice Hráč
2 O Česko Alexandra Teplá
3 Ú Česko Martina Kopečková
4 Z Česko Kristýna Vykopalová (5. kapitánka)
5 O Česko Nela Kališová
6 Ú Česko Aneta Barešová
7 Z Česko Karolína Koudelková
8 Z Česko Martina Pitáková (4. kapitánka)
9 O Česko Veronika Zapletalová
10 Z Česko Lucie Hájková
11 O Česko Dagmar Prášilová (6. kapitánka)
12 Ú Česko Nikola Zahradníčková
# Pozice Hráč
13 O Česko Petra Houdková (2. kapitánka)
14 Ú Česko Marie Domesová
15 Z Česko Kristýna Halgašová
16 O Česko Karolína Ležanská
17 Ú Česko Nicole Grygarová
18 Z Česko Viktorie Suchánková Kapitán
19 Z Česko Kateřina Koudelková
21 O Česko Aneta Vičarová
22 Z Česko Veronika Vítková
26 O Česko Iveta Tanenbergerová
30 B Česko Radka Bednaříková (3. kapitánka)

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Prohlašení fanoušků fotbalového Prostějova, supporters.cz (26. srpna 2012)
  2. "Historie klubu" [online]. 1skprostejov.cz [cit. 2017-03-28]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b Archiv Rudého práva, 1965-1989
  4. a b Nižší soutěže, František Kopecký (jfk-fotbal)
  5. a b Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu (1896 – 1996/97), Praha, Libri 1997.
  6. a b Archiv soutěží, výsledkový servis Lidových novin
  7. a b c d e f g h i j k l m Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu – Libri 1997
  8. a b Archiv soutěží Olomouckého KFS (2002/03 – 2014/15). www.ofisport.cz [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-26. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu – Libri 1997

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]