Bohemians Praha 1905

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bohemians Praha 1905
Zápas Bohemians – Sparta, Ďolíček (2016)
Zápas Bohemians – Sparta, Ďolíček (2016)
NázevBohemians Praha 1905
PřezdívkaKlokani, Bohemka
ZeměČeskoČesko Česko
MěstoPraha (Vršovice)
Založen1895 / 1905
AsociaceČesko FAČR
Barvyzelená a bílá
Domácí dres
Venkovní dres
Soutěž1. česká fotbalová liga
2022/234. místo
StadionĎolíček, Praha
Souřadnice
Kapacita6 300
Vedení
PředsedaČesko Antonín Panenka
TrenérČesko Jaroslav Veselý
Oficiální webová stránka
Největší úspěchy
Ligové tituly1× mistr Československa (1982/83)
Domácí trofejeČeský pohár
Fortuna:Liga 2023/2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Možná hledáte: FK Bohemians Praha (Střížkov) či FC Bohemians Praha (v konkursu).

Bohemians Praha 1905 je český profesionální fotbalový klub, sídlí v pražských Vršovicích a je všeobecně uznávaným pokračovatelem fotbalového klubu existujícího pod názvy SK Kotva (od roku 1895), AFK Vršovice (od roku 1905) a Bohemians (od roku 1927). O název a nástupnictví se vedly právní spory od roku 2005, kdy klubu hrozil kvůli finančním problémům zánik.

Největšími úspěchy klubu jsou účast v semifinále Poháru UEFA v sezóně 1982/83, vítězství v Československé lize v téže sezóně 1982/83 a vítězství v Českém poháru v roce 1982.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Začátky[editovat | editovat zdroj]

V roce 1895 vznikl ve Vršovicích, v té době malé vesnici poblíž Prahy, sportovní kroužek Kotva, kde mladí lidé (sdružení čítalo 17 členů) provozovali zejména cyklistiku a kopanou. Není známá žádná oficiální registrace tohoto sdružení z té doby, ale bez ní mohlo jen těžko vyvíjet nějakou činnost v Rakouském mocnářství. Již v té době byly klubové barvy zelená a bílá.

Protože Český svaz fotbalový (vznikl 1901), který právě žádal o přijetí do FIFA, potřeboval mít v Čechách co nejvíce fotbalových klubů, podal SK Kotva v roce 1905 přihlášku do svazu. Ještě téhož roku se přejmenoval a do svazu již vstoupil (16. prosince 1905, jako 14. člen ČSF)[1] sportovní klub AFK Vršovice (Atletický a fotbalový klub Vršovice). Ten již měl stanovy odpovídající zákonu a byl tedy schválen a zaknihován na c. k. místodržitelství v Praze. I přes protesty Rakouska se Český svaz fotbalový stal v roce 1906 prozatímním členem FIFA.

Při svém oficiálním vzniku měl již klub 86 členů (z toho stále ještě 9 původních hráčů z roku 1895) a řídil chod čtyř mužstev. V roce 1906 byla svolána první valná hromada do hostince „U Bohatů“ (v dnešní Donské ulici). Na této schůzi byl zvolen první známý výbor klubu, předseda (Hynek Počta) s místopředsedou (J. Brzobohatý).[2][3]

Největší potíží malého venkovského klubu byla absence vlastního hřiště. Žádost o dar v podobě pozemku na hřiště (po několika vítězstvích nad předními pražskými celky) byla vršovickou obcí zamítnuta, dokonce s poukazem, aby si ti „kopálisti našli jinou, užitečnou zábavu, než kopat do mičudy, ať se raději dají do kopání a zarovnání kopce Bohdalce“. Nedělními cestami po českém venkově a propagací fotbalu se alespoň vršovičtí zasloužili o založení mnoha nových mužstev. Až v roce 1912 získali první mecenáše (firma Waldes a Občanská záložna ve Vršovicích) a 19. srpna 1914 bylo slavnostně otevřeno nové hřiště. To se ale nenacházelo na místě dnešního stadionu u Botiče, ale na místě dnešního nedalekého Ministerstva životního prostředí. Nazýváno ale již bylo Ďolíček.

Nové hřiště se projevilo zvýšenou aktivitou fotbalistů, ale i jiných sportovců. Vršovický AFK se stal jedním z předních českých klubů. Světová válka sice přinesla útlum, ale v roce 1916 získal AFK Pohár dobročinnosti.[pozn. 1] O rok později přivítaly Vršovice prvního zahraničního soupeře (Simmeringer SC). Se soupeřem sice prohrály 1:3 (polovina hráčů bojovala v zákopech, šest hráčů prvního mužstva ve válce padlo), ale později začali fotbalisté AFK šířit slávu československé kopané i v zahraničí (po Evropě).

První mezinárodní zápasy[editovat | editovat zdroj]

1921
1922
1923
1924
1925
1926

Legendární zájezd[editovat | editovat zdroj]

V roce 1927 přišla nabídka z Austrálie. Funkcionáři Slavie a Viktorie Žižkov nevěřili v uskutečnění, a vzdali se zájezdu ve prospěch AFK Vršovice. Dne 6. dubna 1927 odjela výprava pod názvem Bohemians na slavný zájezd do Austrálie, po kterém zbylo vršovickým nové jméno (AFK Bohemians) a klokan ve znaku.

Před odjezdem Vršovičtí fotbalisté hledali vhodný název, AFK Vršovice by byl pro obyvatele Austrálie nevyslovitelný. Nakonec byl zvolen název Bohemians – Češi, který připomínal zemi, odkud zelenobílí hráči pocházeli.

Výprava[editovat | editovat zdroj]

Zájezdu se účastnilo 16 hráčů a dva funkcionáři klubu:[4]

Zápasy na zájezdu[editovat | editovat zdroj]

Význam zájezdu[editovat | editovat zdroj]

Před odjezdem z tehdejšího Wilsonova nádraží se s fotbalisty přišly rozloučit snad celé Vršovice, ale i fandové z celé Prahy. V projevech na rozloučenou také zaznělo: „Vaše výprava z pražského předměstí jest nejdelší cestou československých sportovců. Bude trvat téměř pět měsíců. A budete se bít za čest a vlajku nejen svého klubu, ale celého československého sportu, ba celého národa. A my doma pevně doufáme, že nás Vršovice nezklamou.

Zájezd byl nakonec úspěšný jak sportovními výsledky (19 zápasů, 14 výher, 2 remízy a pouze 3 prohry), tak i společensky. Většina Australanů se teprve po příjezdu dozvěděla o existenci Československa. Velkou propagaci relativně nového státu zajistil místní tisk.

Velké oslavy byly uspořádány po příjezdu fotbalistů ve Vršovicích, ale probíhaly i po cestě fotbalistů do Prahy. Triumfální návrat byl 30. července symbolizován zaplněnými peróny fanoušky a muzikanty ve všech stanicích, kudy se fotbalisté z Vršovic vraceli.

Ze zájezdu přivezli vršovičtí fotbalisté párek klokanů. Klokany věnoval ministr veřejných záležitostí Queenslandu prezidentu T. G. Masarykovi. Ten je od Bohemians přijal pouze symbolicky, vzápětí je daroval zpět do Vršovic, do Grébovky. Nový maskot a znak klubu je součástí klubu dodnes.

Dannerův stadion (1932)[editovat | editovat zdroj]

Stadion v Ďolíčku
Podrobnější informace naleznete v článku Ďolíček.

Dannerův stadion (přezdíván Dolíček nebo Ďolíček) byl slavnostně otevřen pět let po historickém zájezdu do Austrálie 27. března 1932 zápasem se Slavií a na tribuny tehdy přišlo 18 tisíc fanoušků.

Stadion byl pojmenován podle Zdeňka Dannera (1888–1936), tehdejšího ředitele Vršovické záložny a předsedy Bohemky, který se o jeho vznik významně zasloužil.

V roce 1943 a 1944 hrál na tomto stadionu své prvoligové zápasy také další klub SK Nusle ze sousedních Nuslí.

Změny názvů (1940–1965)[editovat | editovat zdroj]

V roce 1940 změnil klub název z Bohemians na Bohemia, který byl jakžtakž přijatelný i pro německé okupanty. Na konci války byl stadion u Botiče částečně zničen při únorovém bombardování Prahy. Po válce se název vrátil, ale ne na dlouho. Již po únorovém komunistickém puči se název měnil na Železničáři Praha, později na Spartak Praha Stalingrad a poté na ČKD Praha. Název Bohemians se vrátil až roku 1965. Celou tuto éru provázely sestupy a postupy mezi první a druhou ligou.

Až na konci padesátých let se klub na delší dobu (sedm ročníků v letech 1958–1965) usadil v lize první.

V roce 1963 začal pro fanoušky ke každému zápasu vycházet magazín Klokan. V roce 1965 byl založen Klokanklub, prvním předsedou se stal známý herec Jiří Vala.

Nahoru dolů (1965–1973)[editovat | editovat zdroj]

Sice již s původním názvem, ale období let 1965–1973 bylo, stejně jako to předchozí, charakterizováno sestupy a postupy mezi první a druhou ligou.

Začátek nejlepšího období (od roku 1973)[editovat | editovat zdroj]

Zatím nejlepší období Bohemians nastalo po sezóně 1972/73. Družstvo Bohemians se natrvalo usadilo v 1. lize. V roce 1972 převzal družstvo trenér Musil, který vytáhl tým do 1. ligy a jeho práce (do roku 1977) byla základem úspěchů v 80. letech. Již v sezóně 1974/75 se Bohemka umístila na třetím místě, v roce 1979 (již pod legendárním Pospíchalem, který tým svou prací ještě víc pozdvihl) následovalo 4. místo. V té době se v Ďolíčku začali objevovat hráči, které znají příznivci Bohemians dodnes.

V letech 1980–1982 byla Bohemka 3× v tabulce třetí, 2× se dostala do finále Českého poháru a v sezóně 1981/82 ho dokonce vyhrála. Následovala legendární sezóna 1982/83...

Zlatá sezóna (1982/83)[editovat | editovat zdroj]

Stanislav Levý

Sezóna byla vlastně až na výsledky dost smolná. Trenér Pospíchal měl zdravotní problémy (zápasy vedl asistent Zadina), marodka byla stále plná. Pro hráče Bohemians to byla také obrovská zátěž: Pohár UEFA, reprezentace, Český pohár, liga. Přesto hrála Bohemka nebývale novým stylem s velkým nasazením.

V poháru UEFA se v tomto ročníku Bohemka stala prvním československým týmem, který se probojoval do semifinále. Přešla přes Admiru Vídeň, St. Etienne, Servette Ženeva a Dundee. Až v semifinále nestačila na RSC Anderlecht. Při odvetném zápase na známém Heyselově stadionu (tragédie nastala o dva roky později) hrála v sestavě: Z. HruškaJakubec, Prokeš, Bičovský, LevýChaloupka, Zelenský, KoukalMičinec, Čermák, V. Hruška.

Tehdejší trenér reprezentace František Havránek, ústřední trenér československé fotbalové reprezentace v letech 1978–1984, začal stavět národní družstvo převážně na výkonech klokanů. Hned v prvním zápase kvalifikace (Kypr) hrálo 8 klokanů a další tři se do nominace nedostali kvůli zraněním.

V Českém poháru se hráči Bohemians dostali po předchozím vítězství „pouze“ do finále, kde prohráli s armádní Duklou.

Vítězství v lize sledovalo v sezóně 1982/83 v Ďolíčku při každém utkání přes 10 000 diváků. Pavel Chaloupka se stal se 17 góly králem ligových střelců. Při vyhlašování ankety Fotbalista roku bylo v první desítce 5 hráčů Bohemky. Přispěla k tomu i nebývalá konkurence na každém postu a obrovské nasazení hráčů. Cesta, kterou začal trenér Musil a rozvinuli trenéři Pospíchal se Zadinou, dospěla ke zlatému cíli.

Tehdejší popularita např. vedla podnik Sfinx k výrobě zelených mentolových bonbonů pod názvem Klokanky. Ty se vyrábějí dodnes.

Od titulu ke konci ČSSR (1983–1993)[editovat | editovat zdroj]

I po zisku titulu patřilo Bohemians k předním týmům československé ligy. V následujících čtyřech letech se Bohemka umístila v lize na 3., 2., 5. a 3. místě. Nejlepší období se ale chýlilo ke konci. Výjimkou byl revoluční ročník 1989/90, kdy získala 4. místo, ale blížil se konec republiky. V sezóně 1992/93 (15. místo) se Bohemians zachránilo v nejvyšší lize až v baráži.

Samostatná česká liga (od roku 1993)[editovat | editovat zdroj]

To, co se díky rozdělení republiky vyhnulo Bohemians v sezóně 1992/93, bohužel nastalo na jaře roku 1995. Sestup do 2. ligy. A problémům nebyl konec.

Problémy z roku 2005[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kauza Bohemians.

V roce 2005 klubu hrozil kvůli finančním problémům zánik, přišel dokonce i o profesionální licenci, ale majitelem se stala nově vzniklá akciová společnost AFK Vršovice, na kterou fotbalový svaz převedl všechna práva i závazky; tato transakce byla podstatou několika soudních sporů ze strany Michala Vejsady, majitele původních FC Bohemians Praha. Zároveň došlo ke sporu o název Bohemians, protože si jej spolu s logem od společnosti TJ Bohemians Praha pronajal na sezóny 2005/06 a 2006/07 klub FC Střížkov Praha 9. „Klokani“ jsou známí věrností svých fanoušků, kteří, když byl klub finančně ohrožen, uspořádali sbírku a založili Družstvo fanoušků Bohemians. Celková částka vybraných peněz dosáhla 3 800 000 Kč, z toho 2 800 000 Kč byly věnovány klubu Bohemians 1905 v srpnu 2005, další částky pak v následujícím období.

Na konci března 2007 vstoupila do klubu jako majoritní vlastník společnost CTY Group, která zároveň vyřešila otázku vlastnictví stadionu Ďolíček odkupem 100 % podílu společnosti Bohemians Real – dosavadního vlastníka pozemku a stadionu. Akcionářská struktura Bohemians 1905 k 18. srpnu 2009: 51,2 % CIFI Football (CTY Group), 25 % CU Bohemians (mládež), 10,2 % Družstvo fanoušků Bohemians, 9 % Dariusz Jakubowicz (Barvy a Laky Hostivař, majetkově napojeno na CTY Group), zbylá část byla v držení několika fyzických osob.

25. května 2009, po 4 letech sporů, rozhodl Úřad průmyslového vlastnictví, že klub Bohemians 1905 má jako jediný v České republice právo užívat pro sportovní účely tradiční znak klokana a název „Bohemians“, načež klub vyzval střížkovský klub FK Bohemians Praha, aby jich přestal užívat.[5] Dne 1. dubna 2011 však Městský soud v Praze rozhodl o tom, že smlouva o převodu nástupnických práv z FC Bohemians Praha není platná. Rozhodnutí nebylo pravomocné a po odvolání měl ve věci rozhodnout Vrchní soud v Praze.[6][ujasnit]

Na sezóny 2010/11 a 2011/12 se musel A tým rozhodnutím vedení klubu a většiny majitelů přestěhovat do Synot Tip Arény. Proti tomuto kroku se z pozice akcionářů postavilo Družstvo fanoušků Bohemians a Jiří Dienstbier. Nesouhlas fanoušků s přesunem na nový stadion se projevil dvoutřetinovým propadem prodeje permanentních vstupenek a třetinovými návštěvami oproti předchozím ročníkům. Družstvo fanoušků Bohemians spustilo sbírku na odkup původního Ďolíčku z rukou CTY. Společně s fanoušky Slavie Praha založili fanoušci Bohemians 1905 politické hnutí Desítka pro domácí, které kandidovalo do komunálních voleb na podzim 2010 a získalo 3 mandáty v zastupitelstvu Prahy 10.

Návrat do 1. ligy[editovat | editovat zdroj]

Sezónu 2012/13 strávilo Bohemians ve druhé lize pod trenérem Weberem. Toho na jaře 2013 vystřídal Luděk Klusáček – postup do 1. ligy.

V sezoně 2013/14 vyvinul klub iniciativu Zelenobílý svět, jejímž cílem bylo navázání spolupráce s dalšími fotbalovými celky se stejnými klubovými barvami. Prvním partnerem byl litevský Žalgiris Vilnius, který do Bohemians zapůjčil pro jarní část sezony dva své hráče – Mantase Kuklyse a Egidijuse Vaitkūnase.[7]

Po odchodu trenéra Luďka Klusáčka se jeho nástupcem 5. června 2014 stal Roman Pivarník. Po dlouhé době trenér, který u mužstva vydržel delší dobu, na konci května 2016 však podepsal smlouvu s úřadujícím mistrem Synot ligy FC Viktoria Plzeň. Jeho nástupcem byl plzeňský Miroslav Koubek. Od dubna 2017 do října 2019 zastával funkci trenéra Martin Hašek.

Klokani doskákali do Evropy[editovat | editovat zdroj]

V sezoně 2022/23 nastoupili Bohemians v čele s trenérem Jaroslavem Veselým, který po záchraně klubu z Vršovic dostal kontrakt na následující sezonu. Bohemians se během celé sezony udržovali na špici tabulky, což bylo, vzhledem k jejím výsledkům z předchozích sezon, velkým překvapením. Sezona 2022/23 se stala pro Bohemians historickou, protože skončili na konečném 4. místě a po 32 letech se kvalifikovali do evropských pohárů – konkrétně do Evropské konferenční ligy UEFA.

V sezóně 2023/2024 hrál Bohemians své zápasy kvalifikace EKL UEFA v epet ARÉNĚ, protože stadion Ďolíček nevyhovoval podmínkám UEFA.[8]

Evropská sezona[editovat | editovat zdroj]

Před prvním kolem tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže bylo oznámeno, že trenér Jaroslav Veselý uzavřel s Bohemians smlouvu na následující tři roky. Následně v prvním kole v Pardubicích Bohemians vyhráli 1:0. Dne 27.7.2023 hráli Bohemians 2. předkolo Evropské konferenční ligy UEFA s norským týmem FK Bodø/Glimt v Norsku s výsledkem 3:0 pro domácí, následně o týden později, 3. 8. 2023 v azylu na holešovickém stadionu Sparty Praha ePET Arena hráli Bohemians odvetu, ve které prohráli 4:2 a s konečným výsledkem z obou zápasů 7:2 tak z 3. předkola Evropské konferenční ligy UEFA vypadli. Branky Bohemians vstřelili hráči Jan Matoušek a Antonín Křapka.

Úspěchy A–týmu[editovat | editovat zdroj]

Domácí medaile (2)
Menší úspěchy
  • Perleťový pohár (5× vítěz)
    • Zlatá medaileDSO Spartak Praha Stalingrad: 1956, 1957; Bohemians 1905: 2004, 2011; Bohemians Praha 1905: 2013

Historické názvy[editovat | editovat zdroj]

  • 1895 – SK Kotva (Sportovni kroužek Kotva)
  • 1905 – AFK Vršovice (Atletický fotbalový klub Vršovice)
  • 1927 – AFK Bohemians (Atletický fotbalový klub Bohemians)
  • 1940 – AFK Bohemia (Atletický fotbalový klub Bohemia)
  • 1945 – AFK Bohemians (Atletický fotbalový klub Bohemians)
  • 1948 – Železničáři Praha
  • 1953 – DSO Spartak Praha Stalingrad (Dobrovolná sportovní organizace Spartak Praha Stalingrad)
  • 1961 – TJ ČKD Praha (Tělovýchovná jednota Českomoravská-Kolben-Daněk Praha)
  • 1965 – TJ Bohemians ČKD Praha (Tělovýchovná jednota Bohemians Českomoravská-Kolben-Daněk Praha)
  • 1993 – FC Bohemians Praha (Football Club Bohemians Praha)
  • 1999 – CU Bohemians Praha
  • 2002 – FC Bohemians Praha (Football Club Bohemians Praha)
  • 2005 – Bohemians 1905
  • 2013 – Bohemians Praha 1905, a.s. (Bohemians Praha 1905, akciová společnost)

Soupiska[editovat | editovat zdroj]

Aktuální k 26. únoru 2024
# Pozice Hráč
1 B Česko Roman Valeš
2 Z Česko Jan Shejbal
4 Z Česko Josef Jindřišek
6 Z Česko Michal Beran
7 O Česko Matěj Hybš
8 Z Česko Adam Jánoš
9 Z Česko Ladislav Mužík
10 Ú Česko Jan Matoušek
11 Z Česko Vojtěch Novák
12 B Česko Michal Reichl
14 O Česko Adam Kadlec
16 O Česko Martin Dostál
17 Z Česko Martin Hála
18 O Česko Denis Vala
19 Z Česko Jan Kovařík
# Pozice Hráč
20 Ú Česko Matyáš Kozák
21 B Česko Lukáš Soukup
22 O Česko Jan Vondra
23 O Česko Daniel Köstl
24 Ú Česko David Puškáč
28 O Česko Lukáš Hůlka
29 Ú Česko David Huf
31 O Česko Ondřej Petrák
33 Ú Slovensko Erik Prekop
34 O Česko Antonín Křapka
37 Ú Česko Tomáš Necid
42 Z Česko Vojtěch Smrž
71 B Česko Jakub Šiman
77 Ú Makedonie Milan Ristovski
88 Z Česko Robert Hrubý

Změny v kádru v zimním přestupovém období 2023–2024[editovat | editovat zdroj]

Příchody
Poz. Nár. Hráč Věk Odkud přišel Typ
Ú Severní Makedonie Milan Ristovski 25 Slovensko FC Spartak Trnava přestup
Ú Česko David Huf 25 Česko FK Pardubice hostování
B Česko Jakub Šiman 29 Česko FC Zbrojovka Brno přestup
Odchody
Poz. Nár. Hráč Věk Kam odešel Typ
B Česko Martin Jedlička 25 Česko FC Viktoria Plzeň návrat z hostování

B-tým[editovat | editovat zdroj]

Soupiska rezervního týmu, který nastupuje v ČFL

Aktuální k 8. říjen 2023
# Pozice Hráč
2 Ú Česko Jakub Müller
3 O Česko Matěj Kadlec
6 Z Česko Darek Farkaš
8 Z Česko Denis Pomahač
9 Ú Česko Tomáš Liška
10 Z Česko Tomáš Bělaška
12 O Česko Radek Janovský
13 Z Česko David Nekvasil
19 O Česko David Těšínský
20 Z Česko Jan Koutský
# Pozice Hráč
22 O Česko Ondřej Damašek
23 Z Česko Rajmund Ketner
24 O Česko Martin Doležal
26 Z Česko Matěj Skořepa
27 Z Česko Antonín Pluhař
30 B Rusko Nikita Pchelovodov
55 O Česko David Bartek
77 O Česko Radek Lehovec
99 Ú Česko Lukáš Marhoul

Umístění v jednotlivých sezonách[editovat | editovat zdroj]

Stručný přehled

Zdroj:[9][10][11][12]

Jednotlivé ročníky

Zdroj: [9][10][11][12]

Legenda: Z – zápasy, V – výhry, R – remízy, P – porážky, VG – vstřelené góly, OG – obdržené góly, +/- – rozdíl skóre, B – body, červené podbarvení – sestup, zelené podbarvení – postup, fialové podbarvení – reorganizace, změna skupiny či soutěže

Poznámka: Až do roku 1918 se v Čechách a v Praze nehrály pravidelné soutěže. Hrálo se jen pohárově a o mistrovství Svazu vylučovacím systémem. [13]

Československo Československo (1918 – 1938)
Sezóna Liga Úroveň Z V R P VG OG +/- B Pozice Český pohár
1918 Středočeská 1. třída ... 3.
1919 Středočeská 1. třída 8 3 0 5 18 19 -1 6 6.
1920 Středočeská 1. třída 11 6 3 2 20 14 +6 15 2.
1921 Středočeská 1. třída 11 5 2 4 27 26 +1 12 5.
1922 Středočeská 1. třída 13 6 0 7 23 27 -4 12 6.
1923 Středočeská 1. třída 15 6 2 7 26 28 -2 14 10.
1924 Středočeská 1. třída 9 4 1 4 18 14 +4 9 (12.)
1925 Asociační liga 1 9 3 0 6 19 25 -6 6 8.
1925/26 Středočeská 1. liga 1 22 9 5 8 57 42 +15 23 6.
1927 Kvalifikační soutěž 1 7 3 2 2 14 15 -1 8 3.
1927/28 Středočeská 1. liga 1 12 4 2 6 17 26 -9 10 4.
1928/29 Středočeská 1. liga 1 12 6 0 6 33 31 +2 12 4.
1929/30 1. asociační liga 1 14 7 1 6 45 33 +12 15 4.
1930/31 1. asociační liga 1 14 7 4 3 46 26 +20 18 3.
1931/32 1. asociační liga 1 16 7 4 5 41 31 +10 18 3.
1932/33 1. asociační liga 1 18 8 2 8 47 45 +2 18 6.
1933/34 1. asociační liga 1 18 5 7 6 40 48 -8 17 5.
1934/35 Státní liga 1 22 4 6 12 35 55 -20 14 11.
1935/36 Středočeská divize 2 26 18 4 4 98 40 58 40 2.
1936/37 Středočeská divize 2 26 15 3 8 65 51 +14 33 4.
1937/38 Středočeská divize 2 26 21 0 5 98 43 +55 42 2.
1938/39 Středočeská divize 2 24 21 0 3 101 29 +72 42 1.
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava (1939 – 1944)
Sezóna Liga Úroveň Z V R P VG OG +/- B Pozice Český pohár
1939/40 Středočeská divize 2 26 22 2 2 126 32 +94 46 1.
1940/41 Národní liga 1 22 11 1 10 47 43 +4 23 5.
1941/42 Národní liga 1 22 9 4 9 74 69 +5 22 5. Finále
1942/43 Národní liga 1 22 10 3 9 64 69 -5 23 5.
1943/44 Národní liga 1 26 9 3 14 70 63 +7 21 10.
1944/45 Fotbalová liga se nehrála, stejně tak i nižší soutěže.
Československo Československo (1945 – 1993)
Sezóna Liga Úroveň Z V R P VG OG +/- B Pozice Český pohár
1945/46 Státní liga – sk. A 1 18 8 2 8 58 38 +20 18 5.
1946/47 Státní liga 1 26 13 3 10 77 61 +16 29 5.
1947/48 Státní liga 1 20 10 4 6 56 46 +10 24 4.
1948 Státní liga 1 13 6 5 2 37 24 +13 17 4.
1949 Celostátní československé mistrovství 1 26 14 5 7 80 50 +30 33 3.
1950 Celostátní československé mistrovství 1 26 14 7 5 52 36 +16 35 3.
1951 Mistrovství československé republiky 1 26 7 6 13 52 58 -6 20 13.
1952 Krajský přebor – sk. A 2 22 17 2 3 117 38 +79 36 2.
1953 Celostátní československá soutěž – sk. A 2 11 9 1 1 34 14 +20 19 1.
1954 Přebor československé republiky 1 22 5 4 13 34 54 -20 14 12.
1955 Celostátní československá soutěž – sk. A 2 22 18 1 3 78 28 +50 37 2.
1956 2. liga – sk. A 2 22 9 6 7 51 41 +10 24 4.
1957/58 2. liga – sk. A 2 33 20 9 4 100 37 +63 49 1.
1958/59 1. liga 1 26 7 9 10 37 42 -5 23 9.
1959/60 1. liga 1 26 8 10 8 36 29 +7 26 7.
1960/61 1. liga 1 26 11 5 10 38 38 0 27 7.
1961/62 1. liga 1 26 13 3 10 54 47 +7 29 4. -
1962/63 1. liga 1 26 11 4 11 37 41 -4 26 6. -
1963/64 1. liga 1 26 11 2 13 34 43 -9 24 10. -
1964/65 1. liga 1 26 5 7 14 29 48 -19 17 13. -
1965/66 2. liga – sk. A 2 26 18 5 3 58 24 +34 41 1. -
1966/67 1. liga 1 26 8 4 14 24 52 -28 20 11. -
1967/68 1. liga 1 26 3 8 15 23 54 -31 14 14. -
1968/69 2. liga – sk. A 2 26 16 6 4 37 19 +18 38 1. -
1969/70 1. liga 1 30 3 11 16 23 59 -36 17 16.
1970/71 2. liga 2 30 14 6 10 47 37 +10 34 4.
1971/72 2. liga 2 30 13 5 12 49 32 +17 31 5.
1972/73 2. liga 2 30 15 7 8 61 25 +36 37 2.
1973/74 1. liga 1 30 10 8 12 43 42 +1 28 12.
1974/75 1. liga 1 30 15 6 9 46 31 +15 36 3.
1975/76 1. liga 1 30 10 10 10 35 31 +4 30 9.
1976/77 1. liga 1 30 8 13 9 32 34 -2 29 9.
1977/78 1. liga 1 30 12 8 10 36 36 0 32 6.
1978/79 1. liga 1 30 12 8 10 44 41 +3 32 4.
1979/80 1. liga 1 30 13 8 9 35 35 0 34 3. Finále
1980/81 1. liga 1 30 16 4 10 54 30 +24 36 3. Finále
1981/82 1. liga 1 30 15 8 7 41 22 +19 38 3. Vítěz
1982/83 1. liga 1 30 18 6 6 69 31 +38 42 1. Finále
1983/84 1. liga 1 30 16 8 6 48 26 +22 40 3.
1984/85 1. liga 1 30 17 9 4 58 26 +32 43 2.
1985/86 1. liga 1 30 12 10 8 52 37 +15 34 5.
1986/87 1. liga 1 30 13 9 8 50 42 +8 35 3.
1987/88 1. liga 1 30 13 3 14 41 54 -13 19 12. Semifinále
1988/89 1. liga 1 30 10 4 16 41 58 -17 24 14.
1989/90 1. liga 1 30 14 7 9 43 31 +12 35 4.
1990/91 1. liga 1 30 10 7 13 35 50 -15 27 13.
1991/92 1. liga 1 30 10 7 13 38 43 -6 27 8. Semifinále
1992/93 1. liga 1 30 5 9 16 23 53 -30 19 15.
Česko Česko (1993 – )
Sezóna Liga Úroveň Z V R P VG OG +/- B Pozice Český pohár
1993/94 1. liga 1 30 8 7 15 29 54 -25 23 14. 4. kolo
1994/95 1. liga 1 30 6 5 19 35 62 -27 23 15. 4. kolo
1995/96 2. liga 2 30 13 9 8 47 31 +16 48 4. 3. kolo
1996/97 1. liga 1 30 4 7 19 22 53 -31 19 16. 3. kolo
1997/98 2. liga 2 29 16 8 5 51 22 +29 56 3. 3. kolo
1998/99 2. liga 2 30 23 4 3 62 12 +50 73 1. 2. kolo
1999/00 Gambrinus liga 1 30 10 10 10 24 28 -4 40 7. 3. kolo
2000/01 Gambrinus liga 1 30 10 10 10 33 34 -1 40 9. 4. kolo
2001/02 Gambrinus liga 1 30 14 6 10 40 35 +5 48 4. 4. kolo
2002/03 Gambrinus liga 1 30 5 9 16 34 56 -22 24 15. 3. kolo
2003/04 2. liga 2 29 13 12 5 37 21 +16 51 3. 3. kolo
2004/05 2. liga 2 15 3 6 6 15 24 -9 9 16. 1. kolo
2005/06 Česká fotbalová liga 3 34 16 12 6 58 32 +26 60 4. 1. kolo
2006/07 2. liga 2 30 18 6 6 47 21 +26 60 2. 2. kolo
2007/08 Gambrinus liga 1 30 5 11 14 24 40 -16 26 15. 4. kolo
2008/09 2. liga 2 30 18 9 3 36 14 +22 63 1. 2. kolo
2009/10 Gambrinus liga 1 30 8 10 12 21 29 -8 34 12. 4. kolo
2010/11 Gambrinus liga 1 30 12 7 11 33 33 0 43 6. 2. kolo
2011/12 Gambrinus liga 1 30 6 6 18 20 54 -34 24 15. 3. kolo
2012/13 Fotbalová národní liga 2 30 16 8 6 50 25 +25 56 2. 2. kolo
2013/14 Gambrinus liga 1 30 7 9 14 26 40 -14 30 14. 2. kolo
2014/15 Synot liga 1 30 10 8 12 35 41 -6 38 8. 4. kolo
2015/16 Synot liga 1 30 8 13 9 35 37 -2 37 9. 3. kolo
2016/17 ePojisteni.cz liga 1 30 7 7 16 22 39 −17 28 13. Čtvrtfinále
2017/18 HET liga 1 30 9 11 10 30 29 +1 38 7. 3. kolo
2018/19 Fortuna:Liga 1 35 9 13 13 33 43 -10 40 13. Semifinále
2019/20 Fortuna:Liga 1 30 12 6 12 38 41 -3 42 8. 3. kolo
2020/21 Fortuna:Liga 1 34 10 13 11 40 37 +3 43 10. Osmifinále
2021/22 Fortuna:Liga 1 35 8 10 17 45 61 -16 34 14. Čtvrtfinále
2022/23 Fortuna:Liga 1 35 15 7 13 56 58 -2 52 4. Semifinále

Poznámky:

  • 2019/20: Klub se v této sezóně zúčastnil play-off o evropské poháry. V play-off se postupně utkal s 1. FC Slovácko a FK Mladá Boleslav. Celkově klub skončil na 8. místě.

Účast v evropských pohárech[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Bohemians Praha 1905 v evropských fotbalových pohárech.

Legenda: SEP – Středoevropský pohár, VP – Veletržní pohár, PMEZ – Pohár mistrů evropských zemí, PVP – Pohár vítězů pohárů, LM – Liga mistrů UEFA, UEFA – Pohár UEFA, EL – Evropská liga UEFA, SP – Superpohár UEFA, PI – Pohár Intertoto, IP – Interkontinentální pohár, MS – Mistrovství světa ve fotbale klubů

Slavné postavy klubu[editovat | editovat zdroj]

Bohumil Musil
Přemysl Bičovský

Klub ligových kanonýrů[editovat | editovat zdroj]

Do prestižního Klubu ligových kanonýrů se zapsalo deset hráčů Bohemky:

  • 1. (69.) Ferdinand Plánický, autor 100 ligových branek, z nichž v dresu Bohemians vstřelil všech 100
  • 2. (14.) Ladislav Kareš, autor 163 ligových branek, z nichž v dresu Bohemians vstřelil 86
  • 3. (18.) Jiří Pešek, autor 151 ligových branek, z nichž v dresu Bohemians vstřelil 77
  • 4. (24.) Antonín Panenka, autor 139 ligových branek, z nichž v dresu Bohemians vstřelil 76
  • 5. (61.) Tibor Mičinec, autor 105 ligových branek, z nichž v dresu Bohemians vstřelil 53
  • 6. (51.) Petr Janečka, autor 109 ligových branek, z nichž v dresu Bohemians vstřelil 42
  • 7. (29.) Přemysl Bičovský, autor 130 ligových branek, z nichž v dresu Bohemians vstřelil 30
  • 8. (47.) Jan Melka, autor 114 ligových branek, z nichž v dresu Bohemians vstřelil 18
  • 9. (57.) Stanislav Vlček, autor 106 ligových branek, z nichž v dresu Bohemians vstřelil 6
  • 10. (35.) Josef Silný, autor 127 ligových branek, z nichž v dresu Bohemians vstřelil 5

Legendy Bohemians[editovat | editovat zdroj]

Antonín Panenka

Na podzim 2005, příležitosti 100. výročí založení klubu vzniklo společenství Legendy Bohemians (též síň slávy). Symbolicky první legendou se stal Antonín Panenka.[4]

1. Antonín Panenka, 2. Jaroslav Kamenický, 3. Karol Dobiaš, 4. Dalibor Slezák, 5. Tomáš Pospíchal, 6. Jiří Rubáš, 7. Přemysl Bičovský, 8. Milan Čermák, 9. Karel Bejbl, 10. Stanislav Levý, 11. Pavel Chaloupka, 12. Václav Jíra, 13. Jiří Pešek, 14. Peter Zelenský, 15. Josef Píša, 16. František Knebort, 17. František Jakubec, 18. Václav Janovský, 19. Zdeněk Svoboda, 20. Miroslav Bičík, 21. Jan Kalous, 22. Zdeněk Prokeš, 23. Jaroslav Němec, 24. Miroslav Valent, 25. Jiří Sloup, 26. Štefan Ivančík, 27. František Mottl, 28. Jiří Ondra, 29. Petr Packert, 30. Jiří Žďárský, 31. František Krejčí, 32. Tibor Mičinec, 33. Josef Vedral, 34. Jan Jarkovský, 35. František Hochmann, 36. Miroslav Pohuněk, 37. Fanoušci Bohemians, 38. Petr Janečka, 39. Zdeněk Koukal, 40. Josef Vejvoda, 41. Vladimír Kos, 42. Jaroslav Marčík, 43. Zdeněk Hruška, 44. Miroslav Příložný, 45. Ladislav Müller, 46. Zdeněk Danner, 47. Marek Nikl, 48. Lukáš Přibyl, 49. Václav Jež, 50. Výprava AFK Bohemians 1927

Známí fanoušci[editovat | editovat zdroj]

Trenéři[editovat | editovat zdroj]

Tomáš Pospíchal

Tramvajová zastávka[editovat | editovat zdroj]

Od 1. září 2012 byla tramvajová zastávka před stadionem Ďolíček přejmenována z: Oblouková na: Bohemians. Starosta městské části Prahy 10 Milan Richter zdůvodnil přejmenování, které musel nejprve schválit pražský magistrát, takto: „Bohemians jsou neodmyslitelnou součástí Prahy 10. Navíc se svými úspěchy a fotbalovými legendami nesmazatelně zapsali nejen do fotbalové historie, ale i společenského života. Je to takový malý dárek k osmdesátým narozeninám Ďolíčku“.[17]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Jiné zdroje (včetně těch použitých ve Wikipedii) uvádějí ovšem jiného vítěze.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.rvibohemkapage.wz.cz/klub_info.htm
  2. Archivovaná kopie. www.kenguru.cz [online]. [cit. 2015-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-28. 
  3. http://historiebohemians.blogspot.cz/2009/10/vse-o-bohemce.html?m=1
  4. a b http://www.rvibohemkapage.wz.cz/sin_slavy_boh_legendy.htm
  5. eFotbal.cz » Ostatní české soutěže : Úřad: Klokan i název patří jedině Bohemians 1905. eFotbal.cz [online]. [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. 
  6. IDNES.CZ, ČTK. „Pravá“ Bohemka má problém. Podle soudu je nepravá. iDNES.cz [online]. 2011-04-01 [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. 
  7. Projekt „Zelenobílí všech zemí světa, spojte se“ má nového partnera , iSport.cz, citováno 2. 3. 2014
  8. HTTPS://WWW.FACEBOOK.COM/IDNES.CZ. Poháry na Letné? Bohemians mají smlouvu se Spartou, řeší ale i Ďolíček. iDNES.cz [online]. 2023-05-29 [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. 
  9. a b Archiv Rudého práva, 1965–1989
  10. a b Nižší soutěže, František Kopecký (jfk-fotbal)
  11. a b Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu (1896 – 1996/97), Praha, Libri 1997.
  12. a b Archiv soutěží, výsledkový servis Lidových novin
  13. Bohemians ČKD Praha, Vydalo STN (Sportovní a turistické nakladatelství, vydavatelství ÚV ČSTV – 1967 jako svou 1058. publikaci, 27-028-67, Náklad 10 000, 48 stran, Kčs 3,-
  14. http://fotbal.idnes.cz/herce-karla-sipa-do-dolicku-privedli-kamaradi-fn1-/scitani-fanousku.aspx?c=A110824_093336_scitani-fanousku_ald&setver=fulla
  15. http://www.rvibohemkapage.wz.cz/sin_slavy_boh_ostatni.htm
  16. http://www.bohemians.cz/clanek/11043/josef-dvorak-podporuje-desitku-pro-domaci.aspx
  17. Tramvajová zastávka v Ďolíčku ponese jméno Bohemians

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]