Pohár vítězů pohárů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pohár vítězů pohárů
Poslední ročník:
Pohár vítězů pohárů 1998/99
Sportfotbal
Založeno1960
Ukončeno1999
VlastníkUEFA
KontinentEvropa
Poslední vítězSS Lazio (1. titul)
Nejvíce titulůFC Barcelona (4 tituly)
WebUEFA Cup Winner's Cup

Pohár vítězů pohárů (PVP) byla mezinárodní soutěž fotbalových týmů založená v roce 1960, která byla přístupná všem vítězům národních pohárových soutěží členských zemí UEFA a obhájci trofeje z předchozí sezóny. V případě, že vítězem domácího poháru byl i mistr země, měl právo účasti poražený finalista národního poháru. Hrálo se vyřazovacím systémem doma a venku. Finálové utkání se hrálo vždy na předem určeném místě. Vítěz měl právo účasti v Superpoháru. Především pro nižší úroveň a menší zájem diváků i médií byl Pohár vítězů pohárů v roce 1999 zrušen. Jako jediný hráč z České republiky pohár získal Pavel Nedvěd v roce 1999 v barvách Lazia Řím.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prvního ročníku 1960/61 se účastnilo jen 10 týmů. Důvodem bylo, že některé země v té době neměly domácí pohár a někteří vítězové domácího poháru účast odmítli. Mezi těmito 10 účastníky byla Rudá hvězda Brno jako vítěz Spartakiádního poháru. Soutěž se však těšila diváckému a mediálnímu zájmu, a tak byly zakládány národní poháry v zemích, které jej předtím neměly (včetně Československého poháru), a jejich vítězové už účast neodmítali. Finále ročníku 1960/61 se hrálo na 2 zápasy (doma a venku).

Od druhého ročníku 1961/62 se finále vždy hrálo na předem stanoveném místě, čili většinou na neutrální půdě na 1 zápas. V letech 1962 a 1964 se hrály ve finále opakované zápasy po remízách v prvním utkání.

Ročníku 1961/62 už se zúčastnilo 23 týmů, v roce 1962/63 25 týmů, v roce 1963/64 už 29 týmů. V roce 1965/66 už hrálo 31 týmů, poprvé i zástupce Sovětského svazu.

1. kolo ročníku 1968/69 bylo znovu rozlosováno poté, co 5 zemí okupovalo Československo. Nový los byl udělán tak, aby týmy ze Západu hrály spoly a týmy z Východu spolu. Na protest odstoupilo z poháru 5 klubů právě z těchto 5 okupantských východoevropských zemí. Nakonec tento ročník vyhrál Slovan Bratislava, takže paradoxně PVP vyhrál poprvé východoevropský klub. Zároveň to také bylo jediné prvenství československého klubu v celoevropských fotbalových pohárech v historii.

UEFA považovala PVP za druhý nejdůležitější pohár. Proto když se tým kvalifikoval do PMEZ/LM i PVP, hrál PMEZ/LM, kdežto když se kvalifikoval do PVP i Poháru UEFA, hrál PVP. A po založení Superpoháru o něj hrál vítěz PMEZ/LM s vítězem PVP. Nicméně vzhledem k tomu, že Pohár UEFA měl dvakrát víc účastníků než PVP, především víc z nejlepších lig, a navíc 2. či 3. tým ligy bývá lepší než vítěz poháru ze středu ligové tabulky, byl PVP považován fotbalovou veřejností za slabší pohár než Pohár UEFA.

Celkem 8× se vítěz PVP dostal v následujícím ročníku znovu do finále, ale ani jednou jej neobhájil.

V posledním ročníku 1998/99 byl v PVP za Nizozemsko semifinalista národního poháru Heerenveen, protože oba finalisté nizozemského poháru hráli Ligu mistrů. Autorem posledního gólu PVP byl Pavel Nedvěd, který rozhodl o vítězství Lazia 2:1 nad Mallorkou.

Přehled vítězů[editovat | editovat zdroj]

Ročník Detail Vítěz Výsledky Poražený finalista
1960/1961 Detaily Itálie AS Fiorentina - trenér - Nándor Hidegkuti 2 : 0, 2 : 1 Skotsko Glasgow Rangers
1961/1962 Detaily Španělsko Atlético Madrid - trenér - José Villalonga 1 : 1 (prodl.), 3 : 0 Itálie AS Fiorentina
1962/1963 Detaily Anglie Tottenham Hotspur - trenér - Bill Nicholson 5 : 1 Španělsko Atlético Madrid
1963/1964 Detaily Portugalsko Sporting Lisabon - trenér - Anselmo Fernandes 3 : 3 (prodl.), 1 : 0 Maďarsko MTK Budapešť
1964/1965 Detaily Anglie West Ham United - trenér - Ron Greenwood 2 : 0 Západní Německo 1860 Mnichov
1965/1966 Detaily Německo Borussia Dortmund - trenér - Willi Multhaup 2 : 1 (prodl.) Anglie Liverpool FC
1966/1967 Detaily Německo FC Bayern Mnichov - trenér - Zlatko Čajkovski 1 : 0 (prodl.) Skotsko Glasgow Rangers
1967/1968 Detaily Itálie AC Milán - trenér - Nereo Rocco 2 : 0 Západní Německo Hamburger SV
1968/1969 Detaily Československo Slovan Bratislava - trenér - Michal Vičan 3 : 2 Španělsko FC Barcelona
1969/1970 Detaily Anglie Manchester City FC - trenér - Joe Mercer 2 : 1 Polsko Górnik Zabrze
1970/1971 Detaily Anglie Chelsea FC - trenér - Dave Sexton 2 : 1 Španělsko Real Madrid
1971/1972 Detaily Skotsko Glasgow Rangers - trenér - William Waddell 3 : 2 Sovětský svaz Dynamo Moskva
1972/1973 Detaily Itálie AC Milán - trenér - Nereo Rocco 1 : 0 Anglie Leeds United
1973/1974 Detaily Východní Německo 1. FC Magdeburg - trenér - Heinz Krügel 2 : 0 Itálie AC Milán
1974/1975 Detaily Sovětský svaz FK Dynamo Kyjev - trenér - Valerij Lobanovskyj 3 : 0 Maďarsko Ferencváros
1975/1976 Detaily Belgie RSC Anderlecht - trenér - Hans Croon 4 : 2 Anglie West Ham United
1976/1977 Detaily Německo Hamburger SV - trenér - Kuno Klötzer 2 : 0 Belgie RSC Anderlecht
1977/1978 Detaily Belgie RSC Anderlecht - trenér - Raymond Goethals 4 : 0 Rakousko FK Austria Wien
1978/1979 Detaily Španělsko FC Barcelona - trenér - Joaquim Rifé 4 : 3 (prodl.) Západní Německo Fortuna Düsseldorf
1979/1980 Detaily Španělsko FC Valencia - trenér - Alfredo Di Stéfano 0 : 0 Anglie Arsenal FC
1980/1981 Detaily Sovětský svaz FC Dinamo Tbilisi - trenér - Nodar Achalkaci 2 : 1 Východní Německo FC Carl Zeiss Jena
1981/1982 Detaily Španělsko FC Barcelona - trenér - Udo Lattek 2 : 1 Belgie Standard Liège
1982/1983 Detaily Skotsko Aberdeen FC - trenér - Alex Ferguson 2 : 1 (prodl.) Španělsko Real Madrid
1983/1984 Detaily Itálie Juventus FC - trenér - Giovanni Trapattoni 2 : 1 Portugalsko FC Porto
1984/1985 Detaily Anglie Everton FC - trenér - Howard Kendall 3 : 1 Rakousko Rapid Vídeň
1985/1986 Detaily Sovětský svaz FK Dynamo Kyjev - trenér - Valerij Lobanovskyj 3 : 0 Španělsko Atlético Madrid
1986/1987 Detaily Nizozemsko AFC Ajax - trenér - Johan Cruijff 1 : 0 Východní Německo 1. FC Lokomotive Leipzig
1987/1988 Detaily Belgie KV Mechelen - trenér - Aad de Mos 1 : 0 Nizozemsko AFC Ajax
1988/1989 Detaily Španělsko FC Barcelona - trenér - Johan Cruijff 2 : 0 Itálie UC Sampdoria
1989/1990 Detaily Itálie UC Sampdoria - trenér - Vujadin Boškov 2 : 0 (prodl.) Belgie Anderlecht
1990/1991 Detaily Anglie Manchester United FC - trenér - Alex Ferguson 2 : 1 Španělsko FC Barcelona
1991/1992 Detaily Německo Werder Brémy - trenér - Otto Rehhagel 2 : 0 Francie Monaco
1992/1993 Detaily Itálie AC Parma - trenér - Nevio Scala 3 : 1 Belgie Royal Antwerpy
1993/1994 Detaily Anglie Arsenal FC - trenér - George Graham 1 : 0 Itálie AC Parma
1994/1995 Detaily Španělsko Real Zaragoza - trenér - Victor Fernandez 2 : 1 (prodl.) Anglie Arsenal FC
1995/1996 Detaily Francie Paris St. Germain - trenér - Luis Fernandez 1 : 0 Rakousko Rapid Vídeň
1996/1997 Detaily Španělsko FC Barcelona - trenér - Bobby Robson 1 : 0 Francie Paris Saint-Germain
1997/1998 Detaily Anglie Chelsea FC - trenér - Gianluca Vialli 1 : 0 Německo VfB Stuttgart
1998/1999 Detaily Itálie SS Lazio - trenér - Sven-Göran Eriksson 2 : 1 Španělsko Mallorca

Nejúspěšnější týmy, města, země, hráči a trenéři[editovat | editovat zdroj]

Nejúspěšnějším týmem PVP je se 4 trofejemi FC Barcelona, 2 vítězství mají RSC Anderlecht, AC Milán, FC Chelsea a Dynamo Kyjev.

Nejúspěšnějšími městy jsou Londýn s 5 triumfy (2 Chelsea, 1 Tottenham, 1 West Ham, 1 Arsenal) a Barcelona se 4 (vše FC).

Anglické kluby vyhrály PVP 8×, španělské a italské 7×.

Jen 1 hráč vyhrál PVP 3×: Lobo Carrasco v letech 1979, 1982 a 1989 (vždy s Barcelonou). Nejlepšími střelci v historii PVP jsou Rob Rensenbrink (25 gólů), Gerd Müller (20) a Gianluca Vialli (19).

4 trenéři vyhráli PVP 2×: Nereo Rocco, Valerij Lobanovskij, Johan Cruyff a Alex Ferguson.

Přehled československých a českých týmů v PVP[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]