Pohár vítězů pohárů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pohár vítězů pohárů
Poslední ročník:
Pohár vítězů pohárů 1998/99
Sport fotbal
Založeno 1960
Ukončeno 1999
Vlastník UEFA
Kontinent Evropa
Poslední vítěz SS Lazio (1. titul)
Nejvíce titulů FC Barcelona (4 tituly)
Web UEFA Cup Winner's Cup

Pohár vítězů pohárů (PVP) byla mezinárodní soutěž fotbalových týmů založená v roce 1960, která byla přístupná všem vítězům národních pohárových soutěží členských zemí UEFA a obhájci trofeje z předchozí sezóny. V případě, že vítězem domácího poháru byl i mistr země, měl právo účasti poražený finalista národního poháru. Hrálo se vyřazovacím systémem doma a venku. Finálové utkání se hrálo vždy na předem určeném místě. Vítěz měl právo účasti v Superpoháru. Především pro nižší úroveň a menší zájem diváků i médií byl Pohár vítězů pohárů v roce 1999 zrušen. Jako jediný hráč z České republiky pohár získal Pavel Nedvěd v roce 1999 v barvách Lazia Řím.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prvního ročníku 1960/61 se účastnilo jen 10 týmů. Důvodem bylo, že některé země v té době neměly domácí pohár a někteří vítězové domácího poháru účast odmítli. Mezi těmito 10 účastníky byla Rudá hvězda Brno jako vítěz Spartakiádního poháru. Soutěž se však těšila diváckému a mediálnímu zájmu, a tak byly zakládány národní poháry v zemích, které jej předtím neměly (včetně Československého poháru), a jejich vítězové už účast neodmítali. Finále ročníku 1960/61 se hrálo na 2 zápasy (doma a venku).

Od druhého ročníku 1961/62 se finále vždy hrálo na předem stanoveném místě, čili většinou na neutrální půdě na 1 zápas. V letech 1962 a 1964 se hrály ve finále opakované zápasy po remízách v prvním utkání.

Ročníku 1961/62 už se zúčastnilo 23 týmů, v roce 1962/63 25 týmů, v roce 1963/64 už 29 týmů. V roce 1965/66 už hrálo 31 týmů, poprvé i zástupce Sovětského svazu.

1. kolo ročníku 1968/69 bylo znovu rozlosováno poté, co 5 zemí okupovalo Československo. Nový los byl udělán tak, aby týmy ze Západu hrály spoly a týmy z Východu spolu. Na protest odstoupilo z poháru 5 klubů právě z těchto 5 okupantských východoevropských zemí. Nakonec tento ročník vyhrál Slovan Bratislava, takže paradoxně PVP vyhrál poprvé východoevropský klub. Zároveň to také bylo jediné prvenství československého klubu v celoevropských fotbalových pohárech v historii.

UEFA považovala PVP za druhý nejdůležitější pohár. Proto když se tým kvalifikoval do PMEZ/LM i PVP, hrál PMEZ/LM, kdežto když se kvalifikoval do PVP i Poháru UEFA, hrál PVP. A po založení Superpoháru o něj hrál vítěz PMEZ/LM s vítězem PVP. Nicméně vzhledem k tomu, že Pohár UEFA měl dvakrát víc účastníků než PVP, především víc z nejlepších lig, a navíc 2. či 3. tým ligy bývá lepší než vítěz poháru ze středu ligové tabulky, byl PVP považován fotbalovou veřejností za slabší pohár než Pohár UEFA.

Celkem 8× se vítěz PVP dostal v následujícím ročníku znovu do finále, ale ani jednou jej neobhájil.

V posledním ročníku 1998/99 byl v PVP za Nizozemsko semifinalista národního poháru Heerenveen, protože oba finalisté nizozemského poháru hráli Ligu mistrů. Autorem posledního gólu PVP byl Pavel Nedvěd, který rozhodl o vítězství Lazia 2:1 nad Mallorkou.

Přehled vítězů[editovat | editovat zdroj]

Ročník Detail Vítěz Výsledky Poražený finalista
1960/1961 Detaily Itálie AS Fiorentina - trenér - Nándor Hidegkuti 2 : 0, 2 : 1 Skotsko Glasgow Rangers
1961/1962 Detaily Španělsko Atlético Madrid - trenér - José Villalonga 1 : 1 (prodl.), 3 : 0 Itálie AS Fiorentina
1962/1963 Detaily Anglie Tottenham Hotspur - trenér - Bill Nicholson 5 : 1 Španělsko Atlético Madrid
1963/1964 Detaily Portugalsko Sporting Lisabon - trenér - Anselmo Fernandes 3 : 3 (prodl.), 1 : 0 Maďarsko MTK Budapešť
1964/1965 Detaily Anglie West Ham United - trenér - Ron Greenwood 2 : 0 Západní Německo 1860 Mnichov
1965/1966 Detaily Německo Borussia Dortmund - trenér - Willi Multhaup 2 : 1 (prodl.) Anglie Liverpool FC
1966/1967 Detaily Německo FC Bayern Mnichov - trenér - Zlatko Čajkovski 1 : 0 (prodl.) Skotsko Glasgow Rangers
1967/1968 Detaily Itálie AC Milán - trenér - Nereo Rocco 2 : 0 Západní Německo Hamburger SV
1968/1969 Detaily Československo Slovan Bratislava - trenér - Michal Vičan 3 : 2 Španělsko FC Barcelona
1969/1970 Detaily Anglie Manchester City FC - trenér - Joe Mercer 2 : 1 Polsko Górnik Zabrze
1970/1971 Detaily Anglie Chelsea FC - trenér - Dave Sexton 2 : 1 Španělsko Real Madrid
1971/1972 Detaily Skotsko Glasgow Rangers - trenér - William Waddell 3 : 2 Sovětský svaz Dynamo Moskva
1972/1973 Detaily Itálie AC Milán - trenér - Nereo Rocco 1 : 0 Anglie Leeds United
1973/1974 Detaily Východní Německo 1. FC Magdeburg - trenér - Heinz Krügel 2 : 0 Itálie AC Milán
1974/1975 Detaily Sovětský svaz FK Dynamo Kyjev - trenér - Valerij Lobanovskyj 3 : 0 Maďarsko Ferencváros
1975/1976 Detaily Belgie RSC Anderlecht - trenér - Hans Croon 4 : 2 Anglie West Ham United
1976/1977 Detaily Německo Hamburger SV - trenér - Kuno Klötzer 2 : 0 Belgie RSC Anderlecht
1977/1978 Detaily Belgie RSC Anderlecht - trenér - Raymond Goethals 4 : 0 Rakousko FK Austria Wien
1978/1979 Detaily Španělsko FC Barcelona - trenér - Joaquim Rifé 4 : 3 (prodl.) Západní Německo Fortuna Düsseldorf
1979/1980 Detaily Španělsko FC Valencia - trenér - Alfredo Di Stéfano 0 : 0 Anglie Arsenal FC
1980/1981 Detaily Sovětský svaz FC Dinamo Tbilisi - trenér - Nodar Achalkaci 2 : 1 Východní Německo FC Carl Zeiss Jena
1981/1982 Detaily Španělsko FC Barcelona - trenér - Udo Lattek 2 : 1 Belgie Standard Liège
1982/1983 Detaily Skotsko Aberdeen FC - trenér - Alex Ferguson 2 : 1 (prodl.) Španělsko Real Madrid
1983/1984 Detaily Itálie Juventus FC - trenér - Giovanni Trapattoni 2 : 1 Portugalsko FC Porto
1984/1985 Detaily Anglie Everton FC - trenér - Howard Kendall 3 : 1 Rakousko Rapid Wídeň
1985/1986 Detaily Sovětský svaz FK Dynamo Kyjev - trenér - Valerij Lobanovskyj 3 : 0 Španělsko Atlético Madrid
1986/1987 Detaily Nizozemsko AFC Ajax - trenér - Johan Cruijff 1 : 0 Východní Německo 1. FC Lokomotive Leipzig
1987/1988 Detaily Belgie KV Mechelen - trenér - Aad de Mos 1 : 0 Nizozemsko AFC Ajax
1988/1989 Detaily Španělsko FC Barcelona - trenér - Johan Cruijff 2 : 0 Itálie UC Sampdoria
1989/1990 Detaily Itálie UC Sampdoria - trenér - Vujadin Boškov 2 : 0 (prodl.) Belgie Anderlecht
1990/1991 Detaily Anglie Manchester United FC - trenér - Alex Ferguson 2 : 1 Španělsko FC Barcelona
1991/1992 Detaily Německo Werder Brémy - trenér - Otto Rehhagel 2 : 0 Francie Monaco
1992/1993 Detaily Itálie AC Parma - trenér - Nevio Scala 3 : 1 Belgie Royal Antwerpy
1993/1994 Detaily Anglie Arsenal FC - trenér - George Graham 1 : 0 Itálie AC Parma
1994/1995 Detaily Španělsko Real Zaragoza - trenér - Victor Fernandez 2 : 1 (prodl.) Anglie Arsenal FC
1995/1996 Detaily Francie Paris St. Germain - trenér - Luis Fernandez 1 : 0 Rakousko Rapid Wídeň
1996/1997 Detaily Španělsko FC Barcelona - trenér - Bobby Robson 1 : 0 Francie Paris Saint-Germain
1997/1998 Detaily Anglie Chelsea FC - trenér - Gianluca Vialli 1 : 0 Německo VfB Stuttgart
1998/1999 Detaily Itálie SS Lazio - trenér - Sven-Göran Eriksson 2 : 1 Španělsko Mallorca

Nejúspěšnější týmy, města, země, hráči a trenéři[editovat | editovat zdroj]

Nejúspěšnějším týmem PVP je se 4 trofejemi FC Barcelona, 2 vítězství mají RSC Anderlecht, AC Milán, FC Chelsea a Dynamo Kyjev.

Nejúspěšnějšími městy jsou Londýn s 5 triumfy (2 Chelsea, 1 Tottenham, 1 West Ham, 1 Arsenal) a Barcelona se 4 (vše FC).

Anglické kluby vyhrály PVP 8×, španělské a italské 7×.

Jen 1 hráč vyhrál PVP 3×: Lobo Carrasco v letech 1979, 1982 a 1989 (vždy s Barcelonou). Nejlepšími střelci v historii PVP jsou Rob Rensenbrink (25 gólů), Gerd Müller (20) a Gianluca Vialli (19).

4 trenéři vyhráli PVP 2×: Nereo Rocco, Valerij Lobanovskij, Johan Cruyff a Alex Ferguson.

Přehled československých a českých týmů v PVP[editovat | editovat zdroj]