Přeskočit na obsah

Rob Rensenbrink

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rob Rensenbrink
Osobní informace
Datum narození3. července 1947
Místo narozeníAmsterdam
Datum úmrtí24. ledna 2020 (ve věku 72 let)
Místo úmrtíAmsterdam
Klubové informace
Pozicewing half
Profesionální kluby
AFC Door Wilskracht Sterk (1965–1969)
Nizozemská fotbalová reprezentace (1968–1979)
Club Brugge KV (1969–1971)
RSC Anderlecht (1971–1980)
Portland Timbers (1980)
Toulouse FC (1981)
Toulouse FC (1981–1982)
Úspěchy
Mistrovství světa ve fotbale
Stříbrná medaile MS 1974 Nizozemsko
Stříbrná medaile MS 1978 Nizozemsko
Mistrovství Evropy ve fotbale
Bronzová medaile ME 1976 Nizozemsko
Pohár vítězů pohárů
Zlatá medaile 1975/1976 Anderlecht Brusel
Zlatá medaile 1977/1978 Anderlecht Brusel
Superpohár UEFA
Zlatá medaile 1976 Anderlecht Brusel
Zlatá medaile 1978 Anderlecht Brusel
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pieter Robert „Rob“ Rensenbrink (3. července 1947, Amsterdam, Nizozemsko24. ledna 2020,[1] Amsterdam) byl nizozemský fotbalista, který hrával na pozici levého záložníka.

S nizozemskou reprezentací získal dvě stříbrné medaile na mistrovství světa (1974, 1978) a jednu bronzovou z mistrovství Evropy (1976). Na obou světových šampionátech, jichž se zúčastnil, byl zařazen do all-stars týmu. Za národní tým celkem odehrál 46 zápasů a vstřelil 14 branek.

S Anderlechtem Brusel vyhrál dvakrát Pohár vítězů pohárů (1976, 1978), dvakrát Superpohár UEFA (1976, 1978) a dvakrát titul belgického mistra (1972, 1974). Pětkrát též zvedl nad hlavu belgický pohár, čtyřikrát v dresu Anderlechtu (1972, 1973, 1975, 1976), jednou s Club Brugge KV (1970).

V anketě Zlatý míč, která hledala nejlepšího fotbalistu Evropy, se roku 1976 umístil na druhém místě, roku 1978 na třetím.[2] Pelé ho roku 2004 zařadil mezi 125 nejlepších žijících fotbalistů světa.[3]

Zemřel 24. ledna 2020 na progresivní svalovou atrofii ve věku 72 let.

  1. PRESS, Associated. Netherlands forward Rob Rensenbrink dies at age 72 [online]. 26 January 2020. Dostupné online. 
  2. http://www.rsssf.com/miscellaneous/europa-poy.html
  3. Pele's list of the greatest, BBC Sport, cit. 27. 5. 2013 (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]