Dobrovolná sportovní organizace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Dobrovolná sportovní organizace (zkratka DSO, v dobovém pravopisu Dobrovolná sportovní organisace), na Slovensku Dobrovoľná športová organizácia (zkratka DŠO), bylo označení pro sportovní klub používané v Československu od roku 1953.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Po únoru 1948 došlo ke sjednocení tělovýchovy, v jehož důsledku musely všechny dosavadní tělovýchovné spolky s veškerým majetkem vstoupit do Sokola. Byl také oficiálně zakázán profesionální sport, až na několik výjimek jako dostihy.

V roce 1952 došlo podle sovětského vzoru k další reorganizaci: 12. prosince byl přijat zákon č. 71 Sb. O organizaci tělesné výchovy a sportu, podle něhož byl zřízen Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport (SVTVS) jako nástroj centrálního řízení veškerých sportovních aktivit v zemi. Dobrovolná tělesná výchova byla podle znění tohoto zákona důsledně prováděna podle pracoviště. Vedením podle pracovních úseků pak bylo pověřeno 6 rezortů: Ústřední rada odborů a její svazové výbory , Ministerstvo školství, věd a umění, Ministerstvo pracovních sil, Sokol, Ministerstvo národní obrany a Ministerstvo bezpečnosti.

Při svazech ROH bylo vytvořeno 9 dobrovolných organizací, přičemž jedna DSO (Dobrovolná sportovní organizace) měla sdružovat k tělovýchovné a sportovní činnosti příslušníky několika svazů ROH:

  • Baník z hornictví, hutí a rudných dolů,
  • Spartak ze závodů těžkého a všeobecného strojírenství,
  • Tatran z lesnictví, dřevoprůmyslu, papírenského a stavebního průmyslu,
  • Dynamo z dopravy, energetiky, spojů, státních statků a Strojních traktorových stanic,
  • Slavoj z potravinářského průmyslu, místního hospodářství, státního obchodu, výkupu a spotřebních družstev,
  • Slovan z veřejné správy, justice, zdravotnictví a sociální služby, umělecké a kulturní složky, z tiskařského a knihařského průmyslu, peněžnictví a pojišťovnictví,
  • Lokomotiva z železnic,
  • Slavie ze školství a zaměstnanců a studujících vysokých škol a vědeckých ústavů.

Vznikly také DSO Rudá hvězda pro příslušníky SNB a Pohraniční stráže, DSO Armádní tělovýchovný klub (ATK), později Dukla, pro armádní sportovce a zaměstnance Vojenské správy. Učňovské sportovní aktivity zastřešovala DSO Pracovní zálohy, která se zúčastňovala pouze soutěží v mládežnických kategoriích.[1]

Systém dobrovolných sportovních organizací 1952-1957[2]
DSO Tělovýchova a sport, oblast působení Vedení
Baník, Spartak, Tatran, Jiskra, Dynamo, Slavoj, Slovan, Lokomotiva členů ROH a jejich rodin Ústřední rada odborů a její svazové výbory
Slavia na školách I. - III. stupně a Ministerstvo školství, věd a umění
Pracovní zálohy na učilištích Ministerstvo pracovních sil
Sokol na vesnicích (malých městech) bez odborářských jednot Sokol
Rudá hvězda členů SNB a PS Ministerstvo národní bezpečnosti
ATK (později ÚDADukla) členů armády a zaměstnanců Vojenské správy Ministerstvo národní obrany

Všechny tyto složky měly své vlastní ústředí, krajské a okresní orgány. Hlavním úkolem výborů pro tělesnou výchovu a sport byla organizace a kontrola veškeré tělovýchovné a sportovní činnosti v krajích, na okresech (až na tělesnou výchovu a sport příslušníků ozbrojených sborů) a spolupráce s příslušnými složkami ROH, Československého svazu mládeže, Sokola a ostatních dobrovolných organizací, škol, státních pracovních záloh, Svazu pro spolupráci s armádou, atd.[3]

Systém DSO se odrazil také na podobě ligových soutěží. Podle rozhodnutí z nejvyšších míst byly do nejvyšší fotbalové soutěže Přebor československé republiky 1953 nasazeny týmy tak, aby každá DSO měla svého zástupce, bez ohledu na výsledky minulého ročníku. Pro studenty z celé republiky byl založen a do I. ligy instalován klub Slávia Bratislava.

Komplikovaný a nepřirozený systém se neosvědčil, v roce 1955 bylo všech devět DSO sloučeno do jedné organizace a v březnu 1957 byl vytvořen Československý svaz tělesné výchovy a sportu jako řídící sportovní orgán, kluby působící v jeho rámci se jmenovaly TJ (Tělovýchovná jednota). Nesly však nadále název původní DSO, teprve v době politického uvolnění v šedesátých letech se některé oddíly vrátily k tradičním prvorepublikovým názvům (z Dynama Praha se stala SK Slavia Praha) nebo přijaly název patronátního podniku (Škoda Plzeň místo Spartak ZVIL Plzeň). V některých městech došlo ke spojení malých DSO do jednotného týmu (TJ Gottwaldov). Řada klubů si však název z dob DSO ponechala i po pádu komunistického režimu, některé se k němu kvůli oblibě u fanoušků dokonce vrátily po letech působení pod jiným jménem (SK Dynamo České Budějovice).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu (str. 255) − Libri 1997

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960: Územně správný vývoj státních a společenských institucí na Moravě a ve Slezsku v letech 1848-1960, Profil 1966, s. 248-249.
  2. Ján Grexa, Milena Strachová: Dějiny sportu: Přehled světových a českých dějin tělesné výchovy a sportu, Masarykova univerzita, 01.01.2018, s. 190.
  3. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960: Územně správný vývoj státních a společenských institucí na Moravě a ve Slezsku v letech 1848-1960, Profil 1966, s. 250

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]