Evžen Hadamczik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Evžen Hadamczik
Osobní informace
Datum narození 28. října 1939
Místo narození Nacistické Německo Deutsch Krawarn (dnes Kravaře), Německá říše[1]
Datum úmrtí 19. září 1984 (ve věku 44 let)
Místo úmrtí Československo Opava, Československo
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Profesionální kluby*
Roky Klub
Československo Spartak Dolní Benešov
Československo RH Cheb
Trenérská kariéra***
Roky Klub
1963–1970
1971–1977
1978–1983
Československo Spartak Dolní Benešov
Československo Ostroj Opava
Československo Baník Ostrava
Úspěchy
Fotbalová liga Československa
Zlatá medaile 1979/1980 Baník Ostrava
Zlatá medaile 1980/1981 Baník Ostrava

→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální:

Příbuzenstvo
bratr Alois Hadamczik
syn Pavel Hadamczik

Evžen Hadamczik [evžen hadamčik] (28. října 1939 Deutsch Krawarn19. září 1984 Opava) byl český fotbalový trenér. Jeho bratr Alois Hadamczik je hokejový trenér, jeho syn Pavel Hadamczik je fotbalový trenér a činovník.[2]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Začal v Dolním Benešově, poté přestoupil do Rudé hvězdy Cheb. Vzhledem k vážnému zranění jeho hráčská kariéra skončila velice brzy. Z lásky k fotbalu se začal věnovat trenérské činnosti. Sedm let (1963–1970) trénoval klub Spartaku v Dolním Benešově, se kterým postoupil z okresního až do krajského přeboru. V roce 1971 odešel trénovat do divizní Opavy, po podzimním osmém místě, kdy převzal tým, dovedl mužstvo na konečné páté místo. V další sezoně dokázal s týmem postoupit. V roce 1978 odešel do Baníku Ostrava, kde začal jako nejmladší prvoligový trenér. Jeho nadšení, svědomitost, houževnatost, pracovitost a současně vynalézavost, se projevilo již v první sezóně, kdy Baník obsadil v nejvyšší soutěži druhé místo a v Poháru vítězů pohárů tým postoupil až do semifinále.

V následujících sezonách dovedl Baník dvakrát k titulu (1980 a 1981), dvakrát získal druhé místo (tým v těchto letech dosáhl úctyhodné série – v domácím prostředí odehrál 74 utkání bez prohry v řadě) a v Poháru UEFA se s týmem probojoval až do čtvrtfinále. Celkově je jeho bilance na Bazalech následující – dvakrát získal titul, třikrát skončil na druhém místě. V letech 1978 vyhrál Československý pohár, v letech 1978 a 1979 vyhrál Český pohár.

V letech 19821984 se stal trenérem olympijské reprezentace, kterou připravoval na olympijské hry v Los Angeles, kam sportovci nakonec z politických důvodů neodjeli. Neúčast na olympijských hrách ho psychicky zlomila. Mezitím ukončil působení v Baníku, kde stihl položit základy úspěšné práci s mládeží. Do úspěšného konce se ale nedotáhlo, i přes enormní zájem Rakušanů, jeho angažmá v Rapidu Vídeň. V roce 1984 se stal na krátké období trenérem reprezentace A-mužstva, pod jeho vedením tým odehrál jediné utkání na půdě tehdejší NDR. O pár týdnů později, 19. září 1984 spáchal sebevraždu oběšením.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PENC, Stanislav. EZO – evidence zájmových osob StB [online]. stbezo.info, [cit. 2017-07-27]. Dostupné online. (česky) 
  2. Bokšu by měl v Ostravě vystřídat Pešice, fotbal.iDNES.cz [cit. 2000-10-31, autor ČTK] (česky)
  3. http://tn.nova.cz/zpravy/zajimavosti/rodinna-tragedie-trenera-narodaku-aloise-hadamczika-bratrova-sebevrazda.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JEŘÁBEK, Luboš: Český a československý fotbal: lexikon osobností a klubů 1906-2006, Praha, Grada 2007.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]