Eintracht Frankfurt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Eintracht Frankfurt
{{{komentář}}}
Název Eintracht Frankfurt
Přezdívka Orlí
Založen 8. březen 1899
Domácí dres
Venkovní dres
Soutěž Německá fotbalová Bundesliga
2014-15 Bundesliga, 9. místo
Stadion Commerzbank-Arena,
Frankfurt nad Mohanem
Kapacita 51 500
Vedení
Předseda Německo Peter Fischer
Trenér Německo Armin Veh
Přehled medailí
Pohár mistrů evropských zemí
Stříbrná medaile 1959/1960 Eintracht Frankfurt
Evropská liga UEFA
Zlatá medaile 1979/1980 Eintracht Frankfurt
Německá fotbalová Bundesliga
Stříbrná medaile 1932 Eintracht Frankfurt
Zlatá medaile 1959 Eintracht Frankfurt
Bronzová medaile 1963/1964 Eintracht Frankfurt
Bronzová medaile 1974/1975 Eintracht Frankfurt
Bronzová medaile 1989/1990 Eintracht Frankfurt
Bronzová medaile 1991/1992 Eintracht Frankfurt
Bronzová medaile 1992/1993 Eintracht Frankfurt

Eintracht Frankfurt je německý fotbalový klub hrající Bundesligu. V roce 1959 v této soutěži zvítězil. V německém poháru triumfoval čtyřikrát. V roce 1980 vyhrál Pohár UEFA.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik, první a druhá světová válka a meziválečná doba (1899 – 1945)[editovat | editovat zdroj]

Na přelomu 19. a 20. století vznikly v německém Frankfurtu dva konkurenční fotbalového kluby. Dne 8. března 1899 byl založen Frankfurter Fußball-Club Victoria, předchůdce současného Eintrachtu. Tentýž rok se seskupil Frankfurter Fußball-Club 1899 Kickers. Sloučení frankfurtských celků nastalo 13. května 1911 a vyústilo v nový celek pod názvem Frankfurter Fußballverein (Kickers-Victoria). Jeho součástí byl rovněž německý reprezentační fotbalista Fritz Becker. První světová válka se fotbalové činnosti ve Frankfurtu dotkla – někteří fotbalisté zamířili na válečnou frontu – nicméně klub fungoval nadále.

V meziválečných časech měsíce dubna roku 1920 se tento frankfurtský fotbalový klub FFV Kickers-Victoria sloučil s jiným sportovním klubem z Frankfurtu, jímž byl roku 1861 vzniklý Frankfurter Turngemeinde. Nově zformovaný klub se pojmenoval Turn- und Sportgemeinde Eintracht Frankfurt von 1861. V roce 1927 se tento klub rozpoltil na kluby dva, a to jednak na Sportgemeinde Eintracht Frankfurt (FFV) von 1899 a jednak na Turngemeinde Eintracht Frankfurt von 1861. Prvně jmenovaný klub se v době rozdělení mohl pyšnit členskou základnou cirka 5 000 lidí a mimo fotbal se orientoval také na atletiku, rugby a kriket. Následující ročníky nabyl tým z fotbalového hlediska na regionálním významu a střetával se se svým frankfurtským rivalem FSV Frankfurt. Roku 1932 se Frankové přiblížili velkému triumfu, avšak ve finálovém klání německého mistrovství konaném v Norimberku stál soupeř jménem Bayern München, se kterým Frankfurt prohrál 0-2.

Události v Německu během 30. let 20. století dopadly i na frankfurtský celek, neboť Eintracht se sebou nesl pověst židovského klubu. V roce 1933 byl klub nátlakem režimu přinucen propustit své židovské zaměstnance a členy, a to včetně dlouholetého pokladníka Huga Reisse. Reiss uvolnil post v dubnu právě roku 1933. O deset let později, přesněji v říjnu 1943, zničilo bombardování téměř celý stadion Eintrachtu.

Poválečná a zlatá éra Eintrachtu (1945 – 1963)[editovat | editovat zdroj]

Poválečné časy přinesly vznik staronového klubu SG Eintracht, který i po vzoru ostatních nastartoval vlastní profesionalizaci. V roce 1946 získal Eintracht hesenský fotbalový pohár. V roce 1949 přijmul Eintracht k dispozici městský stadion, jelikož návrat na ten původní byl po válce zcela vyloučen. Tři roky nato se postavil stadion navazující na původní stadion Eintrachtu. Začátkem 50. let spadal do mužstva německý reprezentant Alfred Pfaff, tvůrce hry a účastník a nakonec vítěz světového mistrovství ve Švýcarsku roku 1954. Vedle Pfaffa působili v týmu i jiní kvalitní fotbalisté – István Sztani z Maďarska nebo Ivan "Ivica" Horvat z Jugoslávie.

V roce 1959 vydobyl Eintracht svůj první a jediný titul německého mistra, největší a historický mezník. Finálové utkání se odehrálo na berlínského stadionu před zraky přibližně 75 000 diváků a skončilo vítězstvím Eintrachtu 5-3 po prodloužení nad regionálním rivalem Kickers Offenbach. Následující sezónu Eintracht sehrál zápasy na poli evropských pohárů a dokázal rovnou dvakrát porazit skotský velkoklub Glasgow Rangers poměry 6-1 a 6-3. Před branami finále konaném na glasgowském stadionu v Hampden Parku stanul vedle Eintrachtu též Real Madrid, jehož mužstvo přezdívané galacticos bylo složeno ze špičkových světových fotbalistů. Alfredo Di Stéfano, Ferenc Puskás a Francisco Gento patřili mezi ně. Finálové klání dopadlo výhrou Realu Madrid 7-3 nad Eintrachtem Frankfurt.

Bundesligové rané časy (1963 – ????)[editovat | editovat zdroj]

Když se v roce 1963 ustanovila německá Bundesliga, jejíž formát do současného roku 2015 přetrvává, Eintracht Frankfurt byl u toho. První ročník vyústil obsazením 3. místa v lize a 2. místa v domácím poháru, kde frankfurtský tým podlehl – při finále ve Stuttgartu – 0-2 mnichovskému TSV 1860. Mistrovství světa 1966 konané Anglií prožili i dva němečtí reprezentanti vyslaní Eintrachtem. Prvním byl Friedel Lutz a druhým Jürgen Grabowski, po šampionátu již vícemistři světa. Týmové vyhlídky se zlepšily příchodem útočníka Bernda Hölzenbeina, jenž se stal ofenzivním partnerem již zmíněného útočníka Jürgena Grabowskiho. Koncem 60. let došlo k opětovnému sjednocení frankfurtských celků. Sportgemeinde Eintracht Frankfurt (FFV) von 1899 e. V. a Turn- und Fechtgemeinde Eintracht Frankfurt von 1861 e. V. se včlenily do nového celku Eintracht Frankfurt e.V. Tak se stalo roku 1969.

Mistrovství světa roku 1970 a účastnící se německá reprezentace si vyžádaly dvě frankfurtské hvězdy – Grabowski zamířil na světové mistrovství podruhé, Hölzenbein pak poprvé. Dvojice vycestovala též o čtyři roky později na další a dokonce vítězné mistrovství.

Sezónu 1973/1974 dokončil Eintracht čtvrtou příčkou a vyšperkoval ji v národním poháru triumfem nad Hamburger SV poměrem 3-1 po prodloužení. Příští sezónu 1974/1975 pohár obhájil finálovou výhrou 1-0 proti MSV Duisburg. V lize si polepšil a získal příčku třetí. Během sezóny 1976/1977 zvládl frankfurtský klub 21 po sobě jdoucích bundesligových utkání bez porážky v rozmezí listopadu a dubna, nicméně v závěru stanul jen jako čtvrtý.

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Soupiska[editovat | editovat zdroj]

Aktuální k 4. červenec 2015.
Číslo Pozice Hráč
1 Německo B Kevin Trapp (kapitán)
4 Německo O Marco Russ
6 Německo O Bastian Oczipka
7 Německo Z Stefan Reinartz
8 Japonsko Z Takashi Inui
9 Švýcarsko Ú Haris Seferović
13 Rakousko B Heinz Lindner
14 Německo Z Alexander Meier
15 Pobřeží slonoviny O Constant Djakpa
16 Německo Z Stefan Aigner
18 Německo Z Johannes Flum
19 Argentina O David Abraham
20 Japonsko Z Makoto Hasebe
Číslo Pozice Hráč
21 Německo Z Marc Stendera
22 USA O Timothy Chandler
23 Brazílie O Anderson Bamba
24 Německo Ú Luca Waldschmidt
25 Srbsko Z Slobodan Medojević
27 Srbsko Z Aleksandar Ignjovski
28 Německo Z Sonny Kittel
29 Ázerbájdžán B Emil Balayev
30 Nizozemsko Ú Luc Castaignos
31 Německo O David Kinsombi
32 Německo Z Joel Gerezgiher
33 Německo Z Yannick Zummack
38 Německo Z Enis Bunjaki

Čeští fotbalisté v klubu[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]