FC Schalke 04

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
FC Schalke 04
NázevFußballclub Gelsenkirchen-Schalke 04 e. V.
PřezdívkaDie Königsblauen[1]
Die Knappen[2]
ZeměNěmeckoNěmecko Německo
MěstoGelsenkirchen
Založen1904
AsociaceNěmecko DFB
Domácí dres
Venkovní dres
Alternativní
Soutěž2. Bundesliga
2022/2317. místo (sestup)
StadionVeltins-Arena, Gelsenkirchen
Souřadnice51°33′33″ s. š., 7°3′46″ v. d.
Kapacita62 271 diváků
Vedení
VlastníkClemens Tönnies
PrezidentNěmecko Christian Heidel
TrenérBelgie Karel Geraerts
Oficiální webová stránka
Největší úspěchy
Ligové tituly7× mistr Německa (1933/34, 1934/35, 1936/37, 1938/39, 1939/40, 1941/42, 1957/58)
Domácí trofeje5× DFB-Pokal
1× DFL-Supercup
1× DFB-Ligapokal
Mezinárodní trofeje1× Pohár / Evropská liga UEFA
Některá data mohou pocházet z datové položky.

FC Schalke 04 (celým názvem: Fußballclub Gelsenkirchen-Schalke 04 e. V.) je německý sportovní klub, který sídlí ve městě Gelsenkirchen v Severním Porýní-Vestfálsku. Založen byl 4. května 1904 pod názvem Westfalia Schalke. Svůj současný název nese od roku 1912. Od sezóny 1991/92 působil v Bundeslize, německé nejvyšší fotbalové soutěži, ovšem v sezóně 2020/21 se umístil poslední a sestoupil do 2. Bundesligy. Své domácí zápasy odehrává na stadionu Veltins-Arena s kapacitou 62 271 diváků.

Nejslavnější éru klub prožíval v období nacistického režimu, kdy se mu povedlo probojovat devětkrát do finále celoněmeckého mistrovství, v němž pak zvítězil v šesti případech. I kvůli těmto úspěchům se v průběhu následujících let začalo mluvit o tehdejší přízni Hitlera k samotnému klubu.[3] Poslední a celkově sedmý titul získal klub sezóně 1957/58. Největším rivalem Schalke je další úspěšný klub z regionu Porýní, Borussia Dortmund.[1]

Mezi největší mezinárodní úspěchy pak patří vítězství v Poháru UEFA v sezóně 1996/97 a semifinále Ligy mistrů.

Mimo mužský fotbalový oddíl má sportovní klub i jiné oddíly, mj. oddíl basketbalu, elektronického sportu (FC Schalke 04 Esports), házené, lehké atletiky a stolního tenisu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Založení klubu a úspěšná období v první polovině 20. století[editovat | editovat zdroj]

Klub byl založen 4. května 1904 skupinou náctiletých chlapců, kteří klub pojmenovali Westfalia Schalke.[2] Roku 1912 se klub spojil se sportovním celkem 1877 Schalke, v roce 1924 se kluby zase od sebe oddělily. Následně vznikl klub FC Schalke 04, který změnil klubové barvy z červenožluté na modrobílou. Mezi roky 1927 a 1928 došlo k vybudování nového stadionu.[2]

Rozvoj Schalke byl spojený s vývojem regionu zaměřeného na těžbu uhlí. Ta sem zavedla mimo jiné přistěhovalce z Polska, z nichž mnozí (nebo jejich potomci) viděli ve fotbale odreagování. Ve 20. letech si hornické mužstvo vštěpilo nový styl hry (přezdívaný Schalke Kreisel) inspirovaný skotským fotbalem zaležený na rychlých přihrávkách, což před rokem 1929 přineslo tři triumfy v regionální lize.[4] Díky vazbám na místní hornickou komunitu dodávající týmu punc dělnické třídy si Schalke vysloužilo si přezdívku Die Knappen.[4][2]

Další úspěšnou etapou se stala 30. a 40. léta, to se Schalke devětkrát dostalo do finále německého mistrovství, přičemž v šesti případech zvedalo nad hlavu trofej. V roce 1937 navíc vyhrálo domácí pohár. Hra se opírala o výkony hvězd jako byli Fritz Szepan či Ernst Kuzorra, oba hráči byli polského původu.[4][2]

Během války padli na frontě hvězdní hráči Ala Urban a Bernhard Füller. Úspěšnou válečnou éru zakončil klub vítězstvím nad Alemannia Gelsenkirchen 21. října 1944. O něco později, 6. listopadu 1944, zničilo bombardování Spojenců stadion.

Poválečná léta a založení Bundesligy[editovat | editovat zdroj]

V době poválečné tým na úspěšnou éru nenavázal a poslední titul získal roku 1958. V roce 1963 patřilo Schalke mezi zakládající týmy nové domácí ligy – Bundesligy. Pod taktovkou kapitána Reinharda Libudy získalo v roce 1972 druhou trofej z domácího poháru. Během 80. let Schalke natřikrát sestoupilo (1981, 1983, 1988), záhy se ale zase vrátilo mezi elitní týmy. Od roku 1991 je v první lize.

V ročníku 1996/97 dosáhl tým z Gelsenkirchenu finále Poháru UEFA, ve kterém se střetl s italským týmem Inter Milán. Protože oba domácí zápasy skončily výhrou domácích 1:0, rozhodoval na San Siru penaltový rozstřel, který Schalke zvládlo poměrem 4:1. Páteř tohoto týmu tvořili fotbalisté Marc Wilmots, Mike Büskens, gólman Jens Lehmann a rovněž Češi Radoslav Látal a Jiří Němec. To vše pod vedením trenéra Huuba Stevense.

Titul na dosah[editovat | editovat zdroj]

Útočník Gerald Asamoah

V ročníku 2000/01 se hráči Huuba Stevense ocitli na dosah mistrovského titulu – prvního v Bundeslize – na úkor úřadujícího mistra Bayernu Mnichov, jemuž ve třetím titulu za sebou bránila též domácí prohra se Schalke 1:3.[5] Před závěrečným domácím střetnutí se SpVgg Unterhaching se Schalke zmohlo jen na sedm bodů ze 12 možných a zaostávalo tak za Bayernem o tři body, ovšem s lepší bilancí vstřelených a obdržených gólů. Za přítomnosti více než 65 tisíc příznivců na Parkstadionu se Schalke potkalo se sestupem ohroženým soupeřem, který se ale dostal do vedení 2:0. Do poločasu ale stačili vyrovnat Nico van Kerckhoven a Gerald Asamoah a přestože tým později opět prohrával, na konci zápasu činil stav 5:3 pro domácí tým díky dvěma gólům Jörga Böhmeho a Ebbe Sanda. Bayern Mnichov v Hamburku v závěru inkasoval, v nastaveném čase ale dokázal vyrovnat na 1:1 a zajistil si titul.[5] Právě skončený ročník ale nebyl zcela bez trofejí, Schalke totiž vyhrálo národní pohár.[6] V srpnu došlo ke slavnostnímu otevření nového stadionu s názvem Arena AufSchalke, tou dobou jednoho z nejmodernějších stadionů v Evropě.[7]

Poslední sezóny[editovat | editovat zdroj]

Veltins Arena, domácí stadion Schalke
Tým před utkáním s ukrajinským Šachťarem v Evropské lize UEFA

Léta roku 2009 začal tým trénovat Felix Magath, v minulé sezóně mistr Německa. Poprvé od roku 2000 se Schalke nezúčastnilo evropských pohárů a zadlužení znemožnilo výrazněji posilovat.[8] Přesto přišli spíše mladí fotbalisté, např. záložníci Jan Morávek nebo Lewis Holtby, kteří měli doplnit zkušenější hráče jako Jermaine Jones a Heiko Westermann. Podařilo se udržet oporu v podobě gólmana Manuela Neuera. V útoku nadále působil Kevin Kurányi a Jefferson Farfán.[8] Magath se opět prokázal jako zkušený trenér a dovedl Schalke ke druhému místu.

Další úspěch v Evropě přišel v roce 2011, když se tým dostal do semifinále Ligy mistrů.

V ročníku 2015/16 se „přepisovala“ klubová historie, když byl nový ročník zahájen nejlepší bilancí za posledních 44 let.[9] Nový trenér André Breitenreiter dovedl klub k pátému místu, zajišťující další rok start v Evropské lize. Svými výkony zaujal útočník Leroy Sané se statistikou 8 gólů a 8 asistencí.[9] Cesta domácím pohárem skončila ve 2. kole (Borussia Mönchengladbach), cesta Evropskou ligou v šestnáctifinále (Šachtar Doněck).

Během letních měsíců roku 2017 převzal tréninky mužstva 32letý nepříliš zkušený Domenico Tedesco, pro něhož šlo o první prvoligové angažmá v trenérské roli. Jeho rozhodnutím zde skončilo působení dvou dlouholetých opor: obránce a kapitána v jednom Benedikta Höwedese a útočníka Klaase-Jana Huntelaara, prvního z důvodu četných zranění, druhého z důvodu věku, navíc se klub rozhodl šetřit na platech. Huntelaara nahradil do té doby jen ve druhé lize působící Guido Burgstaller.[10] Přestože se mužstvo teprve sžívalo s novými herními prvky a po šesti zápasech mělo na kontě už tři prohry, postupem času se výsledky zlepšily ruku v ruce s obrannou hrou. Obranu utvořili zkušený 35letý stoper Naldo a 21letý obránce Thilo Kehrer podporovaní záložníkem Benjaminem Stamboulim.[10] V podzimním derby proti Borussii Dortmund prohrávalo Schalke na Vestfálském stadionu po 25 minutách 0:4, ale od 60. minuty do konce utkání dokázalo vyrovnat na 4:4.[11] Na konci ročníku 2017/18 se Schalke dostalo na 2. místo za znovu dominantním Bayernem Mnichov. Po domácí prohře 0:1 s Eintrachtem Frankfurt se Schalke rozloučilo s německým pohárem v semifinále,[12] Frankfurt nakonec v poháru zvítězil poté, co ve finále porazil ligového vítěze Bayern.[13]

V další sezóně 2018/19 se také vlivem zranění v útočných řadách nepodařilo navázat na práci z předchozího roku. Útočník Mark Uth zaznamenal jen dvě branky.[14] Důsledkem toho se během podzimu podařilo vstřelit více než jeden gól jen ve třech utkáních. Odchod Thila Kehrera částečně kompenzovala forma jiného obránce Salifa Saného.[15] V konečné tabulce nakonec Schalke zaujmulo 14. příčku. Zklamaly výkony středopolaře Sebastiana Rudyho, který se v létě 2018 stal třetí nejdražší posilou klubové historie (přestupová částka dosáhla 16 milionů €).[14]

Sestup[editovat | editovat zdroj]

Roky špatného řízení klubu včetně předsedy Clemense Tönniese, finanční kondice a fiaska na přestupovém poli vyústila v sezóně 2020/21 v sestup.[16] Schalke prostřídalo pětici trenérů a trojici sportovních ředitelů a přiblížilo se nelichotivému rekordu Tasmanie Berlin v počtu proher.[17] Ostudě zamezila jen výhra 4:0 proti Hoffenheimu, ale jelikož dalších 12 zápasů tým nevyhrál a získal celkem 16 bodů, stal se sestup jistotou už v polovině dubna.[16] Mužstvo svými výkony táhl Matthew Hoppe.[17]

Historické názvy[editovat | editovat zdroj]

Zdroj: [18][19]

  • 1904 – Westfalia Schalke
  • 1912 – fúze s Schalker Turnverein 1877 ⇒ FC Schalke 04 (Fußballclub Gelsenkirchen-Schalke 04)

Rivalita[editovat | editovat zdroj]

Utkání mezi Schalke a Borussií Dortmund na domácím stadionu v roce 2009

Hlavním rivalem Schalke je Borussia Dortmund. Poprvé jejich hráči sehráli vzájemné utkání 3. května 1925 a to skončilo vítězstvím Schalke 4:2. Řada následujících 17 utkání vyzněla jednoznačně pro Schalke, které vyhrálo 16 z nich. Porážku o gól tým okusil až během 14. listopadu 1943, to se již radovali Die Borussen. Situace se následně otočila a dominanci v západoněmecké regionální Oberlize nastolil Dortmund.[1]

Dortmund sehrál významnou roli v sezóně 2006/07, když mužstvo Schalke připravil o možnost vyhrát ligu poprvé od roku 1958. Schalke v posledním 34. kole podlehlo 0:2 a titul proto putoval do Stuttgartu.[1]

Během zářijového vzájemného utkání v roce 2008 se Schalke na hřišti rivala po 54 minutách chopilo vedení 3:0, ale domácí dokázali v závěru vyrovnat na 3:3. Utkání nabídlo mimo jiné dvě penalty a dvě vyloučení.[1]

Mezi fotbalisty, kteří ve své kariéře hráli za oba kluby náleží brankář Jens Lehmann, Stan Libuda, Steffen Freund, Ingo Anderbrugge nebo Andreas Möller.[1]

Získané trofeje[editovat | editovat zdroj]

Přehled medailí
Pohár / Evropská liga UEFA
Zlatá medaile 1996/1997 FC Schalke 04
Fußballmeisterschaft / Bundesliga
Stříbrná medaile 1932/1933 FC Schalke 04
Zlatá medaile 1933/1934 FC Schalke 04
Zlatá medaile 1934/1935 FC Schalke 04
Zlatá medaile 1936/1937 FC Schalke 04
Stříbrná medaile 1937/1938 FC Schalke 04
Zlatá medaile 1938/1939 FC Schalke 04
Zlatá medaile 1939/1940 FC Schalke 04
Stříbrná medaile 1940/1941 FC Schalke 04
Zlatá medaile 1941/1942 FC Schalke 04
Zlatá medaile 1957/1958 FC Schalke 04
Stříbrná medaile 1971/1972 FC Schalke 04
Stříbrná medaile 1976/1977 FC Schalke 04
Bronzová medaile 1995/1996 FC Schalke 04
Stříbrná medaile 2000/2001 FC Schalke 04
Stříbrná medaile 2004/2005 FC Schalke 04
Stříbrná medaile 2006/2007 FC Schalke 04
Bronzová medaile 2007/2008 FC Schalke 04
Stříbrná medaile 2009/2010 FC Schalke 04
Bronzová medaile 2011/2012 FC Schalke 04
Bronzová medaile 2013/2014 FC Schalke 04
Stříbrná medaile 2017/2018 FC Schalke 04

Vyhrané domácí soutěže[editovat | editovat zdroj]

Vyhrané mezinárodní soutěže[editovat | editovat zdroj]

Hráči[editovat | editovat zdroj]

Významní hráči[editovat | editovat zdroj]

Čeští hráči[editovat | editovat zdroj]

Trenéři[editovat | editovat zdroj]

Trenéři od roku 1960[21]
Období od Období do Trenér
chybí chybí chybí
1. července 1960 25. dubna 1964 Německo Georg Gawliczek
26. dubna 1964 5. června 1967 Německo Fritz Langner
1. července 1967 13. listopadu 1967 Německo Karl-Heinz Marotzke
18. listopadu 1967 17. listopadu 1968 Německo Günter Brocker
22. listopadu 1968 7. září 1970 Německo Rudi Gutendorf
8. září 1970 30. června 1971 Jugoslávie Slobodan Čendić
1. července 1971 30. června 1975 Chorvatsko Ivica Horvat
1. července 1972 20. prosince 1977 Německo Uli Maslo
1. července 1975 9. března 1976 Rakousko Max Merkel
10. března 1976 20. prosince 1977 Německo Friedel Rausch
21. prosince 1977 24. května 1978 Německo Uli Maslo
1. července 1978 17. března 1979 Chorvatsko Ivica Horvat
19. března 1979 4. prosince 1979 Maďarsko Gyula Lóránt
5. prosince 1979 20. dubna 1980 Německo Dietmar Schwager
21. dubna 1980 26. května 1981 Jugoslávie Fahrudin Jusufi
27. května 1981 30. června 1981 Německo Rudi Assauer
1. července 1981 20. ledna 1983 Německo Sigfried Held
21. ledna 1983 23. ledna 1983 Německo Rudi Assauer
24. ledna 1983 30. června 1983 Německo Jürgen Sundermann
1. července 1983 30. června 1986 Německo Diethelm Ferner
1. července 1986 7. prosince 1987 Německo Rolf Schafstall
29. prosince 1987 18. září 1988 Německo Horst Franz
20. září 1988 6. dubna 1989 Německo Diethelm Ferner
7. dubna 1989 10. dubna 1989 Německo Helmut Kremers
11. dubna 1989 13. listopadu 1990 Německo Peter Neururer
14. listopadu 1990 31. prosince 1990 Německo Klaus Fischer
1. ledna 1991 30. dubna 1992 Bosna a Hercegovina Aleksandar Ristić
1. května 1992 30. června 1992 Německo Klaus Fischer
1. července 1992 17. ledna 1993 Německo Udo Lattek
18. ledna 1993 10. října 1993 Německo Helmut Schulte
11. října 1993 3. října 1996 Německo Jörg Berger
4. října 1996 8. října 1996 Německo Hubert Neu
9. října 1996 30. června 2002 Nizozemsko Huub Stevens
1. července 2002 25. březen 2003 Německo Frank Neubarth
26. březen 2003 30. červen 2003 Belgie Marc Wilmots
1. července 2003 15. září 2004 Německo Jupp Heynckes
16. září 2004 27. září 2004 Nizozemsko Eddy Achterberg
28. září 2004 11. prosince 2005 Německo Ralf Rangnick
12. prosince 2005 3. ledna 2006 Německo Oliver Reck
4. ledna 2006 13. dubna 2008 Německo Mirko Slomka
14. dubna 2008 30. června 2008 Německo Mike Büskens
1. července 2008 26. března 2009 Nizozemsko Fred Rutten
27. března 2009 30. června 2009 Německo Mike Büskens
1. července 2009 16. března 2011 Německo Felix Magath
17. března 2011 20. března 2011 Německo Seppo Eichkorn
21. března 2011 21. září 2011 Německo Ralf Rangnick
22. září 2011 26. září 2011 Německo Seppo Eichkorn
27. září 2011 15. prosince 2012 Nizozemsko Huub Stevens
16. prosince 2012 6. října 2014 Německo Jens Keller
7. října 2014 30. června 2015 Itálie Roberto Di Matteo
1. července 2015 30. června 2016 Německo André Breitenreiter
1. července 2016 30. června 2017 Německo Markus Weinzierl
1. července 2017 14. března 2019 Německo Domenico Tedesco
14. března 2019 30. června 2019 Nizozemsko Huub Stevens
1. července 2019 – USA David Wagner

Umístění v jednotlivých sezonách[editovat | editovat zdroj]

Stručný přehled

Zdroj: [18][19]

Jednotlivé ročníky

Zdroj: [18][19]

Legenda: Z – zápasy, V – výhry, R – remízy, P – porážky, VG – vstřelené góly, OG – obdržené góly, +/- – rozdíl skóre, B – body, zlaté podbarvení – 1. místo, stříbrné podbarvení – 2. místo, bronzové podbarvení – 3. místo, červené podbarvení – sestup, zelené podbarvení – postup, fialové podbarvení – reorganizace, změna skupiny či soutěže

Německá říše Velkoněmecká říše (1933 – 1944)
Sezóny Liga Úroveň Z V R P VG OG +/- B Pozice
1933/34 Gauliga Westfalen 1 18 16 1 1 76 17 +59 33 1.
1934/35 Gauliga Westfalen 1 18 12 4 2 47 10 +37 28 1.
1935/36 Gauliga Westfalen 1 18 17 1 0 94 11 +83 35 1.
1936/37 Gauliga Westfalen 1 18 17 1 0 103 14 +89 35 1.
1937/38 Gauliga Westfalen 1 18 16 2 0 81 10 +71 34 1.
1938/39 Gauliga Westfalen 1 18 13 5 0 51 12 +39 31 1.
1939/40 Gauliga Westfalen 1 18 15 2 1 98 18 +80 32 1.
1940/41 Gauliga Westfalen 1 22 21 1 0 101 13 +88 43 1.
1941/42 Gauliga Westfalen 1 18 15 2 1 93 10 +83 32 1.
1942/43 Gauliga Westfalen 1 18 17 1 0 91 19 +72 35 1.
1943/44 Gauliga Westfalen 1 18 16 1 1 61 10 +51 33 1.
Britská okupační zóna (1947 – 1949)
Sezóny Liga Úroveň Z V R P VG OG +/- B Pozice
1947/48 Fußball-Oberliga West 1 24 9 6 9 40 35 +5 24 6.
1948/49 Fußball-Oberliga West 1 24 6 6 12 33 43 -10 18 12.
Německo Německo (1949 –)
Sezóny Liga Úroveň Z V R P VG OG +/− B Pozice
1949/50 Fußball-Oberliga West 1 30 17 3 10 65 55 +10 37 6.
1950/51 Fußball-Oberliga West 1 30 18 6 6 69 36 +33 42 1.
1951/52 Fußball-Oberliga West 1 30 18 4 8 63 47 +16 40 2.
1952/53 Fußball-Oberliga West 1 30 14 5 11 67 49 +18 33 6.
1953/54 Fußball-Oberliga West 1 30 16 7 7 76 51 +25 39 3.
1954/55 Fußball-Oberliga West 1 30 11 8 11 51 49 +2 30 5.
1955/56 Fußball-Oberliga West 1 30 18 5 7 67 38 +29 41 2.
1956/57 Fußball-Oberliga West 1 30 15 6 9 76 49 +27 36 4.
1957/58 Fußball-Oberliga West 1 30 16 9 5 74 36 +38 41 1.
1958/59 Fußball-Oberliga West 1 30 9 9 12 57 52 +5 27 11.
1959/60 Fußball-Oberliga West 1 30 15 4 11 59 41 +18 34 4.
1960/61 Fußball-Oberliga West 1 30 11 13 6 59 40 +19 35 3.
1961/62 Fußball-Oberliga West 1 30 18 7 5 68 40 +28 43 2.
1962/63 Fußball-Oberliga West 1 30 13 9 8 62 43 +19 35 6.
1963/64 Fußball-Bundesliga 1 30 12 5 13 51 53 -2 29 8.
1964/65 Fußball-Bundesliga 1 30 7 8 15 45 60 -15 22 16.
1965/66 Fußball-Bundesliga 1 34 10 7 17 33 55 -22 27 14.
1966/67 Fußball-Bundesliga 1 34 12 6 16 37 63 -26 30 15.
1967/68 Fußball-Bundesliga 1 34 11 8 15 42 48 -6 30 15.
1968/69 Fußball-Bundesliga 1 34 14 7 13 45 40 +5 35 7.
1969/70 Fußball-Bundesliga 1 34 11 12 11 43 54 -11 34 9.
1970/71 Fußball-Bundesliga 1 34 15 6 13 44 40 +4 36 6.
1971/72 Fußball-Bundesliga 1 34 24 4 6 76 35 +41 52 2.
1972/73 Fußball-Bundesliga 1 34 10 8 16 46 61 -15 28 15.
1973/74 Fußball-Bundesliga 1 34 16 5 13 72 68 +4 37 7.
1974/75 Fußball-Bundesliga 1 34 16 7 11 52 37 +15 39 7.
1975/76 Fußball-Bundesliga 1 34 13 11 10 76 55 +21 37 6.
1976/77 Fußball-Bundesliga 1 34 17 9 8 77 52 +25 43 2.
1977/78 Fußball-Bundesliga 1 34 14 6 14 47 52 -5 34 9.
1978/79 Fußball-Bundesliga 1 34 9 10 15 55 61 -6 28 15.
1979/80 Fußball-Bundesliga 1 34 12 9 13 40 51 -11 33 8.
1980/81 Fußball-Bundesliga 1 34 8 7 19 43 88 -45 23 17.
1981/82 2. Fußball-Bundesliga Nord 2 38 19 13 6 70 35 +35 51 1.
1982/83 Fußball-Bundesliga 1 34 8 6 20 48 68 -20 22 16.
1983/84 2. Fußball-Bundesliga 2 38 23 9 6 95 45 +50 55 2.
1984/85 Fußball-Bundesliga 1 34 13 8 13 63 62 +1 34 8.
1985/86 Fußball-Bundesliga 1 34 11 8 15 53 58 -5 30 10.
1986/87 Fußball-Bundesliga 1 34 12 8 14 50 58 -8 32 13.
1987/88 Fußball-Bundesliga 1 34 8 7 19 48 84 -36 23 18.
1988/89 2. Fußball-Bundesliga 2 38 13 10 15 58 51 +7 36 12.
1989/90 2. Fußball-Bundesliga 2 38 16 11 11 69 51 +18 43 5.
1990/91 2. Fußball-Bundesliga 2 38 23 11 4 64 29 +35 57 1.
1991/92 Fußball-Bundesliga 1 38 11 12 15 45 45 0 34 11.
1992/93 Fußball-Bundesliga 1 34 11 12 11 42 43 -1 34 10.
1993/94 Fußball-Bundesliga 1 34 10 9 15 38 50 -12 29 14.
1994/95 Fußball-Bundesliga 1 34 10 11 13 48 54 -6 31 11.
1995/96 Fußball-Bundesliga 1 34 14 14 6 45 36 +9 56 3.
1996/97 Fußball-Bundesliga 1 34 11 10 13 35 40 -5 43 12.
1997/98 Fußball-Bundesliga 1 34 13 13 8 38 32 +6 52 5.
1998/99 Fußball-Bundesliga 1 34 10 11 13 41 54 -13 41 10.
1999/00 Fußball-Bundesliga 1 34 8 15 11 42 44 -2 39 13.
2000/01 Fußball-Bundesliga 1 34 18 8 8 65 35 +30 62 2.
2001/02 Fußball-Bundesliga 1 34 18 7 9 52 36 +16 61 5.
2002/03 Fußball-Bundesliga 1 34 12 13 9 46 40 +6 49 7.
2003/04 Fußball-Bundesliga 1 34 13 11 10 49 42 +7 50 7.
2004/05 Fußball-Bundesliga 1 34 20 3 11 56 46 +10 63 2.
2005/06 Fußball-Bundesliga 1 34 16 13 5 47 31 +16 61 4.
2006/07 Fußball-Bundesliga 1 34 21 5 8 53 32 +21 68 2.
2007/08 Fußball-Bundesliga 1 34 18 10 6 55 32 +23 64 3.
2008/09 Fußball-Bundesliga 1 34 14 8 12 47 35 +12 50 8.
2009/10 Fußball-Bundesliga 1 34 19 8 7 53 31 +22 65 2.
2010/11 Fußball-Bundesliga 1 34 11 7 16 38 44 -6 40 14.
2011/12 Fußball-Bundesliga 1 34 20 4 10 74 44 +30 64 3.
2012/13 Fußball-Bundesliga 1 34 16 7 11 58 50 +8 55 4.
2013/14 Fußball-Bundesliga 1 34 19 7 8 63 43 +20 64 3.
2014/15 Fußball-Bundesliga 1 34 13 9 12 42 40 +2 48 6.
2015/16 Fußball-Bundesliga 1 34 15 7 12 51 49 +2 52 5.
2016/17 Fußball-Bundesliga 1 34 11 10 13 45 40 +5 43 10.
2017/18 Fußball-Bundesliga 1 34 18 9 7 53 37 +16 63 2.
2018/19 Fußball-Bundesliga 1 34 8 9 17 37 55 -18 33 14.
2019/20 Fußball-Bundesliga 1 34 9 12 13 38 58 -20 39 12.
2020/21 Fußball-Bundesliga 1 34 3 7 24 25 86 -61 16 18.
2021/22 2. Fußball-Bundesliga 2 38 20 5 9 72 44 +28 65 1.
2022/23 Fußball-Bundesliga 1 34 7 10 17 35 71 -36 31 17.

Účast v evropských pohárech[editovat | editovat zdroj]

Ročník Soutěž Kolo Klub Doma Venku Celkem
1958/59 Pohár mistrů evropských zemí 1. kolo Dánsko Kjøbenhavns Boldklub 5:2 0:3 5:5
2. kolo Anglie Wolverhampton Wanderers FC 2:1 2:2 4:3
Čtvrtfinále Atlético Madrid 1:1 0:3 1:4
1969/70 Pohár vítězů pohárů 1. kolo Irsko Shamrock Rovers FC 3:0 1:2 4:2
2. kolo Švédsko IFK Norrköping 1:0 0:0 1:0
Čtvrtfinále Jugoslávie GNK Dinamo Zagreb 1:0 3:1 4:1
Semifinále Anglie Manchester City FC 1:0 1:5 2:5
1972/73 Pohár vítězů pohárů 1. kolo Bulharsko PFK Slavia Sofia 2:1 3:1 5:2
2. kolo Irsko Cork Hibernians FC 3:0 0:0 3:0
Čtvrtfinále Československo Sparta Praha 2:1 0:3 2:4
1976/77 Pohár UEFA 1. kolo Portugalsko FC Porto 3:2 2:2 5:4
2. kolo FC Sportul Studențesc București 4:0 1:0 5:0
3. kolo Belgie Racing White Daring Molenbeek 1:1 0:1 1:2
1977/78 Pohár UEFA 1. kolo Itálie ACF Fiorentina 2:1 3:0 5:1
2. kolo Východní Německo 1. FC Magdeburg 1:3 2:4 3:7
1996/97 Pohár UEFA 1. kolo Nizozemsko Roda JC 3:0 2:2 5:2
2. kolo Turecko Trabzonspor 1:0 3:3 4:3
3. kolo Belgie Club Brugge KV 2:0 1:2 3:2
Čtvrtfinále Španělsko Valencia CF 2:0 1:1 3:1
Semifinále Španělsko CD Tenerife 2:0 0:1 2:1
Finále Itálie FC Internazionale Milano 1:0 0:1 1:1 (4:1 pen.)
1997/98 Pohár UEFA 1. kolo Chorvatsko HNK Hajduk Split 2:0 3:2 5:2
2. kolo Belgie RSC Anderlecht 1:0 2:1 3:1
3. kolo Portugalsko SC Braga 2:0 0:0 2:0
Čtvrtfinále Itálie FC Internazionale Milano 1:1 0:1 1:2
1998/99 Pohár UEFA 1. kolo Česko SK Slavia Praha 1:0 0:1 1:1 (4:5 pen.)
2001/02 Liga mistrů UEFA Základní skupina C Řecko Panathinaikos FC 0:2 0:2 4. místo
Anglie Arsenal FC 4:1 1:3
Španělsko RCD Mallorca 0:1 4:0
2002/03 Pohár UEFA 1. kolo Bělorusko FK Homel 4:0 4:1 8:1
2. kolo Polsko Legia Warszawa 0:0 3:2 3:2
3. kolo Polsko Wisła Kraków 1:4 1:1 2:5
2003 Pohár Intertoto 3. kolo Moldavsko FC Dacia Chişinău 2:1 1:0 3:1
Semifinále Česko FC Slovan Liberec 2:1 0:0 2:1
Finále Rakousko SV Pasching 0:0 2:0 2:0
2003/04 Pohár UEFA 1. kolo Chorvatsko NK Kamen Ingrad 1:0 0:0 1:0
2. kolo Dánsko Brøndby IF 2:1 1:2 3:3 (1:3 pen.)
2004 Pohár Intertoto 3. kolo Makedonie FK Vardar 5:0 2:1 7:1
Semifinále Dánsko Esbjerg fB 3:0 3:1 6:1
Finále Česko FC Slovan Liberec 2:1 1:0 3:1
2004/05 Pohár UEFA 1. kolo Lotyšsko FK Liepājas Metalurgs 5:1 4:0 9:1
Základní skupina A Švýcarsko FC Basel 1:1 2. místo
Skotsko Heart of Midlothian FC 1:0
Maďarsko Ferencvárosi TC 2:0
Nizozemsko Feyenoord 1:2
Šestnáctifinále Ukrajina FK Šachtar Doněck 0:1 1:1 1:2
2005/06 Liga mistrů UEFA Základní skupina E Nizozemsko PSV Eindhoven 3:0 0:1 3. místo
Itálie AC Milan 2:2 2:3
Turecko Fenerbahçe SK 2:0 3:3
2005/06 Pohár UEFA Šestnáctifinále Španělsko RCD Espanyol 2:1 3:0 5:1
Osmifinále Itálie US Città di Palermo 3:0 0:1 3:1
Čtvrtfinále Bulharsko PFK Levski Sofia 1:1 3:1 4:2
Semifinále Španělsko Sevilla FC 0:0 0:1 0:1
2006/07 Pohár UEFA 1. kolo Francie AS Nancy 1:0 1:3 2:3
2007/08 Liga mistrů UEFA Základní skupina B Španělsko Valencia CF 0:1 0:0 2. místo
Norsko Rosenborg BK 3:1 2:0
Anglie Chelsea FC 0:0 0:2
Osmifinále Portugalsko FC Porto 1:0 0:1 1:1 (4:1 pen.)
Čtvrtfinále Španělsko FC Barcelona 0:1 0:1 0:2
2008/09 Liga mistrů UEFA 3. předkolo Španělsko Atlético Madrid 1:0 0:4 1:4
2008/09 Pohár UEFA 1. kolo Kypr APOEL FC 1:1 4:1 5:2
Základní skupina A Francie Paris Saint-Germain FC 3:1 5. místo
Španělsko Racing de Santander 1:1
Anglie Manchester City FC 0:2
Nizozemsko FC Twente 1:2
2010/11 Liga mistrů UEFA Základní skupina B Francie Olympique Lyon 3:0 0:1 1. místo
Portugalsko SL Benfica 2:0 2:1
Izrael Hapoel Tel Aviv FC 3:1 0:0
Osmifinále Španělsko Valencia CF 3:1 1:1 4:2
Čtvrtfinále Itálie FC Internazionale Milano 2:1 5:2 7:3
Semifinále Anglie Manchester United FC 0:2 1:4 1:6
2011/12 Evropská liga UEFA 4. předkolo Finsko HJK Helsinki 6:1 0:2 6:3
Základní skupina J Kypr AEK Larnaka 0:0 5:0 1. místo
Izrael Maccabi Haifa FC 3:1 3:0
Rumunsko FC Steaua Bucureşti 2:1 0:0
Šestnáctifinále Česko FC Viktoria Plzeň 3:1 1:1 4:2
Osmifinále Nizozemsko FC Twente 4:1 0:1 4:2
Čtvrtfinále Španělsko Athletic Bilbao 2:4 2:2 4:6
2012/13 Liga mistrů UEFA Základní skupina B Anglie Arsenal FC 2:2 2:0 1. místo
Francie Montpellier HSC 2:2 1:1
Řecko Olympiacos FC 1:0 2:1
Osmifinále Turecko Galatasaray SK 2:3 1:1 3:4
2013/14 Liga mistrů UEFA 4. předkolo Řecko PAOK FC 1:1 3:2 4:3
Základní skupina E Anglie Chelsea FC 0:3 0:3 2. místo
Švýcarsko FC Basel 2:0 1:0
Rumunsko FC Steaua București 3:0 0:0
Osmifinále Španělsko Real Madrid 1:6 1:3 2:9
2014/15 Liga mistrů UEFA Základní skupina G Anglie Chelsea FC 0:5 1:1 2. místo
Slovinsko NK Maribor 1:1 1:0
Portugalsko Sporting CP 4:3 2:4
Osmifinále Španělsko Real Madrid 0:2 4:3 4:5
2015/16 Evropská liga UEFA Základní skupina K Kypr APOEL FC 1:0 3:0 1. místo
Řecko Asteras Tripoli FC 4:0 4:0
Česko AC Sparta Praha 2:2 1:1
Šestnáctifinále Ukrajina FK Šachtar Doněck 0:3 0:0 0:3
2016/17 Evropská liga UEFA Základní skupina I Francie OGC Nice 2:0 1:0 1. místo
Španělsko FC Red Bull Salzburg 3:1 0:2
Rusko FK Krasnodar 2:0 1:0
Šestnáctifinále Řecko PAOK FC 1:1 3:0 4:1
Osmifinále Německo Borussia Mönchengladbach 1:1 2:2 3:3 (v)
Čtvrtfinále Nizozemsko AFC Ajax 3:2 0:2 3:4
2018/19 Liga mistrů UEFA Základní skupina D Portugalsko FC Porto 1:1 1:3 2. místo
Rusko FK Lokomotiv Moskva 1:0 1:0
Turecko Galatasaray SK 2:0 0:0
Osmifinále Anglie Manchester City FC 2:3 0:7 2:10

FC Schalke 04 II[editovat | editovat zdroj]

FC Schalke 04 II, dříve znám také pod názvem FC Schalke 04 Amateure, je rezervním týmem Schalke 04. Největšího úspěchu dosáhl v sezóně 2003/04, kdy se v Regionallize (tehdejší 3. nejvyšší soutěž) umístil na 16. místě.

Umístění v jednotlivých sezonách[editovat | editovat zdroj]

Stručný přehled

Zdroj: [18][19]

Jednotlivé ročníky

Zdroj: [18][19]

Legenda: Z – zápasy, V – výhry, R – remízy, P – porážky, VG – vstřelené góly, OG – obdržené góly, +/- – rozdíl skóre, B – body, červené podbarvení – sestup, zelené podbarvení – postup, fialové podbarvení – reorganizace, změna skupiny či soutěže

Německo Německo (1964 –)
Sezóny Liga Úroveň Z V R P VG OG B +/- Pozice
1964/65 Verbandsliga Westfalen-Nordost 3 30 … 44 49 -5 28 11.
1965/66 Verbandsliga Westfalen-Nordost 3 28 … 20 82 -62 7 15.
…
1978/79 Verbandsliga Westfalen-Südwest 4 30 … 48 34 +14 31 8.
1979/80 Verbandsliga Westfalen-Südwest 4 30 … 27 47 -20 18 16.
…
1986/87 Verbandsliga Westfalen-Nordost 4 34 … 76 44 +32 42 4.
1987/88 Verbandsliga Westfalen-Nordost 4 32 … 43 41 +2 31 9.
1988/89 Verbandsliga Westfalen-Nordost 4 30 … 51 42 -9 31 8.
1989/90 Verbandsliga Westfalen-Nordost 4 30 … 42 46 -4 27 12.
1990/91 Verbandsliga Westfalen-Nordost 4 30 … 47 24 +23 40 2.
1991/92 Verbandsliga Westfalen-Nordost 4 30 … 75 29 +46 48 1.
1992/93 Fußball-Oberliga Westfalen 3 34 10 10 14 46 64 -18 30 12.
1993/94 Fußball-Oberliga Westfalen 3 30 7 7 16 34 48 -14 21 13.
1994/95 Fußball-Oberliga Westfalen 4 28 3 2 23 28 77 -49 8 15.
1995/96 Verbandsliga Westfalen-Südwest 5 30 … 49 38 +11 52 4.
1996/97 Verbandsliga Westfalen-Südwest 5 30 … 72 26 +46 64 1.
1997/98 Fußball-Oberliga Westfalen 4 28 16 7 5 67 35 +32 55 2.
1998/99 Fußball-Oberliga Westfalen 4 30 15 8 7 68 29 +39 53 2.
1999/00 Fußball-Oberliga Westfalen 4 28 15 6 7 58 34 +24 51 2.
2000/01 Fußball-Oberliga Westfalen 4 36 17 9 10 84 63 +21 60 5.
2001/02 Fußball-Oberliga Westfalen 4 34 22 5 7 80 40 +40 71 2.
2002/03 Fußball-Oberliga Westfalen 4 34 28 2 4 103 35 +67 86 1.
2003/04 Fußball-Regionalliga Nord 3 34 10 8 16 54 70 -16 38 16.
2004/05 Fußball-Oberliga Westfalen 4 34 18 6 10 64 42 +22 60 3.
2005/06 Fußball-Oberliga Westfalen 4 34 17 7 10 64 43 +21 58 4.
2006/07 Fußball-Oberliga Westfalen 4 34 19 5 10 67 41 +26 62 2.
2007/08 Fußball-Oberliga Westfalen 4 34 20 7 7 56 31 +25 67 2.
2008/09 Fußball-Regionalliga West 4 34 10 9 15 41 54 -13 39 15.
2009/10 Fußball-Regionalliga West 4 34 11 7 16 42 43 -1 40 12.
2010/11 Fußball-Regionalliga West 4 34 12 8 14 34 45 -11 44 11.
2011/12 Fußball-Regionalliga West 4 36 13 6 17 55 63 -8 45 11.
2012/13 Fußball-Regionalliga West 4 38 20 8 10 61 40 +21 68 3.
2013/14 Fußball-Regionalliga West 4 36 16 10 10 52 37 +15 58 6.
2014/15 Fußball-Regionalliga West 4 34 10 11 13 38 41 -3 41 11.
2015/16 Fußball-Regionalliga West 4 36 13 12 11 44 44 0 51 9.
2016/17 Fußball-Regionalliga West 4 34 8 6 20 32 48 -16 30 16.
2017/18 Fußball-Oberliga Westfalen 5 30 15 8 7 51 24 +27 53 6.
2018/19 Fußball-Oberliga Westfalen 5 30

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f Ruhr rivalry ignites the passions. FIFA.com [online]. 2009-02-19 [cit. 2020-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e Schalke 04: Blue and White forever. FIFA.com [online]. 2010-11-23 [cit. 2020-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-08. (anglicky) 
  3. ↑ The fans no team would want [online]. uk.eurosport.yahoo.com, 28.05.2012 [cit. 2016-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c BILLINGHAM, Dan. How Polish migrants shaped the early success of Schalke. These Football Times [online]. 2020-03-23 [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b James M Gowland. The Four Minute Champions: The Dramatic Finale to the 2000-01 Bundesliga Season. punditfeed.com [online]. 2019-05-20 [cit. 2020-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ [1], cit. 2020-11-11
  7. ↑ Schalke otevřelo super stadion. idnes.cz [online]. 2001-08-13 [cit. 2020-11-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b BURT, Mathew. Bundesliga Season Preview: Schalke 04. Goal.com [online]. 2009-08-03 [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b Season Review 2015/16. Bundesliga.com [online]. 2016-05-17 [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b SIPPIE, Josh. Domenico Tedesco: the 32-year-old Italian building a new Schalke. These Football Times [online]. 2017-12-05 [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ PIKOUS, Jan. Borussia Dortmund - Schalke 04 4:4. Eurofotbal.cz [online]. 2017-11-26 [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ [2]
  13. ↑ [3]
  14. ↑ a b IREDAHL, Marcus. Top 10 disappointments of the 2018/19 Bundesliga season. bavarianfootballworks.com [online]. 2019-05-17 [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ PEARSON, Matt. Bundesliga 2018-19: A half-time review. Deutsche Welle [online]. 2018-12-24 [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ a b Anas Ali. Bundesliga 2020/21 Review: A season that offered everything but fans. TheHardTackle.com [online]. 2021-05-28 [cit. 2021-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ a b The Bundesliga 2020/21 Season Review. breakingthelines.com [online]. 2021-05-25 [cit. 2021-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ a b c d e "(F.R.) GERMANY - LEAGUE FINAL TABLES - German Empire until 1918, Federal Republic of Germany (Weimar Republic) 1918-1933, German Third Reich 1933-1945, Allied Occupation Zones 1945-1949, Federal Republic of Germany 1949 (including former German Democratic Republic since 1990)" [online]. webalice.it [cit. 2016-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (německy) 
  19. ↑ a b c d e "Das Deutsche Fußball-Archiv (1900 bis heute)" [online]. f-archiv.de [cit. 2016-10-22]. Dostupné online. (německy) 
  20. ↑ Bayern je po třech letech mistrem, titul slaví šest kol před koncem. iDNES.cz [online]. 2013-04-06 [cit. 2016-10-22]. Dostupné online. 
  21. ↑ FC Schalke 04 – Manager history [online]. World Football [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

2. německá fotbalová Bundesliga 2023/24
Německo Bundesliga – německá nejvyšší soutěž ve fotbale (ročníky, týmy, atd.)
Kluby 2023/2024
(18 mužstev)
Sezóny
1963/64 • 1964/65 • 1965/66 • 1966/67 • 1967/68 • 1968/69 • 1969/70 • 1970/71 • 1971/72 • 1972/73 • 1973/74 • 1974/75 • 1975/76 • 1976/77 • 1977/78 • 1978/79 • 1979/80 • 1980/81 • 1981/82 • 1982/83 • 1983/84 • 1984/85 • 1985/86 • 1986/87 • 1987/88 • 1988/89 • 1989/90 • 1990/91 • 1991/92 • 1992/93 • 1993/94 • 1994/95 • 1995/96 • 1996/97 • 1997/98 • 1998/99 • 1999/00 • 2000/01 • 2001/02 • 2002/03 • 2003/04 • 2004/05 • 2005/06 • 2006/07 • 2007/08 • 2008/09 • 2009/10 • 2010/11 • 2011/12 • 2012/13 • 2013/14 • 2014/15 • 2015/16 • 2016/17 • 2017/18 • 2018/19 • 2019/20 • 2020/21 • 2021/22 • 2022/23 • 2023/24
Dřívější účastníci
(poslední sezóna)
Preußen Münster (1963/64) • SC Tasmania 1900 Berlin (1965/66) • Borussia Neunkirchen (1967/68) • SC Rot-Weiß Oberhausen (1972/73) • SC Fortuna Köln (1973/74) • Wuppertaler SV (1974/75) • Tennis Borussia Berlin (1976/77) • Rot-Weiss Essen (1976/77) • Kickers Offenbach (1983/84) • Blau-Weiß 90 Berlin (1986/87) • FC 08 Homburg (1989/90) • SV Waldhof Mannheim (1989/90) • Stuttgarter Kickers (1991/92) • 1. FC Saarbrücken (1992/93) • VfB Leipzig (1993/94) • SG Wattenscheid 09 (1993/94) • Dynamo Dresden (1994/95) • KFC Uerdingen 05 (1995/96) • SSV Ulm 1846 (1999/00) • SpVgg Unterhaching (2000/01) • TSV 1860 München (2003/04) • Alemannia Aachen (2006/07) • MSV Duisburg (2007/08) • FC Hansa Rostock (2007/08) • FC Energie Cottbus (2008/09) • Karlsruher SC (2008/09) • FC St. Pauli (2010/11) • 1. FC Kaiserslautern (2011/12) • Eintracht Braunschweig (2013/14) • SV Darmstadt 98 (2016/17) • FC Ingolstadt 04 (2016/17) • Hamburger SV (2017/18) • Hannover 96 (2018/19) • 1. FC Nürnberg (2018/19) • SC Paderborn 07 (2019/20) • Fortuna Düsseldorf (2019/20) • Werder Brémy (2020/21) • Greuther Fürth (2021/22) • Arminia Bielefeld (2021/22) • FC Schalke 04 (2022/23) • Hertha BSC (2022/23)
Jiné odkazy
Fotbal ženy: Frauen-Bundesliga • DFB-Pokal (ženy) • Německá ženská fotbalová reprezentace
Vítězové – DFB-Pokal
Tschammer-Pokal
1935 1. FC Norimberk • 1936 VfB Leipzig • 1937 Schalke 04 • 1938 SK Rapid Vídeň • 1939 1. FC Norimberk • 1940 Dresdner SC • 1941 Dresdner SC • 1942 TSV 1860 München • 1943 First Vienna FC 1894
DFB-Pokal
1953 Rot-Weiss Essen • 1954 VfB Stuttgart • 1955 Karlsruher SC • 1956 Karlsruher SC • 1957 Bayern Mnichov • 1958 VfB Stuttgart • 1959 Schwarz-Weiß Essen • 1960 Borussia Mönchengladbach • 1961 Werder Brémy • 1962 1. FC Norimberk • 1963 Hamburger SV • 1964 1860 Mnichov • 1965 Borussia Dortmund • 1966 Bayern Mnichov • 1967 Bayern Mnichov • 1968 1. FC Köln • 1969 Bayern Mnichov • 1970 Kickers Offenbach • 1971 Bayern Mnichov • 1972 Schalke 04 • 1973 Borussia Mönchengladbach • 1974 Eintracht Frankfurt • 1975 Eintracht Frankfurt • 1976 Hamburger SV • 1977 1. FC Köln • 1978 1. FC Köln • 1979 Fortuna Düsseldorf • 1980 Fortuna Düsseldorf • 1981 Eintracht Frankfurt • 1982 Bayern Mnichov • 1983 1. FC Köln • 1984 Bayern Mnichov • 1985 Bayer Uerdingen • 1986 Bayern Mnichov • 1987 Hamburger SV • 1988 Eintracht Frankfurt • 1989 Borussia Dortmund • 1990 1. FC Kaiserslautern • 1991 Werder Brémy • 1992 Hannover 96 • 1993 Bayer Leverkusen • 1994 Werder Brémy • 1995 Borussia Mönchengladbach • 1996 1. FC Kaiserslautern • 1997 VfB Stuttgart • 1998 Bayern Mnichov • 1999 Werder Brémy • 2000 Bayern Mnichov • 2001 Schalke 04 • 2002 Schalke 04 • 2003 Bayern Mnichov • 2004 Werder Brémy • 2005 Bayern Mnichov • 2006 Bayern Mnichov • 2007 1. FC Norimberk • 2008 Bayern Mnichov • 2009 Werder Brémy • 2010 Bayern Mnichov • 2011 Schalke 04 • 2012 Borussia Dortmund • 2013 Bayern Mnichov • 014 Bayern Mnichov • 2015 VfL Wolfsburg • 2016 Bayern Mnichov • 2017 Borussia Dortmund • 2018 Eintracht Frankfurt • 2019 Bayern Mnichov • 2020 Bayern Mnichov • 2021 Borussia Dortmund • 2022 RB Leipzig
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=FC_Schalke_04&oldid=23825768“