Gianfranco Zola

Gianfranco Zola
V roce 2018
Osobní informace
Datum narození	5. července 1966 (60 let)
Místo narození	Oliena, Itálie
Výška	168 cm
Hmotnost	67 kg
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	Fotbalový útočník (1984–2005) Fotbalový trenér (2006–2019)
Mládežnické kluby
1970–1983 Corrasi
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly) 1984–1986 1986–1989 1989–1993 1993–1996 1996–2003 2003–2005 Nuorese Torres Neapol Parma Chelsea Cagliari 0310(10) 0880(21) 1050(32) 1020(49) 2290(59) 0740(22)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly) 1991–1997 Itálie 0350(10)
Trenérská kariéra
Roky Klub 2006–2008 2008–2010 2011–2012 2012–2013 2014–2015 2015–2016 2016–2017 2018–2019 Itálie U21 (tech. ředitel) West Ham Itálie U16 Watford Cagliari Al-Arabi Birmingham Chelsea (asistent)
Úspěchy
Mistrovství světa 1994 Itálie 1. italská fotbalová liga 1989/90 Neapol Pohár UEFA 1994/95 Parma Pohár PVP 1993/94 Parma 1997/98 Chelsea Superpohár UEFA 1993 Parma 1998 Chelsea Anglický fotbalový pohár 1996/97 Chelsea 1999/00 Chelsea Anglický ligový pohár 1997/98 Chelsea Italský superpohár 1990 Neapol Anglický superpohár 2000 Chelsea
Další informace
Povolání	fotbalista a fotbalový trenér
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gianfranco Zola(5. červenec 1966, Oliena, Itálie) je bývalý italský fotbalový útočník a trenér. V září 2021 se stal publicistou pro zápasy LM u Prime Video.

Klubová kariéra

Fotbal začal hrát v Corazzi. V roce 1984 odešel do Nuorese. V roce 1986 odešel do Torres, kde hrál tři roky. Do Neapole přišel v roce 1989 za 2 miliardy lir. Spolu s Maradonou a Carecou získal v sezoně 1989/90 titul. V sezonách 1991/92 a 1992/93 vstřelil po 12 brankách a byl nejlepším hráčem v klubu. Za Neapol odehrál celkem 136 utkání a vstřelil 36 branek. K titulu přidal ještě vítězství v italském superpoháru v roce 1990.

V roce 1993 byl prodán za 13 miliard lir do ambiciózní Parmy. Tady vyhrál pohár UEFA 1994/95, Superpohár UEFA 1993 a také odehrál prohrané finále o pohár PVP 1993/94. V lize dosáhl nejlepšího umístění v sezoně 1994/95 a to 3. místo, deset bodů za mistrem ligy. On sám vstřelil 19 branek a umístil se na 4. místě v tabulce střelců. V anketě o Zlatý míč v roce 1995, obsadil 6. místo. Od sezony 1995/96 již nehrál v ůtoku, ale na kraji zálohy. Po příchodu Stoičkova a poté trenéra Ancelottiho se rozhodl na začátku sezony 1996/97 odejít do anglické Chelsea.

Do Chelsea odešel za 12,5 miliard lir. Odehrál zde sedm let a fanoušci si jej oblíbili a dali mu přezdívku Magic Box. Vyhrál dva anglické poháry (1996/97, 1999/00), jeden ligový pohár (1997/98) a superpohár (2000). Také získal pohár PVP (1997/98) i Superpohár UEFA 1998. Odehrál zde celkem 312 utkání a vstřelil 80 branek.

V létě 2003 odešel do Cagliari krátce před převzetím Chelsea ruským miliardářem Romanem Abramovičem. V první sezóně dovedl klub k postupu do nejvyšší ligy, poté prodloužil ještě o rok smlouvu. Aktivní hráčskou kariéru ukončil v roce 2005. Cagliari jej zařadilo do své síně slávy a v hlasování fanoušků byl vyhlášen nejlepším hráčem.

Hráčská statistika

Sezóna	Klub	Liga			Ligové poháry			Kontinentální poháry			Celkem
		Soutěž	Zápasy	Góly	Soutěž	Zápasy	Góly	Soutěž	Zápasy	Góly	Zápasy	Góly
1984/85	Nuorese	Serie C2	4	0	-	0	0	-	0	0	4	0
1985/86		Interregionale	27	10	-	0	0	-	0	0	27	10
1986/87	Torres	Serie C2	30	8	-	0	0	-	0	0	30	8
1987/88		Serie C1	24	2	-	0	0	-	0	0	24	2
1988/89		Serie C1	34	11	-	0	0	-	0	0	34	11
1989/90	Neapol	Serie A	18	2	IP	6	1	UEFA	2	0	26	3
1990/91		Serie A	20	6	IP+IS	7+0	0	PMEZ	2	0	29	6
1991/92		Serie A	34	12	IP	4	1	-	0	0	38	13
1992/93		Serie A	33	12	IP	6	2	UEFA	4	0	43	14
1993/94	Parma	Serie A	33	18	IP	7	3	PVP+ES	9+2	1+0	51	22
1994/95		Serie A	32	19	IP	7	4	UEFA	12	5	51	28
1995/96		Serie A	29	10	IP+IS	1+1	0	PVP	5	2	36	12
1996		Serie A	8	2	IP	1	0	UEFA	2	0	11	2
1996/97	Chelsea	Premier League	23	8	AP	7	4	-	0	0	30	12
1997/98		Premier League	27	8	AP+ALP+AS	1+4+1	0	PVP	8	4	41	12
1998/99		Premier League	37	13	AP+ALP	6+0	1	PVP+ES	5+1	1+0	49	15
1999/00		Premier League	33	4	AP+ALP	5+0	1	LM	15	3	53	8
2000/01		Premier League	36	9	AP+ALP+AS	3+1+1	2+1+0	UEFA	2	0	43	12
2001/02		Premier League	35	3	AP+ALP	6+5	1+0	UEFA	4	1	50	5
2002/03		Premier League	38	14	AP+ALP	3+3	2+0	UEFA	2	0	46	16
2003/04	Cagliari	Serie B	43	13	IP	1	1	-	0	0	44	14
2004/05		Serie A	31	9	IP	6	4	-	0	0	37	13
Celkem			629	193	-	93	28	-	75	17	797	238

Reprezentační kariéra

Za reprezentaci odehrál 35 utkání a vstřelil 10 branek. První utkání odehrál ve věku 25 let 13. listopadu 1991 proti Norsku (1:1). První branku vstřelil 25. března 1995 proti Estonsku (4:1). Byl v nominaci na MS 1994, kde odehrál jedno utkání a to v osmifinále proti Nigérii. V utkání byl jako střídající hráč po 12 minutách hry vyloučen. Domů si odvezl stříbrnou medaili. Také byl na neúspěšném ME 1996. Ve třetím utkání proti Německu neproměnil penaltu. Na MS 1998 povolán nakonec nebyl a místo něj odjel Roberto Baggio. Poslední utkání tak odehrál 11. října 1997 proti Anglii (0:0).

Statistika na velkých turnajích

Reprezentace	Rok	Zápasy
		Fáze turnaje	Datum	Soupeř	Odehraných minut	Vstřelené branky	Výsledek
Itálie	MS 1994	Osmifinále	5. 7.	Nigérie	12	0	2:1 v (prodl.)
	ME 1996	1 zápas ve skupině	11. 6.	Rusko	90	0	2:1
		2 zápas ve skupině	14. 6.	Česko	12	0	1:2
		3 zápas ve skupině	19. 6.	Německo	90	0	0:0

Trenérská kariéra

Po skončení hráčské kariéry se stal trenérem, v roce 2006 přijal roli asistenta u italské „jedenadvacítky“ pod hlavním trenérem Pierluigi Casiraghim. Dvojice vedla i italský reprezentační výběr do 23 let na Letních olympijských hrách v Pekingu v roce 2008, kde Itálie vypadla ve čtvrtfinále s Belgií po výsledku 2:3.

V letech 2008–2010 vedl anglický celek West Ham United FC. Od roku 2012 trénuje jiný anglický klub Watford, s nímž se v sezóně 2012/13 probojoval do finále play-off druhé anglické ligy o postup do Premier League proti Crystal Palace FC. Watford prohrál 0:1 gólem z pokutového kopu v prodloužení (105. minuta) a do Premier League nepostoupil. V prosinci 2013 po prohře 0:1 s Sheffieldem Wednesday z trenérské funkce odstoupil.

V prosinci 2014 usedl po trenérovi Zdeňku Zemanovi na lavičku italského prvoligového klubu Cagliari. V březnu 2015 přišla rošáda, Zola skončil (vyhrál z 10 zápasů u týmu dva) a nahradil ho opět Zdeněk Zeman.

Ke konci roku 2016 byl oficiálně představen jako trenér anglického druholigového klubu Birmingham City FC. Ve funkci nahradil Garyho Rowetta, který byl vyhozen pro špatné výsledky. Dne 17. dubna 2017 se své funkce odstoupil.

Další jeho angažmá bylo v Chelsea, kde dělal jednu sezonu asistenta svému krajanovi Sarrimu.

Hráčské úspěchy

Klubové

• 1× vítěz italské ligy (1989/90)
• 2× vítěz anglického poháru (1996/97, 1999/00)
• 1× vítěz anglického ligového poháru (1997/98)
• 1× vítěz italského superpoháru (1990)
• 1× vítěz anglického superpoháru (2000)
• 1× vítěz poháru PVP (1997/98)
• 1× vítěz poháru UEFA (1994/95)
• 2× vítěz evropského superpoháru (1993, 1998)

Reprezentační

• 1× na MS (1994 – stříbro)
• 1× na ME (1996)

Individuální

• All Stars team roku podle ESM (1994/95)
• Fotbalista roku v anglické lize (1997)

Vyznamenání

Řád zásluh o Italskou republiku (27.12. 2003) z podnětu Prezidenta Itálie

Řád britského impéria (2004)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gianfranco Zola na italské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gianfranco Zola na Wikimedia Commons
• Profil hráče na Transfermarktu
• Profil trenéra na Transfermarktu
• Profil hráče na National football teams
• Životopis hráče na eurofotbal.cz
• Portrét na stránkách Chelsea
• Statistiky na Soccer Base
• Článek na Daily Mail (anglicky)

Související články

• Seznam italských fotbalových reprezentantů

Autoritní data	ICCU: CAGV520233 ISNI: 0000 0000 3377 9234 LCCN: n98880009 VIAF: 53473694 WorldCat Entities: E39PBJm9cmp7mbKyKQH6YrQXh3

Portály: Fotbal | Itálie | Lidé