Pauleta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pauleta
Pauleta v roce 2011
Pauleta v roce 2011
Osobní informace
Celé jméno Pedro Miguel Carreiro Resendes
Datum narození 28. dubna 1973 (46 let)
Místo narození Ponta Delgada, Portugalsko
Výška 1,8 m
Přezdívka Ciclone dos Açores
(česky Azorský cyklón)[1]
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice hrotový útočník
Mládežnické kluby
1987–1989
1989–1990
Portugalsko CD Santa Clara
Portugalsko FC Porto
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
1990–1992
1992–1994
1994
1995
1995–1996
1996–1998
1998–2000
2000–2003
2003–2008
2010
Portugalsko CD Santa Clara
Portugalsko CD Operário
Portugalsko SC Angrense
Portugalsko CU Micaelense
Portugalsko GD Estoril Praia
Španělsko UD Salamanca
Španělsko Deportivo de La Coruña
Francie Girondins Bordeaux
Francie Paris Saint-Germain FC
Portugalsko São Roque




0290(18)
0710(34)
0580(18)
0980(65)
1680(76)
00100(2)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)


1997–2006
Portugalsko Portugalsko U-16
Portugalsko Portugalsko U-21
Portugalsko Portugalsko


880(47)
Úspěchy
Primera División
Zlatá medaile 1999/00 Deportivo de La Coruña
Mistrovství Evropy ve fotbale
Bronzová medaile 2000 Portugalsko
Stříbrná medaile 2004 Portugalsko
Další informace

→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 16. listopadu 2019
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 16. listopadu 2019

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pauleta, celým jménem Pedro Miguel Carreiro Resendes (* 28. dubna 1973, Ponta Delgada) je bývalý portugalský fotbalista, který nastupoval na pozici hrotového útočníka. Po působení v nižších soutěžích v Portugalsku se přesunul do španělské Salamancy a následně Deportiva La Coruña, se kterým získal v sezóně 1999/2000 mistrovský titul. Velmi úspěšné období prožil posléze ve Francii s Girondins Bordeaux a Paris Saint-Germain.

Za portugalskou reprezentaci vstřelil 47 branek za 88 utkání,[2] čímž překonal Eusébiův rekord 41 branek.[1] Při debutu v roce 1997 se stal prvním reprezentantem, který nikdy nehrál v nejvyšší portugalské lize. Účastnil se mistrovství Evropy 2000 (bronzová medaile) a mistrovství Evropy 2004 (stříbrná medaile). Rovněž se účastnil mistrovství světa 2002 a mistrovství světa 2006, kde skončilo Portugalsko čtvrté.

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Salamanca[editovat | editovat zdroj]

Roku 1996 posílil španělský celek UD Salamanca, kterému v sezóně 1996/97 pomohl 19 góly v postupu do nejvyšší španělské soutěže, Primery División. Neztratil se ani mezi elitními španělskými kluby a jeho 15 gólů pomohlo týmu umístit se na 15. místě v ročníku 1997/98 a vyhnout se tak sestupu. Jako šestý nejlepší střelec La Ligy získal pozornost větších klubů. Za částku přes 5 milionů jej koupilo Deportivo La Coruña.[3]

Deportivo La Coruña[editovat | editovat zdroj]

Navzdory zájmu Porta zamířil ze Salamancy do galicijského klubu Deportivo La Coruña, jenž zrovna převzal nový trenér Javier Irureta.[4] První gól vstřelil ve španělském poháru Copa del Rey proti malému klubu z města Jerez de los Caballeros. O pět dní později se dvakrát prosadil proti Alavés. Pauleta nebyl příliš gólový a místo v základní sestavě si zajistil jeho konkurent José Oscar Flores.[3] Po roce se konkurence v útoku ještě zvýšila s příchodem kanonýra Roye Makaaye v létě 1999. V další sezoně spíše střídal, jeho 8 gólů ale přispělo k prvnímu titulu Deportiva v jeho historii. Během léta v roce 2000 španělský mistr posílil nákupem útočníků Tristána a Pandianiho a Pauleta zamířil do Francie.

Girondins Bordeaux[editovat | editovat zdroj]

V létě 2000 přestoupil z Deportiva do Bordeaux za částku osm a půl milionu eur.[3] Ve svém prvním zápase 6. září na půdě Nantes se uvedl hattrickem.[5] V útoku spolupracoval s Dugarrym. V ročníku 2000/01 francouzské Ligue 1 dal 20 gólů za 28 zápasů a stal se tak druhým nejlepším střelcem soutěže za Sonnym Andersonem. Bordeaux skončilo na čtvrtém místě a kvalifikovalo se do Poháru UEFA.

Během následujícího ročníku utvořil nebezpečný útočný tandem s hostujícím Vikashem Dhorasoo,[6] který klubu pomohl získat francouzský Ligový pohár. V lize si však Bordeaux pohoršilo a skončilo na šestém místě. Pauleta byl zvolen nejlepším fotbalistou ligy, stejně jako další rok.[7] Celkově se v ligovém ročníku 2001/02 prosadil 22 brankami a stal se nejlepším střelcem Ligue 1.

PSG[editovat | editovat zdroj]

Začátkem července 2003 odešel do Paris Saint-Germain, kde nahradil odcházejícího Ronaldinha.[8] Pauleta v úvodní sezóně přesně zakončil celkem 18× za 27 zápasů Ligue 1, dalších pět gólů si připsal v pěti zápasech Coupe de la Ligue. Jeho střelecká potence přiblížila Les Parisiens k ligovému mistrovi Olympique Lyon na dosah tří bodů, z čehož bylo druhé místo v konečné tabulce. Na konci dubna roku 2004 v Paříži dvěma góly do sítě brankáře Bartheze zařídil výhru 2:1 nad rivalem z Marseille.[9] Jeden z gólů padl po lobu z dosti malého úhlu. Ve finále domácího poháru proti druholigovému Châteauroux vstřelil vítězný gól.

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

V seniorské reprezentaci debutoval 20. srpna 1997 v zápase kvalifikace na MS 1998. Trenér Artur Jorge ho vyslal do zápasu s Arménií, které Portugalsko vyhrálo 3:1.[10] Zúčastnil se turnaje EURO 2000, kde ale nepatřil mezi hlavní hvězdy. Příležitost tak dostal až ve třetím zápase skupiny „A“, proti Německu. Ve 36. minutě nacentroval na první ze tří gólů Conceiçãa, v 67. minutě jej vystřídal Gomes.[11] Portugalsko porazilo Německo 3:0 a nakonec skončilo na turnaji třetí, Pauleta už do dalšího zápasu nezasáhl.

V roce 2002 byl součástí nominace trenéra Antónia Oliveiry na MS 2002 v Japonsku a Jižní Koreji. V prvním zápase proti USA Portugalci v prvním poločase prohrávali už 0:3, avšak ještě před přestávkou stačil snížit Beto.[12] V 71. minutě si Pauletův centr srazil do vlastní brány Agoos, ale Portugalsko zápas přesto prohrálo 2:3.[13] Pauletův hattrick rozhodl následující zápas s Polskem (4:0) a vrátil mužstvo do hry.[14] Proti Jižní Koreji odehrál necelých 70 minut, poté jej vystřídal Jorge Andrade. Jižní Korea díky gólu Pak Či-songa vyhrála 1:0 a poslala Portugalsko domů.[15]

Koncem roku 2002 – v listopadu – rozhodl dvěma góly přátelský zápas proti Skotsku.[16]

EURO 2004[editovat | editovat zdroj]

Trenér Luiz Felipe Scolari neopomenul nominovat Pauletu na jeho druhé EURO v kariéře, které se v roce 2004 konalo právě v Portugalsku.[17] Ačkoli v úvodu proti Řecku odehrál celých 90 minut, gólově se neprosadil a byl svědkem šokující výhry Řeků nad domácími 2:1. Ve druhém zápase proti Rusku odehrál 57 minut než jej nahradil Nuno Gomes. Portugalci vyhráli 2:0.[18] Proti Španělsku museli Portugalci vyhrát, zatímco jejich soupeři stačila k postupu remíza. Po sedmi minutách obdržel druhou žlutou kartu na šampionátu, která znamenala distanc pro případné čtvrtfinále. Po poločasové přestávce jej Scolari opět nahradil Gomesem, který se následně postaral o jedinou branku zápasu a postup.[19] Pro čtvrtfinále proti Anglii Pauletu podle očekávání zastoupil právě Nuno Gomes. Portugalsko se probojovalo do semifinále, kde již znovu s Pauletou konfrontovalo Nizozemce. Pauleta neprolomil střeleckou smůlu a za celý turnaj nakonec neskóroval. Ve finále proti Řecku hrál znovu od začátku, ovšem jejich dobrá obrana mu zabránila v dělání starostí řeckému gólmanu Nikopolidisovi.[20] Řecko zvítězilo 1:0, Pauleta se tedy zlaté medaile na půdě rodné země nedočkal.

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Zdroj:[21]

Portugalská reprezentace
Deportivo de La Coruña
Girondins Bordeaux
Paris Saint-Germain FC
Individuální
  • nejlepší fotbalista francouzské ligy Ligue 1
    • 2001/02, 2002/03
  • nejlepší střelec sezóny La Ligy 2
    • 19 gólů – 1996/97
  • nejlepší střelec sezóny Ligue 1
    • 22 gólů – 2001/02
    • 21 gólů – 2005/06
    • 15 gólů – 2006/07
  • nejlepší střelec kvalifikace na MS 2006
    •  ?? gólů – 2005 až 2006

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Pauleta ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Pauleta, from the Azores with goals [online]. FIFA.com, 2013-03-29 [cit. 2019-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. MAMRUD, Roberto. Pedro Miguel Correia Resende "Pauleta" – Goals in International Matches [online]. RSSSF.com, rev. 2006-07-23 [cit. 2019-11-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Pedro Miguel Carreiro Resendes 'Pauleta' [online]. Deportivo-La-Coruna.com [cit. 2019-11-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Manteca Martínez [online]. deportivo-la-coruna.com [cit. 2019-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Dream debuts [online]. UEFA.com, 2008-02-21 [cit. 2019-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. WEIR, Christopher. L’Étranger: Vikash Dhorasoo and the struggle for love [online]. These Football Times, 2019-10-17 [cit. 2019-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. GARIN, Erik. France - Les Oscars du Football [online]. RSSSF, rev. 2009-02-20 [cit. 2019-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Real Madrid offer best bid for Ronaldinho: PSG. ABC News [online]. 2003-07-12 [cit. 2019-11-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Spielbericht: 6798 [online]. transfermarkt.com [cit. 2019-11-17]. Dostupné online. 
  10. Spielbericht: 1090672 [online]. transfermarkt.com [cit. 2019-11-16]. Dostupné online. 
  11. Holders Germany suffer heavy defeat. BBC [online]. 2000-06-20 [cit. 2019-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Spielbericht: 987522 [online]. transfermarkt.com [cit. 2019-11-16]. Dostupné online. 
  13. BARKHAM, Patrick. USA 3 - 2 Portugal. The Guardian [online]. 2002-06-05 [cit. 2019-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Portugal back on track. BBC [online]. 2002-06-10 [cit. 2019-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. GLENDENNING, Barry. Portugal 0 - 1 South Korea. The Guardian [online]. 2002-06-14 [cit. 2019-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. GRAHAM, Clark. Pauleta swamps Scotland. The Guardian [online]. 2002-11-21 [cit. 2019-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Portugal EURO 2004 squad named. World Soccer [online]. 2004-05-18 [cit. 2019-11-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Spielbericht: 253 [online]. transfermarkt.com [cit. 2019-11-17]. Dostupné online. 
  19. FARRELLY, David. Portugal leave Spain in shade to light up Lisbon. UEFA.com [online]. 2004-06-21 [cit. 2019-11-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Greece are European Champions 2004!. Deutsche Welle [online]. 2004-07-05 [cit. 2019-11-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Pauleta: Achievements [online]. transfermarkt.com [cit. 2019-11-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]