Serie A 1951/1952

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Serie A 1951/52)
Serie A 1951/1952
Země ItálieItálie Itálie
Mistr ligy Juventus
Mistr ligy Juventus
Informace
Ročník 50. ročník (20. ročník Serie A)
Vítěz Juventus (9. titul)
nejlepší střelec John Hansen (30 branek)
Sestupující Lucchese
Padova
Legnano
1950/1951 1952/1953

Soutěžní ročník Serie A 1951/1952 byl 50. ročník nejvyšší italské fotbalové ligy a 20. ročník pod názvem Serie A. Konal se od 9. září 1951 do 6. července 1952 a skončila vítězstvím Juventusu, který vyhrál po 2 letech již devátý titul.

Nejlepším střelcem se stal norský fotbalista John Hansen (Juventus), který vstřelil v sezoně 30 branek.

Události[editovat | editovat zdroj]

Před sezonou[editovat | editovat zdroj]

Do 2. ligy sestoupili dva kluby: Řím a Janov. Nováčci z 2. ligy byl SPAL a Legnano. Legnano se vrátila po dlouhých 21 letech a SPAL se zúčastnil poprvé od založení Serie A. FIGC se rozhodlo, že udělá ve všech soutěží reorganizaci. Od příští sezony se bude hrát nejvyšší lize s 18 kluby a tak sestoupí 3 kluby a postoupí 1 klub z druhé ligy. Klub který skončil na 17. místě v odehrál s klubem který skončil na 2. místě v druhé lize o místo v Serii A.

Obhájci titulu z Milána se posílili o Frignaniniho (Reggiana), Grossa (Triestina) a Menegottiho (Modena). Velcí rivalové z Interu si přivedl do svého týmu reprezentanty Ghezziho a Neriho (oba Modena) a do Juventusu přišel jen Corradi (Modena), ale odešel trenér Carver, kvůli neshodám s vedením. Novým trenérem se stala legenda klubu Bertolini a na pomoc si vzal další legendu Rosettu jako technického manažera. Kariéru ukončil Héctor Puricelli (Legnano).

Další změny byli: Giuseppe Moro (LuccheseSampdoria), Karl Erik Palmér (MalmöLegnano), Bruno Mazza (LuccheseLegnano), Josef Kajml (AugsburgTriestina), Leandro Remondini (NeapolLucchese), Carlo Galli (PalermoŘím), Lefter Kücükandonyadis (FenerbahçeFiorentina), Emidio Cavigioli (Pro PatriaTurín), Giuseppe Farina (UdineseTurín), Hasse Jeppson (DjurgårdensAtalanta), Eugen Vinnyei-Prošovský (Pro PatriaNeapol)

Během sezony[editovat | editovat zdroj]

FIGC se rozhodlo zavést že od 2. prosince 1951 bude u hřiště lavičky pro trenéry i zdravotnický personál. Velkým překvapením bylo, že Como bylo po 3. kole ve vedení a také v první části se velmi dobře dařilo Palermu, které prvních 11 utkání neprohrálo a bylo třetí za Milánem a Juventusem, který po 10. kole vyměnil trenéra Bertoliniho za Sárosiho. Od 14. kola se do vedení dostal Juventus a do konce sezony nikoho na 1. místo nepustil. V půlce sezony měl náskok čtyř bodů před Rossoneri a na konci dokonce sedm. O 11 bodů byl třetí Inter.

Velmi dobré umístění dosáhl nováček soutěže SPAL (9. místo) a také Novara, které se díky 18 brankám od 38 letého Pioli se umístilo na 8. místě. Prvním sestupujícím se stal nováček Legnano a poté jej doprovodil klub Padova a Lucchese, které prohrálo v play out s Triestinou. Triestina odehrálo ještě jedno utkání s Brescií (1:0), které skončilo na 2. místě ve 2. lize.

Účastníci[editovat | editovat zdroj]

Klub Město Stadion Trenér Nejlepší střelec
Atalanta Bergamo Stadio Comunale Denis Charles Neville (1.–6. kolo)
Carlo Ceresoli
Hasse Jeppson (22)
Boloňa Boloňa Stadio Comunale Edmund Crawford (1.–5. kolo)
Raffaele Sansone (6.–9. kolo)
Giuseppe Galluzzi (10.–35. kolo)
Gyula Lelovics
Cesarino Cervellati (14)
Como Como Stadio Giuseppe Sinigaglia Alfredo Mazzoni (1.–18. kolo)
Róbert Winkler (19. kolo)
Alfredo Mazzoni (20.–24. kolo)
Róbert Winkler
Giuseppe Baldini (13)
Fiorentina Florencie Stadio Comunale Luigi Ferrero (1.–19. kolo)
Renzo Magli
Dan Ekner,
André Roosenburg (10)
Inter Milán Stadio San Siro Aldo Olivieri + Carlo Davies István Nyers (23)
Juventus Turín Stadio Comunale di Torino Luigi Bertolini + Virginio Rosetta (1.–10. kolo)
György Sárosi
John Hansen (30)
Lazio Řím Stadio Nazionale Giuseppe Bigogno Şükrü Gülesin (11)
Legnano Legnano Stadio di via Carlo Pisacane + 10[1] Ugo Innocenti + Héctor Puricelli Bruno Mozzambani (9)
Lucchese Lucca Stadio Porta Elisa Piero Andreoli (1.–10. kolo)
Mario Malatesta (11. kolo)
Luigi Ferrero
Kai Frandsen (11)
Milán Milán Stadio San Siro Lajos Czeizler + Antonio Busini Gunnar Nordahl (26)
Neapol Neapol Stadio della Liberazione Eraldo Monzeglio Mario Astorri (13)
Novara Novara Stadio Comunale Giovanni Varglien Silvio Piola (18)
Padova Padova Stadio Silvio Appiani Frank Soo (1.–22. kolo)
Gastone Prendato (23.–24. kolo)
Piero Pasinati
Enrique Martegani (12)
Palermo Turín Stadio La Favorita Remo Galli (1.–31. kolo)
Guido Masetti
Helge Bronée (11)
Pro Patria Busto Arsizio Stadio Comunale Mario Varglien Francesco La Rosa (11)
Sampdoria Janov Stadio Luigi Ferraris Gipo Poggi + Alfredo Foni Adriano Bassetto (12)
SPAL Ferrara Stadio Comunale Antonio Janni Aziz Esel Bülent (13)
Turín Turín Stadio Filadelfia Mario Sperone (1.–27. kolo)
Oberdan Ussello + Roberto Copernico
José Florio (10)
Triestina Terst Stadio Comunale Béla Guttmann (1.–10. kolo)
Mario Perazzolo
Enore Boscolo (11)
Udinese Udine Stadio Moretti Guido Testolina (1.–31. kolo)
Marcello Vecchiet
Giuseppe Rinaldi (13)

Tabulka[editovat | editovat zdroj]

Poř. Tým Z V R P VG OG B
1. Juventus 38 26 8 4 98 34 60
2. Milán 38 20 13 5 87 41 53
3. Inter 38 21 7 10 86 49 49
4. Fiorentina 38 17 9 12 52 38 43
5. Lazio 38 15 13 10 60 49 43
6. Neapol 38 17 8 13 64 44 42
7. Sampdoria 38 16 9 13 48 40 41
8. Novara 38 16 8 14 62 62 40
9. SPAL 38 12 13 13 52 50 37
10. Pro Patria 38 12 13 13 47 62 37
11. Palermo 38 11 14 13 43 51 36
12. Atalanta 38 13 8 17 54 61 34
13. Como 38 15 4 19 53 70 34
14. Udinese 38 11 12 15 43 62 34
15. Turín 38 12 10 16 39 58 34
16. Boloňa 38 11 11 16 45 55 33
17. Triestina 38 11 10 17 47 68 32
18. Lucchese 38 11 10 17 39 49 32
19. Padova 38 10 9 19 45 73 29
20. Legnano 38 4 9 25 37 85 17
Poznámky
  • Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
  • za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
  • při rovnosti bodů rozhodovalo skóre.
  • kluby Triestina a Lucchese odehrály dodatečné zápasy, které skončily 3:3 a 1:0. Poté se Triestina střetla Brescií o jedno volné místo v lize. Utkání skončilo 1:0.
     Mistr ligy a účast v Latinském poháru
     Sestup do Serie B

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Výsledková tabulka[editovat | editovat zdroj]

  Atalanta Boloňa Como Fiorentina Inter Juventus Lazio Legnano Lucchese Milán Neapol Novara Padova Palermo Pro Patria Sampdoria SPAL Turín Triestina Udinese
Atalanta 1:2 1:0 1:0 0:2 0:1 0:2 2:0 1:2 1:0 2:4 2:0 1:1 2:2 1:1 2:1 1:0 5:0 7:1 3:0
Boloňa 1:0 4:2 0:3 3:4 2:3 2:4 1:0 2:1 0:0 1:4 4:1 2:1 0:0 1:1 0:0 1:1 0:0 2:1 2:0
Como 2:1 1:0 0:2 2:1 2:0 2:2 3:0 1:1 1:2 2:4 2:2 3:2 4:0 0:1 2:1 1:3 1:0 2:0 5:0
Fiorentina 0:1 1:0 5:0 5:0 0:2 0:0 1:0 1:0 1:0 2:1 1:1 3:1 2:1 3:0 0:1 0:0 1:0 2:1 3:3
Inter 4:0 2:2 5:1 0:0 3:2 1:1 3:1 4:3 2:2 3:0 3:1 4:0 5:0 3:0 0:1 1:0 2:0 5:1 1:1
Juventus 7:1 1:1 0:0 4:0 3:2 5:3 6:1 2:0 3:1 1:1 3:1 3:0 4:0 5:1 2:1 1:1 6:0 2:1 5:1
Lazio 1:2 1:0 1:2 1:0 1:2 2:0 2:0 3:0 1:1 1:0 1:0 5:0 1:1 2:1 0:0 4:1 3:0 4:1 3:1
Legnano 2:2 0:2 1:2 1:0 0:4 0:3 1:1 0:2 2:1 2:4 2:3 2:2 1:1 1:2 1:2 3:3 2:2 1:3 0:0
Lucchese 2:0 0:0 1:2 0:0 1:0 0:0 4:0 4:2 0:5 0:0 1:1 0:1 1:0 2:0 1:1 2:0 3:0 1:2 1:1
Milán 4:4 4:0 2:0 3:1 2:1 1:1 1:1 4:1 4:0 3:2 6:2 3:0 4:0 5:1 2:1 1:1 4:1 2:0 0:0
Neapol 3:1 1:1 7:1 2:1 1:0 1:2 2:1 2:3 2:0 0:2 0:1 2:0 1:2 4:1 1:0 2:1 4:0 0:0 1:2
Novara 2:0 1:0 3:2 4:3 2:4 1:4 2:2 4:1 1:0 1:2 1:0 2:1 1:1 3:0 2:1 2:2 2:1 5:0 4:1
Padova 1:1 2:1 0:2 1:1 1:5 1:2 2:1 2:1 0:1 5:2 0:1 0:0 3:2 1:0 2:1 2:4 3:0 0:0 2:1
Palermo 0:1 1:1 4:1 2:0 1:1 0:0 0:0 2:0 3:1 1:1 1:1 3:1 4:1 1:2 0:0 3:0 0:2 1:0 2:1
Pro Patria 1:1 2:0 1:0 1:1 5:1 1:3 4:2 1:1 2:1 2:2 1:1 1:0 2:2 0:0 3:2 2:2 1:1 2:2 1:0
Sampdoria 3:2 2:1 3:1 1:1 1:3 2:1 4:0 3:0 1:1 1:1 2:1 3:1 1:1 1:1 1:0 0:1 1:0 3:1 1:0
SPAL 2:1 2:1 1:0 1:2 1:1 0:1 4:0 3:1 1:0 1:2 2:1 2:1 1:1 3:0 2:2 0:1 1:1 1:1 2:3
Turín 1:1 3:2 4:0 2:0 1:0 0:0 1:1 0:1 1:1 0:6 0:2 0:1 4:1 2:0 2:0 2:0 1:0 5:2 0:0
Triestina 3:1 4:1 2:0 2:3 1:3 0:3 1:1 1:1 3:1 1:1 0:0 2:2 2:1 2:0 3:0 1:0 2:1 0:1 0:0
Udinese 3:1 0:2 3:1 0:3 2:1 2:7 1:1 2:1 2:0 1:1 1:1 1:0 3:1 0:3 0:1 2:0 1:1 1:1 3:0

Střelecká listina[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Jméno Klub Branky
1. John Hansen Juventus 30
2. Gunnar Nordahl Milán 26
3. István Nyers Inter 22
Renzo Burini Milán 22
5. Giampiero Boniperti Juventus 19
6. Silvio Piola Novara 18
7. Ermes Muccinelli Juventus 17
8. Şükrü Gülesin Lazio 16
9. Benito Lorenzi Inter 15
10. Cesarino Cervellati Boloňa 14

Vítěz[editovat | editovat zdroj]

Serie A
Vítěz pro rok 1951/52
Juventus FC

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Serie A 1950-1951 na italské Wikipedii.

  1. jiných stadionů v okolích měst od 22. kola

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Šablona:Evropský fotbal 1951/52