Thiago Silva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Thiago Silva
Thiago Silva (2018)
Thiago Silva (2018)
Osobní informace
Celé jménoThiago Emiliano da Silva
Datum narození22. září 1984 (37 let)
Místo narozeníRio de Janeiro, Brazílie Brazílie
Výška181 cm
Klubové informace
Současný klubAnglie Chelsea
Číslo dresu6
Pozicestřední obránce
Mládežnické kluby*
1998–2002 Brazílie Fluminense
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2002–2003
2003–2004
2004–2006
2005–2006
2006–2009
2009–2012
2012–2020
2020–
Brazílie RS Futebol
Brazílie Juventude
Portugalsko FC Porto
Rusko Dynamo Moskva
Brazílie Fluminense
Itálie AC Milán
Francie Paris Saint-Germain
Anglie Chelsea
02500(2)
03500(3)
00000(0)
00000(0)
10800(9)
09300(5)
20400(9)
04600(5)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2008–2012
2008–
Brazílie Brazílie (LOH U23)
Brazílie Brazílie
00800(0)
10400(7)
Úspěchy
Olympijské kruhy Fotbal na LOH
Bronzová medaile LOH 2008 Brazílie (LOH U23)
Stříbrná medaile LOH 2012 Brazílie (LOH U23)
Konfederační pohár FIFA
Zlatá medaile 2013 Brazílie
Copa América
Zlatá medaile 2019 Brazílie
Další informace
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 14. 3. 2022
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 14. 3. 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thiago Emiliano da Silva (* 22. září 1984, Rio de Janeiro, Brazílie), známý jako Thiago Silva, je brazilský profesionální fotbalista, od roku 2020 hrající za anglický klub Chelsea FC a za brazilský národní tým. Nastupuje na postu středního obránce (stopera) a je považován za jednoho z nejlepších stoperů světa.

První roky své kariéry strávil v rodné Brazílii. V roce 2008 se přestěhoval do klubu AC Milán, s nímž vyhrál ligu a italský superpohár. V roce 2012 jej koupil francouzský klub Paris Saint-Germain. Zde vyhrál sedm mistrovských titulů, šest francouzských ligových pohárů, pět francouzských národních pohárů a sedm francouzských superpohárů. V sezóně 2019/20 si poprvé zahrál finále Ligy mistrů UEFA, odešel však z něho jako poražený finalista. Následně během první sezóny za Chelsea podruhé v řadě nastoupil ve finále Ligy mistrů a v tomto případě již trumfoval, ačkoliv finále kvůli zranění nedohrál.

S národním týmem se zúčastnil tří turnajů Mistrovství světa (2010, 2014 a 2018), tří turnajů Copa América (2011, 2015 a 2019 – zlato) a jednou na Konfederačním poháru (2013 – zlato). Také se zúčastnil dvou turnajů na Olympiádě (2008 – bronz a 2012 – stříbro).

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

FC Porto[editovat | editovat zdroj]

Thiago Silva zamířil do FC Porto roku 2004 a strávil zde jediný rok. Za A-mužstvo si nezahrál, působil pouze v rezervě, než odešel do ruského Dynama Moskva.[1]

Paris Saint-Germain[editovat | editovat zdroj]

Sezóna 2012/13[editovat | editovat zdroj]

V průběhu července roku 2012 posílil Silva francouzský celek Paris Saint-Germain (PSG), kde podepsal smlouvu na pět let. Ve 27 letech se stal druhým nejdražším přestupujícím obráncem po Riu Ferdinandovi, který v roce 2001 přestoupil z Leeds United do Manchesteru United. PSG za Silvu údajně AC Milán zaplatilo částku 42 milionů eur.[2]

Za klub debutoval proti Dynamu Kyjev ve skupině Ligy mistrů UEFA 18. září a dokonce dal gól, čímž pomohl vyhrát úvodní utkání 4:1.[3] V den svých 28. narozenin 22. září si poprvé zahrál Ligue 1 a byl u výhry 4:0 nad korsickou Bastii.[4] V rámci derby nazývaného Le Classique, ve kterém se Pařížané střetli s Olympique Marseille, vstřelil dne 31. října svůj druhý gól v klubu (z penalty), čímž pomohl k výhře 2:0 a postupu do čtvrtfinále Ligového poháru Coupe de la Ligue.[5]

V průběhu sezóny jej UEFA nominovala do Týmu roku pro rok 2012. Pro Silvu to bylo podruhé za sebou.[6]

Po zimní přestávce nedohrál zápas 20. kola proti Ajacciu kvůli svalovému zranění, PSG doma dne 11. ledna 2013 remizovalo 0:0.[7] Chyběl deset zápasů, načež se vrátil pro domácí odvetu osmifinále Ligy mistrů. Proti Valencii 6. března hájili Pařížané venkovní výhru 2:1 a postoupili do domácí remíze 1:1.[8] Prvně v kariéře se stal hráčem měsíce v Ligue 1, a to za výkony v březnu 2013.[9]

Ve čtvrtfinále Ligy mistrů 2. března Silva čelil hráčům Barcelony a v Paříži patřil mezi nejlepší na hřišti. Provedl čtyři klíčové zákroky a narušoval Messiho hru. První zápas skončil remízou 2:2.[10][11]

Sezóna 2013/14[editovat | editovat zdroj]

Thiago Silva proti Samuelu Eto'ovi z Chelsea v odvetě čtvrtfinále Ligy mistrů UEFA v dubnu 2014

Po výhře 2:1 nad Bordeaux 3. srpna 2013 zkraje sezóny slavili hráči PSG první trofej, a to francouzský superpohár Trophée des champions, kterou klub získal poprvé od roku 1998.[12]

Proti vedoucímu Monaku 22. září (6. kolo) doma se po 20 minutách zranil, ještě předtím v 5. minutě ale vyslal centr Maxwellovi, který dalším centrem asistoval gólu Zlatana Ibrahimoviće. Soupeř ale uhrál remízu 1:1 díky gólu Radamela Falcaa.[13] Proti „paběrkujícímu“ Évianu 4. prosince (16. kolo) nedokázal Silva zabránit prohře 0:2. Tímto skončila pařížská série 36 zápasů bez porážky napříč všemi soutěžemi.[14] Kvůli zranění stihl odehrát jen dvě skupinová utkání v Lize mistrů, Pařížané však navzdory absenci Silvy do osmifinále postoupili. V průběhu sezóny jej UEFA nominovala do Týmu roku pro rok 2013. Pro Silvu to bylo potřetí za sebou.[15]

První zápas osmifinále 18. února vyhrálo PSG na hřišti Bayeru Leverkusen 4:0, k čemuž Silva dopomohl dominantním výkonem v obraně vůči útočníkům soupeře.[16] Po výhře 2:1 v domácí odvetě postoupil Silva se spoluhráči dále. V prvním čtvrtfinálovém zápase Ligy mistrů hraném 2. dubna čelil Silva hvězdám Chelsea. Ve 27. minutě zavinil penaltu proměněnou Edenem Hazardem, když fauloval Oscara, přesto doma Pařížané nakonec 3:1 vyhráli.[17] Kromě zákroku na Oscara ale nechyboval.[18][19] V odvetě v Londýně šest dní na to nezabránil vyřazená po prohře 0:2, jeho výkony v obou zápasech ale anglická média zaregistrovala.[20] Dne 19. dubna podpořil finálovou výhru 2:1 proti Lyonu, čímž klub z Paříže do sbírky přidal svůj rekordní čtvrtý triumf v Ligovém poháru (Coupe de la Ligue) a přiblížil se zisku doublu v případě triumfu ligového.[21]

Ačkoliv 7. května (36. kolo) prohrál Silva se spoluhráči doma proti Stade Rennais 1:2, remíza Monaka vyústila v pařížskou obhajobu.[22]

Sezóna 2014/15[editovat | editovat zdroj]

Zranění pravého stehenního svalu jej připravilo o začátek sezóny 2014/15. To si přivodil v přátelském utkání proti Neapoli, záhy však odehrál 8. srpna první ligový duel proti Stade de Reims (remíza 2:2) po boku nové posily, dalšího brazilského obránce Davida Luize. Následně chyběl do půlky října.[23] Návrat se konal 21. října ve třetím skupinovém utkání Ligy mistrů proti kyperskému APOELu, na jehož půdě PSG vyhrálo 1:0.[24] Ligový návrat byl dokonán v domácím utkání proti Bordeaux 25. října (11. kolo), ve kterém PSG vyhrálo 3:0 se Silvou znovu po boku Luize.[25]

První soutěžní porážka celku z Paříže za sezónu přišla 10. prosince na stadionu Barcelony na Camp Nou po výsledku 1:3, to však na postupu do jarního osmifinále již neměnilo nic. Následně na hřišti Guingampu 14. prosince (18. kolo) byl Thiago Silva u první ligové porážky Pařížanů v sezóně po výsledku 0:1, která poodkryla nedostatky v defenzívě týmu.[26]

Na jaře Silva pomohl postoupit přes Chelsea. V únorovém duelu Ligy mistrů na Parc des Princes uhrála Chelsea remízu 1:1, ovšem venku Pařížané neprohráli a březnová odveta též skončila nerozhodně 1:1 v základní hrací době, kde pařížské mužstvo dohrávalo v deseti. Po první pětiminutovce v prodloužení poslal domácí Chelsea opět do vedení Eden Hazard, jenž proměnil penaltu udělenou rozhodčím právě po ruce Thiaga Silvy. Brazilec vše odčinil ve 114. minutě gólem hlavou a protože další gól už nepadl, postoupili Pařížané díky pravidlu venkovních gólů.[27][28] Domácí čtvrtfinálový zápas v dubnu proti Barceloně zahájilo PSG vedením 1:0, po 20 minutách však kvůli zranění ztratilo stopera Silvu, kterého vystřídal David Luiz, v tu dobu právě po rekonvalescenci.[29] Bez Silvy otočil katalánský soupeř zápas k vlastnímu vítězství 3:1 a stvrdil jej domácím vítězstvím 2:0.

Ligová sezóna 2014/15 pro PSG opět skončila mistrovským triumfem, tentokráte však byla kampaň složitější a v zápasech Ligue 1 se Silvou v sestavě udrželo PSG čisté konto jen v 10 případech.[30]

Sezóna 2015/16[editovat | editovat zdroj]

Thiago Silva v PSG nastupoval mimo jiné po boku svého krajana, obránce Davida Luize

Zkraje sezóny získal Silva první trofej nové sezóny, když 1. srpna 2015 pomohl zvítězit 2:0 v superpoháru Trophée des champions v kanadském Montréalu proti Lyonu.[31] Dále v srpnu ve druhém zápase Ligue 1 skóroval proti Ajacciu při domácí výhře 2:0.[32] Koncem září pomohl jeho výkon k venkovní výhře 4:1 nad Nantes.[33]

Po podzimní polovině sezóny náležel Silva znovu k oporám Pařížanů, kteří díky pevné obraně udrželi čisté konto v 19 z 25 zápasů napříč soutěžemi. Sportovní deník L’Equipe jej v průběhu podzimu sedmkrát zařadil do nejlepší sestavy kola.[34]

První zápas osmifinále Ligy mistrů doma proti Chelsea dne 16. února dopadl výhrou PSG 2:1.[35] Odveta odehraná dne 9. března dopadla opětovnou výhrou PSG 2:1, které tak postoupilo do čtvrtfinále po souhrnném výsledku 4:2.[36] Silva se ve dvojutkání musel popasovat s útočníkem soupeře Diegem Costou, který skóroval v odvetě poté, co překonal právě Silvu.[37] V dubnu si zahrál čtvrtfinálové dvojutkání proti Manchesteru City, které v Paříži vybojovalo remízu 2:2. Srovnání anglického týmu na 2:2 přišlo po společné chybě Silvy a Sergeho Auriera, kteří oba umožnili Fernandinhovi skórovat. Brazilský stoper si v organizaci obranných řad podle Marka Critchleyho (The Independent) nevedl dobře a podobně jako na webu Eurosportu obdržel průměrnou známku 5.[38][39] Odvetu v Manchesteru rozhodl soupeřův záložník Kevin De Bruyne, PSG prohrálo 0:1. Silvova hlavička ve druhém poločase donutila k zákroku brankáře Joea Harta, celkový výkon ale podle The Independent stačil opět na průměrnou známku 5.[40] Tým Laurenta Blanca tak opět skončil v soutěži ve čtvrtfinále.

Sezóna 2016/17[editovat | editovat zdroj]

Pařížský klub se zpočátku sezóny 2016/17 musel vyrovnat se Silvovou absencí způsobenou zraněním kyčle, v srpnu tak přišel o triumf v superpoháru Trophée des champions 2016 proti Lyonu.[41] Trenér Unai Emery proto Silvu postrádal v prvních čtyřech zápasech Ligue 1.[42] Vrátil se pro zápas odehraný 20. září s Dijonem (6. kolo) a pomohl na domácím stadionu vyhrát 3:0.[43] Doma proti Angers 30. listopadu (15. kolo) otevřel skóre zápasu, který dopadl výhrou Pařížanů 2:0.[44]

Ve čtvrtfinále Ligového poháru Coupe de la Ligue 11. ledna 2017 proti Métám zaručil výhru 2:0 oběma dvěma góly svého mužstva.[45]

Ligová sezóna skončila pro pařížské mužstvo neúspěchem, titul získalo Monako, PSG se umístilo druhé. Sám Thiago Silva patřil k nejlepším hráčům soutěže na svém postu.[46]

Sezóna 2017/18[editovat | editovat zdroj]

Silva 8. května 2018 odehrál finálové střetnutí Coupe de France s třetiligovým Les Herbiers, ve kterém Pařížané zvítězili 2:0 a prodloužili neporazitelnost na domácí scéně na 42 zápasů.[47]

Sezóna 2018/19[editovat | editovat zdroj]

První zápas ve skupině „C“ Ligy mistrů proti sobě 18. září 2018 postavil domácí Liverpool a hostující PSG. Střet světových útoků dopadl výhrou domácích 3:2. Sám Silva nezachytil Robertsonův centr na Sturridge, který otevřel skóre po 30 minutách.[48]

Koncem prosince roku 2018 obdržel ocenění pro nejlepšího cizince francouzské ligy za rok 2018 a vystřídal posledního vítěze Edinsona Cavaniho.[49]

Sezóna 2019/20[editovat | editovat zdroj]

Podruhé v kariéře se stal Silva hráčem měsíce v Ligue 1, a to za výkony v říjnu 2019.[9][50] Silva odehrál 300. utkání za PSG dne 7. prosince 2019, ve kterém Pařížané porazili Montpellier v lize 3:1.[51] Na jaře ve světě vypukla pandemie covidu-19, v případě Francie se však liga nedohrávala a za vítěze bylo předčasně na konci dubna vyhlášeno PSG, jenž mělo po 27 kolech náskok 12 bodů na druhé Olympique Marseille.[52] Společně se spoluhráčem Marcem Verrattim dorovnal rekord v počtu mistrovských titulů ve francouzské nejvyšší ligové soutěži. Sedm titulů během osmi let oba hráče zařadilo po bok jmen jako jsou Hervé Revelli, Jean-Michel Larqué (oba AS Saint-Étienne), Grégory Coupet, Sidney Govou a Juninho (zbylí tři Olympique Lyon).[53] V polovině června oznámil klubový ředitel Leonardo odchod Thiaga Silvy a Edinson Cavaniho, kteří měli pařížské působení skončit srpnovým turnajem Ligy mistrů v Portugalsku.[54]

Silva, kapitán, s týmem dokráčel do finále odehraného dne 23. srpna 2020, ve kterém Pařížané prohráli 0:1 s Bayernem Mnichov.[55] Při své finálové derniéře se stal prvním Brazilcem s kapitánskou páskou ve finále Ligy mistrů UEFA nebo jejího předchůdce Poháru mistrů evropských zemí (PMEZ).[56]

Chelsea[editovat | editovat zdroj]

Sezóna 2020/21[editovat | editovat zdroj]

Thiago Silva se ve 35 letech stal posilou Chelsea, kam zamířil jako volný hráč z Paříže. Stalo se tak na konci srpna roku 2020, v Londýně podepsal jednoroční smlouvu s opcí na další rok.[57] Pod trenérem Frankem Lampardem debutoval 23. září v Ligovém poháru proti druholigovému Burnsley v zápase, ve kterém Chelsea zvítězila 6:0.[58] První zápas v Premier League odehrál 26. září proti West Bromwich Albion. Do zápasu vkročil s kapitánskou páskou, ale obrana mužstva po půlhodině hry třikrát inkasovala. Nepovedený Silvův debutový zápas skončil nerozhodně 3:3.[59]

První gól zaznamenal 7. listopadu hlavičkou proti Sheffieldu United při domácí výhře 4:1 (8. kolo).[60] V průběhu sezóny byl svědkem trenérské změny, když Franka Lamparda nahradil Thomas Tuchel. 4. února Silva odehrál 36 minut na hřišti Tottenhamu, než byl nucen opustit trávník kvůli svalovému zranění. Nahradil jej Andreas Christensen, Chelsea nakonec vyhrála 1:0 (22. kolo).[61]

Druhou sezónu po sobě si zahrál finále Ligy mistrů UEFA, 29. května ale musel být ve 39. minutě kvůli zranění střídán. I bez jeho přítomnosti ale Chelsea porazila Manchester City 1:0.[62]

Sezóna 2021/22[editovat | editovat zdroj]

Pár dní po triumfu na evropské scéně se klub rozhodl uplatnit opci na prodloužení smlouvy a 4. června 2021 si Chelsea zajistila Silvovy služby i pro sezónu 2021/22.[63] Během 5. kola nového ligového běhu se stal 19. září mužem zápasu londýnského derby na hřišti Tottenhamu, kde pomohl vyhrát 3:0 mimo jiné svým gólem hlavou a prvním gólem sezóny.[64] Rovněž svůj druhý gól si připsal v londýnském derby, proti West Ham United 4. prosince ale nezabránil prohře 2:3 – pro Blues druhé prohře v ligové sezóně. Kromě toho se stal ve věku 37 let a 73 dní nejstarším autorem gólu v klubové historii, když překonal útočníka Didiera Drogbu a Drogbův gól z dubna 2015, kdy bylo Afričanovi 37 let a 49 dní.[65]

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Thiago Silva v reprezentačním zápase proti Skotsku (březen 2011)

V roce 2010 se vměstnal do květnové 23členné nominace trenéra Dungy na Mistrovství světa pořádané Jihoafrickou republikou.[66] Ve druhé části kvalifikace povoláván nebyl, ale výkony za AC Milán Dungu přesvědčily.[67] Všech pět turnajových zápasů strávil bez jedné odehrané minuty na lavičce. Jeho země vypadla ve čtvrtfinále.[68]

V roce 2011 se představil na Copa América a nastoupil do prvního střetu s Venezuelou, ve kterém již po 37 minutách obdržel žlutý karetní trest a sváděl souboje s útočníkem soupeře Tomásem Rincónem v nakonec bezgólovém remízovém zápase.[69][70] Rovněž druhý skupinový zápas proti Paraguayi skončil nerozhodně 2:2 a rovněž zde hrál Thiago Silva po boku zkušeného stopera Lúcia.[71] Závěrečná výhra 4:2 nad Ekvádorem posunula Brazílii do vyřazovacích bojů. Silvovy skupinové výkony vyzdvihl např. server thehardtackle.com.[72] Konečnou se stalo čtvrtfinále 17. července, Brazílie ani napodruhé na Paraguayi nestačila a tentokrát podlehla 0:2 v penaltovém rozstřelu. Prvním Brazilcem, co neproměnil penaltu, byl Thiago Silva.[73]

Zúčastnil se Konfederačního poháru FIFA 2013 v Brazílii, kde brazilský tým získal zlaté medaile po vítězství 3:0 ve finále nad Španělskem.[74]

Trenér Luiz Felipe Scolari jej vzal na domácí Mistrovství světa 2014 v Brazílii.[75] V semifinále proti Německu (drtivá porážka 1:7) kvůli dvěma žlutým kartám citelně chyběl. Brazilci obsadili konečné čtvrté místo a zůstali bez medaile.[76]

Znovuzvolení trenéra Dungy připravilo Silvu zprvu o kapitánskou pásku (přidělenou Neymarovi) a posléze o jistotu v základní sestavě.[77] Jihoamerickou Copu América 2015 odstartoval na lavičce, na jeho úkor se Peru postavili stopeři David Luiz a João Miranda. Brazílie v úvodu vyhrála 2:1, chyba Davida Luíze však Dungu přiměla nasadit proti Kolumbii Thiaga Silvu. Ve třetím rozhodujícím skupinovém zápase proti Venezuele dal při výhře 2:1 gól z voleje.[77] Postup do čtvrtfinále proti sobě postavil Brazílii a Paraguay. Po prodloužení došlo na penaltový rozstřel, ve kterém neuspěla Brazílie. Mezi elitní pěticí prvních brazilských exekutorů penalt Thiago Silva opět nefiguroval.[77] Brazilský fotbalový expert Lédio Carmona to pro SporTv okomentoval následujícími slovy: „Thiago Silva byl znovu zdolán jeho vlastními nervy v rozhodujícím okamžiku pro Seleção.[77] Po turnaji jej Dunga během podzimu nepovolával na reprezentační srazy.[34] Gregor Vasconcelos označil Thiaga Silvu za „obětního beránka“ brazilských neúspěchů ve článku pro FourFourTwo.[77]

V průběhu května 2018 byl nominován na Mistrovství světa v Rusku.[78] Trenér Tite jej 17. června zahrnul do základní sestavy pro úvodní střetnutí se Švýcarskem, ve kterém Brazílie uhrála remízu 1:1, poté co její obrana dovolila soupeři srovnat z rohového kopu.[79] O pět dní později nasadil kapitánskou pásku a vedl národní tým k výhře 2:0 nad Kostarikou.[80] Ve třetím skupinovém zápase proti Srbsku 27. června skóroval a jeho gól podpořil postupovou výhru 2:0 a první místo ve skupině.[81] Brazílie se přes Mexiko přehoupla do čtvrtfinále, během něhož 6. července změřila síly s Belgií. Pokus Thiaga Silvy zastavila branková konstrukce a Belgie i díky této nevyužité příležitosti 2:1 vyhrála.[82] Později se jako jediný Brazilec vměstnal do nejlepšího výběru šampionátu podle fanoušků hlasujících na webu FIFA.com i díky třem čistým kontům v pěti zápasech a takřka 94% úspěšnosti přihrávek, v níž jej na šampionátu předstihl z obránců jen John Stones.[83][84]

V roce 2019 reprezentoval svoji zemi na Copa América, již uspořádala právě Brazílie.[85] Navzdory počátečním výkyvům – bezgólovému prvnímu poločasu proti Bolívii a bezgólové remíze proti Venezuele – a následnému pískotu vlastních fanoušků se Brazílie dostala do playoff.[86] V semifinále pomohl 3. července porazit 2:0 tradičního rivala v podobě Argentiny.[87] Na turnaji Thiago Silva odehrál plnou minutáž a nechyběl tak ani ve finále na stadionu Maracanã 7. července, kde se domácí postavili Peru. Peruánci vsítili gól z Guerrerovy penalty po Silvově hře rukou během skluzu. Přesto po boku svého klubového kolegy Marquinhose pomohl vyhrát 3:1 a připsat si poprvé triumf na jihoamerickém mistrovství, na kterém Brazílie uspěla po 12 letech.[88][89] Se čtyřmi spoluhráči byl později jmenován do nejlepší sestavy turnaje.[90]

V roce 2021 se ukázal na dalším turnaji Copa América opět uspořádaném Brazílií.[91] Pro úvodní souboj s Venezuelou 13. června byl s ohledem na předchozí zranění preventivně ponechán na lavičce a i bez něj Titeho svěřenci nad soupeřem 3:0 vyhráli. Proti Peru o pět dní později již hrál a podpořil výhru 4:0, čímž obhajující Brazilci podeváté v řadě vyhráli a pošesté v řadě vyhráli s čistým kontem.[92] Po postupu ze skupiny a jednogólových výhrách nad Chile a Peru ve vyřazovacích bojích čelil Silva se spoluhráči ve finále dne 11. července Argentině. Druhou trofej nepřidal, neboť domácí svému rivalovi podlehli 0:1 a připsali si první prohru od mistrovství světa.[93]

Statistika na velkých turnajích[editovat | editovat zdroj]

Reprezentace Rok Zápasy
Fáze turnaje Datum Soupeř Odehraných minut Vstřelené branky Výsledek
Brazílie Brazílie 2010 Neodehrál žádné z 5 utkání
2011 1. zápas ve skupině 3. 7. Venezuela Venezuela 90 0 0:0[94]
2. zápas ve skupině 9. 7. Paraguay Paraguay 90 0 2:2[71]
3. zápas ve skupině 14. 7. Ekvádor Ekvádor 90 0 4:2[95]
Čtvrtfinále 17. 7. Paraguay Paraguay 120 0 0:0 (0:2 na pen.)[96]
2014 1. zápas ve skupině 11. 6. Chorvatsko Chorvatsko 90 0 3:1[97]
2. zápas ve skupině 17. 6. Mexiko Mexiko 90 0 0:0[98]
3. zápas ve skupině 23. 6. Kamerun Kamerun 90 0 4:1[99]
Osmifinále 28. 6. Chile Chile 120 0 1:1 (3:2 na pen.)[100]
Čtvrtfinále 4. 7. Kolumbie Kolumbie 90 1 2:1[101]
Zápas o 3. místo 12. 7. Nizozemsko Nizozemí 90 0 0:3[102]
2015 2. zápas ve skupině 18. 6. Kolumbie Kolumbie 90 0 0:1[103]
3. zápas ve skupině 21. 6. Venezuela Venezuela 90 1 2:1[104]
Čtvrtfinále 27. 6. Paraguay Paraguay 90 0 1:1 (3:4 na pen.)[105]
2018 1. zápas ve skupině 17. 6. Švýcarsko Švýcarsko 90 0 1:1[106]
2. zápas ve skupině 22. 6. Kostarika Kostarika 90 0 2:0[107]
3. zápas ve skupině 27. 6. Srbsko Srbsko 90 1 2:1[108]
Osmifinále 2. 7. Mexiko Mexiko 90 0 2:0[109]
Čtvrtfinále 6. 7. Belgie Belgie 90 0 1:2[110]
2019 Zlatá medaile 1. zápas ve skupině 15. 6. Bolívie Bolívie 90 0 3:0[111]
2. zápas ve skupině 19. 6. Venezuela Venezuela 90 0 0:0[112]
3. zápas ve skupině 22. 6. Peru Peru 90 0 5:0[113]
Čtvrtfinále 28. 6. Paraguay Paraguay 90 0 0:0 (4:3 na pen.)[114]
Semifinále 3. 7. Argentina Argentina 90 0 2:0 (4:3)[115]
Finále 7. 7. Peru Peru 90 0 3:1[116]

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Klubové[editovat | editovat zdroj]

Reprezentační[editovat | editovat zdroj]

Individuální[editovat | editovat zdroj]

Hráčské klubové statistiky a přestupy[editovat | editovat zdroj]

Klubové statistiky[editovat | editovat zdroj]

Sezóna Klub Liga Ligové poháry Kontinentální poháry Celkem
Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Zápasy Góly
2004 EC Juventude Série A 18 3 BP 1 0 - 0 0 19 3
2004/05 FC Porto B Segunda Divisão 14 0 - 0 0 - 0 0 14 0
2005 FK Dynamo Moskva Premier Liga 0 0 - 0 0 - 0 0 0 0
2006 Fluminense FC Camp. Carioca+Série A 4+31 0+0 BP 8 0 JAP 4 0 47 0
2007 Camp. Carioca+Série A 11+30 0+5 BP 12 3 - 0 0 53 8
2008 Camp. Carioca+Série A 14+20 3+1 - 0 0 PO 12 2 46 6
2009/10 AC Milán Serie A 33 2 IP 0 0 LM 7 0 40 2
2010/11 Serie A 33 1 IP 3 0 LM 6 0 42 1
2011/12 Serie A 27 2 IP+IS 2+1 0 LM 7 1 37 3
2012/13 Paris Saint-Germain Ligue 1 22 0 FP+FLP 1+2 0+1 LM 9 2 34 3
2013/14 Ligue 1 28 3 FP+FLP+FS 2+4+1 0 LM 7 0 42 3
2014/15 Ligue 1 26 1 FP+FLP+FS 5+3+0 0 LM 6 1 40 2
2015/16 Ligue 1 30 1 FP+FLP+FS 4+2+1 0 LM 9 0 46 1
2016/17 Ligue 1 27 3 FP+FLP+FS 3+3+0 1+2+0 LM 7 0 40 6
2017/18 Ligue 1 25 1 FP+FLP+FS 5+2+1 0 LM 6 0 39 1
2018/19 Ligue 1 25 0 FP+FLP+FS 4+2+1 0 LM 7 0 39 0
2019/20 Ligue 1 21 0 FP+FLP+FS 3+1+1 0 LM 9 0 33 0
2020/21 Chelsea FC Premier League ? ? AP+ALP ?+? ?+? LM ? ? ? ?
Celkově 439 26 - 80 7 - 96 6 613 39

Přestupy[editovat | editovat zdroj]

[131]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Porto meeting stirs 2004 memories for PSG. UEFA.com [online]. 2012-09-25 [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. CAFEROGLU, Livio. Thiago Silva To Paris Saint-Germain From AC Milan For 42 Million Euro Fee. Huffington Post (huffpost.com) [online]. 2012-07-14 [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Thiago Silva n'a pas raté son entrée avec le PSG. lexpress.fr [online]. 2012-09-19 [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. (francouzsky) 
  4. No aniversário de Thiago Silva, PSG goleia com dois gols de Ibrahimovic. globoesporte.globo.com [online]. 2012-09-22 [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. (francouzsky) 
  5. FRASER, Greg. PSG beat 10-man Marseille to reach last eight. sknvibes.com [online]. 2012-10-31 [cit. 2021-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Team Of The Year 2012. UEFA.com [online]. UEFA, 2015-01-04 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. PSG held by Ajaccio. Sky Sports [online]. 2013-01-11 [cit. 2021-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. MCPARTLAND, Ben. Beckham and PSG set for Champions League clash. thelocal.fr [online]. 2013-03-06 [cit. 2021-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b Thiago Silva October's Player of the Month. psg.fr [online]. 2019-11-13 [cit. 2021-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ATKINSON, Tre'. PSG 2-2 Barcelona: Rating Both Sets of Players. Bleacher Report [online]. 2013-04-02 [cit. 2021-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. PSG SNATCH LATE DRAW AT HOME TO BARCELONA. Eurosport.com [online]. 2013-04-02 [cit. 2021-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. GRABMANN, Martin. Alex trifft in Nachspielzeit: PSG gewinnt Supercup. spox.com [online]. 2013-08-03 [cit. 2021-02-21]. Dostupné online. (německy) 
  13. Monaco retains top spot after drawing PSG. sportsnet.ca [online]. 2013-09-22 [cit. 2021-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. LATIEULE, Trung. PSG loses 2-0 at Evian in French league. AP News [online]. 2013-12-05 [cit. 2021-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. a b UEFA.com users' Team of the Year 2013 revealed. UEFA.com [online]. UEFA, 2014-01-15, rev. 2014-11-25 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. BREGEVIN, Vincent. Les notes en relief de Bayer Leverkusen - PSG (0-4) : Verratti et Matuidi, le duo infernal. Eurosport.fr [online]. 2014-02-18 [cit. 2021-02-21]. Dostupné online. (francouzsky) 
  17. HENSON, Mike. Paris Saint Germain 3-1 Chelsea. BBC [online]. 2014-04-02 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. CHRONNELL, Paul. Paris Saint-Germain 3-1 Chelsea: Champions League player ratings. The Guardian [online]. 2014-04-02 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ORR, James. PSG 3 Chelsea 1: Zlatan Ibrahimovic will miss second leg at Stamford Bridge with injury ruling striker out 'for weeks' The Swedish striker was forced off in the victory in the 68th minute. The Independent (UK) [online]. 2014-04-03 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. MOORE, Glenn. Chelsea 2 PSG 0: Jose Mourinho pleased with Champions League progress, but players did not 'jump up and down in the dressing room' It was just another day in the office for Mourinho as Chelsea reach final four. The Independent (UK) [online]. 2014-04-09 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. EN IMAGES – OL-PSG : LES MOMENTS FORTS DE LA FINALE. rmcsport.bfmtv.com [online]. 2014-04-19 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. (francouzsky) 
  22. PUGMIRE, Jerome. PSG loses but wins French title after Monaco draws. AP News [online]. 2014-05-08 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. GIBNEY, Andrew. Why Paris Saint-Germain Will Be Fine Without Thiago Silva. Bleacher Report [online]. 2014-08-18 [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. CHAMBERS, Miles. PSG have the best centre-backs in the world - Thiago Silva. Goal.com [online]. 2014-10-21 [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. JOHNSON, Jonathan. Lucas Moura steps into the breach for Paris Saint-Germain against Bordeaux. ESPN [online]. 2014-10-26 [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. JOHNSON, Jonathan. Limited Thiago Silva and David Luiz Defensive Pairing Exposed as PSG Lose Again. Bleacher Report [online]. 2014-12-14 [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. MCMATH, James. Paris Saint Germain 1-1 Chelsea. BBC [online]. 2015-02-17 [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. MCNULTY, Phil. Chelsea 2-2 Paris Saint Germain (aet). BBC [online]. 2015-03-11 [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. DOWLEY, Conor. Thiago Silva injury: Paris Saint-Germain defender limps off. sbnation.com [online]. 2015-04-15 [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. GIBNEY, Andrew. Why PSG's Thiago Silva Is Still Ligue 1's Standout Defender. Bleacher Report [online]. 2015-08-26 [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. Paris Saint-Germain’s Edinson Cavani ensures Lyon loss in Champions Trophy. The Guardian [online]. 2015-08-01 [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. Spielbericht: 2586778. Transfermarkt [online]. [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. 
  33. GIBNEY, Andrew. Nantes vs. PSG: Winners and Losers from Ligue 1 Game. Bleacher Report [online]. 2015-09-26 [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. a b JOHNSON, Jonathan. Thiago Silva's PSG Form Puts Dunga's Brazil Snub to Shame. Bleacher Report [online]. 2015-12-26 [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. LEWIS, Aimee. Paris St-Germain 2-1 Chelsea. BBC [online]. 2016-02-16 [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. PSG overwhelm Chelsea to reach Champions League quarter-finals. France24 [online]. 2016-03-09 [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. CROSS, John. Chelsea 1-2 PSG (agg: 2-4) player ratings: Who was your man of the match at Stamford Bridge?. Irish Mirror [online]. 2016-03-09 [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. CRITCHLEY, Mark. PSG vs Manchester City player ratings: Kevin de Bruyne on song, Fernando has a night to forget. The Independent (UK) [online]. 2016-04-06 [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. HALL, Pete. Manchester City earn vital score draw in Paris. Eurosport.co.uk [online]. 2016-04-06 [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. OGDEN, Mark. Manchester City vs PSG match report: Kevin De Bruyne stars as slick City charge to semi-final. The Independent (UK) [online]. 2016-04-12 [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. GIBNEY, Andrew. PSG and Javier Pastore Destroy Lyon 4-1 to Lift Trophee Des Champions. Bleacher Report [online]. 2016-08-07 [cit. 2021-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. JOHNSON, Jonathan. PSG defender Thiago Silva won't return from hip injury to face Metz. ESPN [online]. 2016-08-19 [cit. 2021-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. HUMMEL, Matthieu. Pastore et Thiago Motta titulaires pour PSG/Dijon. culturepsg.com [online]. 2016-09-20 [cit. 2021-02-16]. Dostupné online. (francouzsky) 
  44. PSG’s Edinson Cavani booked after showing T-shirt support for Chapecoense. The Guardian [online]. 2016-12-01 [cit. 2021-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. Spielbericht: 2806779. Transfermarkt [online]. [cit. 2021-02-16]. Dostupné online. 
  46. BAIRNER, Robin. Mbappe, Cavani & Bernardo Silva lead Ligue 1 Team of the Season. Goal.com [online]. 2017-05-18 [cit. 2021-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. BEGLEY, Emlyn. French Cup final - PSG beat Les Herbiers. BBC [online]. 2018-05-08 [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. WILSON, Paul. Liverpool 3-2 PSG: player ratings from Champions League game at Anfield. The Guardian [online]. 2018-09-18 [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ROUDENKO, Fedor. Thiago Silva, élu meilleur joueur étranger de France devant Neymar. Tribuna.com [online]. 2018-12-30 [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. (francouzsky) 
  50. Ligue 1 : Thiago Silva (PSG) élu joueur du mois d'octobre devant Wissam Ben Yedder (Monaco). L'Éequipe (lequipe.fr) [online]. 2019-11-13 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. (francouzsky) 
  51. Thiago Silva: 300 strong!. Paris Saint-Germain FC (psg.fr) [online]. 2019-12-11 [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. PSG awarded Ligue 1 title and two teams are relegated after season is scrapped. The Guardian [online]. 2020-04-30 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. Thiago Silva and Verratti in seventh heaven. Ligue1.com [online]. 2020-05-07 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. PSG's Leonardo on Edinson Cavani, Thiago Silva: 'Coming to an end'. ESPN [online]. 2020-06-13 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. Paris St. Germain - Bayern 0:1, šestý triumf favorita, finále rozhodl Coman. iDNES.cz [online]. 2020-08-23 [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. 
  56. MCNULTY, Phil. Paris Saint-Germain 0–1 Bayern Munich. BBC [online]. 2020-08-23 [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. Zkušenost pro obranu Chelsea, z Paříže přichází stoper Thiago Silva. iDNES.cz [online]. 2020-08-28 [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. 
  58. 'First of many' - Lampard hails hat-trick star Havertz after Chelsea crush Barnsley in Carabao Cup. Goal.com [online]. 2020-09-24 [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. WILSON, Scott. Thiago Silva: Theory might explain why Chelsea defender struggled on Premier League debut vs WBA. givemesport.com [online]. 2020-09-27 [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. SANDERS, Emma. Chelsea 4-1 Sheffield United: Comfortable win for Blues leaves Sheff Utd bottom. BBC [online]. 2020-11-07 [cit. 2021-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. LIVIE, Alex. THIAGO SILVA HAS 'WORRYING' MUSCLE INJURY, CHELSEA BOSS THOMAS TUCHEL CONFIRMS AFTER TOTTENHAM WIN. Eurosport.com [online]. 2021-02-04 [cit. 2021-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. Man. City 0-1 Chelsea: Havertz gives Blues second Champions League triumph. UEFA.com [online]. 2021-05-29 [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. Thiago Silva contract extended. chelseafc.com [online]. 2021-06-04 [cit. 2021-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. WRIGHT, Nick. Tottenham 0-3 Chelsea: Thiago Silva, N'Golo Kante, Antonio Rudiger on target on day of tributes for Jimmy Greaves. Sky Sports [online]. 2021-09-19 [cit. 2021-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. TAIWO, Taiye. Thiago Silva beats Didier Drogba's Chelsea record in defeat to West Ham United. Goal.com [online]. 2021-12-04 [cit. 2021-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. Brazil squad to fly to South Africa without Ronaldinho. France24 [online]. 2010-05-11 [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. World Cup Profile: Thiago Silva – Brazil. Goal.com [online]. 2010-05-01 [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. Brazil dismiss coach Dunga after disappointing World Cup. France24 [online]. 2010-07-05 [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. Brazil call up Botafogo goalkeeper Jefferson to Copa America squad. Goal.com [online]. 2011-06-14 [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. SMYTH, Rob. Copa América 2011: Brazil v Venezuela - as it happened. The Guardian [online]. 2011-07-03 [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. a b Brazil 2:2 Paraguayi. Transfermarkt [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  72. CHAUDHURY, Amlan. Copa America 2011: Group B Review – Brazil and Venezuela Through To Quarters. TheHardTackle.com [online]. 2011-07-15 [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. STEINBERG, Jacob. Brazil v Paraguay – as it happened. The Guardian [online]. 2011-07-17 [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. a b Final: Brazil - Spain 3:0 Archivováno 12. 5. 2019 na Wayback Machine, FIFA.com, citováno 18. 7. 2013 (anglicky)
  75. 2014 FIFA World Cup Brazil ™ - List of Players Archivováno 25. 6. 2014 na Wayback Machine, FIFA.com, citováno 28. 6. 2014 (anglicky)
  76. Brazílie - Nizozemsko 0:3, bronz patří vítězům za dva údery v úvodu, iDNES.cz, citováno 13. 7. 2014
  77. a b c d e VASCONCELOS, Gregor. Tears, shame and blame: The sorry fall of Thiago Silva – and who could gain from it. FourFourTwo.com [online]. 2015-07-01 [cit. 2021-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. World Cup: Neymar named in Brazil's 23-man squad. BBC Sport [online]. 2018-05-14 [cit. 2021-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  79. WITTENBERG, Danny. Brazil 1-1 Switzerland player ratings as Neymar's not quite as golden as his haircut in shock draw. Daily Mirror [online]. 2018-06-17 [cit. 2021-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  80. Thiago Silva: Neymar insulted me when I returned a ball to Costa Rica. Marca [online]. 2018-06-23 [cit. 2021-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. RONAY, Barney. Paulinho and Thiago Silva put Brazil through and send Serbia home. The Guardian [online]. 2018-06-27 [cit. 2021-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. Belgium's golden generation knock out Brazil to reach World Cup semis. Marca [online]. 2018-07-06 [cit. 2021-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  83. Fan Dream Team and prize winners revealed!. FIFA.com [online]. 2018-07-23 [cit. 2021-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  84. WRIGHT, Josh. 2018 World Cup Team of the Tournament: Silva the sole Brazilian representative. WhoScored.com [online]. 2018-07-16 [cit. 2021-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  85. CAMPANALE, Susy. Brazil name Copa America squad. football-italia.net [online]. 2019-05-17 [cit. 2021-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. Brazil did not deserve to be booed by home support - Thiago Silva. Goal.com [online]. 2019-06-19 [cit. 2021-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  87. Brazil's Marquinhos and Thiago Silva are in the final!. PSG [online]. 2019-07-03 [cit. 2021-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  88. Brazil win the Copa America!. PSG [online]. 2019-07-08 [cit. 2021-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  89. Brazil defeat Peru to win first Copa América in 12 years. france24.com [online]. 2019-07-08 [cit. 2021-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  90. El equipo ideal de la CONMEBOL Copa América Brasil 2019. conmebol.com [online]. 2019-07-09 [cit. 2021-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-10. (španělsky) 
  91. Brazil national team squad Copa America 2021: selected players, absences…. AS [online]. 2021-07-10 [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  92. Thiago Silva return in big Brazil win. chelseafc.com [online]. 2021-06-18 [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  93. EMMS, Nick. Silva Suffers Copa America Final Heartbreak. Sports Illustrated [online]. 2021-07-11 [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  94. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/1103441
  95. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/1103454
  96. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/1127605
  97. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2384328
  98. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2384344
  99. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2384312
  100. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2462528
  101. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2462650
  102. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2466306
  103. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2547024
  104. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2547031
  105. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2580101
  106. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2977708
  107. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2977709
  108. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2977711
  109. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/3057978
  110. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/3062384
  111. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/3150742
  112. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/3150745
  113. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/3150746
  114. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/3201606
  115. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/3205412
  116. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/3208618
  117. UEFA.com users' Team of the Year 2011 revealed. UEFA.com [online]. UEFA, 2012-01-18, rev. 2013-12-05 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  118. GRAN GALA’ AIC 2011/ Ibra miglior giocatore, El Shaarawy giovane della B, ecco tutti i vincitori. IlSussidiario.net [online]. 2012-01-24 [cit. 2021-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-04. (italsky) 
  119. Gala' Aic, Pirlo eletto giocatore 2012. Rai Sport [online]. 2013-01-28 [cit. 2021-12-29]. Dostupné online. (italsky) 
  120. 2012/13 UNFP Awards. frenchfootballweekly.com [online]. 2013-05-20 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  121. Le palmarès complet des trophées UNFP. RMC Sport [online]. 2014-05-11 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (francouzsky) 
  122. ABSALON, Julien. Le palmarès complet des Trophées UNFP 2015. RTL [online]. 2015-05-17 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (francouzsky) 
  123. Le palmarès complet des Trophées UNFP. SOFOOT.com [online]. 2016-05-08 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (francouzsky) 
  124. Meilleur joueur : Edinson Cavani (Paris Saint-Germain). Eurosport [online]. 2017-05-15 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (francouzsky) 
  125. Neymar, Mbappé, Emery, Mandanda : Le palmarès complet des trophées UNFP. Eurosport [online]. 2018-05-13 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (francouzsky) 
  126. Mbappé wins awards double. Ligue1.com [online]. 2019-05-19 [cit. 2021-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-25. (anglicky) 
  127. a b Palmarès. tropheesunfp.com [online]. UNFP [cit. 2022-02-05]. Dostupné online. (francouzsky) 
  128. FIFA FIFPro World XI 2013. FIFPro.org [online]. Neznámé datum vydání [cit. 2022-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-02. (anglicky) 
  129. FIFA/FIFPro World XI 2014. FIFA.com [online]. 2015-01-12 [cit. 2022-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-14. (anglicky) 
  130. 2015 FIFA FIFPro World XI revealed. FIFA.com [online]. 2016-01-11 [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  131. https://www.transfermarkt.de/thiago-silva/profil/spieler/29241

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]