Patrik Schick

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Patrik Schick
Patrik Schick (2018)
Patrik Schick (2018)
Osobní informace
Datum narození24. ledna 1996 (27 let)
Místo narozeníČesko Praha, Česko
Výška1,91 m
Hmotnost85 kg
Klubové informace
Současný klubNěmecko Bayer Leverkusen
Číslo dresu10
Poziceútočník
Mládežnické kluby*
2007–2014 Česko AC Sparta Praha
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2014–2016
2015–2016
2016–2017
2017–2018
2018–2020
2019–2020
2020–		 Česko AC Sparta Praha
→ Česko Bohemians 1905
Itálie Sampdoria Janov
→ Itálie AS Řím
Itálie AS Řím
→ Německo RB Leipzig
Německo Bayer Leverkusen		 00400(0)
02700(7)
0320(11)
02200(2)
02400(3)
0220(10)
0540(31)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2011
2012–2013
2013–2014
2013–2015
2015–2017
2016–		 Česko Česko U16
Česko Česko U17
Česko Česko U18
Česko Česko U19
Česko Česko U21
Česko Česko		 00200(0)
01100(7)
00900(2)
01300(7)
0120(11)
0330(18)
Úspěchy
1. česká fotbalová liga
Zlatá medaile 2013/14 AC Sparta Praha
Český fotbalový pohár
Zlatá medaile 2013/14 AC Sparta Praha
Další informace
Manžel(ka)Hana Schicková (od 2020)
DětiVictoria Schicková
Nicolas Schick
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k
3. 5. 2022
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k
16. 12. 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Patrik Schick (* 24. ledna 1996, Praha) je český fotbalový útočník a reprezentant, od 31. srpna 2020 je hráčem německého klubu Bayer Leverkusen. Za rok 2016 zvítězil v české anketě Fotbalista roku v kategorii Talent roku.[1] V téže anketě za rok 2021 se stal vítězem hlavní kategorie.[2] V roce 2021 byl britským deníkem The Guardian zahrnut v žebříčku 100 nejlepších fotbalistů.[3] V roce 2022 vyhrál novinářskou anketu Zlatý míč o nejlepšího českého fotbalistu za sezonu 2021/22.[4]

Na Mistrovství Evropy 2020 uspořádaném až později v roce 2021 pomohl národnímu mužstvu postoupit do čtvrtfinále a s pěti góly byl nejlepším střelcem turnaje společně s Cristianem Ronaldem.

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

AC Sparta Praha[editovat | editovat zdroj]

Svoji fotbalovou kariéru začal v pražské Spartě. V sezoně 2013/2014 nastřílel v starším dorostu Sparty 22 gólů ve 29 zápasech[5] a přes juniorské mužstvo a rezervu se propracoval do prvního týmu. V 1. české lize debutoval 3. května 2014 ve 27. kole proti FK Teplice (prohra Sparty 1:3), když v 84. minutě vystřídal Josefa Hušbauera.[6] V sezóně 2013/14 slavil se Spartou Praha zisk ligového titulu již ve 27. kole 4. května 2014.[7][8] 17. května 2014 získal se Spartou double po výhře 8:7 v penaltovém rozstřelu ve finále Poháru České pošty proti Viktorii Plzeň, i když ve finálovém duelu nenastoupil. Nastoupil v prvním utkání semifinále proti FK Baumit Jablonec 16. dubna 2014 (porážka 1:3).[9][10]

V evropských pohárech debutoval 18. září 2014 v prvním utkání základní skupiny I Evropské ligy 2014/15 proti italskému týmu SSC Neapol (porážka 1:3).[11]

Bohemians 1905 (hostování)[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2015 odešel na hostování do Bohemians 1905.[12] V sezóně 2015/16 Synot ligy nastoupil k 27 zápasům a vstřelil v nich 8 gólů.

Sampdoria Janov[editovat | editovat zdroj]

2016/2017[editovat | editovat zdroj]

V červenci 2016 se zrealizoval za 4 miliony eur jeho přestup ze Sparty do italského prvoligového klubu Sampdoria Janov.[13] Premiérový gól v Serii A vstřelil 26. října 2016 v utkání proti Juventusu (porážka 1:4).[14][15] V Itálii se během prvního půlroku dobře uvedl a začaly se o něj zajímat další celky Serie A.[16] V červnu 2017 byl blízko přestupu do Juventusu Turín, neprošel však zdravotními testy. Dalším zájemcem byl Inter Milán[17], o hráče se zajímaly i kluby AS Řím, Paris Saint-Germain FC, AS Monaco, Borussia Dortmund a SSC Neapol.[18]

2017/2018 – Hostování v AS Řím[editovat | editovat zdroj]

Koncem srpna 2017 se Sampdoria dohodla s jiným italským prvoligovým klubem AS Řím na prodeji hráče. Nejprve odešel za 5 milionů eur na roční hostování, které se poté změnilo díky povinné opci v přestup za dalších 33 milionů eur (celkem 38 milionů eur, cca 988 milionů Kč).[19] Tím se Schick stal nejdražší posilou AS Řím v historii (překonal přestupový rekord 36 milionů eur Argentince Gabriela Batistuty z roku 2000) a po Pavlu Nedvědovi druhým nejdražším českým fotbalistou.[20][18]

Gól Datum Soutěž (kolo) Zápas Skóre (minuta) Výsledek
1 20. 12. 2017 Coppa Italia (Osmifinále) AS Řím – Turín FC 1:20(85.) 1:2
2 21. 4. 2018 Serie A (34.) S.P.A.L. 2013 – AS Řím 0:30(60.) 0:3
3 28. 4. 2018 Serie A (35.) AS Řím – AC ChievoVerona 1:00(9.) 4:1
2017/18: Liga – 2, Pohár – 1

AS Řím[editovat | editovat zdroj]

2018/2019[editovat | editovat zdroj]

První gól sezony vstřelil 11. listopadu proti svému bývalému klubu Sampdorii. Během podzimní části se AS zranil hlavní ofenzivní hráč Edin Džeko a Patrik Schick tak dostával více příležitostí, odehrál i 5 zápasů základní části Ligy mistrů, proti Realu Madrid a Plzni dokonce v základní sestavě. Povedené utkání zažil Schick 26. prosince proti Sassuolu. Na začátku utkání zařídil pro AS Řím penaltu, kterou vzápětí proměnil Perotti a ve 23. minutě sám zvyšoval na 2:0. Schick si málem vstřelil vlastní gól, ale míč o necelý milimetr nepřešel celým objemem přes brankovou čáru[21]. V osmifinálovém utkání Coppa Italia sestřelil dvěma góly třetiligový Virtus Entella[22].

Gól Datum Soutěž (kolo) Zápas Skóre (minuta) Výsledek
4 11. 11. 2018 Serie A (12.) AS Řím – UC Sampdoria 2:00(59.) 4:1
5 26. 12. 2018 Serie A (18.) AS Řím – US Sassuolo Calcio 2:00(23.) 3:1
6 15. 1. 2019 Coppa Italia (Osmifinále) AS Řím – Virtus Entella 1:00(1.) 4:0
7 3:00(47.)
8 11. 3. 2019 Serie A (27.) AS Řím – Empoli FC 2:10(33.) 2:1
2018/19: Liga – 3, Pohár – 2
Celkem za AS Řím: Liga – 5, Pohár – 3

2019/2020 – Hostování v RB Leipzig[editovat | editovat zdroj]

Nový trenér AS Řím Paulo Fonseca příliš se Schickem nepočítal, začalo se tedy mluvit o Schickově hostování. Největšími zájemci byli anglický Newcastle nebo německé celky Borussia Dortmund a RB Leipzig[23]. Schick nakonec odešel na roční hostování do RB Leipzig, s možností uplatnění opce v případě postupu Lipska do Ligy mistrů[24]. Vinou zranění debut odehrál až 5. října proti Leverkusenu, hrál závěrečných 27 minut. Následovala reprezentační pauza, během které se ovšem Schick opět zranil[25]. Po zranění se vrátil do formy, až do přerušení soutěže nastřílel v 15 zápasech celkem 7 gólů a byl třetím nejlepším střelcem Lipska po Sabitzerovi (8) a suverénním Wernerovi (21). Kvůli přerušení soutěže z důvodu pandemie koronaviru ale není jisté, zda Lipsko uplatní výkupní klauzuli v Schickově smlouvě[26]. Podle italského deníku Gazzetta dello Sport Lipsko začalo s Římem jednat ohledně Schickovy ceny, která má být ve výši 29 milionů eur, německý celek doufal ve snížení ceny na 20 milionů.[27]

Gól Datum Soutěž (kolo) Zápas Skóre (minuta) Výsledek
1 30. 11. 2019 Bundesliga (13.) SC Paderborn – RB Leipzig 0:10(3.) 2:3
2 14. 12. 2019 Bundesliga (15.) Fortuna Düsseldorf – RB Leipzig 0:10(2.) 0:3
3 17. 12. 2019 Bundesliga (16.) Borussia Dortmund – RB Leipzig 3:30(78.) 3:3
4 21. 12. 2019 Bundesliga (17.) RB Leipzig – FC Augsburg 2:10(80.) 3:1
5 1. 2. 2020 Bundesliga (20.) RB Leipzig – Borussia Mönchengladbach 1:20(50.) 2:2
6 15. 2. 2020 Bundesliga (22.) RB Leipzig – Werder Brémy 2:00(39.) 3:0
7 1. 3. 2020 Bundesliga (24.) RB Leipzig – Bayer 04 Leverkusen 1:10(32.) 1:1
2019/20: Liga – 7
Celkem za RB Leipzig: Liga – 7

Bayer Leverkusen[editovat | editovat zdroj]

Sezóna 2020/21[editovat | editovat zdroj]

Schick posílil 8. září 2020 německý klub Bayer Leverkusen, se kterým podepsal smlouvu na pět let.[28] Přestupová částka činila 26,5 milionu eur, což bylo v přepočtu přibližně 703 milionů korun.[28] Při svém soutěžním debutu 13. září jednou skóroval a pomohl vyhrát 1. kolo domácího poháru proti Eintrachtu Norderstedt 7:0.[29] První ligový zápas ve dresu Leverkusenu si zahrál jako střídající hráč 20. září, kdy v 63. minutě nahradil Lucase Alaria. Leverkusen v 1. kole na půdě Wolfsburgu remizoval 0:0.[30] O šest dní později nastoupil v základní sestavě proti svému bývalému týmu, Lipsku, Leverkusen ovšem doma remizoval i druhé utkání, tentokráte 1:1.[31] Premiérový gól v Bundeslize v novém působiští vstřelil 3. října 2020 do sítě Stuttgartu hlavičkou ve 3. kole. Po dvaceti minutách ale musel střídat, neboť se zranil. Natržení zadního stehenního svalu jej připravilo o reprezentační duely,[32] na hřiště se vrátil až v průběhu listopadu.

Ve venkovním zápase 8. kola proti Arminii Bielefeld 21. listopadu se vrátil na fotbalové trávníky a odehrál zbylých 22 minut, během nichž strhl Leverkusen na svoji stranu výhru 2:1.[33] Proti Schalke v 10. kole odehraném 6. prosince byl jedním ze strůjců výhry 3:0 venku, když se trefil levou nohou a pomohl mužstvu udržet ligovou neporazitelnost.[34] Ve 12. kole se gólem podílel na výhře proti Kölnu (Kolínu) a pomohl Leverkusenu setrvat v čele tabulky.[35] V následujícím kole 19. prosince otevřel skóre ve „šlágru“ s Bayernem Mnichov, závěrečné minuty ale kvůli svalovému zranění nedohrál a Leverkusen přišel o výhru a podlehl v domácím prostředí 1:2.[36]

Sezóna 2021/22[editovat | editovat zdroj]

První gól sezóny zaznamenal ve druhém ligovém kole proti Mönchengladbachu 21. srpna a podílel se na vysokém domácím vítězství 4:0.[37] Přesně o týden později se po individuální akci znovu gólově prosadil, to se Leverkusenu podařilo vyhrát 4:1 na půdě Augsburgu.[38] Venkovní výhře dopomohly dva úvodní soupeřovy vlastní góly, u toho prvního byl Schick, který si tímto připsal asistenci.[39]

Dne 4. prosince 2021 vstřelil během 26 minut do sítě Greuther Fürth 4 góly v domácím zápase 14. kola a pomohl Leverkusenu vyhrát 7:1. Stal se prvním fotbalistou tohoto klubu v jeho historii, který dal 4 góly za jeden zápas Bundesligy.[40] V dalším kole otevřel na hřišti Eintrachtu Frankfurt skóre, dále přidal svůj druhý gól z penalty, domácí ovšem zápas 12. prosince otočili a vyhráli 5:2, čímž ukončili sérii tří ligových výher Leverkusenu po sobě.[41] O tři dny později dostal do vedení svůj tým dvěma góly, hostující Hoffenheim ale po 80. minutě vyrovnal na 2:2. Za podzimní část sezóny zaznamenal 16 gólů a překonal klubový rekord držený Ulfem Kirstenem se 14 góly.[42] Po podzimní části byl se 16 góly druhým nejlepším střelcem Bundesligy v závěsu za útočníkem Bayernu Mnichov Robertem Lewandowskim (19 gólů).[43]

V průběhu prosince 2021 byl britským deníkem The Guardian zahrnut v žebříčku 100 nejlepších fotbalistů, kde obsadil 79. příčku.[3] Na české scéně se v téže době umístil sedmý v anketě „Sportovec roku“.[44] Na konci prosince ovládl hlasování podzimní části ankety 26. ročníku českého Zlatého míče.[45]

Ve střílení gólů pokračoval i v dalším roce, 8. ledna dal gól berlínskému Unionu při domácí remíze 2:2.[46] O sedm dní později podpořil výhru 2:1 vítězným gólem do brány Borussie Mönchengladbach. Předtím z penalty nepřekonal soupeřova brankáře Yanna Sommera.[47] Jeho 20. gól v ligové sezóně nezabránil 18. února porážce 2:3 s Mainzem (Mohučí). Kvůli zranění však pár minut po začátku druhé půle musel střídat.[48]

Schickův návrat na trávník se odehrál 2. dubna, jako střídající hráč byl v lize přítomen u výhry 2:1 nad Herthou.[49] V boji o příčky zaručující Ligu mistrů vyhrál Leverkusen 23. dubna 4:1 nad Greuther Fürth a 2. května nad Eintrachtem Frankfurt 2:0 a v obou zápasech se jednou trefil i Schick.[50][51] Ligu mistrů následně zaručila výhra 4:2 proti Hoffenheimu 7. května. Ke dvěma gólům přidal ještě asistenci na gól Moussy Diabyho.[52]

29. května poprvé vyhrál anketu Fotbalista roku ziskem 949 bodů, o 258 bodů porazil reprezentačního spoluhráče a obhájce ocenění Tomáše Součka.[2] 20. září 2022 vyhrál novinářskou anketu Zlatý míč o nejlepšího českého fotbalistu za sezonu 2021/22.[4]

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Fotbalista Patrik Schick v červeném dresu české reprezentace se dívá ukazuje pravou rukou směrem do objektivu.
Patrik Schick v dresu české reprezentace proti Severnímu Irsku (Stadion Letná, 2019)

Schick prošel mládežnickými reprezentacemi ČR od kategorie U16.[53] S 10 vstřelenými góly se stal králem střelců v kvalifikaci na Mistrovství Evropy hráčů do 21 let 2017.[54] Trenér Vítězslav Lavička jej v červnu 2017 zařadil do 23členné nominace na evropský šampionát v Polsku.[55] Český tým obsadil se třemi body 4. místo v základní skupině C.

V A-mužstvu Česka debutoval pod trenérem Pavlem Vrbou 27. května 2016 v přípravném utkání na EURO 2016 v rakouském Kufsteinu proti reprezentaci Malty (výhra 6:0). Nastoupil na hřiště v 66. minutě a při svém debutu vstřelil gól.[56]

V březnu 2021 byl nominován na utkání zahajující kvalifikaci na MS 2022, stejně jako ostatní čeští reprezentanti z Bundesligy měl ale být původně k dispozici pouze pro první zápas s Estonskem.[57] V předvečer zápasu s Belgií však německá vláda rozhodla o uvolnění proticovidových opatření v podobě vyřazení Česka a Spojeného království ze seznamu rizikových zemí, čímž odpadla hráčům po návratu do Německa nutnost povinné čtrnáctidenní karantény, kterou bundesligové kluby nechtěli dopustit.[58] Z důvodu nejasného počátku platnosti se ale tito hráči připojili ke zbytku týmu až ve Walesu.[59] Schick nastoupil v základní sestavě jak proti Estonsku, kdy se dokonce prosadil i gólově, tak proti Walesu, kdy ovšem na začátku druhého poločasu obdržel červenou kartu. Šlo o jeho první starty za reprezentaci od října 2019. V červnu 2021 nastoupil k přípravnému zápasu proti Albánii, ve kterém vstřelil jubilejní 1500. gól české reprezentace.

EURO 2020[editovat | editovat zdroj]

Mistrovství Evropy 2020 neboli EURO bylo kvůli pandemii covidu-19 o rok odloženo. Na konci května roku 2021 jej reprezentační trenér Jaroslav Šilhavý jmenoval do konečné 26-členné nominace na evropský turnaj.[60] Po prvním přípravním zápase s Itálií (porážka 0:4) otevřel Schick skóre ve druhém takovém zápase proti Albánii a pomohl vyhrát 3:1.[61] V prvním zápase skupiny „D“ v Glasgow proti domácímu Skotsku 14. června dvěma góly rozhodl o výhře 2:0. Nejprve hlavičkou po rohovém kopu, zkraje druhého poločasu pak ze 45 metrů překonal vysoko postaveného brankáře soupeře.[62] Proti Chorvatsku 18. června znovu v Glasgow poslal Schick národní tým do vedení, když byl faulován loktem obránce Dejana Lovrena a rozhodčí udělil Česku penaltu. Ačkoliv mu po faulu tekla z nosu krev, penaltu proměnil. Po poločase srovnal soupeř na konečných 1:1.[63] Před zápasem ve Wembley proti domácí Anglii 22. června byl již postup zaručen a Češi drželi čelo tabulky. Porážka 0:1 odsunula tým na třetí místo.[64] Po skupinové fázi patřilo útočníkovi dělené první místo v počtu vyslaných střel.[65]

V osmifinále s Nizozemskem 27. června v Budapešti se po bezgólovém poločase dostal Schick do souboje s obráncem Matthijsem de Ligtem, jenž za zahrání balónu rukou obdržel červenou kartu. Český tým dostal do vedení Tomáš Holeš, který deset minut před koncem asistoval gólu Schicka na konečných 2:0.[66] Čtvrtfinále s Dánskem se konalo 3. července v Baku ale navzdory Schickově snížení na 1:2 tímto výsledkem skončilo. Schick pátým gólem na turnaji dorovnal počin Milana Baroše z Mistrovství Evropy 2004.[67] Zlatou kopačku pro nejlepšího střelce turnaje obdržel Cristiano Ronaldo, který kromě pěti gólů zaznamenal oproti Schickovi též asistenci.[68] Schick vyhrál hlasování fanoušků o nejlepší gól turnaje na webu UEFA za svojí trefu proti Skotsku.[69]

Reprezentační zápasy a góly[editovat | editovat zdroj]

Zápasy Patrika Schicka v A-týmu české reprezentace
Rok Zápasy Góly
2016 3 1
2017 2 0
2018 9 4
2019 8 4
2021 8 6
2022 2 1
Celkem 30 15
Platí k 14. 6. 2021
Góly Patrika Schicka v A-týmu české reprezentace
Seznam reprezentačních gólů Patrika Schicka
Gól Datum Místo Zápas Soupeř Skóre Výsledek Soutěž
1 27. května 2016 Kufstein Arena, Kufstein, Rakousko 1 Malta Malta 6–0 6–0 Přátelský zápas
2 26. března 2018 Guangxi Sports Center, Nan-ning, Čína 7 Čína Čína 2–1 4–1 China Cup 2018
3 6. září 2018 Městský fotbalový stadion Miroslava Valenty, Uherské Hradiště, Česko 10 Ukrajina Ukrajina 1–0 1–2 Liga národů UEFA 2018/2019
4 13. října 2018 City Arena Trnava, Trnava, Slovensko 11 Slovensko Slovensko 2–1 2–1
5 19. listopadu 2018 Sinobo Stadium, Praha, Česko 14 1–0 1–0
6 7. června 2019 Stadion Sparty na Letné, Praha, Česko 17 Bulharsko Bulharsko 1–1 2–1 Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2020
7 2–1
8 10. června 2019 Andrův stadion, Olomouc, Česko 18 Černá Hora Černá Hora 3–0 3–0
9 7. září 2019 Fadil Vokrri Stadium, Priština, Kosovo 19 Kosovo Kosovo 1–0 1–2
10 24. března 2021 Arena Lublin, Lublin, Polsko 23 Estonsko Estonsko 1–1 6–2 Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2022
11 8. června 2021 Stadion Sparty na Letné, Praha, Česko 26 Albánie Albánie 1–0 3–1 Přátelský zápas
12 14. června 2021 Hampden Park, Glasgow, Skotsko 27 Skotsko Skotsko 1–0 2–0 Mistrovství Evropy ve fotbale 2020
13 2–0
14 18. června 2021 28 Chorvatsko Chorvatsko 1–0 1–1
15 27. června 2021 Puskás Aréna, Budapešť, Maďarsko 30 Nizozemsko Nizozemsko 2–0 2–0
16 3. července 2021 Olympijský stadion, Baku, Ázerbájdžán 31 Dánsko Dánsko 1–2 1–2
17 11. října 2021 Ak Bars Arena, Kazaň, Rusko 33 Bělorusko Bělorusko 1–0 2–0 Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2022
18 27. září 2022 Kybunpark, St. Gallen, Švýcarsko 35 Švýcarsko Švýcarsko 1–2 1–2 Liga národů UEFA 2022/2023

Úspěchy a ocenění[editovat | editovat zdroj]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Jeho starší sestra Kristýna Schicková (* 1994) je modelka, v roce 2013 byla finalistkou České miss. S manželkou Hanou Schickovou má dceru Victorii a syna Nicolase.[70]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Fotbalistou roku je znovu Čech, mezi trenéry skončila Vrbova série. iDNES.cz [online]. 2017-03-20 [cit. 2017-03-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Schick českým fotbalistou roku! Za ním duo z West Hamu či Vaclík. iSport.cz [online]. 2022-05-29 [cit. 2022-05-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Další ocenění pro Schicka. The Guardian ho vybral mezi stovku nejlepších fotbalistů roku. The Guardian [online]. 2021-12-21 [cit. 2021-12-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Schick poprvé vyhrál anketu Zlatý míč. EuroFotbal.cz [online]. [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ Patrik Schick - AC Sparta Praha Archivováno 18. 5. 2014 na Wayback Machine., sparta.cz
  6. ↑ Teplice - Sparta 3:1, eurofotbal.cz, citováno 3. 5. 2014
  7. ↑ Sparta je fotbalovým mistrem, titul slaví po remíze Plzně v Jablonci, iDNES.cz, citováno 4. 5. 2014
  8. ↑ Noví fotbaloví šampioni. Tihle fotbalisté vybojovali pro Spartu titul, iDNES.cz, citováno 4. 5. 2014
  9. ↑ PLZ - SPA 1:1 pp, 7:8 pen., iDNES.cz, citováno 17. 5. 2014
  10. ↑ FK Baumit Jablonec - AC Sparta Praha 3:1 (1:0) , fotbal.cz, citováno 17. 5. 2014
  11. ↑ NAP - SPA 3:1, iDNES.cz, citováno 18. 9. 2014
  12. ↑ Bohemians získali útočníka, ze Sparty přichází na hostování Schick, iDNES.cz, cit. 23. 6. 2015
  13. ↑ POTVRZENO. Schick jde ze Sparty do Janova za 108 milionů!, iSport.cz, cit. 13. 7. 2016
  14. ↑ Schick vstřelil gól Juventusu, s porážkou Sampdorie však nehnul. iDNES.cz [online]. 2016-10-26 [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. 
  15. ↑ Juventus-Sampdoria 4-1: i bianconeri servono il poker e ripartono. la Repubblica [online]. 2016-10-26 [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. (italsky) 
  16. ↑ Zájem o Schicka roste. Slavný Inter ho chce vykoupit za 660 milionů. iSport.cz [online]. [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. 
  17. ↑ Inter vábí Schicka! Nabízí 52 milionů ročně, rozhodne zdravotní prohlídka. iSport.cz [online]. [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b Schick je v Římě! Fotil se s fanoušky, nadšený dav skandoval jeho jméno, iSport.cz, cit. 29. 8. 2017
  19. ↑ Jako lev! AS Řím představilo Schicka vtipným videem, bude mít číslo 14, iSport.cz, cit. 29. 8. 2017
  20. ↑ Schick podepsal s AS Řím na pět let! Český útočník mluvil i s trenérem, iSport.cz, cit. 29. 8. 2017
  21. ↑ NOVÁK, Miloslav. Milimetrový verdikt: Schick přišel o gól, o který nestál. Soupeř zuřil. iDnes [online]. 2018-12-27 [cit. 2018-12-28]. Dostupné online. 
  22. ↑ ČTK. Schick dvěma góly a přihrávkou pomohl Římu do čtvrtfinále poháru. iDnes [online]. 2019-01-14 [cit. 2019-01-15]. Dostupné online. 
  23. ↑ Trenér AS nechce Schicka! Odchod je prý blízko, útočník odmítl Newcastle. iSport.cz [online]. 2019-08-10 [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. 
  24. ↑ Schick míří do Lipska. Obohatí náš útok, budeme variabilnější, věří v RB. iSport.cz [online]. 2019-09-02 [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. 
  25. ↑ Další problémy pro Schicka. V reprezentaci se zranil, Lipsku bude chybět. iSport.cz [online]. 2019-10-16 [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. 
  26. ↑ TASENDE, José. Ablösen utopisch: Was wird aus Angelino und Schick? (česky: Utopické vykoupení: Co se stane s Angelinem a Schickem?). Kicker [online]. 2020-03-27 [cit. 2020-04-15]. Dostupné online. (německy) 
  27. ↑ Lipsko už jedná s AS Řím o Schickově přestupu, tvrdí italská média. iDnes.cz [online]. 2020-04-15 [cit. 2020-04-15]. Dostupné online. 
  28. ↑ a b Schick se na pět let upsal Leverkusenu. Německý tým představil českého útočníka vtipným videem. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-09-08 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  29. ↑ Schick už pálí za Leverkusen. Útočník se trefil při debutu, pomohl k pohárové výhře. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-09-13 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  30. ↑ Schick v lize debutoval za Leverkusen při venkovní remíze. Nastoupil po hodině hry. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-09-20 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  31. ↑ Dortmund selhal v Augsburgu, Schick se proti nedávným spoluhráčům neprosadil. iDnes.cz [online]. 2020-09-26 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  32. ↑ Fotbalová reprezentace se musí obejít bez zraněného Schicka. Sport.cz [online]. 2020-10-04 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  33. ↑ Aleksandar Dragovic snatches late winner as Bayer Leverkusen see off Arminia Bielefeld. www.bundesliga.com [online]. 2020-11-21 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ Schalke - Leverkusen 0:3 / Schick přispěl gólem k výhře Leverkusenu. Sport.cz [online]. 2020-12-06 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. 
  35. ↑ Leverkusen v Německu uhájil první místo, Schick přispěl gólem. idnes.cz [online]. 2020-12-16 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. 
  36. ↑ Leverkusen - Bayern 1:2. Schick se po gólu zranil, otočil Lewandowski. isport.blesk.cz [online]. 2020-12-19 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. 
  37. ↑ Schick zaznamenal první gól v sezoně, Dortmund prohrál s Freiburgem. IDNES.cz [online]. 2021-08-21 [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. 
  38. ↑ PALIČKA, Jan. Schick zůstal v ráži a poslouchá komplimenty. Kde se skrývá jeho vrchol?. IDNES.cz [online]. 2021-08-30 [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. 
  39. ↑ FC Ausgburg 1:4 Bayer 04 Leverkusen. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. 
  40. ↑ Schick a jeho čtyřgólová show, stačila mu půlhodina. Řádil také Lewandowski. idnes.cz [online]. 2021-12-04 [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. 
  41. ↑ Schick dvěma trefami mírnil vysokou porážku Leverkusenu na hřišti Frankfurtu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-12-12 [cit. 2021-12-14]. Dostupné online. 
  42. ↑ Schick dal oba góly Leverkusenu při remíze s Hoffenheimem a má klubový rekord. IDNES.cz [online]. 2021-12-15 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online. 
  43. ↑ MCALEER, Ben. Lewandowski and Haaland among mid-season Bundesliga award winners. WhoScored.com [online]. 2021-12-20 [cit. 2021-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ Anketu Sportovec roku vyhrál potřetí zlatý judista Krpálek, druhé místo obsadila tenistka Krejčíková. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-12-22 [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. 
  45. ↑ Schick má nakročeno k vítězství ve Zlatém míči, druhý je po podzimu Souček. ČT Sport [online]. 2021-12-27 [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. 
  46. ↑ Schickův gól stačil na remízu, Kadeřábek se zranil. Dortmund skvěle otočil. IDNES.cz [online]. 2022-01-08 [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. 
  47. ↑ Schick k dalšímu gólu ještě zahodil penaltu, Leverkusen vyhrál. Lewandowski nasázel hattrick. ČT Sport [online]. 2022-01-14, rev. 2022-01-16 [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. 
  48. ↑ Schickova jubilejní trefa Leverkusenu nestačila, Kadeřábek pomohl Hoffenheimu asistencí. ČT Sport [online]. 2022-02-18, rev. 2022-02-20 [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. 
  49. ↑ Darida dal gól, ale slavil navrátilec Schick. Dortmund podlehl Lipsku. iSport.cz [online]. 2022-04-02 [cit. 2022-05-09]. Dostupné online. 
  50. ↑ KONEČNÝ, Daniel. Schick, noční můra Fürthu. Bayer má klíčové body a je znovu třetí. iSport.cz [online]. 2022-04-23 [cit. 2022-05-09]. Dostupné online. 
  51. ↑ Schick se gólem proti Frankfurtu znovu odpoutal od Haalanda, Leverkusen je blízko Lize mistrů. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-05-02 [cit. 2022-05-09]. Dostupné online. 
  52. ↑ Schick vystřílel Leverkusenu účast v Lize mistrů, Hoffenheimu nepomohla ani Kadeřábkova asistence. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-05-07 [cit. 2022-05-09]. Dostupné online. 
  53. ↑ Reprezentační statistiky Patrika Schicka na stránkách Fotbalové asociace České republiky
  54. ↑ 2017 UEFA European Under-21 Championship Qualification – Statistics, UEFA.com, cit. 21. 1. 2017 (anglicky)
  55. ↑ Czech Republic Squad, UEFA Under-21 Championship Poland 2017, UEFA.com, cit. 18. 6. 2017 (anglicky)
  56. ↑ Česko - Malta 6:0, pohodový test. Rosický hrál, Čech má rekord, iDNES.cz, cit. 27. 5. 2016
  57. ↑ Reprezentace využije hráče z Německa jen v prvním duelu. EuroFotbal.cz [online]. [cit. 2021-04-04]. Dostupné online. 
  58. ↑ Čtveřice z bundesligy možná bude moci proti Belgii nastoupit. EuroFotbal.cz [online]. [cit. 2021-04-04]. Dostupné online. 
  59. ↑ Čtveřice z bundesligy bude k dispozici až na úterní zápas ve Walesu. EuroFotbal.cz [online]. [cit. 2021-04-04]. Dostupné online. 
  60. ↑ Nominace na UEFA EURO 2020. FOTBAL.cz [online]. 2021-05-31 [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. 
  61. ↑ Češi se naladili na ME výhrou. O triumfu nad Albánií rozhodla druhá půle. ČT Sport [online]. 2021-06-08 [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. 
  62. ↑ Brankář byl venku, tak jsem to tam prásknul. Schick o své životní trefě. iDNES.cz [online]. 2021-06-14 [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. 
  63. ↑ Osmifinále Eura je blízko. Bod proti Chorvatům trefil zkrvavený Schick. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-06-18 [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. 
  64. ↑ Šilhavý: Postup ze skupiny je úspěch. Osmifinále? Jsme schopni překvapit. iDNES.cz [online]. 2021-06-23 [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. 
  65. ↑ Schick vyslal na EURO nejvíce střel na branku, Souček je druhým nejlepším běžcem. Sport.cz [online]. 2021-06-24 [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. 
  66. ↑ Češi si na Euru poradili s favorizovaným Nizozemskem a po vítězství 2:0 je čeká čtvrtfinále. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-06-27 [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. 
  67. ↑ Češi prohráli s Dánskem 1:2 a končí ve čtvrtfinále. V závěru už nebyly na vyrovnání síly. Lidovky.cz [online]. 2021-07-03 [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. 
  68. ↑ Střelcům na Euru vládli Schick s Ronaldem, Zlatou kopačku bere díky asistenci portugalská hvězda. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-07-12 [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. 
  69. ↑ Schickova trefa proti Skotsku vyhrála anketu o nejhezčí gól ME. Eurofotbal.cz [online]. 2021-07-14 [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. 
  70. ↑ Schick řádí nejen na hřišti. Fotbalista se stal podruhé otcem. IDNES.cz [online]. 2021-10-11 [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Zlatá medaile AC Sparta Praha – 2013/2014 Zlatá medaile
Brankáři
Hráči
Trenér
Česko na Mistrovství Evropy do 21 let 2017
1 Luděk Vejmola • 2 Stefan Simič • 3 Marek Havlík • 4 Michal Sáček • 5 Tomáš Souček • 6 Michael Lüftner • 7 Lukáš Juliš • 8 Antonín Barák • 9 Tomáš Chorý • 10 Michal Trávník (C) • 11 Jakub Jankto • 12 Michal Hubínek • 13 Jakub Nečas • 14 Patrik Schick • 15 Patrizio Stronati • 16 Lukáš Zima • 17 Václav Černý • 18 Petr Ševčík • 19 Milan Havel • 20 Martin Hašek • 21 Daniel Holzer • 22 Filip Kaša • 23 Patrik Macej • Trenér: Vítězslav Lavička
 Česko
Československý a český fotbalista roku
1965: Popluhár • 1966: Masopust • 1967: Geleta • 1968: Viktor • 1969: Kuna • 1970: Dobiaš • 1971: Dobiaš • 1972: Viktor • 1973: Viktor • 1974: Pivarník • 1975: Viktor • 1976: Viktor • 1977: Kroupa • 1978: Nehoda • 1979: Nehoda • 1980: Panenka • 1981: Kozák • 1982: Fiala • 1983: Vízek • 1984: Berger • 1985: Vízek • 1986: Chovanec • 1987: Hašek • 1988: Hašek • 1989: Bílek • 1990: Kocian • 1991: Skuhravý • 1992: Moravčík • 1993: Kouba • 1994: Kuka • 1995: Drulák • 1996: Poborský/Berger • 1997: Němec • 1998: Nedvěd • 1999: Koller • 2000: Nedvěd • 2001: Rosický • 2002: Rosický • 2003: Nedvěd • 2004: Nedvěd • 2005: Čech • 2006: Rosický • 2007: Jankulovski • 2008: Čech • 2009: Čech • 2010: Čech • 2011: Čech • 2012: Čech • 2013: Čech • 2014: Lafata • 2015: Čech • 2016: Čech • 2017: Darida • 2018: Vaclík • 2019: Souček • 2020: Souček • 2021: Schick • 2022: Schick
Do roku 1992 anketa jako Československý fotbalista roku; od roku 1993 jako Český fotbalista roku
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Patrik_Schick&oldid=22561831“