Pandemie covidu-19 v Německu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pandemie covidu-19 v Německu
Mapa spolkových zemí k 28. březnu:      1–9 potvrzených případů      10–99 potvrzených případů      100–499 potvrzených případů      500–999 potvrzených případů      1000–9999 potvrzených případů      10000+ potvrzených případů
Mapa spolkových zemí k 28. březnu:
     1–9 potvrzených případů
     10–99 potvrzených případů
     100–499 potvrzených případů
     500–999 potvrzených případů
     1000–9999 potvrzených případů
     10000+ potvrzených případů
Období 28. ledna 2020 – současnost
Virus koronavirus SARS-CoV-2
Nemoc covid-19
Geografie
Rozšíření všechny regiony
Následky
Nakažení 194 458[1] (27. června 2020)
Úmrtí 8 968[1] (27. června 2020)
Zotavení 177 434[1] (27. června 2020)
Logo Wikimedia Commons Multimediální soubory na Wikimedia Commons

Pandemie covidu-19 se do Německa rozšířila 28. ledna 2020, kdy byl potvrzen první případ v bavorském okrese Starnberg nedaleko Mnichova.

Průběh pandemie[editovat | editovat zdroj]

Několik dalších německých občanů bylo na začátku pandemie pozitivně diagnostikováno v zahraničí. V egyptském letovisku Hurghada zemřel 8. března 2020 šedesátiletý německý turista, který se stal první známou obětí epidemie koronaviru na africkém kontinentu.[2]

Ke dni 13. dubna bylo v Německu evidováno 127 854 případů nakažených pacientů a byly zasaženy všechny spolkové země. Do toho dne zemřelo 3 022 pacientů, ale 53 913 lidí již bylo vyléčeno.[1] Německo bylo k tomu dni třetí nejzasaženější evropskou zemí po ItáliiŠpanělsku co do počtu potvrzených nakažených, ale počet zemřelých byl mnohem nižší než v obou jmenovaných zemích a také nižší než ve Francii.

Počet infikovaných na 10 000 obyvatel podle okresů ke dni 20. března 2020

Ke dni 27. června 2020 bylo v Německu od začátku pandemie zjištěno 194 458 nakažených osob. Přes zlepšenou účinnost ochranných opatření a značnou efektivnost zdravotnického systému na COVID-19 zemřelo do toho dne v celém Německu 8 968 pacientů, ovšem se značnými regionálními rozdíly. Nejvíce nakažených a úmrtí bylo v Bavorsku, Bádensku-Württembersku a Severním Porýní-Vestfálsku. Na druhou stranu bylo již 177 434 uzdravených lidí, počet zjištěných nadále nemocných se tedy k tomuto datu snížil na 8 056 osob.[1][3] Přes značný počet infikovaných lidí a úmrtí je tato bilance jedna z nejlepších v celé Evropské unii.

Průměrný věk zemřelých na COVID-19 je udáván kolem 81-82 let, mnoho z nich zemřelo v domovech pro důchodce. Intenzita pandemie v Německu byla podle výpočtů Institut Roberta Kocha (RKI) v Berlíně zprvu měřena dobou, za kterou by se počet nakažených zdvojnásobil. Od velmi nepříznivých ukazatelů ke konci března 2020 (trvalo by to méně než 10 dnů) byla ke 13. dubnu zjištěna již poměrně uspokojivá hodnota 54,7 dne. Ke dni 5. května 2020 činil tento ukazatel 123,1 dne. Soustavné prodlužování tohoto předpokládaného časového období bylo podle expertů důležitým indikátorem z hlediska zatížení zdravotního systému země.

Od 6. května 2020 přestal RKI dobu zdvojnásobení počtu infikovaných osob zveřejňovat, místo toho začal uvádět tzv. reprodukční číslo R. Tento ukazatel udává aktuální počet lidí, které nakazí jedna již nemocná osoba, a hodnota R <1,0 znamená, že počet nově nakažených lidí by se mohl za normálních okolností dále snižovat. Začátkem května byly již zaznamenány poměrně nízké hodnoty tohoto ukazatele, nejméně to bylo 7. května, a to R = 0,65. Ke dni 13. května 2020 byla uveřejněna hodnota R = 0,94.[3]

Ke dni 29. května 2020 byla uveřejněna hodnota ukazatele R = 0,61.[3] Ani tento ukazatel však nelze brát jako spolehlivé vodítko, neboť náhlý výskyt hromadného onemocnění na jednom nebo několika místech při sníženém stavu ještě akutních případů vede k jeho prudkému zvýšení. To se projevilo 1. června, kdy při počtu nakažených už jen 9 370 se ukazatel R zvýšil na 1,2[3] v důsledku nákazy u několika velkých rodin v panelovém domě se 600 nájemníky v univerzitním městě Göttingen.

Onemocnění pracovníků na jatkách[editovat | editovat zdroj]

Dne 11. května byla zjištěna první hromadná onemocnění u dělníků na jatkách, hlavně ve spolkových zemích Severní Porýní-Vestfálsko a Dolní Sasko. Jsou to především RumuniBulhaři, ale také Poláci, kteří pracují v mnoha případech za poměrně nízké mzdy jako zaměstnanci tzv. subdodavatelů nebo zprostředkovatelů pracovních sil. Příčiny jejich masového nakažení jsou rozmanité, publikace hovořily o přílišné hustotě pracovníků na zpracovatelských linkách při nízkých teplotách a o situaci v ubytovnách (kde je málo prostoru pro jednotlivce) a také o nedostatečné kontrole dodržování předpisů ze strany úřadů.

Nejvážnější případ onemocnění covidem-19 se udál v druhé polovině června u společnosti Tönnies Holding ve městě Rheda-Wiedenbrück v okrese Gütersloh, které jsou největším závodem pro porážku prasat a zpracování vepřového masa v Německu. Mají také významný podíl na porážce hovězího dobytka a zpracování jeho masa. Přes moderní zařízení a dodržování většiny ochranných opatření se tam rychle nakazilo více než 1 300 dělníků poté, co se několik zaměstnanců zúčastnilo bohoslužeb. Ministr práce a zdravotnictví země Severní Porýní-Vestfálsko Karl-Josef Laumann poté hovořil o tom, že masný průmysl neprojevil dostatečnou ochotu změnit systém zaměstnávání zahraničních dělníků. Jeho důvěra v jednání společnosti Tönnies „se rovná nule“.[4][5]

V červnu 2020 přešel RKI k výpočtu rovnovážnějšího ukazatele R–7 (pro průměr 7 dní). V důsledku hromadného výskytu nemoci COVID-19 na některých jatkách byla pro den 22. června 2020 zaznamenána hodnota R-7 = 2,13. Poté, co byla na okresy Gütersloh a Warendorf uvalena poměrně přísná karanténa, zatímco jinde v Německu již platilo značné uvolnění předpisů, klesla hodnota ukazatele R-7 ke dni 27. června na 1,02.

Předpoklady pro boj s pandemií[editovat | editovat zdroj]

V dalším průběhu pandemie COVID-19 se příznivě projevila vysoká vyspělost německého zdravotnictví jak v  oblasti personální, tak ohledně technického vybavení a modernosti zařízení od nemocnic po kliniky, soukromé lékařské praxe a zkušební laboratoře. Paradoxně však v kritické době na začátku pandemie nebyl vůbec zajištěn dostatek ochranných pomůcek jako oblečení, roušek a dokonce i desinfekčních prostředků, a to jak ve zdravotnictví samotném, tak v domovech pro seniory. Nebyly v dostatečném množství ani testy na zjištění této nemoci.

Německo má k dispozici zhruba 32 400 nemocničních lůžek pro intenzívní péči o pacienty,[6] velký počet z nich vybavených plicními ventilátory. Zdravotnictví disponuje více než 400 000 lékaři všech oborů (z toho 53 000 přišlo do země ze zahraničí) a vcelku i potřebným počtem sester a asistentek, takže i přes velké zatížení personálu je situace zvládnutelná. Kvůli boji s pandemií COVID-19 bylo na jejím počátku nařízeno omezení operačních zákroků při jiných onemocněních na nejnutnější případy. Učiněná opatření a strach lidí z nákazy se projevily nepříznivým vývojem u jiných nemocí než COVID-19, např. tím, že lidé přestali chodit k odborným lékařům a zanedbávali svá jiná onemocnění.

Lůžka s intenzívní péčí nebyla ke konci května 2020 v daném rozsahu ani už potřebná pro boj s pandemií. Celkový počet lůžek obsazených pacienty byl 20 622, 11 755 však bylo neobsazených.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Coronavirus-Monitor [online]. Berliner Morgenpost [cit. 2020-03-29]. Dostupné online. (německy) 
  2. První mrtvý v Africe. V Egyptě zabil koronavirus Evropana. iDNES.cz [online]. 2020-03-08 [cit. 2020-03-11]. Dostupné online. 
  3. a b c d T-Online.de, 27. června 2020, podle údajů Johns-Hopkins-UniversityInstitutu Roberta Kocha (RKI).
  4. Druck auf Fleischindustrie wächst (Tlak na masný průmysl roste). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 22. června 2020, s. 1 (německy).
  5. Unter Quarantäne (Pod karanténou). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 22. června 2020, s. 2 (německy).
  6. a b GEINITZ, Christian: Tausende Intensivbetten unbelegt (Tisíce intenzívních lůžek nejsou obsazeny). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 30. května 2020, s. 21 (německy).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]