Aston Villa FC
| Aston Villa FC | ||||
|---|---|---|---|---|
| Název | Aston Villa Football Club | |||
| Přezdívka | „The Claret and Blue“ „The Villans“ „The Villa“ „The Lions“ | |||
| Země |  Anglie (Spojené království) | |||
| Město | Birmingham | |||
| Založen | 1874 | |||
| Asociace |  Football Association | |||
| ||||
| Soutěž | Premier League | |||
| 2024/25 | 6. místo | |||
| Stadion | Villa Park, Birmingham | |||
| Kapacita | 42 789 diváků | |||
| Vedení | ||||
| Vlastník |  NSWE Group (55 %)  Recon Group (45 %) | |||
| Předseda | Nassef Onsi Sawiris | |||
| Trenér |  Unai Emery | |||
| Oficiální webová stránka | ||||
| Největší úspěchy | ||||
| Ligové tituly | 7× mistr Anglie | |||
| Domácí trofeje | 7× FA Cup 5× EFL Cup 1× Community Shield | |||
| Mezinárodní trofeje | 1× Pohár mistrů evropských zemí | |||
| Premier League 2024/2025 | ||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | ||||
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Pohár mistrů evropských zemí | ||
 |
1981/82 | Aston Villa FC |
| Superpohár UEFA | ||
|
1982 | Aston Villa FC |
| First Division / Premier League | ||
 |
1888/1889 | Aston Villa FC |
|
1893/94 | Aston Villa FC |
 |
1894/95 | Aston Villa FC |
|
1895/96 | Aston Villa FC |
|
1896/97 | Aston Villa FC |
|
1898/99 | Aston Villa FC |
|
1899/00 | Aston Villa FC |
|
1902/03 | Aston Villa FC |
|
1907/08 | Aston Villa FC |
|
1909/10 | Aston Villa FC |
|
1910/11 | Aston Villa FC |
|
1912/13 | Aston Villa FC |
|
1913/14 | Aston Villa FC |
|
1928/29 | Aston Villa FC |
|
1930/31 | Aston Villa FC |
|
1932/33 | Aston Villa FC |
|
1980/81 | Aston Villa FC |
|
1989/90 | Aston Villa FC |
|
1992/93 | Aston Villa FC |
Aston Villa FC (celým názvem: Aston Villa Football Club) je anglický fotbalový klub, který sídlí ve městě Birmingham v metropolitním hrabství West Midlands. Založen byl v roce 1874. Patří k nejčastějším účastníkům první anglické ligy, kterou vyhrál 7x. V roce 1982 vyhrál Pohár mistrů. Od sezóny 2019/20 působí v Premier League (nejvyšší soutěž v Anglii). Hráli za něj i čeští reprezentanti Milan Baroš[1] a Patrik Berger.[2]
Své domácí zápasy odehrává na stadionu Villa Park s kapacitou 42 553 diváků.
Historie
[editovat | editovat zdroj]1874-1920
[editovat | editovat zdroj]Fotbalový klub Aston Villa byl založen v březnu 1874 a jeho čtyři zakladatelé Aston Villa byli Jack Hughes, Frederick Matthews, Walter Price a William Scattergood.[3] První zápas Aston Vily byl proti místnímu rugbyové týmu místního Aston Brook St Mary. Podmínkou zápasu bylo, že první poločas se odehraje podle pravidel Rugby a druhý poločasu podle pravidel asociace.[4] Po přechodu na půdu Wellington Road v roce 1876 se Villa brzy etablovala jako jeden z nejlepších týmů v Midlands.
Tým Aston Villa z roku 1899, který vyhrál charitativní turnaj první divize a šerifa z Londýna (sdílený s Queen 's Park), jakož i množství vyznamenání za župní poháre. Klub vyhrál svůj první FA Cup v roce 1887 a kapitán Archie Hunter se stal jedním z prvních velkých jmen týmu. Tým Aston Villa se ukázal jako nejúspěšnější anglický klub viktoriánské éry a do konce vlády královny Viktorie v roce 1901 získal nejméně pět ligových titulů a tři FA Cupy.[5] V roce 1897, v roce, kdy Villa vyhrála Double, se přestěhovali do svého nynějšího domova Aston Lower Grounds.[4] Příznivci vytvořili název "Villa Park"; žádné oficiální prohlášení neuvádí název stadionu jako Villa Park.[6]
1920-1964
[editovat | editovat zdroj]Aston Villa vyhrála šestý FA Cup v roce 1920, krátce poté, co klub začal pomalu klesat. Villa, v té době jeden z nejslavnějších a nejúspěšnějších klubů světového fotbalu, vypadla vůbec poprvé v roce 1936 do Druhé Divize. Bylo to do velké míry výsledkem negativního defenzivního rekordu: v 42 zápasech dostali až 110 gólů, z toho 7 gólů Tedy Drakea z Arsenalu při neslavné porážce 1-7 ve Villa Parku.[7] Stejně jako všechny anglické kluby, i Villa byla na sedm sezón poznamenána druhou světovou válkou když tento konflikt předčasně ukončil několik slibných kariér.[8]
Tým byl kompletně změněn pod vedením bývalého hráče Alexa Massimi pro zbytek 40. let 20. století. Tým se však v lize trápil a o dvě sezóny později vypadl do nižší ligy, avšak pod správcovským vedením manažera Joea Mercera se Villa vrátili do nejvyšší soutěže v roce 1960 jako šampion druhé ligy. V následující sezóně se Aston Villa stala prvním týmem, který vyhrál Anglický ligový pohár.[8]
1964-2016
[editovat | editovat zdroj]Mercer vynucený odchod z klubu v roce 1964 signalizoval období hluboké nejistoty. Nejúspěšnější klub v Anglii se snažil držet krok se změnami v moderní hře. Villa vypadla potřetí pod vedením manažera Dicka Taylora v roce 1967. V následující sezóně vyzývali fanoušci k rezignaci radu, protože Villa skončila 16. v r. druhé divize. S narůstajícími dluhy představenstvo Aston Villy, která ležela na dně Divize dva, vyhodilo Tommyho Cummings (manažer namísto Taylora Taylora) a během několika týdnů celá řada rezignovala pod obrovským tlakem fanoušků. Po mnohých spekulacích kontrolu nad klubem získal londýnský finančník Pat Matthews, který jako předsedu přizval i Douga Ellise.[9] Ani nové vlastnictví však nedokázalo zabránit tomu, aby Villa na konci sezóny 1969-70 poprvé sestoupila do třetí divize. Villa se však postupně začala zotavovat pod vedením bývalého kapitána klubu Vica Crowea a v sezóně 1971-72 se vrátili do druhé divize jako šampioni s rekordními 70 body.[9] V roce 1974 byl Ron Saunders jmenován za manažera. Jeho management se ukázal jako účinný když klub v následující sezóně vyhrál Ligový pohár a na konci sezóny 1974-75 se dostal zpět do první divize a do Evropských soutěží.[9]
Villa byla zpět mezi elitou, protože Saunders nadále formoval vítězný tým. To vyvrcholilo sedmým ligovým titulem v letech 1980-81. Na velké překvapení Saunders skončil po sezoně 1981-82 a na jeho místo nastoupil asistent manažera Tony Barton, který klub dovedl k vítězství 1:0 nad Bayernem Mnichov ve finále Evropského poháru v Rotterdamu. V následující sezóně byly Aston Villa korunováni jako vítězové evropského Superpoháru a celkově porazili Barcelonu 3:1. To však byl vrchol a následné období znamenalo pokles formy, co a vyvrcholilo sestupem v roce 1987.[9] V další sezóně se tým pod vedením Grahama Taylora dostal zpět mezi elitu a v pak sezóně 1989-90 obsadil druhou příčku v první divizi.[10]
Villa byl jedním ze zakládajících členů Premier League v roce 1992 a v úvodní sezoně skončil na druhém místě za Manchester United. Po zbytek devadesátých let však Villa prošla třemi různými manažery a i když i když vyhráli dva Ligové poháry a pravidelně dosáhli kvalifikaci Poháru UEFA, jejich ligové pozice byly nekonzistentní. Dne 27. února 1999 byla Aston Villa FC posledním mužstvem, které do utkání anglické první ligy (Premier League) nastoupilo s jedenácti Angličany v základní sestavě.[11][12] V zápase s Coventry City FC ale nakonec prohrálo v poměru 1:4, když se za domácí trefil z pokutového kopu Dion Dublin a za soupeře dali po dvou gólech John Aloisi a George Boateng.[13]
Villa se dostala do finále FA Cupu až v roce 2000, ale v posledním zápase, který se hrál na starém stadionu ve Wembley, prohráli s Chelsea 1:0.[14] Pozice Aston Villa v lize opět kolísali a vše se vyvrcholilo v létě 2006, kdy David O'Leary náhle odešel.[15] Po 23 letech ve funkci předsedy se největší akcionář Doug Ellis (přibližně 38%) z důvodu špatného zdravotního stavu nakonec rozhodl prodat svůj podíl v Aston Ville. Po mnohých spekulacích bylo oznámeno, že klub má koupit americký podnikatel Randy Lerner, majitel franšízy NFL Cleveland Browns.[16]
Příchod nového majitele a manažera Martina O'Neilla znamenal v roce 2007 začátek nového období optimismu ve Villa Parku, když v klubu nastaly zásadní změny včetně nového sponzora či změn v kádru. První finále poháru Lernerovej éry přišlo v roce 2010, kdy byla Villa poražena 2:1 týmem Manchester United.[17][18] Zhruba měsíc později, v semifinále FA Cupu tým opět prohrál, tentokrát ve Wembley domácí Chelsea 3:0.[19] Pouze pět dní před úvodním dnem sezóny 2010-11 rezignoval O'Neill na pozici manažera[20] a na jeho místo přes protesty fanoušků nastoupil Alex McLeish.[21] McLeish kontrakt byl ukončen v závěru sezóny 2011-12 poté, co Villa skončil na 16. místě a na jeho místo nastoupil Paul Lambert.[22] V únoru 2012 když klub oznámil finanční ztrátu ve výši 53,9 milionu GBP[23], dal Lerner klub do prodeje v odhadované hodnotě 200 milionů GBP[24]. V sezóně 2014-15, ještě během působení Lerner, vstřelili Aston Villa pouze 12 gólů v 25 ligových zápasech, což bylo nejnižší v historii Premier League, a to v únoru 2015 znamenalo Lambertův konec[25]. Na jeho místo nastoupil Tim Sherwood, který pomohl klubu se záchranou a zároveň je přivedl do finále FA Cupu 2015.[26] V sezóně 2015-16 byl Sherwood propuštěn[27], stejně jako jeho nástupce Rémi Garde, ale nic už nepomohlo a Ason Villa po 29ročním pobytu v elitě sestoupila do nižší soutěže.[28]
2016-
[editovat | editovat zdroj]V červnu 2016 koupil klub čínský podnikatel Tony Xia za 76 milionů liber.[29] Bývalý šéf Chelsea Roberto Di Matteo byl jmenován novým manažerem klubu, po špatném začátku sezóny byl však propuštěn.[30] Na jeho místo nastoupil bývalý manažer Birminghamu Steve Bruce.[31] Bruce dovedl tým v sezóně 17/18 ke čtvrtému místu, ale ve finále play-off EFL Championship 2018 s Fulhamem podlehl 0:1.[32] V říjnu 2018 byl Bruce vyřazen ze hry, protože tým v devíti zápasech zvítězil pouze jednou.[33]
Na jeho místo nastoupil manažer Brentfordu Dean Smith, jeho asistenty byli John Terry a Richard O'Kelly.[34] Pod vedením Smithe se výkony a výsledky zlepšovaly, tým skončil na 5. místě a opět se dostal do play-off – k tomu mu pomohla rekordní série vítězství v ligovém zápase klubu. Dosáhli finále play-off EFL Championship 2019 a porazili Derby County 2:1[35], aby si po 3 letech nepřítomnosti získali postup zpět do Premier League.[36]
V první sezóně po návratu do Premier League tým bojoval většinu sezóny na spodních příčkách, ale podařilo se mu těsně vyhnout sestupu v posledním zápase sezóny když navzdory remíze 1:1 s West Ham United zůstal v Premier League.[37][38]
Pandemií covidu-19 poznačenou sezónu 2020/21 začal tým ve velkém stylu, když první týdny okupoval přední příčky Premier League. Mezi největší úspěchy a překvapení úvodních kol nové sezóny patřilo zdrcující vítězství 7:2[39] nad úřadujícími mistry z Liverpool FC.
Získané trofeje
[editovat | editovat zdroj]Vyhrané domácí soutěže
[editovat | editovat zdroj]- First Division / Premier League ( 7× )
- 1893/94, 1895/96, 1896/97, 1898/99, 1899/00, 1909/10, 1980/81
- FA Cup ( 7× )
- 1886/87, 1894/95, 1896/97, 1904/05, 1912/13, 1919/20, 1956/57
- EFL Cup ( 5× )
- 1960/61, 1974/75, 1976/77, 1993/94, 1995/96
- Community Shield ( 1× )
- 1981* (* hvězdičkou jsou označeny dělené tituly)
- Football League War Cup ( 1× )
- 1944* (* hvězdičkou jsou označeny dělené tituly)
Vyhrané mezinárodní soutěže
[editovat | editovat zdroj]- Pohár mistrů evropských zemí / Liga mistrů UEFA ( 1× )
- Superpohár UEFA ( 1× )
- Pohár Intertoto ( 1× )
Soupiska
[editovat | editovat zdroj]K 26. říjnu 2024[40]
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
