Zdzisław Krzyszkowiak

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdzisław Krzyszkowiak
Narození 3. srpna 1929
Wielichowo
Úmrtí 23. března 2003 (ve věku 73 let)
Varšava
Místo pohřbení Vojenský hřbitov na Powązkach ve Varšavě
Ocenění Olympijský řád
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Letní olympijské hry
zlato Řím 1960 3000 m př.
Mistrovství Evropy v atletice
zlato Stockholm 1958 5000 metrů
zlato Stockholm 1958 10 000 metrů
Hrob Zdzisława Krzyszkowiaka

Zdzisław Ludwik Krzyszkowiak (3. srpna 1929 Wielichowo24. března 2003, Varšava) byl polský atlet, olympijský vítěz v běhu na 3000 metrů překážek, v němž také dvakrát překonal světový rekord. Byl i dvojnásobným mistrem Evropy, mistrem Polska v běhu na 3000 m překážek (1953), na 5000 metrů (1955-1959) a 10 000 metrů (1960).

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve městě Wielichowo ve Velkopolském (dříve Poznaňském) vojvodství.

K atletice se dostal, když mu učitel tělocviku na střední škole vyhrožoval pětkou, pokud se nezúčastní náborového masového běhu. Krzyszkowiak se ho zúčastnil a zvítězil v něm.

Jeho životopis je nepřetržitou řadou zranění a nemocí, z nichž se však vždy dokázal vzchopit a dosáhnout na nejvyšší možné sportovní úspěchy.

Už v roce 1954 toužil po účasti na atletickém mistrovství Evropy v Bernu, ale vyřadilo ho zranění, projevující se ostrou bolestí v boku. Když byla konečně po osmi měsících stanovena správná diagnóza přetrženého úponu břišního svalu a zahájena léčba, byla již sezóna ztracena.

Na své první olympiádě v Melbourne v roce 1956 startoval nejdříve v běhu na 10 000 metrů - 4. místo v novém polském rekordu bylo velmi příjemným překvapením. Potom postoupil z rozběhu na 3000 metrů překážek, do finále však kvůli zranění nenastoupil - v cílové rovince rozběhu, když už měl postup v podstatě jistý, zvolnil a v závěru se na něj dotáhl Američan Deacon Jones, který na poslední překážce upadl a srazil i Krzyszkowiaka. Ten se ještě zvedl a doběhl na postupovém místě, ale finále už schopen běžet nebyl.

V roce 1958 už asistoval svému krajanovi Jerzymu Chromikovi u jeho světového rekrodu na 3000 metrů překážek (8:32,0 v utkání Polsko-USA 8. 8. 1958 ve Varšavě). Zaběhl výborný čas 8:33,6, ale pro nadcházející mistrovství Evropy dal přednost hladkým tratím: na evropském šampionátu ve Stockholmu v druhé polovině srpna 1958 zvítězil ve finále na 5 i 10 kilometrů. Zároveň se ve Stockholmu stal prvním Polákem, který na desetikilometrové trati dokázal prolomit hranici 29 minut. Díky výkonům na mistrovství Evropy se stal vítězem polské ankety Sportovec roku.

V roce 1959 ho postihlo další zranění: při utkání SRN-Polsko utrpěl na vodním příkopu těžký výron v kotníku. Proležel řadu týdnů, ale na olympijské hry v Římě se připravit dokázal.

Životního úspěchu dosáhl v roce 1960.

Nejdříve na utkání Ruské sovětské federativní socialistické republiky (RSFSR) s Polskem v ruské Tule překonal časem 8:31,4 světový rekord svého krajana Jerzyho Chromika na 3000 metrů překážek časem. Potom se v Římě stal olympijským vítězem na 3000 metrů překážek. Vítězným časem 8:34,31 navíc zlepšil čtyři roky starý olympijský rekord Chrise Brashera o sedm sekund. Na závěr olympijských her 1960 ještě obsadil sedmé místo v běhu na 10 000 metrů, opět v polském rekordu.

V roce 1961 se sice světový rekord na krátkou dobu dostal do rukou sovětského steeplaře Grigorije Tarana, ale ve stejném roce překonal Krzyszkowiak světový rekord podruhé - časem 8:30,4.

Aktivní běžecké činnosti zanechal v roce 1963, stal se však trenérem polských armádních atletů.

Jeho jméno nese atletický stadion v Bydhošti.

Sportovní statistiky[editovat | editovat zdroj]

Osobní rekordy[editovat | editovat zdroj]

  • 1500 metrů 3:44,8 (Wałcz 20. 8. 1960)
  • 3000 metrů 7:58,2 (Varšava 9. 6. 1957)
  • 5000 metrů 13:51,6 (Tula 26. 6. 1960)
  • 10 000 metrů 28:52,4 / elektronicky 28:52,75 (Řím 8. 9. 1960)
  • 3000 metrů překážek 8:30,4 (Wałcz 10. 8. 1961)

Světové rekordy[editovat | editovat zdroj]

  • 3000 metrů překážek 8:31,4, Tula 26. 6. 1960. V mezistátním atletickém utkání Ruské sovětské federativní socialistické republiky s Polskem vytvořil Krzyszkowiak v souboji s Nikolajem Sokolovem (druhý v čase 8:32,4) svůj první světový rekord. Na třetím místě doběhl Vladimir Jevdokimov (8:45,9), čtvrtý byl další Polák, Władysław Szwiertnia (9:05,0). Dvoje stopky naměřily Krzyszkowiakovi čas 8:31,4, jedny 8:31,3 - a světový rekrd by ratifikován jako 8:31,4. Přesto je někdy Krzyszkowiakův čas udáván jako 8:31,3
  • 3000 metrů překážek 8:30,4, Wałcz 10. 8. 1961. V závodě, ve kterém Krzyszkowiak soupeřil pouze s domácí konkurencí (na druhém místě doběhl v čase 9:00,0 Edward Motyl), se podařilo Krzyszkowiakovi zlepšit o 0,8 sekundy světový rekord vytvořený sovětským běžcem Grigorijem Taranem 28. 5. 1961 v Kyjevě.

10 nejlepších výkonů[editovat | editovat zdroj]

3000 m překážek muži
Čas Pořadí Místo závodu Datum Poznámka
8:30,4 1 Wałcz 1961-08-1010. srpna 1961
8:31,4 1 Tula 1960-06-2626. června 1960 mezistátní atletické utkání RSFSR-Polsko
8:32,6 1 Varšava 1961-07-2929. července 1961
8:33,6 2 Varšava 1958-08-022. srpna 1958
8:34,31 1 Řím 1960-09-033. září 1960 olympijské hry
8:35,0 1 Varšava 1960-10-022. října 1960
8:37,9 1 Chicago 1962-07-011. července 1962
8:41,0 1 Varšava 1958-10-1313. října 1958
8:41,6 2 Moskva 1958-07-077. července 1958
8:41,6 2 Helsinky 1961-07-066. července 1961

Výkony v jednotlivých sezónách[editovat | editovat zdroj]

3000 m překážek muži

(v závorce pořadí ve světových tabulkách příslušného roku)

  • 1949 – 9:59,6
  • 1950 – 9:58,4
  • 1951 – 9:50,4
  • 1952 – 9:13,6 (44)
  • 1953 – 9:03,2
  • 1956 – 8:48,29 (15)
  • 1957 – 8:48,8 (7)
  • 1958 – 8:33,6 (2)
  • 1959 – 8:46,4 (12)
  • 1960 – 8:31,4 (1)
  • 1961 – 8:30,4 (1)
  • 1962 – 8:37,9 (7)
  • 1963 – 9:06,4

Soudobé atletické tabulky[editovat | editovat zdroj]

světové tabulky v běhu na 3000 m překážek v roce 1960[editovat | editovat zdroj]

8:31,4 Zdzisław Krzyszkowiak (Polsko), 1929, 1, Tula 26. 6. 1960

8:32,4 Nikolaj Sokolov (SSSR), 1930, 2, Tula 26. 6. 1960

8:34,0 Hermann Buhl (NDR), 1935, 1, Moskva 3. 7. 1960

8:35,2 Jerzy Chromik (Polsko), 1931, 2, Warszawa 2. 10. 1960

8:36,6 Semjon Ržiščin (SSSR), 1933, 2, Moskva 17. 7. 1960

8:37,4 Aleksej Konov (SSSR), 1938, 3, Moskva 17. 7. 1960

8:37,4 Vladimir Jevdokimov (SSSR), 4, Moskva 17. 7. 1960

8:40,6 Attila Simon (Maďarsko), 1960

8:42,4 G.Rěpin (SSSR), 1960

8:43,4 Bohumír Zháňal (Československo), 1931, 1960

dlouhodobé světové tabulky v běhu na 3000 m překážek k 31. 12. 1960[editovat | editovat zdroj]

8:31,4 Zdzisław Krzyszkowiak (Polsko), 1929, 1, Tula 26. 6. 1960

8:32,0 Jerzy Chromik (Polsko), 1931, 1, Varšava 2. 8. 1958

8:32,4 Nikolaj Sokolov (SSSR), 1930, 2, Tula 26. 6. 1960

8:34,0 Hermann Buhl (NDR), 1935, 1, Moskva 3. 7. 1960

8:35,6 Sándor Roysnyói (Maďarsko), 1930, 1, Budapešť 16. 9. 1956

8:36,6 Semjon Ržiščin (SSSR), 1933, 2, Moskva 17. 7. 1960

8:37,4 Aleksej Konov (SSSR), 1938, 3, Moskva 17. 7. 1960

8:37,4 Vladimir Jevdokimov (SSSR), 4, Moskva 17. 7. 1960

8:37,4 Hans Hüneke (SRN), 1934, 1, Kassel 3. 8. 1958

8:40,6 Sergej Ponomarev (SSSR), 2, Tallinn 21. 7. 1958

8:40,6 Attila Simon (Maďarsko), 1960

světové tabulky v běhu na 3000 m překážek v roce 1961[editovat | editovat zdroj]

8:30,4 Zdzisław Krzyszkowiak (Polsko), 1929, 1, Wałcz 10. 8. 1961

8:31,2 Grigorij Taran (SSSR), 1, Kyjev 28. 5. 1961

8:34,0 József Máscár (Maďarsko), 1938, 1, Budepešť 1. 10. 1961

8:34,0 Nikolaj Sokolov (SSSR), 1930, 1, Moskva 14. 8. 1961

8:34,9 Herrman Buhl (NDR), 1935, 1, Moskva 2. 7. 1961

8:38,0 George Young (USA), 1937, 2, Moskva 17. 7. 1961

8:38,2 Gaston Roelants (Belgie), 1937, 1, Stockholm 1. 9. 1961

8:39,0 Lazar Narodickij (SSSR), 1937, 2, Kyjev 28. 5. 1961

dlouhodobé světové tabulky v běhu na 3000 m překážek k 31. 12. 1961[editovat | editovat zdroj]

8:30,4 Zdzisław Krzyszkowiak (Polsko), 1929, 1, Wałcz 10. 8. 1961

8:31,2 Grigorij Taran (SSSR), 1, Kyjev 28. 5. 1961

8:32,0 Jerzy Chromik (Polsko), 1931, 1, Varšava 2. 8. 1958

8:32,4 Nikolaj Sokolov (SSSR), 1930, 2, Tula 26. 6. 1960

8:34,0 Hermann Buhl (NDR), 1935, 1, Moskva 3. 7. 1960

8:34,0 József Máscár (Maďarsko), 1938, 1, Budapešť 1. 10. 1961

8:35,6 Sándor Roysnyói (Maďarsko), 1930, 1, Budapešť 16. 9. 1956

8:36,6 Semjon Ržiščin (SSSR), 1933, 2, Moskva 17. 7. 1960

8:37,4 Aleksej Konov (SSSR), 1938, 3, Moskva 17. 7. 1960

8:37,4 Vladimir Jevdokimov (SSSR), 4, Moskva 17. 7. 1960

8:37,4 Hans Hüneke (SRN), 1934, 1, Kassel 3. 8. 1958

dlouhodobé světové tabulky v běhu na 10 000 m k 31. 12. 1956[editovat | editovat zdroj]

28:30,4 Vladimir Kuc (SSSR), 1935, 1, Moskva 11. 9. 1956

28:42,8 Sándor Iharos (Maďarsko), 1930, 1, Budapest 15. 7. 1956

28:52,4 József Kovács (Maďarsko), 2, Meloburne 23. 11. 1956

28:53,6 Allan Lawrence (Austrálie), 3, Melbourne 23. 11. 1956

28:54,2 Emil Zátopek (Československo), 1922, 1, Brusel 1. 6. 1954

29:05,0 Zdzisław Krzyszkowiak (Polsko), 1929, 4, Melbourne 23. 11. 1956

29:10,0 Jerzy Chromik (Polsko), 1, Varšava 9. 9. 1956

dlouhodobé světové tabulky v běhu na 10 000 m k 31. 12. 1958[editovat | editovat zdroj]

28:30,4 Vladimir Kuc (SSSR), 1935, 1, Moskva 11. 9. 1956

28:42,8 Sándor Iharos (Maďarsko), 1930, 1, Budapest 15. 7. 1956

28:52,4 József Kovács (Maďarsko), 2, Melbourne 23. 11. 1956

28:53,6 Allan Lawrence (Austrálie), 3, Melbourne 23. 11. 1956

28:54,2 Emil Zátopek (Československo), 1922, 1, Brusel 1. 6. 1954

28:56,1 Zdzisław Krzyszkowiak (Polsko), 1929, 1, Stockholm 19. 8. 1958

28:58,6 Jevgenij Žukov (SSSR), 2, Stockholm 19. 8. 1958

29:02,2 Nikolaj Pudov (SSSR), 3, Stockholm 19. 8. 1958

29:02,8 Stanley Eldon (Velká Británie), 4, Stockholm 19. 8. 1958

29:03,2 Stanisław Ożog (Polsko), 5, Stockholm 19. 8. 1958

dlouhodobé světové tabulky v běhu na 10 000 m k 31. 12. 1960[editovat | editovat zdroj]

28:18,8 Pjotr Bolotnikov (SSSR), 1930, 1, Kyjev 15. 10. 1960

28:30,4 Vladimir Kuc (SSSR), 1935, 1, Moskva 11. 9. 1956

28:37,0 Hans Grodotzki (NDR), 1936, 2, Řím 8. 9. 1960 (28:37,22)

28:38,2 David Power (Austrálie), 1928, 3, Řím 8. 9. 1960 (28:37,65)

28:39,6 Aleksej Desjatčikov (SSSR), 4, Řím 8. 9. 1960 (28:39,72)

28:42,8 Sándor Iharos (Maďarsko), 1930, 1, Budapest 15. 7. 1956

28:48,0 Murray Halberg (Nový Zéland), 1933, 1, Auckland 28. 3. 1960

28:50,2 Max Truex (USA), 1935, 6, Řím 8. 9. 1960 (28:50,34)

28:52,4 József Kovács (Maďarsko), 2, Melbourne 23. 11. 1956

28:52,4 Zdzisław Krzyszkowiak (Polsko), 1929, 7, Řím 8. 9. 1960 (28:52,75)

Dlouhodobé světové tabulky v běhu na 5000 m k 31. 12. 1958[editovat | editovat zdroj]

13:35,0 Vladimir Kuc (SSSR), 1935, 1, Řím 13. 10. 1957

13:36,8 Gordon Pirie (Velká Británie), 1931, 1, Bergen 19. 6. 1956

13:40,6 Sándor Iharos (Maďarsko), 1930, 1, Budapešť 23. 10. 1955

13:51,0 Jerzy Chromik (Polsko), 1931, Poznaň 7. 7. 1956

13:51,6 Christopher Chataway (Velká Británie), 1931, 1, London 13. 10. 1954

13:51,8 Miklós Szabó (Maďarsko), 1, Moskva 4. 8. 1957

13:52,0 Friedrich Janke (NDR), 1931, 2, Moskva 4. 8. 1957

13:52,2 Kazimierz Zimny (Polsko), 1935, 1, Warszawa 1. 8. 1958

13:52,2 Miroslav Jurek (Československo), 1935, 2, Göteborg 28. 8. 1958

13:53,2 László Tábori (Maďarsko), 1931, Budapešť 23. 10. 1955

13:53,2 Zdzisław Krzyszkowiak (Polsko), 1929, 1, Erfurt 25. 9. 1958

Roční žebříčky časopisu Track & Field News[editovat | editovat zdroj]

Umístění Zdzisława Krzyszkowiaka v pořadí:

3000 m překážek[editovat | editovat zdroj]

  • 1957 – 3. místo
  • 1958 – 3. místo
  • 1959 – 8. místo
  • 1960 – 1. místo
  • 1962 – 1. místo
  • 1962 – 9. místo

5000 m[editovat | editovat zdroj]

  • 1957 – 6. místo
  • 1958 – 2. místo
  • 1960 – 3. místo

10 000 m[editovat | editovat zdroj]

  • 1956 – 5. místo
  • 1958 – 1. místo
  • 1960 – 7. místo

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Athletics 2004, The International Track and Field Annual, edited by Peter Matthews, SportBooks Limited, ISBN 1899807 21 7, Obituary 2003, Zdzislaw Krzyszkowiak, str. 103
  • Progression of IAAF World Records, 2007 edition, Edited by Imre Matrahazi (IAAF), str. 189
  • Tadeusz Wołejko, Zbigniew Łojewski & Wojciech Gaczkowski: ATFS National Statistics POLAND, 1988, ISSN 0256 - 8950, Zdzisław Krzyszkowiak, str. 33-34
  • Vývoj světových rekordů - The Evolution of World Records, Vývoj světových rekordů a nejlepších výkonů mužů a žen k 31. prosinci 1970, Sestavil - Compiled by Milan Sýkora, člen - member of Sdružení atletických statistiků - Association of Track and Field Statisticians, pro potřebu atletického aktivu vydalo Sdružení atletických statistiků při Českém atletickém svazu, str. 35
  • Leichtathletik - Krone Olympias, Jahrbuch 1956 der Sektion Leichtathletik der DDR, Die Weltbesten aller Zeiten, str. 64-67, 68-70, 77-80
  • Athletics 2006, The International Track and Field Annual, Edited by Peter Matthews, Association of Track and Field Statisticians, Published by SportBooks Ltd, ISBN 1899807 34 9, World Lists 1956, str.117
  • Athletics 2008, The International Track and Field Annual, Edited by Peter Matthews, Association of Track and Field Statisticians, Published by SportBooks Ltd, ISBN 9781899807 65 9, World Lists 1957 & 1958, str. 95, 98
  • Athletics 2009, The International Track and Field Annual, Edited by Peter Matthews, Association of Track and Field Statisticians, Published by SportBooks Ltd, ISBN 9781899807 78 9, World Lists 1959, str. 55
  • Athletics 2010, The International Track and Field Annual, Edited by Peter Matthews, Association of Track and Field Statisticians, Published by SportBooks Ltd, ISBN 9781899807 92 5, World Lists 1960, str. 113
  • thletics 2011, The International Track and Field Annual, Edited by Peter Matthews, Association of Track and Field Statisticians, Published by SportBooks Ltd, ISBN 9781907524 02 8, World Lists 1961, str. 113
  • Atletika, ročník 38, 1986, č. 12, Připravuje Zdeněk Mikeš: Velkými zůstávají - Dědic slávy Kusocinského - Zdzislaw Krzyszkowiak, str. 22-23

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]