Jurij Vlasov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jurij Petrovič Vlasov
Vlasov na OH 1964
Vlasov na OH 1964
Osobní informace
Datum narození5. prosince 1935
Místo narozeníMakijivka
Datum úmrtí13. února 2021 (ve věku 85 let)
Místo úmrtíMoskva
ObčanstvíRuskoRusko Rusko
RodičePjotr Parfjonovič Vlasov
Výška185 cm
Hmotnost136 kg
Sportovní informace
Sportvzpírání
Váhová kategorietěžká váha
TýmCSKA Moskva
TrenérSuren Bogdasarov
Účast na LOH1960, 1964
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Vzpírání na LOH
zlato LOH 1960 těžká váha
stříbro LOH 1964 těžká váha
Mistrovství světa ve vzpírání
zlato MS 1959 těžká váha
zlato MS 1961 těžká váha
zlato MS 1962 těžká váha
zlato MS 1963 těžká váha
stříbro MS 1964 těžká váha
Mistrovství Evropy ve vzpírání
zlato MS 1959 těžká váha
zlato MS 1960 těžká váha
zlato MS 1961 těžká váha
zlato MS 1962 těžká váha
zlato MS 1963 těžká váha
zlato MS 1964 těžká váha

Jurij Petrovič Vlasov (Ю́рий Петро́вич Вла́сов, 5. prosince 1935 Makijivka13. února 2021)[1] byl ruský vzpěrač, inženýr, spisovatel a politik, olympijský vítěz.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1959 absolvoval Žukovského vojenskou leteckou inženýrskou akademii, o rok později nastoupil do klubu CSKA Moskva. Na olympijských hrách 1960 v Římě získal zlatou medaili v nejtěžší váhové kategorii vzpěračů a vytvořil olympijský rekord v trojboji 537,5 kg. Stal se také čtyřikrát mistrem světa (1959, 1961, 1962 a 1963) a šestkrát mistrem Evropy (1959–1964). Na olympijských hrách 1964 byl Vlasov vlajkonošem sovětské delegace, ale obhajoba se mu nezdařila: porazil ho další reprezentant SSSR Leonid Žabotinskij, jemuž pomohla také kontroverzní taktika: předstíral zdravotní potíže, takže se Vlasov domníval, že mu na vítězství bude stačit vzepřít nižší váhu.[2] Po tomto zklamání ukončil kariéru, ale v roce 1967 se ke vzpírání vrátil a vytvořil ještě světový rekord v tahu 199 kg. Celkem překonal světový rekord v letech 1957 až 1967 jednatřicetkrát a dosáhl maxima v trojboji 580 kilogramů. Obdržel titul zasloužilý mistr sportu a Leninův řád.

Literát a politik[editovat | editovat zdroj]

Už během sportovní kariéry publikoval články ve sportovním tisku, jeho první kniha Překonat sám sebe byla přeložena i do češtiny.[3] V roce 1968 odešel z armády a stal se spisovatelem na volné noze. Připravil k vydání Vladimirovovy deníky, zápisky jeho otce Petra Vlasova, který ve třicátých a čtyřicátých letech sloužil pod krycím jménem Vladimirov jako diplomat a rozvědčík v Číně. Z jeho vlastní tvorby měla největší ohlas historická trilogie Křest ohněm. Od roku 1985 byl předsedou sovětské vzpěračské federace. Byl také příznivcem kulturistiky, přátelil se s Arnoldem Schwarzeneggerem a zasloužil se o vznik organizované kulturistiky v SSSR. Od roku 1989 byl členem Sjezdu lidových poslanců, původně za Komunistickou stranu Sovětského svazu, později však ze strany vystoupil a stal se členem opozičního uskupení Meziregionální poslanecká skupina. Kandidoval jako nezávislý v prezidentských volbách 1996, získal však pouze 0,2 % hlasů.[4]

Vlasov jako inspirace[editovat | editovat zdroj]

Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 vydal rakousko-americký kulturista a politik Arnold Schwarzenegger video, kde zmínil Jurije Vlasova jako velkou inspiraci pro svou budoucí sportovní kariéru. Poprvé ho potkal v roce 1961, když mu bylo 14 let. Na světovém šampionátu sledoval Vlasova, jak zvedl nad hlavu 200 kilogramů. Zároveň ho v zákulisí poznal jako srdečného člověka. Schwarzenegger tak ve videu hovoří o svém kladném vztahu k Rusům a Rusku. Zároveň však Rusy upozorňuje na to, že jsou ze strany svého vedení obětí dezinformací, že je to Rusko, kdo zahájil válku, a že „denacifikace Ukrajiny“ je jen záminka. Rusy, kteří v ulicích protestují proti invazi, označil za své nové hrdiny. „Máte sílu Jurije Petroviče Vlasova,“ zakončil svůj vzkaz Schwarzenegger.[5][6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SEZNAM.CZ. Zemřel legendární vzpěrač Vlasov, byl i spisovatelem a politikem. www.sport.cz [online]. [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. 
  2. Muscle Fitness. Články, tréning, výživa, súťaže a osobnosti zo sveta fitness. Časopis Muscle & Fitness [online]. [cit. 2021-09-03]. Dostupné online. 
  3. PROHL, Karel. Jurij Vlasov se dožívá 80 let. Vzpírání.cz [online]. [cit. 2021-09-03]. Dostupné online. 
  4. Hlas Ruska. cz.sputniknews.com [online]. [cit. 2017-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-06. 
  5. HESSE, Monica. Arnold Schwarzenegger tries to show Russians a different kind of strongman. The Washington Post [online]. 2022-03-17. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Ukraine: Arnold Schwarzenegger's anti-war video trends on Russian social media. BBC [online]. 2022-03-19. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Album slávnych športovcov, Šport, Bratislava 1967

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]