Marko Marin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marko Marin
Marko Marin
Marko Marin
Osobní informace
Datum narození 13. března 1989 (29 let)
Místo narození Bosanska Gradiška, SFR Jugoslávie
Výška 170 cm
Hmotnost 60 kg[1]
Přezdívka německý Messi
Klubové informace
Současný klub Olympiakos Pireus
Číslo dresu 11
Pozice záložník
Mládežnické kluby
Německo SG 01 Höchst
Německo Eintracht Frankfurt
Německo Borussia Mönchengladbach
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
2006–2007
2007–2009
2009–2012
2012–
2013–2014
2014
2015
2015–2016
2016–
Německo Borussia Mönchengladbach II
Německo Borussia Mönchengladbach
Německo Werder Brémy
Anglie Chelsea FC
Španělsko Sevilla FC
Itálie ACF Fiorentina
Belgie RSC Anderlecht
Turecko Trabzonspor
Řecko Olympiakos Pireus
01600(3)
06800(8)
08700(8)
00600(1)
01800(0)
00000(0)
00600(0)
02400(2)
00000(0)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2008–2010 Německo Německo 01600(1)
Úspěchy
Mistrovství světa
Bronzová medaile MS 2010 Německo
Mistrovství Evropy U21
Zlatá medaile 2009 Německo
Evropská liga UEFA
Zlatá medaile 2012/2013 Chelsea FC
Zlatá medaile 2013/2014 Sevilla FC
Další informace
Web www.marko-marin.de

→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální: 24. 8. 2016
** Starty a góly za reprezentaci aktuální:

Marko Marin (srbsky: Марко Марин) (* 13. března 1989, Gradiška, Socialistická federativní republika Jugoslávie) je německý fotbalový záložník a bývalý reprezentant srbsko-bosňáckého původu[2], od srpna 2016 hráč klubu Olympiakos Pireus.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Marin se narodil matce Borce a otci Rankovi. V Marinových dvou letech se rodina přestěhovala do Německa, poněvadž zde Marinova matka našla práci. Vyrostl ve městě Frankfurt nad Mohanem, kde začal hrát v místních fotbalových mužstvech. Jeho idolem byl fotbalista Dejan Savićević.[3]

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Počátky Marinovy profesionální kariéry jsou spjaty s Borussií Mönchengladbach. Za tento tým odehrál svůj první zápas v německé Bundeslize dne 31. března 2007.[4] Následně přestoupil do klubu Werder Brémy, jehož byl členem od 1. července 2009. Za Brémy debutoval o měsíc a jeden den později.[4]

V roce 2012 se upsal londýnské Chelsea FC. S Chelsea vyhrál Evropskou ligu 2012/13.

V letním přestupovém období 2013 zamířil na roční hostování do španělského klubu Sevilla FC.[5] Se Sevillou se probojoval opět až do finále Evropské ligy 2013/14, v němž jeho tým porazil portugalskou Benfiku Lisabon až v penaltovém rozstřelu (4:2, 0:0 po prodloužení).[6]

V srpnu 2014 odešel z Chelsea na hostování do ACF Fiorentina[7], ale na podzim si nepřipsal ani jeden start v Serii A. V lednu 2015 šel hostovat do belgického týmu RSC Anderlecht[8] a od srpna 2015 šel na roční hostování do tureckého Trabzonsporu.

V srpnu 2016 se rozloučil s Chelsea FC a posílil řecký Olympiakos Pireus.[9]

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Nastupoval za juniorské týmy Německa včetně reprezentací do 16 let (9 zápasů), 17 let (16 zápasů, 5 gólů), 18 let (4 zápasy, 2 góly) a 21 let (12 zápasů, 1 gól).[4] Trenér Horst Hrubesch jej nominoval na Mistrovství Evropy hráčů do 21 let 2009 konané ve Švédsku, kde mladí Němci získali svůj premiérový titul v této kategorii.[10]

Marin nebyl nikdy pozván k reprezentaci Bosny a Hercegoviny a tak se rozhodl reprezentovat Německo. Za A-mužstvo Německa debutoval 28. 5. 2008 v přátelském utkání v Kaiserslauternu proti Bělorusku (remíza 2:2.[3]

Když v roce 2008 připravoval trenér Joachim Löw nominaci hráčů na EURO 2008 v Rakousku a Švýcarsku, dostal se Marin do užšího kádru sestaveného ze 26 hráčů, na šampionát však mohlo odjet jen 23. Marin se do nejužšího kádru nakonec nedostal, stejný osud potkal i záložníka Jermaina Jonese a útočníka Patricka Helmese.[11]

O dva roky později byl Marin nominován do reprezentace Německa pro MS 2010 v Jihoafrické republice. Tentokrát se do nejužšího kádru probojoval a odcestoval do Afriky. Zahrál si 29 minut v prvních dvou zápasech skupiny, pokaždé jako střídající hráč. V prvním zápase proti Austrálii se dostal do hry v 81. minutě místo Lukase Podolskiho, proti Srbsku vystřídal v 70. minutě Thomase Müllera.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Fussballdaten.de [cit. 2010-08-11]. Dostupné online. (německy) 
  2. BURT, Mathew. Introducing…Marko Marin [online]. Goal.com, 2008-08-22 [cit. 2010-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Nikad me nisu zvali da igram za reprezentaciju BiH [online]. Sarajevo-x.com, 2010-07-07 [cit. 2010-08-11]. Dostupné online. (srbochorvatsky) 
  4. a b c Transfermarkt.de [cit. 2010-08-11]. Dostupné online. (německy) 
  5. Marin strávi nasledujúcu sezónu na hosťovaní v FC Sevilla, Profutbal.sk, cit. 28. 6. 2013 (slovensky)
  6. Evropskou ligu vyhráli fotbalisté Sevilly, Benfiku přemohli v penaltách, iDNES.cz, citováno 15. 5. 2014
  7. http://www.profutbal.sk/ligy/prestupy-a-spekulacie/clanok180193-Fiorentina_ziskala_z_Chelsea_na_hostovania_Marina.htm
  8. http://www.profutbal.sk/ligy/prestupy-a-spekulacie/clanok186647-Nemec_Marin_odchadza_z_Fiorentiny_na_hostovanie_do_Anderlechtu.htm
  9. Olympiakos Pireus posilní Marko Marin, Profutbal.sk, cit. 24. 8. 2016 (slovensky)
  10. GER – ENG 4:0[nedostupný zdroj], UEFA.com, cit. 17. 6. 2015
  11. Marin left out of Germany squad [online]. BBC Sport, rev. 2008-05-28 [cit. 2010-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. FIFA.com [cit. 2010-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]