Josef Bican

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Přehled medailí
Fotbalová liga Československa
Zlatá medaile 1939/1940 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1940/1941 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1941/1942 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1942/1943 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1946/1947 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1948 SK Slavia Praha

Josef „Pepi“ Bican (25. září 1913, Vídeň12. prosince 2001, Praha) byl proslulý česko-rakouský fotbalista, trenér a podle některých nejlepší hráč, který kdy hrál českou nejvyšší soutěž. Vstřelil 644 ligových branek a je členem klubu ligových kanonýrů (držitel odznaku číslo 1), celkem v kariéře nastřílel hodně přes 4500 gólů. Většinu své kariéry působil ve Slavii Praha. Josef Bican měl být uveden do Síně slávy českého fotbalu v roce 2012, ale nestalo se tak, protože si to nepřál jeho syn Ivan Bican.[1] 25.9.2013 by se legendární kanonýr dožil 100 let[2] a právě u příležitosti tohoto výročí byl nakonec do Síně slávy českého fotbalu uveden[3].


Životopis[editovat | editovat zdroj]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v české rodině ve Vídni jako prostřední ze tří dětí. Jeho otec František „Franci“ Bican byl také skvělý fotbalista a rakouský reprezentant, zemřel v roce 1921 na následky zranění z fotbalu.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

V mládí hrál za rakouskou reprezentaci, „Wunderteam“, ve kterém dal v devatenácti zápasech čtrnáct gólů. V roce 1934 se v dresu Rapidu Vídeň stal nejlepším střelcem rakouské ligy. O rok později přestoupil do Admiry Vídeň a v roce 1937 odešel do Slavie Praha[4], které pak zůstal věrný. V roce 1938 vyhrála Slavia Středoevropský pohár, který měl v té době podobnou hodnotu jako dnes Pohár mistrů a Bican se stal jeho nejlepším střelcem. Svoji životní formu měl v době druhé světové války. Po válce se o něj vážně zajímaly některé italské kluby, mohl mít 6 milionů jen za podpis smlouvy, ale on zůstal ve Slavii.

Ligová bilance[editovat | editovat zdroj]

Náhrobek "Pepiho" Bicana na pražském vyšehradském hřbitově.
Ročník Zápasy Góly Klub
1937/38 19 24 Slavia Praha
1938/39 20 29 Slavia Praha
1939/40 22 49 Slavia Praha
1940/41 22 39 Slavia Praha
1941/42 22 45 Slavia Praha
1942/43 20 39 Slavia Praha
1943/44 26 57 Slavia Praha
1945/46 16 31 Slavia Praha
1946/47 23 41 Slavia Praha
1947/48 13 20 Slavia Praha
1948 7 20 Slavia Praha
1950 23 21 Vítkovice
1951 18 7 Vítkovice
1953 9 7 Slavia Praha
1954 14 11 Slavia Praha
1955 8 4 Slavia Praha
CELKEM 282 444

Reprezentace[editovat | editovat zdroj]

V československé fotbalové reprezentaci debutoval proti Švédsku v utkání hraném ve Stockholmu a nastřílel soupeřům tři branky. V utkání proti Rumunsku dokázal nastřílet soupeřům čtyři branky. Reprezentační kariéru mu narušila druhá světová válka.[4]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Šlo o fotbalistu, který zastával názor, že každý vrcholový fotbalista by měl být profesionál, protože je to zaměstnání jako každé jiné a fotbalisté baví lidi, kteří za to platí jako v divadle. Ve Slavii se tím řídili, a tak měl plat 5 tisíc korun v době, kdy měli ostatní hráči tisíc pět set korun. Po převratovém roce 1948 se jeho život velice změnil, komunisté v něm viděli třídního nepřítele a ve Slavii buržoazní klub. Stal se pak pomocným dělníkem v hutích na Kladně. Existují fotografie, kde je zobrazen s lopatou v ruce, jak nakládá jakýsi vlak. Později, než skončil kariéru v 46 letech ve Vítkovicích, pracoval jako trenér, a to i v Belgii.

Dlouhá léta žil v pražských Holešovicích, poblíž přístavu, kromě jiného hrával za starou gardu, dále hrál tenis a velmi dobře nohejbal. Ve své době běhal stovku za 10,8 sek.[4], což by i dnes stačilo na finále v české extralize. Miloval chození na ryby do Tróje, kde později objevil kolonii koček, které si vzal na starost a často ji krmil. Podle dobových informací za ním jezdili z nočních vináren pod okna jeho bytu Jiří Trnka s Janem Werichem, který jej uctíval a tak Werich jako nesportovec na něj proto dosti žárlil. Vdova Jarmila, jako majitelka domu v Michli, nechala na jeho počest a pro sparťansko-slávistické usmíření vytvořit malý salónek v rodinné restauraci Sparta, který stále existuje. Zemřela 12. prosince 2011, tedy přesně 10 let po svém manželovi.

Trenérská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Později se stal také trenérem.[5][4] Trénoval např. Slavii Praha, Kladno, Liberec, Brno aj. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let trénoval také v Belgii.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1998 po něm byla pojmenována planetka 10634 (Pepibican)[6].

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Klubové[editovat | editovat zdroj]

  • Vítěz Středoevropského poháru: 1938
  • 6× Mistr ligy: 1939/40, 1940/41, 1941/42, 1942/43, 1946/47,1948
  • 3× Vítěz Českého poháru: 1941, 1942, 1945
  • Celkově vstřelil přes 5000 gólů[4]

Individuální[editovat | editovat zdroj]

  • 5× vítěz European golden boot (zlaté kopačky)
  • nejčastější ligový střelec (podle světové asociace IFFHS,uděleno v roce 2001)
  • nejlepší střelec 20. století (spolu s Pelém a Uwe Seelerem, uděleno v roce 1997)
  • 12× král ligových střelců (11× v ČR a 1 × v Rakousku)
  • nejlepší střelec Středoevropského poháru: 1938
  • držitel plakety J. W. Maddena č. 1

Statistika v 1.lize[editovat | editovat zdroj]

(pouze ověřené góly a zápasy)

Ročník Klub Zápasy Branky
1931/32 Rakousko Rapid Wien 8 10
1932/33 Rakousko Rapid Wien 16 11
1933/34 Rakousko Rapid Wien 22 28
1934/35 Rakousko Rapid Wien 3 4
1935/36 Rakousko Admira Wien 15 8
1936/37 Rakousko Admira Wien 11 10
1937/38 Česko Slavia Praha 19 22
1938/39 Česko Slavia Praha 20 29
1939/40 Česko Slavia Praha 22 50
1940/41 Česko Slavia Praha 22 38
1941/42 Česko Slavia Praha 22 45
1942/43 Česko Slavia Praha 20 39
1943/44 Česko Slavia Praha 26 57
1945/46 Česko Slavia Praha 16 31
1946/47 Česko Slavia Praha 23 43
1947/48 Česko Slavia Praha 13 20
1948 Česko Slavia Praha 7 21
1949 Česko Vítkovické Železárny (2.liga) 17 44
1950 Česko Vítkovické Železárny 23 22
1951 Česko Vítkovické Železárny 18 8
1952 Česko Hradec Králové (2.liga) 9 19
1953 Česko Slavia Praha 9 7
1954 Česko Slavia Praha 14 11
1955 Česko Slavia Praha 8 4
1956 Česko Slavia Praha - -
1957/58 Česko Spartak Brno ZJŠ (3.liga) 2 2
1931-56 CELKEM 357 518

tučně vyznačené sezony = král střelců

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://fotbal.idnes.cz/bican-ve-fotbalove-sini-slavy-nebude-jeho-syn-si-to-nepreje-pag-/fot_reprez.aspx?c=A120222_095327_fot_reprez_mah
  2. http://fotbal.idnes.cz/bican-by-se-dozil-sta-let-080-/fotbal.aspx?c=A130924_184140_fotbal_rou
  3. http://fotbal.idnes.cz/fotbalista-pepi-bican-sin-slavy-d35-/fot_reprez.aspx?c=A130925_124957_fot_reprez_pes
  4. a b c d e ŠÁLEK, Zdeněk. Slavné nohy. Praha : Práce, 1980. Kapitola Bican Josef, s. 172.  
  5. BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc : ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Bican Josef, s. 21.  
  6. http://www.astro.cz/planetky/detail.phtml?number=10634

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha : Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 45.  
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 51.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 94.  
  • ZWICKER, Stefan: Josef „Pepi“ Bican (1913–2001) – ein Mittelstürmer und die Abseitsfallen der Geschichte. In: Dittmar Dahlmann, Anke Hilbrenner, Britta Lenz (Hrsg.): Überall ist der Ball rund. Geschichte und Gegenwart des Fußballs in Ost- und Südosteuropa. Essen: Klartext. 2006, S. 119–140.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]