Vlastimil Kopecký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vlastimil Kopecký
Narození14. října 1912
Vilémov
Úmrtí30. července 1967 (ve věku 54 let)
Hlinsko
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Povolánífotbalista a fotbalový trenér
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Mistrovství světa ve fotbale
Stříbrná medaile MS 1934 Československo
Fotbalová liga Československa
Zlatá medaile 1932/1933 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1933/1934 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1934/1935 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1936/1937 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1939/1940 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1940/1941 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1941/1942 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1942/1943 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1946/1947 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1948 SK Slavia Praha

Vlasta Kopecký (14. října 1912 Vilémov[1]30. července[2][3] 1967 Hlinsko) byl český fotbalista, člen SK Slavia Praha v letech 1932–1950, reprezentant Československa.

Život[editovat | editovat zdroj]

Když mu bylo deset let, rodina se odstěhovala do Lucemburské ulice na pražských Vinohradech. Otec byl úředníkem knižního nakladatelství, matka milovala hudbu a Vlastimil se starším bratrem Miroslavem navštěvovali hodiny klavíru.[1] Po vystudování žižkovského reálného gymnázia, pokračoval ve studiu na obchodní akademii v Resslově ulici.[1] Maturoval v roce 1932. [4]

Od roku 1932 se věnoval především fotbalové kariéře, která skončila na podzim roku 1950 na zásah sportovních funkcionářů tehdejšího komunistického režimu. Kopecký musel ze Slavie odejít kvůli obvinění, že byl jedním z iniciátorů nepovoleného exhibičního zápasu. Byl doživotně vyloučen ze Sokola, který byl zastřešující organizací všech sportovců. [4][5] Po zrušení trestu se i Kopecký na hřiště vrátil a ještě dvě sezony hrál za Tatran Stavební závody Praha.[6]

V zaměstnání pak střídal různé profese, mj. byl opravářem hromosvodů, lešenářem či závozníkem. Roku 1958 se stal na půl roku trenérem ligové Slavie, tehdy Dynama Praha. Poté ho velký slávista, režisér Bořivoj Zeman, zaměstnal jako osvětlovače na Barrandově. Od začátku šedesátých let pracoval jako zásobovač v n. p. Energovod, patronátním podniku Slavie, v němž pracovali současní i bývalí hráči klubu. [6]

V roce 1967 zemřel při utkání Staré gardy Slavie v Hlinsku na srdeční infarkt.[4]

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Fotbal hrál už jako kluk, věnoval mu veškerý volný čas. Podporoval ho v tom otec, který byl velkým fanouškem Slavie.[4][7]

V roce 1927 se přihlásil do klubu Rapid Vinohrady, i když pro svou drobnou postavu (měřil 170 cm) byl zpočátku přijímán s nedůvěrou. Brzy se však projevila jeho výborná technika s míčem, kterou vynahradil tělesné nedostatky. Stal se platným členem dorosteneckého týmu. V patnácti letech už reprezentoval Prahu v utkání proti Pardubicím. V březnu 1930 nastoupil v prvním týmu dospělých Rapidu proti Čechii Karlín. Kopecký dal čtyři góly a na dva nahrál.[4][7]

V roce přestoupil1932 do prvoligového SK Slavia Praha, když ho předtím odmítla Sparta kvůli malé výšce.[4][7] Už ve své první ligové sezóně byl nejlepším střelcem Slavie a druhý nejlepší v lize. Ve Slavii strávil zbytek své fotbalové kariéry až do roku 1950. Za dobu jeho působení získala Slavia desetkrát mistrovský titul a v roce 1938 vyhrála Středoevropský pohár.[4]

Svůj první reprezentační zápas za Československo proti Švýcarsku hrál v dubnu 1932. Během kariéry sehrál v reprezentaci celkem 26 zápasů a zaznamenal 8 gólů. [5]

Hrál na postech levé spojky, ale i krajního záložníka či obránce. Byl jedním z nejtechničtějších fotbalistů české historie.[4][7] Ačkoliv byl menší postavy byl vynikajícím hlavičkářem a excelentním střelcem i nahrávačem. Projevilo se to ve spolupráci na hřišti s Antonínem Pučem a především Josefem Bicanem, se kterým ve Slavii vytvořil nebezpečnou útočnou dvojici. Byli přáteli i v soukromí. [8]

V anketě italského listu La Gazetta dello Sport z roku 1939 byl označen za nejlepšího krajního záložníka Evropy.[1]

Je na druhém místě v Klubu ligových kanonýrů za Pepi Bicanem – tito dva hráči jako jediní v Čechách překonali hranici 200 ligových branek. Bican vstřelil 447 ligových branek (druhým nejlepším kanonýrem všech dob, hned za Pelém); Vlastimil Kopecký 252, s velkým náskokem před dalšími. Všechny ligové branky vstřelil ve Slavii Praha, za niž hrál přes 30 let.[9][5]

Statistika[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Přihrál a náhle zemřel. Vlastimil Kopecký přišel o život na hřišti [online]. Lidovky.cz, 2014-08-04. Dostupné online. 
  2. Vlasta Kopecký [online]. SK Slavia Praha [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. 
  3. MÁDL, Luděk. Legendární Kopecký zemřel v dresu Slavie, Pláničkovi v náručí. Infarkt dostal před Bicanovýma očima [online]. Aktuálně.cz, 2017-07-31 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h CODR, Milan; CHOBOTSKÝ, Pavel. Přemožitelé času sv.16. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. S. 182-185. 
  5. a b c PAVLIS, Zdeněk. 100 - Klub ligových kanonýrů. Praha: XYZ, 2012. ISBN 978-80-7388-633-2. S. 30-39. 
  6. a b POHNUTÉ OSUDY: Přihrál a náhle zemřel. Vlastimil Kopecký přišel o život na hřišti | Lidé. Lidovky.cz [online]. 2016-04-07 [cit. 2022-06-18]. Dostupné online. 
  7. a b c d HOUŠKA, Vítězslav; PROCHÁZKA, Pavel. Věčná Slavia. Velké Přílepy: Olympia, 2019. ISBN 978-80-7376-564-4. S. 93-95. 
  8. ČERVINKA, Pavel. TOP českých a československých fotbalistů. Velké Přílepy: Olympia, 2014. ISBN 978-80-7376-359-6. S. 101. 
  9. ŠÁLEK, Zdeněk. Slavné nohy. Praha: Práce, 1980. Kapitola Kopecký Vlasta, s. 166. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]