Stanislav Štrunc
| Stanislav Štrunc | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Datum narození | 30. října 1942 | ||||||
| Místo narození | Skvrňany, Protektorát Čechy a Morava | ||||||
| Datum úmrtí | 8. listopadu 2001 (ve věku 59 let) | ||||||
| Místo úmrtí | Plzeň, Česko | ||||||
| Klubové informace | |||||||
| Konec hráčské kariéry | |||||||
| Pozice | útočník | ||||||
| Mládežnické kluby* | |||||||
| |||||||
| Profesionální kluby* | |||||||
| |||||||
| Reprezentace** | |||||||
| |||||||
| Úspěchy | |||||||
| |||||||
| Další informace | |||||||
| → Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||
Stanislav Štrunc (30. října 1942, Skvrňany u Plzně – 8. listopadu 2001, Plzeň) byl český fotbalista a československý reprezentant.
Patří k legendám plzeňské kopané, a proto také dorostenecký turnaj v Plzni nese jeho jméno: Memoriál Stanislava Štrunce. Manželka Věra, roz. Linhartová, (* 1. března 1946 v Plzni), volejbalistka, juniorská reprezentantka ČSSR se ziskem dvou medailí na MEJ, v letech 1966 – 1969 členka ženské reprezentace ČSSR s účastí na ME 1967 (bronzová medaile) a OH 1968 (6. místo). Syn Stanislav (roč. 1969), ligový tenista RH Praha, dnes tenisový trenér v Norimberku, dcera Michaela (roč. 1979).
Fotbalová kariéra[editovat | editovat zdroj]
Fotbal začal hrát ve 13 letech v žácích Spartaku Plzeň a překvapivě v brance, díky své rychlosti a dravosti se však následně začal uplatňovat na postu útočníka. Celý život se vracel do plzeňské Škodovky (dnes Viktorie), působil v ní v letech 1955–1957, 1959–1965 a nakonec ještě 1972–1977. V letech 1965–1972 hrál za Duklu Praha. Kariéru zakončil v nižších soutěžích, hrál za Lachemu Kaznějov (1977–1979), zde již jako hrající trenér, a za Potraviny Plzeň (1979).
V československé lize nastoupil k 329 utkáním a vstřelil 100 branek (65 za Duklu, 35 za Škodu Plzeň). 99. gól vstřelil v březnu 1976 v utkání s VSS Košice, na jubilejní stý gól čekal déle než rok. Mnoho příležitostí už nedostával, na čas dokonce zmizel z prvoligového výběru. Ale nakonec se vrátil a 28. května 1977 v utkání proti Interu Bratislava se dočkal vstupu do Klubu ligových kanonýrů. Tímto zápasem zároveň ukončil působení ve vrcholové kopané.
Herní charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Vyznačoval se dostatkem fyzické kondice, na svou dlouhou postavu neuvěřitelnou rychlostí, nikdy neměl problémy s technikou, byl velmi dobrý střelec.
Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]
Za československou reprezentaci odehrál 3 zápasy bez střeleckého úspěchu – debutoval v červnu 1966 proti Brazílii na slavném stadionu Maracaná před bezmála 90 tisíci diváky a po čtyřleté pauze, v roce 1970, se objevil ještě ve 2 domácích zápasech proti Finsku a Polsku. V „béčku“ národního mužstva hrál také třikrát a dal za něj tři góly, šestkrát hrál v olympijském celku, v juniorském národním mužstvu nastoupil šestkrát a dal dvě branky.
Byl členem olympijského výběru ČSSR na olympijských hrách roku 1968 v Mexiku.
Úspěchy[editovat | editovat zdroj]
Největších úspěchů dosáhl v dresu Dukly Praha, s níž získal jeden mistrovský titul (1966) a dvakrát Československý pohár (1966, 1969). Člen Klubu ligových kanonýrů.
Ligová bilance[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Brašna, Štrunc: Sólo pro kanonýra – Stanislav Štrunc, 1992, Nakladatelství Niko
- JEŘÁBEK, Luboš: Český a československý fotbal: lexikon osobností a klubů 1906-2006, Praha, Grada 2007.
- Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu – Libri 1997
- Radovan Jelínek, Miloslav Jenšík a kol.: Atlas českého fotbalu – Radovan Jelínek 2006
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Autoritní data  |
|
|---|