Přeskočit na obsah

Mistrovství světa ve fotbale 1934

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mistrovství světa ve fotbale 1934
černobílá fotografie, fotbalisté Itálie oslavují vítězství ve finále MS ve fotbale 1934 nad Československem
Fotbalisté Itálie oslavují vítězství ve finále
Podrobnosti o turnaji
Pořadatel Itálie
Datum konání27. května - 10. června
Počet týmů32 (kvalifikace)
16 (závěrečný turnaj)
Počet stadionů8 (v 8 městech)
Pořadí
Vítěz Itálie
(1. titul)
2. místoČeskoslovensko Československo
3. místoNěmecká říše Německo
4. místoRakousko Rakousko
Statistika turnaje
Počet zápasů17
Počet gólů70 (4,12 na zápas)
Návštěvnost363 000 (21 353 na zápas)
Nejlepší střelecČeskoslovensko Oldřich Nejedlý (5 branek)
Nejlepší hráč Giuseppe Meazza[1]
Mistrovství světa ve fotbale
1930
1938

Mistrovství světa ve fotbale 1934 bylo druhým mistrovstvím světa v dějinách fotbalu. Pořadatelskou zemí byla 9. října 1932 na kongresu FIFA ve Stockholmu zvolena Itálie. Bylo to první mistrovství světa, na které se týmy (včetně domácího mužstva) musely kvalifikovat. Závěrečného turnaje se zúčastnilo 16 celků. Turnaj se konal od 27. května do 10. června 1934, kdy bylo odehráno finále mezi mužstvy ItálieČeskoslovenska. Po rozhodčím Ivanem Eklindem proitalsky vedeném finálovém utkání nakonec vyhráli Italové v prodloužení 2 : 1 a získali svůj první titul mistrů světa. Většina sportovních novin psala, že ze strany Itálie to nebyl fair play.[2] Na bronzové příčce se umístila reprezentace Německa poté, co porazila v boji o třetí místo Rakousko 3 : 2.[3] Celkem padlo na turnaji 70 branek, což je v průměru 4,1 branky na zápas. Nejlepším střelcem mistrovství se stal s pěti brankami československý reprezentant Oldřich Nejedlý, jemuž se jako jedinému na tomto šampionátu podařilo v utkání s Německem vsítit hattrick, který však byl oficiálně uznán FIFA až po 72 letech.[4]

Mezi hvězdy tohoto mistrovství světa se řadí: Giampiero Combi, Giuseppe Meazza (oba Itálie), František Plánička, Oldřich Nejedlý (oba Československo), Matthias Sindelar, Josef Bican (oba Rakousko).

Mistrovství světa 1934 doprovázela řada okolností, které vedly mnohé pozorovatele k názoru, že byl celkový výsledek do značné míry ovlivněn ve prospěch domácího týmu fašistické Itálie. Josef Bican tvrdil až do své smrti v roce 2001, že rozhodčí klíčových zápasů mužstev Rakouska (zvaného Wunderteam) a Československa proti Itálii, švédský občan Ivan Eklind, byl italským diktátorem Benitem Mussolinim podplacen.[5]

Oficiální míč tohoto MS se jmenoval Federale 102.[6]

Stupně vítězů

[editovat | editovat zdroj]
Zlato Zlatá medaile Stříbro Stříbrná medaile Bronz Bronzová medaile 4. místo
Itálie Československo Československo Německá říše Německo Rakousko Rakousko

Kandidáti na pořadatelství

[editovat | editovat zdroj]
černobílá fotografie, hráči Nizozemska a Švýcarska se připravují na hřišti na vzájemný zápas na MS ve fotbale 1934
Příprava k zápasu Nizozemsko vs. Švýcarsko

Po dlouhém rozhodovacím procesu, během kterého se výkonný výbor FIFA sešel celkem osmkrát,[7] byla 9. října 1932 na zasedání ve Stockholmu jako pořadatelská země vybrána Itálie.[8] Volba výkonného výboru FIFA nebyla provedena tajným hlasováním. Pořadatelství Itálie bylo upřednostněno před tím ve Švédsku, protože italská vláda na mistrovství vyčlenila 3,5 milionu lir.[9]

Kvalifikace

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1934.
mapa kvalifikovaný zemí na MS ve fotbale 1934
Mapa kvalifikovaných zemí na 2. mistrovství světa ve fotbale
černobílá fotografie, Angelo Schiavio střílí vítěznou branku Itálie ve finále MS ve fotbale 1934, československý brankář František Plánička neměl proti této střele šanci
V 95. minutě finálového zápasu mistrovství světa 1934 Itálie - Československo vstřelil Angelo Schiavio vítěznou branku Italů, československý brankář František Plánička neměl proti této střele šanci

Kvalifikace se účastnilo 32 fotbalových reprezentací, které bojovaly o 16 míst na závěrečném turnaji.[10] Turnaje se neúčastnily některé kvalitní celky. Uruguay, mistr světa z předešlého šampionátu, se odmítla účastnit na protest proti zamítnutí účasti některých evropských zemí kvůli obtížnému cestování na předešlé mistrovství v Uruguayi. MS ve fotbale 1934 je tak jediným mistrovstvím, kterého se vítěz předešlého MS nezúčastnil.[11][12] Šampionátu se také neúčastnily reprezentace zemí Spojeného království, které v té době dobrovolně nebyly členy FIFA. FIFA přesto Anglii a Skotsku nabídla účast na závěrečném turnaji, aniž by musely projít kvalifikací.[13] Tento návrh byl však Brity ostře zamítnut. Člen výkonného výboru britské fotbalové asociace Charles Sutcliffe nazval celé mistrovství "vtipem" a prohlásil, že "národní asociace Anglie, Skotska, Walesu a Irska mají co dělat na svém mezinárodním mistrovství, které mu připadá mnohem lepší než to v Římě".[14]

Přestože byla Itálie hostitelskou zemí, tak se musela probojovat kvalifikací.[10] Skupiny v kvalifikaci byly uspořádány podle zeměpisné polohy zemí. Argentina a Brazílie postoupily automaticky, protože Chile a Peru odstoupily.[15]

12 ze 16 skupin bylo v Evropě, tři v Americe a jedna byla přidělena Africe a Asii. Jen deset ze 32 týmů nebylo z Evropy, z nichž se čtyři kvalifikovaly (Brazílie, Argentina, Spojené státy americké a Egypt, který byl první africkou zemí, která se kvalifikovala na MS ve fotbale). Poslední kvalifikační utkání o poslední místo na MS se hrálo v Římě jen tři dny před zahájením šampionátu mezi Spojenými státy a Mexikem.

Deset z kvalifikovaných týmů se MS účastnilo poprvé.[16] Devět z nich bylo z Evropy (Itálie, Německo, Španělsko, Nizozemsko, Maďarsko, Československo, Švédsko, Rakousko a Švýcarsko).[16] Desátým byl Egypt, který po tomto MS kvalifikoval až na MS ve fotbale 1990 v Itálii.

Kvalifikované týmy

[editovat | editovat zdroj]
Vlajka Stát [1] Archivováno 5. 9. 2015 na Wayback Machine. Soupisky
Belgie Belgie (Evropa) [2] Archivováno 6. 7. 2020 na Wayback Machine.
Rakousko Rakousko (Evropa) [3] Archivováno 7. 3. 2016 na Wayback Machine.
Švédsko Švédsko (Evropa) [4] Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
Itálie (Evropa) [5] Archivováno 2. 11. 2015 na Wayback Machine.
Švýcarsko Švýcarsko (Evropa) [6] Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
Československo Československo (Evropa) [7] Archivováno 3. 10. 2015 na Wayback Machine.
Nizozemsko Nizozemsko (Evropa) [8] Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
Francie Francie (Evropa) [9] Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
Španělsko (Evropa) [10] Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
Německá říše Německo (Evropa) [11] Archivováno 3. 10. 2015 na Wayback Machine.
Maďarsko (Evropa) [12] Archivováno 2. 6. 2016 na Wayback Machine.
Rumunsko Rumunsko (Evropa) [13] Archivováno 7. 3. 2016 na Wayback Machine.
USA (Severní Amerika) [14] Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
Brazílie (Jižní Amerika) [15] Archivováno 7. 3. 2016 na Wayback Machine.
Argentina Argentina (Jižní Amerika) [16] Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
Egypt (Afrika) [17] Archivováno 2. 6. 2016 na Wayback Machine.
Bologna Florencie Janov
Stadio Littoriale Stadio Giovanni Berta Stadio Luigi Ferraris
Kapacita: 50 100 Kapacita: 47 290 Kapacita: 36 703
Milán
Stadio San Siro
Kapacita: 55 000
Turín
Stadio Benito Mussolini
Kapacita: 28 140
Neapol Řím Terst
Stadio Giorgio Ascarelli Stadio Nazionale PNF Stadio Littorio
Kapacita: 40 000 Kapacita: 47 300 Kapacita: 8 000

První kolo

[editovat | editovat zdroj]
27. května 1934
16:30
Itálie 7 : 1 USA Stadio Nazionale PNF, Řím
diváci: 13 000
rozhodčí: Švýcarsko René Mercet
Schiavio Gól 18'29'64'
Orsi Gól 20'69'
Ferrari Gól 63'
Meazza Gól 90'
Report Donelli Gól 57'

27. května 1934
16:30
Španělsko 3 : 1 Brazílie Stadio Luigi Ferraris, Janov
diváci: 25 000
rozhodčí: Německá říše Alfred Birlem
Iraragorri Gól 18' (pen.)
Lángara Gól 29'
Report Leônidas Gól 55'

27. května 1934
16:30
Maďarsko 4 : 2 Egypt Stadio Giorgio Ascarelli, Neapol
diváci: 12 000
rozhodčí: Rinaldo Barlassina
Teleki Gól 11'
Toldi Gól 27'61'
Vincze Gól 53'
Report Fawzi Gól 31'39'

27. května 1934
16:30
Švýcarsko Švýcarsko 3 : 2 Nizozemsko Nizozemsko Stadio San Siro, Milán
diváci: 40 000
rozhodčí: Švédsko Ivan Eklind
Kielholz Gól 7'43'
Abegglen Gól 69'
Report Smit Gól 19'
Vente Gól 84'

27. května 1934
16:30
Československo Československo 2 : 1 Rumunsko Rumunsko Stadio Littorio, Terst
diváci: 8 000
rozhodčí: Belgie Jean Langenus
Puč Gól 50'
Nejedlý Gól 67'
Report Dobay Gól 11'

27. května 1934
16:30
Švédsko Švédsko 3 : 2 Argentina Argentina Stadio Littoriale, Bologna
diváci: 15 000
rozhodčí: Rakousko Eugen Braun
Jonasson Gól 9'67'
Kroon Gól 79'
Report Belis Gól 4'
Galateo Gól 48'

27. května 1934
16:30
Rakousko Rakousko 3 : 2 (PP) Francie Francie Stadio Benito Mussolini, Turín
diváci: 20 000
rozhodčí: Nizozemsko Johannes van Moorsel
Sindelar Gól 44'
Schall Gól 93'
Bican Gól 109'
Report Nicolas Gól 18'
Verriest Gól 116' (pen.)

27. května 1934
16:30
Německo Německá říše 5 : 2 Belgie Belgie Stadio Giovanni Berta, Florencie
diváci: 8 000
rozhodčí: Francesco Mattea
Kobierski Gól 25'
Siffling Gól 49'
Conen Gól 66'70'87'
Report Voorhoof Gól 29'43'

Čtvrtfinále

[editovat | editovat zdroj]
31. května 1934
16:30
Rakousko Rakousko 2 : 1 Maďarsko Stadio Littoriale, Bologna
diváci: 25 000
rozhodčí: Francesco Mattea
Horvath Gól 8'
Zischek Gól 51'
Report Sárosi Gól 60' (pen.)

31. května 1934
16:30
Itálie 1 : 1 (PP) Španělsko Stadio Giovanni Berta, Florencie
diváci: 35 000
rozhodčí: Belgie Louis Baert
Ferrari Gól 44' Report Regueiro Gól 30'

31. května 1934
16:30
Německo Německá říše 2 : 1 Švédsko Švédsko Stadio San Siro, Milán
diváci: 15 000
rozhodčí: Rinaldo Barlassina
Hohmann Gól 60'63' Report Dunker Gól 82'

31. května 1934
16:30
Československo Československo 3 : 2 Švýcarsko Švýcarsko Stadio Benito Mussolini, Turín
diváci: 12 000
rozhodčí: Rakousko Alois Beranek
Svoboda Gól 24'
Sobotka Gól 49'
Nejedlý Gól 82'
Report Kielholz Gól 18'
Jaeggi Gól 78'

Opakovaný zápas:

1. června 1934
16:30
Itálie 1 : 0 Španělsko Stadio Giovanni Berta, Florencie
diváci: 45 000
rozhodčí: Švýcarsko René Mercet
Meazza Gól 11' Report

Semifinále

[editovat | editovat zdroj]
3. června 1934
16:30
Itálie 1 : 0 Rakousko Rakousko Stadio San Siro, Milán
diváci: 60 000
rozhodčí: Švédsko Ivan Eklind
Guaita Gól 19' Report

3. června 1934
16:30
Československo Československo 3 : 1 Německá říše Německo Stadio Nazionale PNF, Řím
diváci: 10 000
rozhodčí: Rinaldo Barlassina
Nejedlý Gól 19'71'80' Report Noack Gól 62'

Zápas o bronz

[editovat | editovat zdroj]
7. června 1934
18:00
Německo Německá říše 3 : 2 Rakousko Rakousko Stadio Giovanni Berta, Florencie
diváci: 45 000
rozhodčí: Švýcarsko René Mercet
Lehner Gól 1'42'
Conen Gól 27'
Report Horvath Gól 28'
Sesta Gól 54'
10. června 1934
17:30
Itálie 2 : 1 (PP) Československo Československo Stadio Nazionale PNF, Řím
diváci: 45 000
rozhodčí: Švédsko Ivan Eklind
Orsi Gól 81'
Schiavio Gól 95'
Report Puč Gól 71'
Mistrovství světa ve fotbale 1934

Itálie

S pěti góly byl nejlepším střelcem turnaje Oldřich Nejedlý. Bylo vstřeleno celkem 70 gólů 45 hráči, žádný z gólů nebyl vlastní.

5 gólů
4 góly
3 góly
2 góly
1 gól
  1. World Cup Best Players (Golden Ball) [online]. Topend Sports [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. HÁJEK, Adam. Když píská Mussolini aneb fotbal jako hra diktátorů a důvod pro válku [online]. iDNES.cz, 2010-06-16 [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. 
  3. Mistrovství světa ve fotbale 1934, Itálie [online]. Fotbalová historie [cit. 2018-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-04. 
  4. SAIVER, Filip. Nejedlému uznali hattrick po 72 letech [online]. iDNES.cz, 2006-11-11 [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. 
  5. MEHROTRA, Aakriti. Fascism and Football: How Italy won the 1934 and 1938 World Cup [online]. Outside of the Boot [cit. 2018-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-30. (anglicky) 
  6. FIFA World Cup 1934 Italy. Federale 102 [online]. WorldCupBalls.info [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. FREDDI, Cris. Complete Book of the World Cup 2006. Londýn: HarperCollins, 2006. Dostupné online. ISBN 0-00-722916-X. S. 15. (anglicky) 
  8. HUNT, Chris. World Cup Stories: The History of the FIFA World Cup. Ware: Interact, 2006. ISBN 978-0-9549819-2-1. S. 23. (anglicky) 
  9. GOLDBLATT, David. The Ball is Round: A Global History of Football. Londýn: Penguin, 2007. ISBN 978-0-14-101582-8. S. 225. (anglicky) 
  10. a b Hunt 2006, str. 23.
  11. Freddi 2006, str. 15.
  12. GLANVILLE, Brian. The Story of the World Cup. Londýn: Faber and Faber, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0-571-22944-4. S. 25. (anglicky) 
  13. BECK, Peter J. British Society of Sports History [online]. FIFA, 1999 [cit. 2018-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-02. (anglicky) 
  14. TAYLOR, Matthew. The Leaguers: The Making of Professional Football in England 1900-1939. Liverpool: Liverpool University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 9781781387030. S. 217. (anglicky) 
  15. CROUCH, Terry. The World Cup: The Complete History. Londýn: Aurum, 2002. Dostupné online. ISBN 978-1-85410-843-2. S. 14. (anglicky) 
  16. a b FIFA World Cup: Milestones, facts & figures. Statistical Kit 7 [online]. FIFA, 2013-03-26 [cit. 2018-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]