Claudio Ranieri

Claudio Ranieri
Claudio Ranieri (2011)
Osobní informace
Datum narození	20. října 1951 (71 let)
Místo narození	Řím, Itálie Itálie
Výška	180 cm
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	krajní obránce
Současná funkce	trenér Cagliari
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly) 1973–1974 1974–1982 1982–1984 1984–1986 AS Řím Catanzaro Calcio Catania US Città di Palermo 00600(0) 22500(8) 09200(1) 04000(0)
Trenérská kariéra***
Roky Klub 1986–1987 1987–1988 1988–1991 1991–1992 1993–1997 1997–1999 1999–2000 2000–2004 2004–2005 2007 2007–2009 2009–2011 2011–2012 2012–2014 2015–2017 2017–2018 2018–2019 2019 2019–2021 2021–2022 2023– Lametini Puteolana Cagliari Neapol Fiorentina Valencia Atlético Madrid Chelsea Valencia Parma Juventus AS Řím Inter Milán Monako Leicester Nantes Fulham AS Řím Sampdoria Watford Cagliari
Národní týmy jako trenér
Roky Reprezentace 2014 Řecko
Úspěchy
Superpohár UEFA 2004 Valencia CF - trenér Italský fotbalový pohár 1995/1996 AC Fiorentina - trenér Italský superpohár 1996 AC Fiorentina - trenér 1. anglická fotbalová liga 2015/2016 Leicester City FC - trenér
Další informace
Podpis
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. *** Trenérské působení aktuální k lednu 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Claudio Ranieri (* 20. října 1951, Řím, Itálie) je fotbalový trenér, bývalý fotbalový obránce. V sezóně 2015/16 vyhrál s Leicesterem senzačně Premier League. Má za sebou bohatou trenérskou kariéru, působil například v Neapoli, Valencii, Atléticu Madrid, Chelsea, Juventusu, AS Řím a Interu Milán. Taktéž vedl řeckou reprezentaci. Od ledna 2023 vede italský klub Cagliari.

Hráčská kariéra

Ranieriho hráčská kariéra není příliš pestrá, neboť působil pouze ve čtyřech klubech. Jeho první štací byl velkoklub AS Řím, kde odehrál jen šest zápasů a poté se stěhoval do Catanzara. Tady odehrál 225 zápasů a dal 8 gólů, pobyl zde od roku 1974 osm let a poté přestoupil do Catanie, kde za dva roky nastoupil k 92 utkání a vsítil jednu branku. Jeho další a poslední klub byl Palermo, ovšem za dva roky odehrál 40 zápasů a nevstřelil ani jednu branku.

Trenérská kariéra

Jako začínající trenér začal trénovat italskou Campaniu a Cagliari. V posledním jmenovaném klubu strávil tři roky a poté se přestěhoval do Neapole, i přes jeho veškeré snažení se nepodařilo Neapoli umístit lépe než na čtvrté příčce a tak se znova bývalý italský obránce musel po dvou letech přestěhovat. Nabídka přišla z Fiorentiny, která v roce 1993 hrála druhou ligu, tedy Serii B. Za čtyři roky, které zde strávil, dokázal Fiorentinu vrátit na vrchol. Nejenže vyhrál Serii B a tím pádem se "Viola" (jak se klubu přezdívá) dostala do první ligy, ale i Italský pohár (v roce 1996) a Superpohár.

V roce 1997 se Ranieri přestěhoval do Španělska, aby převzal Valencii. S tou vyhrál Copa del Rey (španělský pohár) a UEFA Intertoto Cup. Ve Valencii vydržel znovu 2 roky a za tu dobu také dostal klub na výsluní. Claudio ve Španělsku zůstal, jeho pomoc potřebovalo Atlético Madrid, ale Atletico v sezóně sestupovalo a Ranieri musel jít pryč. I přes nezdar v Atleticu si Ranieriho najala Chelsea FC, kterou trénoval čtyři roky. Ovšem i s hvězdami jako jsou Emmanuel Petit, William Gallas, Frank Lampard, Boudewijn Zenden, John Terry, Damien Duff, Claude Makélélé, Adrian Mutu, Juan Sebastián Verón, Hernán Crespo nedokázal v Chelsea nic za čtyři roky vyhrát, přičemž v roce 2003 ji koupil Roman Abramovič, který do klubu hodně investoval. V roce 2004 tedy už Cheslea došla trpělivost a italského trenéra vyhodila a nahradila jej portugalským úspěšným koučem José Mourinhem. Ranieri v září 2004 vydal knížku s názvem „Proud Man Walking,“ která zaznamenala jeho poslední rok v Londýně. Výtěžek šel pak na London's Great Ormond Street Hospital.

8. června 2004 se Claudio vrátil do Valencie, kde převzal tým po Rafaeli Benítezovi (který s ní vyhrál pohár UEFA a odešel do Liverpoolu). První rok se italskému kouči dařilo, vyhrál UEFA Super Cup a sezóna také nebyla vůbec špatná, i když na první místo to nestačilo. Ovšem začátek nové sezóny se Valencii moc nepodařil a vyřazení z Ligy mistrů a následně špatné umístění v tabulce přimělo vedení Valencie 25. února 2005 Ranieriho propustit. Po dvou roční pauze od trénování se Ranieri ujal Parmy, se kterou nevydržel ani rok. Začátek sezóny se sice povedl, ale forma mužstva šla dolů poté, co Parma prohrála 4:1 s Messinou.

Ještě v témže roce převzal Juventus FC a podepsal smlouvu na tři roky. Do "Staré dámy" k němu přišel Vincenzo Iaquinta a Zdeněk Grygera. Po korupčním skandálu, který propukl v Itálii, dostal Juventus zpět do první ligy.

V Turíně také nedodržel smlouvu a 1. září 2009 se stěhoval do Říma, kde nahradil Luciana Spallettiho. Ovšem AS Řím se pod jeho vedením také moc nedařilo a 20. února 2011 po špatné sérii výsledků odstupuje z funkce manažera.

22. září 2011 byl Ranieri jmenován novým trenérem Interu Milán místo Gian Piera Gasperiniho, který byl propuštěn za špatné výkony. Debut se italskému trenérovi vydařil, na hřišti Bologni FC černomodří vyhráli 1:3.

V letech 2012-2014 vedl francouzské Monako, s nímž dokázal v první sezoně vyhrát druhou francouzskou ligu a v příštím roce se umístil na druhém místě ve francouzské Ligue 1. Klub s ním ale neprodloužil smlouvu. Na podzim 2014 krátce vedl reprezentaci Řecka.

Od roku 2015 je hlavním trenérem anglického Leicesteru, s nímž v sezoně 2015/16 anglické ligy senzačně vyhrál první titul v historii klubu a dovedl ho také poprvé do Ligy mistrů. V následující sezóně se mu však příliš nedařilo a 23. února 2017 byl z Leicestru vyhozen.

Trenérské úspěchy

• Coppa Italia: 1996
• Supercoppa Italiana: 1996
• Copa del Rey: 1999
• UEFA Super Cup: 2004
• Premier League: 2016

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Claudio Ranieri na Wikimedia Commons

Autoritní data	ISNI: 0000 0000 4288 7739 LCCN: nb2005013744 NDL: 001252583 VIAF: 16744581 WorldCat Identities: lccn-nb2005013744